3 VSOL 783/2012-A-40
KSBR 28 INS 13963/2011 3 VSOL 783/2012-A-40

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Rudolfa Kolka, bytem v Břestku 429, okres Uherské Hradiště, IČ: 62163001, o insolvenčním návrhu věřitelky Libuše anonymizovano , anonymizovano , bytem v Uherském Hradišti, Lechova 727, o žádosti Jiřího Dufky, bytem v Uherském Hradišti, Lechova 727 o osvobození od soudních poplatků, o odvolání Jiřího Dufky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.6.2012 č.j. KSBR 28 INS 13963/2011-A-27

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nepřiznal Jiřímu anonymizovano osvobození od soudních poplatků za podané dovolání. V důvodech rozhodnutí uvedl, že ve smyslu ustanovení § 240 o.s.ř. může dovolání podat účastník. Jiří Dufka v podání ze dne 20.1.2012 mimo jiné uvedl, že dovolatelka Libuše anonymizovano se již dalšího průběhu řízení neúčastní, už nemá pohledávku za Rudolfem Kolkem, protože věřitelem dlužníka je manžel Jiří Dufka. V tomto podání současně Libuše anonymizovano navrhla podle ustanovení § 107a o.s.ř. vstup nabyvatele pohledávky do řízení na její místo. Soud prvního stupně cituje ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. a uzavírá, že podle tohoto ustanovení je výslovně vyloučeno provést v odvolacím řízení procesní nástupnictví podle § 107a o.s.ř. Dovolatel Jiří Dufka tedy není účastníkem řízení, nejedná se tak o uplatňování nebo bránění jeho práva, protože rozhodnutím odvolacího soudu nebyl poškozen na svých právech a proto mu soud osvobození od placení soudního poplatku za dovolání nepřiznal.

Proti tomuto usnesení podal Jiří Dufka včasné odvolání ve kterém uvádí, že v jejich případě nejde o přistoupení k řízení ani o záměnu účastníků či procesní nástupnictví v tom smyslu, jak je upraveno ustanovením § 107a o.s.ř. Tvrdí, že označil-li se jako manžel Libuše anonymizovano za dovolatele, vstoupil do řízení v pozici vedlejšího účastníka. Odvolatel ve svém odvolání dále rekapituluje průběh řízení a uzavírá, že situace, která nastala je taková, že soud pravomocně zastavil vůči jednomu z dovolatelů ze společného dovolání dvou dovolatelů dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku a souběžně se usnesl, že druhý dovolatel si nezaslouží osvobození od soudního poplatku, protože není účastníkem dovolacího řízení. Tím, že soud vyzval dovolatele Jiřího Dufku k zaplacení soudního poplatku do konce ještě jeden měsíc před tím, než tutéž výzvu adresoval dovolatelce o jejímž účastenství nemůže být pochyb, soud implicitně vzal vedlejší intervenci za přípustnou. Následná výzva soudu, aby dovolatel ke své žádosti o osvobození od soudních poplatků doložil ještě majetkové poměry manželky poznamenal další průběh řízení. Dovolatelka (a manželka dovolatele) sama nežádala o přiznání osvobození od soudního poplatku, a to proto, že v žádném z logicky možných světů nemohla nastat situace, aby o žádosti jejího manžela (dovolatele a vedlejšího účastníka) mohlo být rozhodnuto jinak, než kdyby žádost podala sama. Svoji vlastní extra žádostí by majetkové poměry žadatelů nedoznaly změny. Proto také nepodala odvolání proti usnesení o zastavení dovolacího řízení a poplatek skutečně nezaplatila . Navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal mu osvobození od soudních poplatků.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V přezkoumávané věci z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 10.11.2011 č.j. KSBR 28 INS 13963/2011, 2 VSOL 572/2011-A-11 odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí insolvenčního návrhu navrhovatelky (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti tomuto usnesení podala insolvenční navrhovatelka společně se svým manželem Jiřím Dufkou včasné dovolání. Soud prvního stupně vyzval dovolatelku k odstranění vad podaného dovolání, na což reagovala Libuše anonymizovano společně s Jiřím Dufkou podáním z 20.1.2012 ve kterém uvedli, že dovolatelka Libuše anonymizovano se již dalšího průběhu řízení neúčastní, protože nemá pohledávku za Kolkem. Kolkovým věřitelem je Jiří Dufka, její manžel. S odkazem na ustanovení § 107a o.s.ř. navrhli, aby Jiří Dufka vstoupil coby nabyvatel její pohledávky za Rudolfem Kolkem do řízení a k podání předložili smlouvu o převodu pohledávky ze dne 18.1.2012, kdy předmětem této smlouvy je pohledávka, kterou navrhovatelka uplatnila v tomto insolvenčním řízení vůči dlužníku Rudolfu Kolkovi. Dne 16.2.2012 soud prvního stupně vyzval dovolatele Jiřího Dufku k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 2.000 Kč a výzvou z 19.3.2012 pak soud prvního stupně vyzval dovolatelku Libuši anonymizovano k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 2.000 Kč. Dovolatelka Libuše anonymizovano soudní poplatek nezaplatila, soud prvního stupně proto vůči ní řízení o dovolání zastavil usnesením z 28.6.2012 č.j. KSBR 28 INS 13963/2011-A-26. Jiří Dufka požádal o osvobození od placení soudních poplatků s odkazem na své majetkové poměry. O jeho žádosti rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Odvolací soud zcela souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žadatel nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. I kdyby to odůvodňovaly poměry účastníka, nelze mu přiznat osvobození od soudních poplatků, jestliže svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňuje nebo brání své právo. Soud prvního stupně správně uzavřel, že Jiří Dufka není účastníkem řízení, protože pro řízení u dovolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. neplatí mimo jiné též ustanovení § 107a o.s.ř., a nelze tudíž uzavřít, že by se Jiří Dufka mohl stát účastníkem řízení na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky a návrhu na jeho vstup do řízení na místo navrhovatelky věřitelky Libuše anonymizovano . Jiří Dufka není tedy účastníkem řízení, v jeho případě se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, protože jeho dovolání by bylo odmítnuto jako dovolání podané osobou neoprávněnou. Z toho důvodu proto také nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Argumentuje-li Jiří Dufka v podaném odvolání tím, že označil-li se za dovolatele, pak vstoupil do řízení v pozici vedlejšího účastníka , tak k tomu nutno uvést, že vedlejší účastenství je možné-jak plyne z povahy tohoto institutu-zásadně jen ve sporném řízení, kdy smyslem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu některému z účastníků. Insolvenční řízení však není řízením sporným. V insolvenčním řízení se vedlejší účastník smí zúčastnit pouze tzv. incidenčních sporů, jejichž výčet je demonstrativně uveden v ustanovení § 159 odst. 1 IZ. Jinak je jeho pomoc v tomto řízení kterémukoliv z jeho subjektů vyloučena

(§ 14 odst. 2 IZ). I z tohoto pohledu tedy nutno uzavřít, že v případě žadatele by se jednalo o zřejmě bezúspěšné uplatňování jeho práva.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a odvolateli se však též doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu