3 VSOL 747/2012-A-11
KSBR 27 INS 12927/2012 3 VSOL 747/2012-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Zdeňky anonymizovano , anonymizovano , bytem Omice, Tetčická 51, PSČ 664 41, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.6.2012, č.j. KSBR 27 INS 12927/2012-A--5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice.

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně konstatoval, že dne 29.5.2012 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužnice, jímž se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 103 odst. 1, odst. 2, § 3 odst. 1, odst. 2 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a uvedl, že insolvenční návrh dlužnice je nesrozumitelný a neurčitý, neboť dlužnice se vyjádřila rozporně o svých závazcích, když v bodě 06 návrhu uvedla, že hodnota závazků činí 878.853 Kč a hodnota nezajištěných závazků činí 278.853 Kč, zatímco v oddílech 18 až 21 podaného formuláře uvedla celkovou výši nezajištěných závazků 177.439 Kč. Soud prvního stupně dále konstatoval, že dlužnice sice v návrhu označila jedenáct věřitelů, aniž by se však konkrétně vyjádřila ke splatnosti svých závazků s tím, že nejsou dostatečná ani tvrzení dlužnice týkající se vykonatelných závazků, neboť skutečnost, že existuje vykonatelný titul, ještě bez dalšího neznamená, že pohledávky nejsou věřitelům hrazeny a nenaplňuje tedy zákonný požadavek o platební neschopnosti dlužnice. Soud prvního stupně vytýkal insolvenčnímu návrhu dlužnice, že neobsahuje konkrétní výši jednotlivých splátek ani tvrzení o tom, z jakého důvodu dlužnice není schopna závazky řádně plnit. Soud prvního stupně uzavřel, že z tvrzení v insolvenčním návrhu nemá za jednoznačnou individualizaci skutkového děje tak, aby mohl zjistit, zda se dlužnice nachází v úpadku, či hrozícím úpadku a z důvodu nedostatku tvrzení osvědčujících úpadek dlužnice tedy postupoval dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužnice odmítl, neboť nelze postupovat dle ustanovení § 43 o.s.ř. a vady návrhu odstranit. Soud prvního stupně uvedl, že se nezabýval návrhem na povolení oddlužení, a to s ohledem na odmítnutí insolvenčního návrhu, nicméně podotkl, že ani návrh na povolení oddlužení není řádný.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, jímž se domáhala dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) změny napadeného rozhodnutí tak, že se její insolvenční návrh neodmítá. Uvedla, že všechny její závazky jsou splatné prostřednictvím exekutorů, kteří požadují uhradit závazky jednorázově a v plné výši, a z toho důvodu není schopna uhradit ničeho. Dále uvedla, že přikládá opravený insolvenční návrh tak, aby nebyl zmatečný a nesrozumitelný. K odvolání dlužnice připojila formulář návrhu na povolení oddlužení s vyplněnými údaji.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 29.5.2012 se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jako způsobu jeho řešení oddlužení, navrhovaný způsob oddlužení dlužnice neuvedla. Dlužnice tvrdila, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopna plnit. Dále uvedla, že řada věřitelů zahájila proces vymáhání svých pohledávek. Dlužnice tvrdila, že postupně zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků od roku 2007. Jako svého věřitele dlužnice označila společnost CFS Financial Services spol. s r.o., se sídlem Únětice 128, IČ: 27595978, s tím, že je povinna tomuto věřiteli podle 100EX 3996/09 od roku 2009 jednorázově uhradit částku 5.669 Kč. Dlužnice v návrhu označila dalších deset věřitelů, u každého z věřitelů uvedla, jakou výši částky požaduje uhradit a na základě jakého právního důvodu, případně uvedla závazek spisovou značkou rozhodnutí (bez další bližší specifikace). Dlužnice tvrdila, že má celkem jedenáct věřitelů, u nichž má čtrnáct závazků a dále budoucí závazek vůči insolvenčnímu správci ve výši 64.800 Kč. Dlužnice uvedla celkovou výši závazků 878.853 Kč, z toho nezajištěných závazků 278.853 Kč (plus 64.800 Kč náklady insolvenčního správce). Dlužnice tvrdila, že je mimo její možnosti závazky řádně splácet a že by výkon exekuce prodejem nemovitostí nepokryl závazky věřitelů v plné výši. V bodu 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) dlužnice popsala čtyři závazky vůči třem věřitelům. Věřitele označila obchodní firmou (jménem a příjmením), sídlem (bydliště) a identifikačním číslem, závazky označila důvodem vzniku závazku a jeho výší. V bodu 20 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) dlužnice označila dalších devět závazků vůči sedmi věřitelům. Věřitele dlužnice označila obchodní firmou (jménem a příjmením), sídlem (místem podnikání) a identifikačním číslem (vyjma dvou věřitelů, u nichž identifikační číslo neuvedla), závazky popsala důvodem vzniku, výší a označením spisové značky rozhodnutí. V bodu 21 návrhu (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) dlužnice uvedla další jeden závazek vůči jednomu věřiteli, věřitele označila jménem a příjmením, bydlištěm a rodným číslem, závazek označila jeho výši, jako důvod vzniku závazku uvedla zástavní právo za neposkytnutou půjčku a označila spisovou značku rozhodnutí. K návrhu dlužnice připojila mimo jiné seznam závazků s prohlášením, že je správný a úplný, který opatřila podpisem, v němž popsala čtrnáct závazků vůči jedenácti věřitelům, věřitele označila obchodní firmou (jménem a příjmením), sídlem (bydlištěm), identifikačním číslem (vyjma tří věřitelů), závazky uvedla výší zbývající dlužné částky, dále uvedla, zda popírá zajištění závazků, u osmi závazků uvedla důvod vzniku a u dvanácti závazků označila spisovou značku rozhodnutí. Celkovou výši závazků dlužnice uvedla v částce 878.853 Kč a výši nezajištěných závazků částkou 278.853 Kč.

Podle § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Je nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice nebo její hrozící úpadek. Z insolvenčního návrhu sice vyplývá, že dlužnice má více věřitelů (nejméně dva), a že má více peněžitých závazků (nejméně dva), v insolvenčním návrhu však absentují tvrzení, z nichž by bylo možné učinit závěr, že závazky alespoň vůči dvěma věřitelům dlužnice jsou po splatnosti alespoň 30 dnů. Dlužnice v insolvenčním návrhu ani v připojeném seznamu závazků u žádného ze závazků neuvedla údaj o jeho splatnosti (popřípadě jiný údaj, z něhož lze na to, že pohledávky věřitelů jsou déle než 30 dnů po splatnosti, alespoň usuzovat). V insolvenčním návrhu rovněž chybí jakákoliv tvrzení, že dlužnice se nachází v platební neschopnosti, tj. že není schopna své peněžité závazky hradit.

Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl z důvodu, že neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 21. září 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková Renáta Hrubá v.z. Mgr. Diana Vebrová, v.r. pověřený člen senátu z důvodu nepřítomnosti předsedkyně senátu podepsáno zastupujícím členem senátu dle § 158 odst. 1 o.s.ř.