3 VSOL 753/2016-P14-8
KSOS 36 INS 30424/2015 3 VSOL 753/2016-P14-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Strelkovova 1522/1, Ostrava- Zábřeh, PSČ 700 30, o přihlášce pohledávky č. P14 věřitelů č. 14 Josefa Kotase, bytem Františka Formana 290/51D, Ostrava-Dubina, PSČ 700 30, a č. 15 Daniely Kotasové, bytem tamtéž, o odmítnutí přihlášky pohledávky, rozhodl o odvolání věřitelů proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 36 INS 30424/2015- P14-2 ze dne 1.4.2016,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. P14 věřitelů č. 14 Josefa Kotase a č. 15 Daniely Kotasové (výrok I.) a uvědomil tyto věřitele, že právní mocí tohoto usnesení končí jejich účast v insolvenčním řízení (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v rozhodnutí o úpadku věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí o úpadku bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 7.1.2016, lhůta pro přihlášení pohledávek tak uplynula dne 8.2.2016. Věřitelé č. 14 a č. 15 však podali přihlášku pohledávky až dne 22.3.2016, tedy po uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek. Lhůta pro podání přihlášky je přitom lhůtou propadnou, a proto soud podle ustanovení § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení isir.justi ce.cz

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), opožděně podanou přihlášku pohledávky těchto věřitelů odmítl.

Proti tomuto usnesení podali věřitelé č. 14 a č. 15 obsahově shodná odvolání. Namítli, že jako věřitelé jsou uvedeni v seznamu věřitelů, u závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelných, a to pod č. 8. Na základě pokynu insolvenční správkyně použili ke svému podání formulář přihlášky pohledávky, kterým změnili výši své pohledávky, neboť výše pohledávky uvedená dlužnicí v seznamu věřitelů je pouze nepatrná vzhledem k její skutečné výši. Zdůraznili, že změnu výše pohledávky učinili ještě před prvním přezkumným jednáním. Dále uvedli skutečnosti ohledně své pohledávky za dlužnicí s tím, že tato činí celkem 491.684,50 Kč, je vykonatelná pro částku 158.635,50 Kč (exekuční titul blíže označili) a zbývající část pohledávky je nevykonatelná. Poukázali na to, že dlužnice při podání návrhu na povolení oddlužení zcela nepravdivě uvedla, že seznam závazků je úplný a správný, že si musela být vědoma svého závazku v původní výši 471.000 Kč a že na část jejího nesplaceného dluhu již byla vydána tři pravomocná rozhodnutí soudu a byla zahájena tři exekuční řízení. Je tedy otázkou, zda dlužnice záměrně neuvedla pohledávku věřitelů v plné výši, aby dosáhla oddlužení, a zda tedy oddlužení by mělo být schváleno, popřípadě zda by nemělo dojít k jeho odejmutí. Domnívají se, že soud při rozhodnutí, kterým odmítl jejich přihlášku pohledávky, správně neposuzoval obsah podání. Navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a jejich přihláška pohledávky byla přezkoumána jako pohledávka uvedená pod č. 8 v seznamu věřitelů, který byl přílohou k návrhu na oddlužení.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání byla podána včas a osobami oprávněnými, odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dne 7.12.2015 dlužnice podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jako své věřitele v návrhu uvedla mimo jiné Josefa Kotase a Danielu Kotasovou s pohledávkou ve výši 8.640 Kč (bod 19 návrhu-závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné, pod č. 8). Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 36 INS 30424/2015-A-5 ze dne 7.1.2016 soud zjistil úpadek dlužnice, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Alenu Schmidtovou a povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením. Současně soud vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Dále je poučil, že přihláška se podává u soudu dvojmo, včetně příloh a na formuláři, který je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky www.justice.cz v části Ministerstvo spravedlnosti, a že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 7.1.2016. Dne 22.3.2016 věřitelé Josef Kotas a Daniela Kotasová podali u soudu prvního stupně společnou přihlášku pohledávky v celkové výši 491.684,50 Kč, sestávající z jistiny ve výši 437.635,50 Kč (ke které uvedli jako důvod vzniku uznání dluhu ze smlouvy o půjčce) a příslušenství (úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení) ve výši 54.049 Kč s tím, že pohledávka je částečně vykonatelná pro částku 158.635,50 Kč, včetně označení exekučního titulu. K dalším okolnostem uvedli, že přihláškou pohledávky věřitel uvedený v seznamu věřitelů pod č. 8 upřesňuje a specifikuje výši pohledávky-uznání dluhu ze dne 12.3.2010.

Podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ, rozhodnutí o úpadku musí obsahovat výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání.

Podle § 136 odst. 3 IZ, je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

Podle § 173 odst. 1 věta první a druhá IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

V přezkoumávané věci soud prvního stupně usnesením, kterým rozhodl o úpadku dlužnice a povolení oddlužení, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, přičemž toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 7.1.2016. Soud prvního stupně proto správně uzavřel, že poslední den lhůty stanovené pro přihlášení pohledávek připadl na den 8.2.2016 (pondělí), když 30. den od zveřejnění uplynul dne 7.2.2016 (v neděli). Došla-li tedy přihláška pohledávky věřitelů č. 14 a č. 15 soudu až dne 22.3.2016, byla jejich pohledávka přihlášena po lhůtě stanovené insolvenčním soudem, a proto podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ nelze k této opožděné přihlášce pohledávky přihlížet.

Odvolací námitka věřitelů, že je jako věřitele dlužnice uvedla v seznamu věřitelů (seznamu závazků), neobstojí, neboť z ustanovení § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyplývá, že do insolvenčního řízení dlužníka přihlašují svou pohledávku všichni věřitelé dlužníka, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou uvedeni dlužníkem v návrhu nebo jeho povinné příloze-seznamu závazků, přičemž není vyloučeno, že věřitel uvedený dlužníkem do insolvenčního řízení svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásí a naopak do insolvenčního řízení přihlásí svou pohledávku i věřitel, kterého dlužník neuvedl. Je proto zcela nerozhodné, že dlužnice v návrhu uvedla závazek vůči věřitelům v nesprávné výši. Pokud věřitelé chtěli dosáhnout uspokojení své pohledávky v insolvenčním řízení dlužnice, měli svou pohledávku do tohoto řízení včas přihlásit.

Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud opožděně podanou přihlášku pohledávky věřitelů podle ustanovení § 185 IZ odmítl.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřitelům a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 7. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu