3 VSOL 758/2015-B-16
KSOS 38 INS 22896/2014 3 VSOL 758/2015-B-16

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Karviné-Ráji, U Lesa 871/34D, PSČ: 734 01, o způsobu řešení úpadku, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.6.2015, č.j. KSOS 38 INS 22896/2014-B-9,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs na majetek dlužníka bude veden jako nepatrný (výrok III.), deklaroval, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.) a osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi vyzval, aby na příště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenční správkyni Mgr. Dagmar Cenknerové (výrok V.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník neplatil insolvenční správkyni zálohu na odměnu a její hotové výdaje, tedy neplnil povinnost, která mu byla uložena v usnesení o povolení oddlužení, uhradil toliko dvě splátky, a to dne 24.3.2015. Na základě toho dospěl soud k závěru, že ve smyslu ustanovení § 405 odst. 1 insolvenčního zákona vyšly v průběhu řízení najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, pročež soud neschválil povolené oddlužení a rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Soud uzavřel, že ústředním principem vévodícím způsobu řešení dlužníkova úpadku oddlužením (jenž má po skončení insolvenčního řízení vyústit v rozhodnutí, jímž bude dlužník zbaven povinnosti k úhradě zbytků svých dluhů), je zásada poctivosti dlužníka a zodpovědného přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Proto je otázka poctivosti dlužníkových záměrů a otázka, zda dlužník v insolvenčním řízení nekoná lehkomyslně či nedbale, zkoumána nejen při povolení oddlužení, nýbrž i při posouzení, zda má být oddlužení schváleno, ale dokonce i po skončení insolvenčního řízení, coby důvod pro odejmutí přiznaného osvobození od placení dluhů. Povinnost dlužníka sledovat navrženým oddlužením poctivý záměr, trvá po celou dobu oddlužení a po celou tuto dobu je poctivost dlužníkova záměru při oddlužení povinen zkoumat insolvenční soud a reagovat z úřední povinnosti na skutečnosti, z nichž se podává, že dlužník nesledoval oddlužením poctivý záměr, jakmile vyjdou v insolvenčním řízení najevo.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, které odůvodnil tím, že dodatečně splnil svou povinnost, se soudem komunikoval a dostavoval se na předvolání, projevoval zájem o řádný průběh řízení a zavázal se o plnění uložených povinností. Proto navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a jeho oddlužení bylo schváleno.

Insolvenční správkyně ve své zprávě o činnosti z 15.6.205 uvedla, že dlužník v průběhu měsíce června doplatil dlužné odměny.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je opodstatněné.

V přezkoumávané věci bylo usnesením ze dne 8.10.2014, č.j. KSOS 38 INS 22896/2014-A-6 rozhodnuto o úpadku dlužníka, insolvenční správkyní byla ustanovená Mgr. Dagmar Cenknerová, bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením a ve výroku IX. tohoto usnesení bylo dlužníku uloženo, aby počínaje měsícem říjen 2014 platil insolvenční správkyni zálohu na odměnu a hotové výdaje ve výši 900 Kč měsíčně (navýšenou o DPH v zákonem stanovené výši, je-li správkyně plátkyní této daně), a to vždy nejpozději do konce daného kalendářního měsíce. Dlužníku bylo uloženo, aby neprodleně kontaktoval insolvenční správkyni a dohodl s ní způsob provádění plateb. Insolvenční správkyně ve své první zprávě ze dne 16.12.2014 uvedla, že dlužník ke dni podání zprávy neuhradil ani jedinou ze záloh na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně a nesplňuje podmínku 30% plnění nezajištěným věřitelům. Současně uvedla, že dlužníku bylo vysvětleno, že si musí zajistit dar nejméně ve výši 500 Kč. Přezkumné jednání a první schůze věřitelů se konala 12.1.2015, dlužník se tohoto jednání osobně zúčastnil a požádal, aby schůze věřitelů byla odročena o jeden až dva měsíce s tím, že se snaží zabezpečit další příjem tak, aby věřitelé byli uspokojeni v zákonné výši 30 % a aby v téže lhůtě mohl doplatit dluh na odměně insolvenční správkyni. Soud žádosti dlužníka vyhověl, dne 21.1.2015 byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku darovací smlouva, kterou uzavřel dlužník s dárkyní Simonou Luljakovou, na základě které se Simona Luljaková zavázala platit dlužníku po dobu schválení oddlužení splátkovým kalendářem dar ve výši 500 Kč měsíčně. V další zprávě o činnosti ze dne 17.2.2015 insolvenční správkyně sdělila, že dlužník si zajistil plnění z darovací smlouvy a nadále neplní povinnosti hradit měsíční zálohy na odměnu, když na její účet nedošla ani jediná záloha. Současně požádala o svolání zvláštního přezkumného jednání. Zvláštní přezkumné jednání se konalo 19.3.2015, k tomuto jednání se dlužník dostavil, insolvenční správkyně uvedla, že dlužník si zajistil darovací smlouvu, a je tedy předpoklad, že by věřitelé byli uspokojeni ve výši 30 % jejich pohledávek. Insolvenční správkyně však poukázala na to, že doposud nebyla uhrazena žádná záloha na odměnu a hotové výdaje. Dlužník na dotaz soudu uvedl, že nejpozději do středy, to je 25.3.2015 uhradí insolvenční správkyni dvakrát zálohu na její odměnu ve výši 1.089 Kč a zbytek dluhu doplatí nejpozději do dalších dvou měsíců. Podáním z 24.3.2015 insolvenční správkyně sdělila, že dlužník uhradil ke dni 24.3.2015 na účet majetkové podstaty částku 2.200 Kč. V další zprávě o své činnosti z 30.4.2015 správkyně uvedla, že nejsou splněny podmínky pro schválení oddlužení dlužníka, protože dlužník neplní povinnost hradit měsíční zálohy na odměnu, kdy na účet majetkové podstaty došla toliko částka 2.200 Kč s tím, že dlužník dluží na zálohách na odměně částku 7.623 Kč. Poté rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením s odůvodněním, jak výše uvedeno.

Podle ust. § 395 odst. 2 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle ust. § 405 odst. 1 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Podle ust. § 405 odst. 2 IZ jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle ust. § 406 odst. 1 IZ neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že oddlužení jako způsob řešení úpadku dlužníka má být přístupné pouze dlužníkům, kteří k řešení své nepříznivé situace přistupují odpovědně, a to po celou dobu trvání insolvenčního řízení. Insolvenční zákon výslovně nestanoví, co se rozumí lehkomyslným či nedbalým přístupem dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Bude tak vždy záviset do značné míry na úsudku soudu, zda určité jednání ve vztahu k plnění povinností v insolvenčním řízení je možno považovat za nedbalé či lehkomyslné. Přitom bude soud zpravidla vycházet z podání učiněných dlužníkem, z jejich úplnosti a včasnosti, z jeho projevů vůči soudu, pokud jde o dodržování lhůty, účasti na nutných jednáních apod.

Pokud dlužník neplnil povinnost, která mu byla uložena usnesením z 8.10.2014, kterým byl zjištěn jeho úpadek a povoleno řešení úpadku oddlužením, to je neplatil insolvenční správkyni zálohu na odměnu a hotové výdaje ve výši 900 Kč měsíčně, lze toto jeho jednání hodnotit jako jednání nedbalé ve vztahu k plnění povinností v insolvenčním řízení. Odvolací soud však přihlédl k tomu, že dlužník tuto svou povinnost splnil, tak, jak vyplynulo z dokladu-podacího lístku z 2.6.2015, kdy ještě před vydáním napadeného usnesení doplatil insolvenční správkyni dlužné zálohy na odměnu a hotové výdaje částkou 8.000 Kč, což insolvenční správkyně potvrdila ve své zprávě o činnosti z 15.6.2015. Odvolací soud dále přihlédl k tomu, že pokud jde o plnění dalších povinností dlužníka v insolvenčním řízení, tak tyto dlužník vždy řádně plnil, to je dostavil se dvakrát na přezkumné jednání a schůzi věřitelů, obstaral si darovací smlouvu tak, aby splnil podmínku uspokojení svých nezajištěných věřitelů v insolvenčním řízení, spolupracoval s insolvenční správkyní a poskytoval ji součinnost (z podání insolvenční správkyně opak nevyplývá) a také podal řádný projednatelný insolvenční návrh spolu s povinnými přílohami. Na základě všech těchto zjištění vyplývajících z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud dospěl k závěru, že byť dlužník po určitou dobu neplnil svou povinnost vyplývající z usnesení o povolení řešení jeho úpadku oddlužením, když řádně neplatil zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně, je možno rozhodnout o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Dlužník nevlastní žádný významný movitý majetek a už vůbec žádný nemovitý majetek. Je proto nepochybné, že způsob řešení úpadku oddlužením-schválením splátkového kalendáře je pro věřitele dlužníka mnohem výhodnější, než by bylo jejich uspokojení v rámci prohlášeného konkursu. I z těchto důvodů proto odvolací soud přihlédl ke skutečnosti, která vyšla najevo teprve v rámci odvolacího řízení.

Na základě výše uvedeného odvolací soud proto postupoval podle ust. § 219a odst. 2 o.s.ř., to je usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ust. § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.), v průběhu kterého insolvenční soud rozhodne o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, neboť, jak vyplývá z vyjádření insolvenční správkyně, dlužník s ohledem na výši svých nezajištěných závazků, příjmu z darovací smlouvy a příjmu ze svého důchodu by byl schopen uspokojit své věřitele v průběhu pěti let trvání splátkového kalendáře minimálně v rozsahu 30 % výše jejich pohledávek.

P o u če n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni, zástupci věřitelů (věřitelskému výboru) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 24. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu