3 VSOL 785/2014-A-16
KSOS 36 INS 10567/2014 3 VSOL 785/2014-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , Úvalno 58, PSČ 793 91, o insolvenčním návrhu věřitele AFIA PROINVEST s.r.o., se sídlem Olomouc-Hodolany, Purkyňova 278/15, PSČ 772 00, identifikační číslo: 28581032, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2014, č.j. KSOS 36 INS 10567/2014-A-11,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil věřiteli podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že z insolvenčního návrhu věřitele, vyjádření dlužníka a vyjádření dalších známých věřitelů je zřejmé, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužník je fyzická nepodnikající osoba a oddlužení soudu nenavrhl, takže jako způsob řešení úpadku dlužníka lze očekávat pouze konkurs. Dále soud prvního stupně vyložil, že zálohu na náklady insolvenčního řízení soud ukládá v případě, kdy to považuje vzhledem k povaze dané věci za nezbytné a ve výši odpovídající jejímu účelu, to je k zajištění pravidelnosti insolvenčního řízení a k zajištění úhrady alespoň minimálních předpokládaných nákladů, to je nákladů spojených se zjišťováním, udržováním a správou majetkové podstaty včetně nákladů na zajištění majetkové podstaty, hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, která při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem činí podle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000 Kč. Z insolvenčního návrhu a z předložených výpisů z katastru nemovitostí učinil soud prvního stupně zjištění, že dlužník vlastní nemovitosti, které jsou předmětem zajištění, na nemovitostech váznou zástavní práva, ze seznamu majetku předloženého dlužníkem pak zjištění, že dlužník, kromě uvedených nemovitostí, je věřitelem dvou pohledávek z titulu náhrady škody způsobené trestným činem, a dále věřitelem pohledávky z titulu smlouvy o půjčce, s tím, že tyto pohledávky jsou již po splatnosti, ohledně jejich dobytnosti však dlužník žádné informace neuvedl. Veškerý movitý majetek dlužníka byl sepsán v rámci exekuce. Za tohoto stavu soud prvního stupně uložil dlužníkovi zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž výši stanovil částkou 50.000 Kč s ohledem na to, že nemovitý majetek dlužníka je zatížen zástavními právy, a s ohledem na to, že dlužník nevlastní žádnou finanční hotovost, kterou by insolvenční správce mohl před zpeněžením majetku pro svou činnost použít, přičemž ohledně dobytnosti dlužníkových pohledávek lze mít důvodné pochybnosti.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Namítal, že k uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení v maximální výši není dán důvod, neboť dlužník disponuje majetkem, který postačuje na pokrytí nákladů insolvenčního řízení. Zatížení zástavními právy podle odvolatele nesnižuje výtěžek z prodeje tohoto majetku. Nemovitosti dlužníka představuje rodinný dům s okolními pozemky o výměře 1161 m v městě Bučovice, kde se pozemky pro bydlení obchodují v průměru za 800 Kč / m, takže je nepochybné, že i za zvláště nepříznivých podmínek lze očekávat z prodeje těchto nemovitostí výtěžek vyšší než 1 milion Kč. Lze tedy očekávat, že výtěžek ze zpeněžení dlužníkových nemovitostí bude postačovat na odměnu insolvenčního správce rozhodně ve vyšší, než minimální zákonné výši. Je také zřejmé, že z výtěžku budou uspokojeny i náklady spojené se správou a prodejem nemovitého majetku. Podle odvolatele je standardní, že odměna se poskytuje za vykonanou práci, přičemž podle mínění odvolatele v případě insolvenčního správce se vykonanou prací rozumí zpeněžení majetkové podstaty, pak má být odměněn. Insolvenční správce je podnikatelem, takže než získá odměnu za odvedenou práci, musí počítat s průběžnými náklady na svou podnikatelskou činnost. Vzhledem k tomu, že výtěžek z prodeje nemovitostí nepochybně pokryje odměnu insolvenčního správce minimálně v zákonné výši, není důvod požadovat ke krytí této odměny zálohu po jednom z věřitelů, insolvenčnímu navrhovateli. V předmětné věci postačuje stanovit výši zálohy částkou 10.000 Kč, když tato výše je pro odvolatele únosná a dostatečně pokryje nezbytné náklady insolvenčního správce po zjištění úpadku do doby, než se podaří zpeněžit alespoň část dlužníkova majetku. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se mu ukládá záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud pro zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel se insolvenčním návrhem ze dne 15. 4. 2014, doručeným soudu téhož dne, domáhá zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Tvrdí, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené s Hypoteční bankou a.s. dne 11. 12. 2009, je věřitelem dlužníka, vůči němuž má pohledávku z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru (blíže označeného čísla), uzavřené dne 8. 9. 2006 mezi Hypoteční bankou a.s. a dlužníkem. Uvedená pohledávka je aktuálně 45 měsíců po splatnosti, a její výše činí celkem 4.990.327,29 Kč (jistina 2.805.019,17 Kč, příslušenství-úrok 5,04 % p.a. a úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 2.616.848,70 Kč od 13. 2. 2010 ke dni podání insolvenčního návrhu). Pohledávka z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru je zajištěna na základě zástavní smlouvy (blíže označeného čísla) ze dne 8. 9. 2006 zástavním právem, zřízeným na nemovitostech dlužníka, zapsaných na LV č. 1389 pro k.ú. Bučovice, vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. Jako další věřitele dlužníka označil insolvenční navrhovatel věřitele BALNEO-RELAX s.r.o., se sídlem Praha, Kubelíkova 42, IČ 41943002 s pohledávkou ve výši 250.000 Kč s příslušenstvím, splatnou nejpozději 6. 4. 2009, CETELEM ČR, a.s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 3208/5, IČ: 25085689 s pohledávkou ve výši 247.214 Kč s příslušenstvím, splatnou nejpozději 19. 4. 2010, Raiffeisenbank, a.s., se sídlem Praha, Nusle, Hvězdova 1716/2b, IČ: 49240901 s pohledávkou dle výši 31.407,69 Kč s příslušenstvím, splatnou nejpozději 16. 6. 2010, Citibank Europe plc, organizační jednotka, se sídlem Praha 5, Stodůlky, Bucharova 2641/14, IČ: 58198131 s pohledávkou ve výši 241.994,58 Kč s příslušenstvím, splatnou nejpozději 12. 1. 2011 a Intrum Justitia, s.r.o., se sídlem Praha 9, Prosek, Prosecká 851/64, IČ: 25083236 s pohledávkou ve výši 257.824 Kč s příslušenstvím, splatnou nejpozději 14. 10. 2011. Na základě výzvy soudu usnesením ze dne 7. 5. 2014, č.j. KSOS 36 INS 10567/2014-A-4 se dlužník k insolvenčnímu návrhu věřitele vyjádřil podáním ze dne 3. 6. 2014, v němž k insolvenčnímu návrhu věřitele pouze uvedl, že souhlasí, aby bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu bez jednání. Dále uvedl, že má ve svém vlastnictví nemovitosti zapsané na LV č. 1389 v obci Bučovice a na LV č. 426 v obci Úvalno, a že je věřitelem pohledávky ze soudního rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 10 T 16/2008 z titulu náhrady škody ve výši 142.600 Kč, pohledávky ze soudního rozhodnutí Okresního soudu v Liberci ze dne 15. 4. 2013, č.j. 4 T 202/2012-236 z titulu náhrady škody ve výši 200.000 Kč a pohledávky ve výši 153.000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o půjčce, uzavřené mezi dlužníkem a Jiřímu Tylšarem dne 3. 4. 2008. Dále uvedl, že veškeré movité věci byly exekuovány Exekutorským úřadem Přerov, Komenského 38 (sp. zn. 10729/10). V témže podání (s tím, že tuto část označil jako seznam závazků vůči věřitelům ) označil dlužník jako své věřitele AFIA PROINVEST s.r.o., se sídlem Olomouc, Purkyňova 278/15, IČ: 28581032 s pohledávkou ve výši 2.805.019 Kč s příslušenstvím, Finanční úřad v Krnově s pohledávkou ve výši 241.320 Kč s příslušenstvím, BALNEO-RELAX s.r.o., se sídlem Praha, Kubelíkova 42 s pohledávkou ve výši 250.000 Kč s příslušenstvím, CETELEM ČR a.s., se sídlem Praha 5, Smíchov, Karla Engliše 3208/5 s pohledávkou ve výši 247.214 Kč s příslušenstvím, Raiffeisenbank, a.s., se sídlem Praha 4, Nusle, Hvězdová 1716/2b s pohledávkou ve výši 31.407 Kč s příslušenstvím, PROFI CREDIT CZECH, a.s., se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46 s pohledávkou ve výši 226.380 Kč, Citibank Europe plc, se sídlem Praha 5, Stodůlky, Bucharova 2641/14 s pohledávkou ve výši 241.994 Kč s příslušenstvím, Citibank Europe plc, s pohledávkou ve výši 61.492 Kč s příslušenstvím, Intrum Justitia, s.r.o., se sídlem Praha 9, Prosecká 851/64 s pohledávkou ve výši 257.824 Kč s příslušenstvím, DDM Invest IAG, se sídlem Švýcarsko, Baar, Grabenstrasse 25 s pohledávkou ve výši 44.848 Kč s příslušenstvím, UniCredit Bank Czech Republic & Slovakia a.s., se sídlem Praha,

Želetavská 1525/1 s pohledávkou ve výši 28.407 Kč s příslušenstvím, CCI Invest Ltd, se sídlem Malta, Valletta, Strait, Street 90, Pallazo, Pietro Stiges s pohledávkou ve výši 73.025 Kč, mBank S.A., se sídlem Polsko, Varšava, Sanatorska 18 s pohledávkou ve výši 97.481 Kč s příslušenstvím a Český inkasní kapitál, a.s., se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 808/66 s pohledávkou ve výši 34.198 Kč s příslušenstvím. Z výpisu z katastru nemovitostí (připojeného k insolvenčnímu návrhu a předloženého rovněž i dlužníkem) vyplývá, že dlužník je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na LV č. 1389 pro obec a katastrální území Bučovice, vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov -pozemku parcely č. 2072, jehož součástí je stavba: Bučovice č.p. 731, bydlení a pozemku parc. č. 2073/1 a 2073/2, a dále vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. 426 pro obec a katastrální území Úvalno, vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Krnov-pozemků parcely č. 231/1, č. 233/1, č. 2627/10, č. 2627/12 a č. 2789/9. Podle údajů, uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí, na těchto nemovitostech bylo zřízeno zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávek věřitelů-mBank S.A. ve výši 97.481,17 Kč s příslušenstvím, Českého inkasního kapitálu, a.s. ve výši 34.198,99 Kč s příslušenstvím, Profidebt, s.r.o., ve výši 107.440,90 Kč s příslušenstvím, CC Invest Ltd. ve výši 73.025,37 Kč s příslušenstvím, Severomoravské plynárenské, a.s. ve výši 1.454,43 Kč s příslušenstvím, Uni Credit Bank Czech Republic & Slovakia a.s. ve výši 28.407,29 Kč s příslušenstvím, DDM Invest IAG ve výši 44.848,45 Kč s příslušenstvím, Intrum Justitia, s.r.o. ve výši 257.824 Kč s příslušenstvím, Citibank Europe plc, organizační složka ve výši 61.492, 11 Kč s příslušenstvím, CETELEM ČR, a.s. ve výši 247.214 Kč s příslušenstvím, PROFI CREDIT CZECH a.s. ve výši 226.380 Kč s příslušenstvím, Raiffeisenbank a.s. ve výši 31.407,69 Kč s příslušenstvím a Citibank Europe plc, organizační složka ve výši 241.994,59 Kč s příslušenstvím. Kromě toho na nemovitostech, zapsaných na LV č. 1389 bylo dále zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 3.000.000 Kč s příslušenstvím věřitele AFIA PROINVEST s.r.o.

Je třeba uvést, že účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je zejména umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce. Pokud průběžně vznikající náklady nebudou moci být pokryty z majetkové podstaty, je nutno ještě před rozhodnutím o insolvenčním návrhu trvat na složení zálohy. Může se tak stát nejen tehdy, pokud dlužník nemá žádný hodnotnější majetek, ale i v případě, kdy sice majetkem disponuje, nemá však dostatek pohotových finančních prostředků k úhradě prvotních nákladů, které insolvenčnímu správci zpravidla po ustanovení do funkce vznikají. Záloha je konečně také i formou záruky úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Institut zálohy má bránit tomu, aby náklady insolvenčních řízení byly přenášeny na stát (§ 38 odst. 2 IZ).

Potřebu složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nutno zkoumat na základě zjištění o předpokládaném rozsahu a skladbě majetkové podstaty dlužníka. Tato činí soud zpravidla z obsahu insolvenčního návrhu, jeho příloh a dalšího obsahu spisu. V případě věřitelského návrhu je určující především dlužníkem k výzvě soudu předkládaný seznam majetku.

V přezkoumávané věci sice dlužník řádný seznam majetku nepředložil (neboť jím předložený seznam není opatřen podepsaným prohlášením o jeho správnosti a úplnosti-srov. ustanovení § 104 odst. 4 IZ), nicméně z údajů, uvedených dlužníkem v jeho podání ze dne 3. 6. 2014 a z listin připojených dlužníkem a věřitelem (výpisu z katastru nemovitostí) vyplývá, že dlužník je vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Bučovice a v katastrálním území Úvalno, a je věřitelem pohledávek přiznaných mu soudním rozhodnutím ve výši 142.600 Kč a ve výši 200.000 Kč, a dále věřitelem pohledávky ve výši 153.000 Kč.

Pokud se týká nemovitostí, je ovšem nutno přihlédnout k tomu, že tento majetek dlužníka je zatížen zástavními právy exekutorskými k zajištění pohledávek celkem 12věřitelů, přičemž výše těchto pohledávek (bez vyčísleného příslušenství) činí 1.453.169 Kč, a dále zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky insolvenčního navrhovatele ve výši 3.000.000 Kč s příslušenstvím. Výtěžek ze zpeněžení těchto nemovitostí bude použit primárně k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů, nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním, a odměny insolvenčního správce související s tímto zpeněžením (§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Výtěžku za zpeněžení věcí sloužících k zajištění pohledávek lze podle ustanovení § 305 odst. 2, věta druhá, IZ použít k uspokojení pohledávek za podstatou, mezi něž náklady insolvenčního řízení patří, teprve po úplném uspokojení zajištěných věřitelů. V této fázi řízení přitom nelze předjímat, zda výtěžek ze zpeněžení nemovitostí bude zcela použit na úhradu zajištěných pohledávek, či zda případně bude postačovat také k úhradě nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí. V případě, že by výtěžek ze zpeněžení zastavených nemovitostí nebylo možno použít také na úhradu nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí, podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ by nároky správce (jeho odměnu a hotové výdaje) hradil stát, čemuž má předejít-jak shora vyloženo-právě institut zálohy. Pokud se pak týká pohledávek dlužníka, ohledně jejich dobytnosti nelze činit žádné závěry.

Za tohoto stavu tedy nemůže být důvodná námitka odvolatele, že majetek dlužníka bude postačovat k úhradě (všech) nákladů insolvenčního řízení.

S ohledem na konstrukci způsobu výpočtu odměny insolvenčního správce v ustanovení § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., kdy minimální odměna správce činí vždy nejméně 45.000 Kč, a s přihlédnutím k tomu, že správce má kromě toho právo na náhradu hotových výdajů, jež mu v průběhu insolvenčního řízení vzniknou, přičemž ve vztahu k možnosti uspokojit tyto nároky z výtěžku zpeněžení se zde uplatní omezení podle § 298 IZ, je plně opodstatněn požadavek na úhradu zálohy ve výši 50.000 Kč.

S ohledem na absenci informací o výši pohotových finančních prostředků dlužníka (když v tomto směru se dlužník nijak nevyjádřil) je nutno trvat na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení i z důvodu zajištění prostředků k překlenutí počáteční fáze řízení, kdy insolvenční správce nemá z čeho hradit vznikající náklady do doby zpeněžení majetkové podstaty. Po správci totiž nelze spravedlivě požadovat -a odvolatel se mýlí, dovozuje-li opak-aby tyto náklady nesl ze svého. Za tyto náklady insolvenčního řízení pak lze považovat hotové výdaje vynaložené na pořízení soupisu majetkové podstaty, její správu a náklady zpeněžování, mezi něž patří především cestovné, náklady na ocenění majetkové podstaty, správní poplatky, inzerce, účetní služby, výdaje spojené s vymáháním pohledávek a podobně.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu navrhovateli se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 30. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu