3 VSOL 779/2015-P3-16
KSOS 39 INS 7826/2011 3 VSOL 779/2015-P3-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem v Orlové-Lutyni, Energetiků 939, PSČ 735 14, o přihlášce pohledávky věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem v Praze 1-Novém Městě, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby: 61860069, o odvolání věřitele č. 3 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.5.2015, č.j. KSOS 39 INS 7826/2011-P3-11,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě ní tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s., se v přihlášené výši 33.307 Kč neodmítá.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. 3 věřitele č. 3 PROFI CREDIT CZECH, a.s., v přihlášené výši 33.307 Kč (výrok I.) a uvedl, že právní mocí usnesení účast věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s., v insolvenčním řízení končí (výrok II.). V důvodech rozhodnutí uvedl, že věřitel č. 3 přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 159.756 Kč, která představuje zbývající dlužné splátky dle splátkového kalendáře ve výši 70.760 Kč, neuhrazené penalizační faktury ve výši 3.269 Kč, smluvní pokuty ve výši 50 % z výše půjčky / úvěru ve výši 74.484 Kč, směnečný úrok za období od 12.4.2010 do 12.5.2011 ve výši 9.643 Kč a náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 1.600 Kč. V průběhu řízení pak vzal podáním z 30.1.2015 svou přihlášku pohledávky částečně zpět v rozsahu částky 126.449 Kč, což vzal insolvenční soud na vědomí usnesením ze dne 5.2.2015 a dále vzal na vědomí částečné zpětvzetí popření pohledávky ve výši 33.307 Kč na základě podání insolvenčního správce ze dne 9.2.2015. Pohledávka věřitele tak byla zjištěna ve výši 33.307 Kč představující nezaplacené dlužné splátky dle splátkového kalendáře původně přihlášené ve výši 70.760 Kč. Vzhledem k tomu, že tato část pohledávky byla zjištěna tak, že její skutečná výše nyní činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Soud proto postupoval podle ustanovení § 178 insolvenčního zákona a podle § 185 insolvenčního zákona rozhodl tak, že odmítl přihlášku pohledávky ve výši 33.307 Kč, neboť se k ní nepřihlíží, a současně rozhodl o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání, ve kterém poukázal na to, že dříve existovala nejednota v názoru na posuzování přihlášených pohledávek dle ustanovení § 178 insolvenčního zákona. Současný insolvenční zákon však prosazuje zájem na tom, aby věřitel v případě potřeby sám korigoval výši a rozsah svých přihlašovaných nároků, čímž následně sníží riziko incidenčních sporů a též sníží míru rizika, že bude docházet ke zkreslení výsledků hlasování věřitelů o významných otázkách insolvenčního řízení. Podle jeho názoru tomu lze přičíst prioritu před automatickým prosazením sankce podle ustanovení § 178 odst. 1, věty první insolvenčního zákona. Poukazuje na to, že ustanovení § 178 bylo s účinností od 1.1.2014 novelizováno a doplněno o odstavec 2, podle něhož pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky pro odmítnutí pohledávky z důvodu jejího zjištění ve výši menší než 50 %, se nebude považovat za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle insolvenčního zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky. Poukazuje na důvodovou zprávu k novele ustanovení § 178 insolvenčního zákona, která uvádí, že se jedná o zpřesnění úpravy, která zde byla do 31.12.2013, neboť byla vykládána nejednotně, přestože by mělo být zřejmé, že v době, kdy běží lhůta k podání incidenční žaloby, je možné korigovat přihlášené nároky bez aplikace sankce dle ustanovení § 178 insolvenčního zákona. Argumentuje tím, že sám korigoval v rámci smírných jednání s insolvenčním správcem rozsah svých přihlašovaných nároků, když podáním ze dne 30.1.2015 vzal částečně zpět přihlášku své pohledávky, přičemž po tomto zpětvzetí zůstala v insolvenčním řízení přihlášena pouze částka ve výši 33.307 Kč. Zdůrazňuje, že tak učinil v době, kdy byl dosud řešen spor o žalobě na určení pravosti pohledávky, a kdy tedy ještě nenastal účinek, na základě kterého se podle insolvenčního zákona nepřihlíží k popřené pohledávce. S ohledem na to je zřejmé, že jeho účast ve vztahu k přihlášené pohledávce v rozsahu 33.307 Kč i nadále trvá a je třeba k této přihlášce pohledávky v tomto rozsahu přihlížet. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele důvodné je.

V přezkoumávané věci podal věřitel včasnou přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení dlužnice Dagmar anonymizovano , na základě které přihlásil celkovou výši pohledávky 159.756 Kč vykonatelnou dle rozhodčího nálezu sestávající z jistiny 148.513 Kč představující nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100219070 ve výši 148.513 Kč a ve výši příslušenství 11.243 Kč představující směnečný úrok a náklady rozhodčího řízení. Dne 12.7.2011 se konalo přezkumné jednání, na kterém byla pohledávka věřitele přezkoumána a ze strany insolvenčního správce byla popřena pravost přihlášené pohledávky, věřitel byl o tom vyrozuměn a byl poučen o možnosti podání incidenční žaloby, kterou také včas zahájil a pod sp.zn. 39 ICm 1889/2011 (KSOS 39 INS 7826/2011) probíhalo řízení o určení pravosti pohledávky. Dříve, než došlo k pravomocnému rozhodnutí o incidenční žalobě, vzal věřitel podáním z 30.1.2015 svou přihlášku pohledávky částečně zpět na základě dohody mezi ním a insolvenčním správcem, a to v rozsahu 126.449 Kč s tím, že insolvenční správce se zavázal poté, co mu bude doručeno na vědomí potvrzení o doručení částečného zpětvzetí přihlášky pohledávek, vzít částečně zpět své popření věřitelem přihlášené pohledávky v rozsahu 33.307 Kč. Na základě částečného zpětvzetí přihlášky pohledávky insolvenční soud usnesením z 5.2.2015, č.j. KSOS 39 INS 7826/2011-P3-6, vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s., ve výši 126.449 Kč. Poté vzal insolvenční správce zpět své popření pohledávky č. 3 věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s., v částce 33.307 Kč, což vzal insolvenční soud na vědomí usnesením z 16.2.2015, č.j. KSOS 39 INS 7826/2011-P3-8. V rámci incidenčního sporu vzal žalobce žalobu v plném rozsahu zpět, o čemž bylo rozhodnuto usnesením z 1.4.2015, které nabylo právní moci dne 23.4.2015, tak, že řízení o incidenční žalobě bylo zastaveno. Následně rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením s odůvodněním, jak výše uvedeno.

Podle ustanovení § 178 odst. 1 IZ, bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na

úvaze soudu. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

Podle ustanovení § 178 odst. 2 IZ, pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky.

Podle ustanovení § 184 odst. 1 IZ, věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel nebo osoba, která podala návrh na vstup do řízení na místo věřitele (§ 183 odst. 2). Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí.

Podle ustanovení § 187 IZ, pro část přihlášené pohledávky platí postup podle § 184 až 186 obdobně.

Podle ustanovení § 201 odst. 1, písm. c) IZ, pohledávka je zjištěna, jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel, vezme své popření zpět.

Odvolací soud považuje odvolání věřitele za důvodné. Ustanovení § 178 odst. 1 IZ bylo novelizováno zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 312/2007 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na článek II. přechodných ustanovení zákona č. 294/2013 Sb. nutno ustanovení § 178 IZ ve znění novely účinné od 1.1.2014 aplikovat na projednávanou věc.

Jak správně poukázal odvolatel, podle důvodové zprávy k novelizovanému ustanovení § 178 IZ se prosazuje zájem na tom, aby věřitel v případě potřeby sám korigoval rozsah přihlašovaných nároků (a tím snížil míru rizika, že bude docházet ke zkreslení výsledků hlasování věřitelů o významných otázkách insolvenčního řízení), jemuž lze přičíst vyšší prioritu než automatickému prosazení sankce podle § 178 odst. 1, věty první, respektive podle § 179 odst. 1, věty první insolvenčního zákona. Podle názoru odvolacího soudu nejenom v době, kdy běží lhůta k podání incidenční žaloby, je možné korigovat přihlášené nároky bez aplikace sankce dle ustanovení § 178 IZ, ale i v době po podání incidenční žaloby do doby, než dojde k pravomocnému skončení incidenčního sporu, neboť v této době se k popřené pohledávce v insolvenčním řízení stále přihlíží . V dané věci disponoval věřitel částečně svou přihláškou pohledávky v době po podání incidenční žaloby na základě

dohody s insolvenčním správcem, kdy vzal částečně zpět přihlášku pohledávky ve výši 126.449 Kč a insolvenční správce se pak zavázal vzít částečně zpět své popření věřitelem č. 3 přihlášené pohledávky co do částky 33.307 Kč. Vzhledem k tomu, že věřitel částečnou dispozici s přihláškou pohledávky učinil ještě předtím, než byl spor o určení pravosti pohledávky pravomocně ukončen a než by případně nastal účinek, že se k jeho popřené pohledávce nepřihlíží, nemělo by být při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky ustanovení § 178 odst. 1 IZ, přihlíženo k částečnému zpětvzetí přihlášky pohledávky a mělo by se vycházet z toho, že předmětem řízení je pouze část přihlášené pohledávky ve výši 33.307 Kč, která se považuje v důsledku účinného zpětvzetí popření pravosti nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem za zjištěnou (ustanovení § 201 odst. 1, písm. c/ IZ). Protože nelze dovodit, že by byla přihlášená pohledávka zjištěna tak, že její skutečná výše činí méně než 50 % přihlášené částky s tím, že k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna, není důvod k postupu podle ustanovení § 185 IZ, to je k odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele č. 3 ve zjištěné výši 33.307 Kč a k jeho ukončování účasti v insolvenčním řízení. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s., v přihlášené výši 33.307 Kč se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, odvolateli, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 22. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu