3 VSOL 789/2013-A-15
KSBR 32 INS 16513/2013 3 VSOL 789/2013-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Drahomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Šlapanicích, Jiráskova 1378/62, PSČ 664 51, identifikační číslo: 15532976, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.7.2013 č.j. KSBR 32 INS 16513/2013-A-8

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že usnesením ze dne 18.6.2013 č.j. KSBR 32 INS 16513/2013-A-5 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení písemného vyhotovení usnesení doplnil svůj insolvenční návrh tak, že předloží seznamy majetku, závazků a seznam zaměstnanců s poučením, co jednotlivé seznamy musí obsahovat a s upozorněním na to, že insolvenční návrh bude odmítnut za předpokladu, že nebude ve stanovené lhůtě doplněn. Dlužník reagoval na výzvu soudu a dne 8.7.2013 předložil listinu, která má být seznamem závazků a dále předložil seznam majetku. Seznam závazků nelze považovat za řádný seznam závazků, protože neobsahuje údaje o splatnosti jednotlivých závazků. Protože dlužník ani po výzvě soudu nepředložil řádné seznamy, insolvenční soud postupoval podle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, kterým se domáhá změny napadeného rozhodnutí tak, že jeho návrhu bude vyhověno. Poukazuje na to, že u téhož soudu bylo již jednou zahájeno insolvenční řízení, a to bylo zastaveno pouze z důvodu, že nebyla složena záloha na náklady insolvenčního řízení a soud žádné listiny nevyžadoval. Domnívá se, že postup Krajského soudu v Brně je přinejmenším v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudních rozhodnutí a jednoty v rozhodovací praxi.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno návrhem dlužníka u Krajského soudu v Brně, kterým se dlužník domáhá zjištění svého úpadku a toho, aby na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Navrhovatel uvedl, že v průběhu svého podnikání byl postupně donucen okolnostmi a nepříliš dobrým podnikatelským plánováním čerpat řadu úvěrů, postupně se dostal do soukolí i řady exekucí, což vedlo postupně k tomu, že ukončil svou podnikatelskou činnost a jeho jediným zdrojem příjmů je 10.097 Kč měsíčně. V návrhu navrhovatel popsal své věřitele, vyjádřil se ke svému majetku a uvedl, že ze skutečností jim popsaných je zřejmé, že je v platební neschopnosti, když má více věřitelů, kterým po delší dobu není schopen plnit své závazky. Usnesením ze dne 18.6.2013 č.j. KSBR 32 INS 16513/2013-A-5 insolvenční soud vyzval dlužníka, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení doplnil svůj insolvenční návrh soudu doručený dne 12.6.2013 tak, že předloží seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců s poučením, co jednotlivé seznamy musí obsahovat, dále s poučením, aby osoby v seznamech označil v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 insolvenčního zákona a s poučením o tom, že seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců je třeba podepsat a výslovně o nich prohlásit, že jsou úplné a správné. Výslovně byl dlužník upozorněn na to, že v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu je třeba doplnit seznam závazků o jednotlivá data splatnosti. Na výzvu soudu reagoval dlužník doplněním insolvenčního návrhu podáním z 8.7.2013, ve kterém předkládá seznam věřitelů a závazků , tento seznam obsahuje označení jednotlivých věřitelů, fyzické osoby jsou označeny jménem, příjmením a bydlištěm a právnické osoby jsou označeny obchodní firmou, případně názvem, sídlem a identifikačním číslem, u každého z věřitelů pak je uveden titul (například směnka, smlouva, smlouva o půjčce, soudní rozhodnutí, uznání dluhu apod.), splatnost závazků je uvedena pouze u jednoho jediného věřitele č. 3 Daniela Toula, kdy vůči tomuto věřiteli dlužník uvedl, že má závazek ze smlouvy o půjčce z 3.2.2011, která byla splatná 20.2.2011 a dále pak u každého závazku uvedl věřitel původní výši pohledávky a zůstatek této pohledávky. Dlužník rovněž tak předložil seznam majetku, ve kterém označil jednotlivě svůj majetek a uvedl, že předložené seznamy jsou úplné a správné.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ, v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern , musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Dlužník, který podá insolvenční návrh je povinen k podanému insolvenčnímu návrhu předložit povinné (insolvenčním zákonem předepsané) přílohy insolvenčního návrhu dlužníka, jejichž obsah je (současně) definován insolvenčním zákonem; konkrétně jde o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka, které musí dlužník podepsat a výslovně v nich prohlásit, že jsou úplné a správné.

V přezkoumávané věci dlužník společně s podaným insolvenčním návrhem přílohy k insolvenčnímu návrhu nepředložil, a proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud dlužníka vyzval k jejich předložení s poučením o tom, co jednotlivé seznamy musí obsahovat a dále s poučením o tom, že tyto seznamy je třeba podepsat a výslovně v nich prohlásit, že jsou úplné a správné a dále také s poučením, že nebude-li insolvenční návrh o tyto přílohy ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník na výzvu insolvenčního soudu reagoval nedostatečným způsobem, když předložil toliko seznam majetku a seznam závazků, seznam zaměstnanců předložen nebyl. Seznam závazků nadto nelze považovat za řádný seznam závazků, protože v tomto seznamu závazků dlužník neuvedl splatnost svých jednotlivých závazků, ačkoliv ve výzvě insolvenčního soudu byl výslovně poučen o tom, že seznam závazků splatnost obsahovat musí. Představují-li seznamy dle § 104 odst. 1 IZ, mezi něž patří též seznam závazků, přílohu insolvenčního návrhu dlužníka, pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Jinak řečeno, seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1, písm. b) IZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.3.2012 sen. zn. 29 NSČR 38/2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2012). V předloženém seznamu závazků dlužník uvedl splatnost pouze jednoho svého závazku vůči věřiteli Danielu Toulovi, u ostatních patnácti věřitelů dlužník splatnost závazků neuvedl. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka odmítl podle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona, protože dlužník nepředložil řádný seznam závazků a také nepředložil seznam zaměstnanců. Námitka dlužníka v tom směru, že v dřívějším insolvenčním řízení taktéž žádné přílohy nepředložil a insolvenční soud je po něm ani nepožadoval, je z hlediska věcné správnosti napadeného rozhodnutí zcela bez významu, protože případný nesprávný postup insolvenčního soudu v dřívějším insolvenčním řízení nemůže být důvodem pro vyhovění odvolání dlužníka.

Nadto podle odvolacího soudu byl v přezkoumávané věci dán důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka též podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, tedy pro vady samotného insolvenčního návrhu, který neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje

i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 12. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu