3 VSOL 79/2018-A-11
č. j. KSBR 31 INS 21988/2017 3 VSOL 79/2018-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužníka: PSK EUROPE s.r.o. v likvidaci , IČO: 26262436 sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín

o insolvenčním návrhu dlužníka,

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 12. 2017, č. j. KSBR 31 INS 21988/2017-A-6

takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil navrhovateli- dlužníku, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně specifikovaný ve výroku rozhodnutí nebo v hotovosti na pokladně soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. 2. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že výši zálohy určil v maximální možné částce 50.000 Kč, a to s ohledem na skutečnost, že smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení spočívá v tom, že záloha umožní působení insolvenčního správce bezprostředně po vydání rozhodnutí o úpadku, tedy v době, kdy výdaje na činnost insolvenčního správce nelze dosud krýt z výtěžku zpeněžení podstaty. Za takové výdaje lze především považovat poštovné, telekomunikační poplatky, cestovní náklady, dále pak náklady na ocenění a zpeněžení majetkové podstaty, správní poplatky a podobně. Bez pohotových finančních prostředků zajištěných právě složením zálohy, nemůže insolvenční správce svou funkci řádně vykonávat, přičemž institut zálohy slouží taktéž k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, není-li možno tyto výdaje zcela uspokojit z majetkové podstaty. 3. Ze seznamu majetku doloženého dlužníkem vyplývá, že disponuje nemovitostmi zapsanými na LV č. 2 900 v k. ú. Holešov, jejichž tržní hodnota dle znaleckého posudku ze dne 17. 4. 2015 činila

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

7.648.500 Kč, a na těchto nemovitostech vázne zástavní právo. Dlužník dále disponuje pohledávkou ve výši 509.924 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení ve věci dlužníka PSK- Průmyslové stavby a konstrukce, a.s., ohledně kterého je vedeno insolvenční řízení, takže uspokojení této pohledávky se jeví jako nepravděpodobné, což dlužník sám uvedl i v seznamu majetku. Jediným možným způsobem, jak postavit najisto, že po rozhodnutí o úpadku zde nebude nedostatek finančních prostředků potřebných k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení a že náklady insolvenčního řízení nebudou hrazeny státem, je složení zálohy na náklady insolvenčního řízení. 4. Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl, že není schopen posoudit oprávněnost nároků věřitelů ze zajištění. Samotné posouzení oprávněnosti vzniku zajištění bude předmětem přezkumného jednání v rámci insolvenčního řízení. Poukazuje na to, že soud prvního stupně argumentuje nutnými výdaji, které bude muset insolvenční správce v případě zjištění úpadku vynaložit. Podle jeho názoru je třeba poukázat na to, že v majetkové podstatě se nachází pouze majetek zajištěný v hodnotě cca 7 mil. Kč, ze kterého budou s ohledem na pokyn zajištěného věřitele uhrazeny veškeré náklady spojené se správou a zpeněžením tohoto majetku, jakož i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce. Jelikož se v majetkové podstatě nevyskytuje žádný jiný majetek (vyjma nedobytné pohledávky ve výši 509.924 Kč), nebudou insolvenčnímu správci vznikat ani jiné hotové výdaje a nárok na další odměnu než ze zpeněžení zajištěné nemovité věci. V případě, kdy by bylo zajištění insolvenčním správcem účinně popřeno nebo bylo neúčinné, pak by se odměna a hotové výdaje insolvenčního správce uspokojily z výtěžku pro nezajištěné věřitele přednostně jako pohledávka za majetkovou podstatou. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že záloha na náklady insolvenčního řízení mu nebude uložena, popřípadě, aby byla snížena na částku 5.000 Kč. 5. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka důvodné není. 7. V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení dlužníka zahájeno jeho insolvenčním návrhem, za kterého jedná likvidátorka, neboť bylo rozhodnuto o zrušení jeho společnosti a likvidátorkou byla ustanovena Ing. Markéta Mecová, která v souladu s ustanovením § 200 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) podává insolvenční návrh. Tvrdí, že dlužník je v úpadku jak ve formě platební neschopnosti, tak i ve formě předlužení, neboť má více věřitelů, vůči kterým má peněžité závazky, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto není schopen plnit, a současně hodnota jeho závazků ve výši minimálně 30.374.000 Kč převyšuje hodnotu majetku, který je tvořen nemovitou věcí, jejíž hodnota byla stanovena znaleckým posudkem ve výši 7.650.000 Kč. Jako své věřitele dlužník označil Mgr. Markétu Šafránkovou Křivanovou, insolvenční správkyni dlužníka Ing. Zdeňka Štěrby, která uplatňuje pohledávku ve výši 18.160.900 Kč, dalším věřitelem je

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

Finanční úřad pro Zlínský kraj, který uplatňuje pohledávku ve výši 53.205 Kč, a posledním označeným věřitelem je společnost VCES a.s., která uplatňuje pohledávku ve výši 12.160.617 Kč, přičemž posledně dvě uvedené pohledávky jsou vykonatelné a jsou zajištěny majetkem ve vlastnictví dlužníka. Uvádí, že samotné posouzení oprávněnosti vzniku zajištění bude předmětem přezkumného jednání v rámci insolvenčního řízení. 8. Dlužník předložil povinné přílohy podle ustanovení § 104 IZ, to je seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců. V seznamu majetku dlužník jako svůj majetek označil nemovitosti zapsané na LV č. 2 900 pro katastrální území Holešov, jedná se o pozemek parcela č. 2 983-orná půda a parcela č. 3 660/3-ostatní plocha. Hodnota nemovitostí byla oceněna částkou ve výši 7.648.500 Kč a tyto nemovitosti tvoří předmět zajištění pro pohledávky uvedené v insolvenčním návrhu. Jako další majetek byla označena pohledávka, která je přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka PSK-Průmyslové stavby a konstrukce, a.s., ve výši 509.924 Kč, která je podle dlužníka nedobytná s ohledem na negativní vývoj insolvenčního řízení ve věci dlužníka PSK-Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. 9. Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 10. Odvolací soud uzavírá, že z údajů uvedených v insolvenčním návrhu lze učinit předběžný závěr o tom, že dlužník se nachází v úpadku, neboť má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. 11. Odvolací soud zdůrazňuje, že účelem insolvenčního řízení není likvidace a výmaz nefunkční společnosti, nýbrž řešení úpadku a poměrné uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 IZ). Pokud dlužník tvrdí, že svým návrhem plní zákonnou povinnost podat insolvenční návrh, je třeba zdůraznit, že takový insolvenční návrh má být podán včas, tedy v době, kdy měl dlužník takový majetek, který bylo možné použít k hrazení nákladů řízení a alespoň k poměrnému uspokojení jeho věřitelů. 12. Z údajů uvedených v insolvenčním návrhu je patrné, že dlužník není nemajetný, protože vlastní nemovitosti, které jsou však zatíženy zástavním právem. Ze seznamu majetku dlužníka vyplývá, že dlužník nemá jakékoliv pohotové finanční prostředky, které by bylo možno použít k úhradě výdajů insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku. 13. Výtěžek ze zpeněžení nemovitostí bude použit k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů, nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním těchto věcí, a odměny insolvenčního správce související s tímto zpeněžením (§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Výtěžku zpeněžených věcí sloužících k zajištění pohledávek lze dle ustanovení § 305 odst. 2, věty druhé IZ použít k uspokojení pohledávek za podstatou (mezi které náklady insolvenčního řízení patří) teprve po plném uspokojení zajištěných věřitelů. V této fázi řízení nelze spolehlivě uzavřít, za jakou částku by se

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

podařilo zpeněžit nemovitý majetek dlužníka, a zda tedy bude výtěžek ze zpeněžení nemovitostí postačovat též k úhradě nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí- s ohledem na hodnotu pohledávek zajištěných nemovitostí lze předpokládat, že tomu tak nebude. 14. Lze proto dospět k závěru, že uložení zálohy je nutné ke krytí nákladů insolvenčního řízení a prostředky nelze zajistit jinak. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem odvolatele, že jiný majetek než zajištěný majetek dlužníka nebude zjištěn. Před schválením konečné zprávy (natož před rozhodnutím o úpadku) nelze s jistotou říci, že nebude zpeněžován jiný majetek než majetek určený pro zajištěné věřitele, neboť nelze vyloučit, že insolvenční správce při své činnosti zjistí další majetek dlužníka, popřípadě majetek dalších osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty (§ 205 a násl. IZ). Insolvenčnímu správci by pak náležela odměna ze zpeněžení tohoto majetku, v případě řešení úpadku konkursem (kterého se dlužník dovolává) minimální odměna by činila 45.000 Kč (ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Nelze pominout ani to, že vedle odměny ze zpeněžení má insolvenční správce i nárok na odměnu z přezkoumaných přihlášek pohledávek (ustanovení § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a dále má také nárok na úhradu svých hotových výdajů, jejichž výši nelze předem odhadnout, a pokud je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu vedle odměny a náhrady hotových výdajů i částka odpovídající této dani z přidané hodnoty. 15. V této fázi řízení nelze ani předjímat úvahu odvolatele, že zajištění majetku by mohlo být shledáno neúčinné a že v takovém případě by výtěžek ze zpeněžení nemovitostí byl primárně použit pro úhradu odměny a výdajů insolvenčního správce. Záloha na náklady insolvenčního řízení slouží i k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení, přičemž v této souvislosti nelze po správci spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesl ze svého. Je věcí dlužníka, který se domáhá svého úpadku, aby sám poskytl zálohu na náklady insolvenčního řízení, která slouží též jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by zde nebyl dostatečný výtěžek zpeněžení. 16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 31. ledna 2018

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.