3 VSOL 78/2016-A-9
KSBR 31 INS 29103/2015 3 VSOL 78/2016-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Dobromilice 187, PSČ: 798 25, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.11.2015, č.j. KSBR 31 INS 29103/2015-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice, který mu byl doručen dne 14.7.2015, neboť v něm nejsou vylíčeny rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek. V rámci popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice v návrhu uvedla důvody, které vedly k jejím finančním problémům, své věřitele neidentifikovala dle požadavku ustanovení § 103 insolvenčního zákona, pouze uvedla výši svých závazků vůči nim, aniž by konkrétně tvrdila okolnosti, z nichž by bylo možno dovozovat, že závazky jsou více než 30 dnů po splatnosti. V insolvenčním návrhu tak chybí údaje popisující její platební neschopnost. K údajům v připojeném seznamu závazků nelze přihlížet, neboť jej dlužnice nepodepsala a neuvedla v něm, že se jedná o seznam správný a úplný. Tyto vady brání pokračování v řízení a insolvenční soud dle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání. Tvrdila, že odůvodnění napadeného usnesení je rozporné, neboť na straně 3 je ve druhém odstavci uvedeno, že přílohy a listiny osvědčující existenci pohledávek a jejich výši nejsou součástí insolvenčního návrhu, ačkoli na straně 2 se uvádí, že dlužník je isir.justi ce.cz k návrhu povinen připojit mimo jiné také seznam svých závazků, který k návrhu připojila a na něj odkázala. Podle dlužnice jsou skutečnosti uvedené v odůvodnění usnesení nepravdivé a vzájemně si odporují. Dále uvedla, že nemá finanční prostředky na drahé firmy, které profesionálně zpracovávají insolvenční návrhy, z usnesení o odmítnutí není schopna vyčíst, v čem v návrhu udělala chybu . Příslušný formulář vyplnila a doložila dle návodu na příslušných internetových stránkách, a pokud by její pohledávky nebyly po splatnosti, nebyly by vymáhány v exekučním řízení. Rovněž své věřitele identifikovala řádně adresami jejich sídla a identifikačními čísly, přičemž data splatnosti jejich pohledávek plynou z údajů uvedených věřiteli v přílohách insolvenčního návrhu. Nesouhlasila se závěrem soudu, podle něhož není doložený seznam závazků řádný, neboť každou jeho stránku podepsala a jeho správnost a úplnost stvrdila ověřeným podpisem. Jinak by podle jejího názoru neměl úřední podpis žádný smysl, proto považuje za nedůstojné, aby soud svým rozhodnutím naznačoval, že sice jste návrh opatřila úředně ověřeným podpisem, ale pro nás to nemá žádnou váhu.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud pro stručnost odkazuje na správná zjištění soudu prvního stupně o dosavadním průběhu řízení, obsahu bodu č. 21 návrhu a o tom, že seznam závazků dlužnice neopatřila svým podpisem a doložkou správnosti a úplnosti, což vyplývá z jeho obsahu.

Z insolvenčního návrhu dále plyne, že dlužnice v jeho bodu č. 14 popsala svých sedm nezajištěných nevykonatelných závazků jejich důvodem, výší a věřiteli, které neoznačila řádně jejich názvem, sídlem a identifikačním číslem, případně jménem, příjmením a přesnou adresou bydliště (což nesplňuje označení Marie Vejmolová či Petr Marek, Kralice ). V bodě č. 16 návrhu popsala osm vykonatelných závazků, které popsala shodně jako závazky v bodě č. 14, navíc u každého z nich označila číslo jednací, z něhož vyplývá, pod jakou spisovou značkou je vedeno exekuční řízení každého z nich. V bodě č. 21 návrhu mimo jiné uvedla, že nezvládala z podpory v nezaměstnanosti splácet své finanční závazky a tím narostla jejich výše o úroky z prodlení a smluvní pokuty. Insolvenční návrh obsahuje ověřený podpis dlužnice. V připojeném seznamu závazků není uvedeno datum splatnosti každého z uvedených závazků; u některých z nich je uvedeno datum, kdy bylo na závazek naposledy plněno.

Podle § 103 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (viz usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009, usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010, usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011 a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (coby jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Ze zjištění o obsahu insolvenčního návrhu plyne, že dlužnice v něm řádně neoznačila své věřitele údaji dle ustanovení § 103 odst. 1 IZ názvem obchodní korporace včetně její právní formy, adresou jejího sídla a identifikačním číslem osoby, či jménem, příjmením, adresou bydliště. Ke splatnosti svých závazků v návrhu neuvedla nic a jen z toho, že některé jsou vymáhány v exekučním řízení, nelze o jejich splatnosti činit žádný konkrétní závěr. Dlužnice k návrhu nepřipojila řádný seznam závazků, a to ze tří důvodů. Předložený seznam závazků neobsahuje podpis dlužnice, neobsahuje potvrzení jeho správnosti a úplnosti a dále v něm není uvedena splatnost u žádného jednotlivého závazku, když údaj o tom, kdy bylo na závazek naposledy plněno, není údajem o jeho splatnosti. Seznam závazků proto nemá náležitosti dle ustanovení § 104 odst. 3 a odst. 4 IZ, jak citováno shora. Vzhledem k jeho vadám nelze pro účely posuzování náležitostí insolvenčního návrhu přihlížet k údajům, které v něm dlužnice uvedla, včetně identifikace věřitelů (srov. shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).

S názorem dlužnice, že z vedených exekučních řízení plyne, že její závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, lze sice v obecné rovině souhlasit, ovšem pro účely insolvenčního řízení je takový obecný závěr bezcenný. Z insolvenčního návrhu dlužníka totiž musí vyplývat, kdy konkrétně nastala splatnost alespoň dvou jeho závazků vůči dvěma věřitelům, neboť jen tak může insolvenční soud učinit závěr, zda jsou naplněny znaky úpadku dle ustanovení § 3 odst. 1 IZ. Seznam závazků, stejně jako další předepsané seznamy, nemusí být opatřen ověřeným podpisem dlužnice (na rozdíl od insolvenčního návrhu, pro který tento požadavek stanoví ust. § 97 odst. 2 IZ), avšak musí být dlužnicí podepsán, což v tomto případě splněno nebylo. Námitka dlužnice, že pro soud prvního stupně ověřený podpis nemá váhu není důvodná, neboť soud vadu seznamu závazků dlužnice nespatřoval v nedostatku ověřeného podpisu, ale v nedostatku její podpisu vůbec. Nedůvodná je i odvolací námitka dlužnice, že odůvodnění napadeného usnesení je vnitřně rozporné. Přílohy insolvenčního návrhu dle ustanovení § 104 IZ nejsou jeho součástí, ale v případě insolvenčního návrhu dlužníka může soud při posuzování, zda návrh obsahuje vylíčení skutečností o tvrzeném úpadku, vycházet z údajů o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažených v řádných seznamech majetku a závazků. Z údajů v listinách, které dlužník k návrhu připojí k osvědčení svého úpadku (např. smluv uzavřených dlužníkem s věřiteli, výzev věřitelů ke splnění jejich pohledávky a jejich vyčíslení atp.) však vycházet nelze. Námitka, že návrh sepisovala dle návodu na příslušných internetových stránkách a že nemá prostředky na to, aby si návrh nechala zpracovat profesionálně, je zcela nevýznamná, neboť je to dlužnice, kdo odpovídá za správnost a úplnost svého insolvenčního návrhu. V této věci, zjednodušeně řečeno, dlužnice v návrhu neoznačila řádně své věřitele a neuvedla konkrétní datum splatnosti svých závazků vůči nim. V seznamu závazků sice své věřitele označila řádně, avšak neuvedla v něm splatnost každého svého závazku a seznam neopatřila doložkou správnosti a úplnosti a podpisem. V tom spočívá chyba dlužnice při vypracování insolvenčního návrhu.

Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, protože neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm). Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 23. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu