3 VSOL 750/2015-B-25
KSBR 38 INS 304/2013 3 VSOL 750/2015-B-25

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Nové Syrovice 35, PSČ 675 41, o způsobu řešení úpadku, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.7.2014, č.j. KSBR 38 INS 304/2013-B-6,

takto:

I. Odvolání dlužnice proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně rozhodl, že na majetek dlužnice se prohlašuje konkurs (výrok I.), s tím, že konkurs bude veden jako nepatrný (výrok II.). Dále vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok III.).

Na odůvodnění soud uvedl, že svým usnesením ze dne 4.4.2014, č.j. KSBR 38 INS 304/2013-A-24 rozhodl o insolvenčním návrhu věřitele Komerční banka, a.s., tak, že zjistil úpadek dlužnice. Usnesení nabylo právní moci 10.5.2014. Ze zprávy insolvenčního správce přednesené na schůzi věřitelů konané dne 26.6.2014 vyplývá, že jediným příjmem dlužnice je invalidní důchod, z nějž nelze provádět žádné srážky a jediným možným způsobem řešení úpadku dlužnice je konkurs, který by měl být veden jako nepatrný. Dlužnice nepodala návrh na povolení oddlužení, proto zbývá jako jediný způsob řešení úpadku konkurs a soud podle ustanovení § 148 odst. 1, § 314 odst. 1, písm. a) IZ rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice s tím, že konkurs bude veden jako nepatrný.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání, kterým napadla jeho výroky I. a II. V odvolání požádala o prominutí zmeškané lhůty a současně uvedla, že podle jejího názoru je řízení stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uvedla, že dne 7.1.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužnice na návrh věřitele Komerční banka, a.s., usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2013, č.j. KSBR 38 INS 304/2013-A-12 soud dlužnici vyzval, aby se vyjádřila k insolvenčnímu návrhu. Výzva však dlužnici nebyla doručena do vlastních rukou, protože dlužnice byla v době od 12.5.2013 do 29.5.2013 a od 2.6.2013 do 12.6.2013 hospitalizována v nemocnici, což dokládá propouštěcími zprávami. Podle dlužnice je zjevné , že neměla možnost podat návrh na povolení oddlužení ve lhůtě dle ustanovení § 390 insolvenčního zákona. V odvolacím řízení dlužnice navrhla, aby soud zrušil napadené usnesení v odvoláním napadených výrocích I. a II.; současně požádala o prominutí zmeškané lhůty s tím, že podává návrh na povolení oddlužení.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda dlužnice je oprávněna podat odvolání proti oběma napadeným výrokům usnesení soudu prvního stupně. Objektivní nepřípustnost odvolání proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně vyplývá z úpravy § 314 odst. 4 IZ, proto odvolací soud odvolání dlužnice v rozsahu, v němž směřovalo proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně, podle ust. § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

Dále odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal výrok I. napadeného usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není opodstatněné.

K žádosti dlužnice o prominutí zmeškání lhůty, vyjádřené v odvolání, odvolací předně soud uvádí, že v insolvenčním řízení není prominutí zmeškání lhůty přípustné (§ 83 IZ). Odvolání dlužnice proti přezkoumávanému usnesení však bylo podáno včas, neboť to bylo doručováno dlužnici prostřednictvím poštovního doručovatele

Česká pošta s.p. v obálce typu I., určené pro doručování do vlastních rukou. Z obsahu doručenky o jeho doručení, obsahující náležitosti dle ustanovení § 50g odst. 1 o.s.ř., vyplývá, že první pokus o doručení byl doručujícím orgánem učiněn dne 17.7.2014, adresát nebyl zastižen, proto byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 17.7.2014. Ve smyslu ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř. došlo k doručení písemnosti dlužnici v pondělí dne 28.7.2014 a následujícího dne jí začala běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti předmětnému usnesení (§ 203 odst. 1 o.s.ř.). Běh této lhůty skončil v úterý dne 12.8.2014 a téhož dne bylo podáno odvolání dlužnice k poštovní přepravě (§ 57 odst. 3 o.s.ř.).

Podle ustanovení § 148 odst. 3 IZ, jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Podle ustanovení § 149 odst. 1, 2, písm. b) IZ, nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. Odstavec 1 se nepoužije, jestliže se dlužník stal osobou, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, po rozhodnutí o úpadku; v takovém případě může insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem před termínem konání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Jak vyplývá z usnesení soudu prvního stupně ze dne 24.11.2014, č.j. KSBR 38 INS 304/2013-B-12, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.5.2015 č.j. KSBR 38 INS 304/2013, 3 VSOL 302/2015-B-19, návrh dlužnice na povolení oddlužení, podaný spolu s odvoláním proti přezkoumávanému usnesení, byl pravomocně odmítnut pro opožděnost dne 10.6.2015. Tím byla jednoznačně negativně vyřešena i odvolací námitka dlužnice, že u ní dosud není vyloučeno oddlužení jako způsob řešení úpadku, neboť jí nepočala běžet lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2014, sen. zn. 29 NSČR 5/2014, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod č. 5, ročník 2014).

Dlužnice se po rozhodnutí o úpadku stala osobou, u níž zákon vylučuje řešení úpadku oddlužením, neboť o jejím návrhu na povolení oddlužení nelze věcně rozhodnout tak, že mu bude vyhověno (§ 390 odst. 3 IZ). Jediným možným způsobem řešení jejího úpadku je konkurs (§ 396 IZ) a tento závěr soudu prvního stupně je správný.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 24. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu