3 VSOL 738/2011-A-11
KSBR 31 INS 16384/2011 3 VSOL 738/2011-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Kobylí 160, PSČ 691 10, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2011, č.j. KSBR 31 INS 16384/2011-A-6

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužnici, aby ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. S ohledem na zjištění, že dlužnice, která má vyživovací povinnost ke svému manželovi, pobírá důchod ve výši 5.384,-Kč a výše nezajištěných závazků činí 459.193,08 Kč, soud prvního stupně uzavřel, že nelze předpokládat, že po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou (odměna a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 900,-Kč měsíčně s DPH) hodnota plnění, kterou by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, kteří by byli uspokojováni poměrně, bude vyšší, než 30

% jejich pohledávek. Příjem dlužnice ve výši 5.384,-Kč nedosahuje ani výše základní nezabavitelné částky. Z průměrného čistého měsíčního příjmu manžela dlužnice ve výši 10.954,43 Kč lze strhávat částku 2.864,-Kč, po odečtení zálohy na odměnu správce a náhradu hotových výdajů lze z příjmů manžela dlužnice strhávat částku asi 1.784,-Kč. Podle soudu prvního stupně lze tedy přepokládat, že v případě spojení insolvenčního řízení dlužnice a jejího manžela ke společnému řešení úpadku by po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou obdrželi nezajištění věřitelé 23,31 % jejich pohledávek. Dlužnice neoznačila žádné věřitele, kteří by souhlasili s nižším, než 30% plněním pohledávek. Za této situace tak dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužnice a její manžel však mají ve společném jmění manželů majetek, který by umožňoval schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Podle znaleckého posudku ze dne 22.9.2011 činí obvyklá cena těchto nemovitostí, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče na LV č. 1034, obec Kobylí, 500.000,-Kč. S ohledem na to, že výše nezajištěných závazků dlužnice a jejího manžela činí 459.193,08 Kč, soud prvního stupně dovodil, že oddlužení dlužnice a jejího manžela lze provést jen zpeněžením majetkové podstaty. V případě schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč. Ze složené zálohy budou rovněž hrazeny náklady vynaložené na zpeněžení majetkové podstaty. S ohledem na tyto skutečnosti a s přihlédnutím k majetkovým poměrům dlužnice uložil soud dlužnici zálohu ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že společně se svým manželem mají dostatečné příjmy pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Zopakovala, že společné závazky (dlužnice a jejího manžela) představují 459.193,08 Kč, přičemž její příjem tvoří důchod ve výši 5.384,-Kč a průměrný čistý měsíční příjem jejího manžela 10.900,-Kč s tím, že jejich příjem bude navýšen o 1.000,-Kč měsíčně na základě smlouvy o důchodu, uzavřené mezi Pavlem Hudcem (manželem dlužnice) a Helenou anonymizovano dne 26.10.2011. Za těchto okolností by měli spolu s manželem v průběhu pěti let být schopni splatit minimálně 39,20 % svých závazků a vzhledem k možnému získání dalšího zaměstnání, o které odvolatelka usiluje, by mohla v konečné fázi dosáhnout i plného splacení. Zpeněžení majetkové podstaty tak nemusí být prvním řešením. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, zjistil úpadek dlužnice, dlužnici uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč, ustanovil insolvenčního správce a povolil řešení úpadku oddlužením.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 13.9.2011, domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhla oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že výše jejích a manželových nezajištěných závazků představuje celkem 459.193,08 Kč, přičemž tyto závazky jsou více jak 30 dnů po splatnosti a není schopna je vzhledem ke svému příjmu plnit v plné výši. Příjmy dlužnice představuje důchod ve výši 5.384,-Kč, manžel dlužnice pobírá mzdu asi ve výši 10.900,-Kč měsíčně. Vlastní běžné vybavení domácnosti a ve společném jmění s manželem mají rodinný dům č.p. 160 v Kobylí, okres Břeclav, jehož hodnota stanovená posudkem znalce činí 500.000,-Kč. V insolvenčním návrhu požádala dlužnice o společné řešení úpadku s manželem. Dále uvedla, že s ohledem na výši společných závazků a příjem manžela dlužnice je zřejmé, že věřitelé budou po dobu pěti let pravidelně uspokojováni nad minimální hranici 30 %. Návrh dlužnice na povolení oddlužení podepsal jako spoludlužník manžel Pavel Hudec.

Z insolvenčního rejstříku dále vyplývá, že téhož dne podal u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení i manžel dlužnice Pavel Hudec (řízení je vedeno pod sp. zn. KSBR 31 INS 16383/2011). Ve vylíčení rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek dlužníka, uvedl manžel dlužnice tytéž údaje, jako dlužnice ve svém návrhu, a to včetně žádosti o společné projednání obou návrhů a prohlášení o vzniku všech závazků za trvání manželství v celkové výši 459.193,08 Kč. Návrh dlužníka jako spoludlužník podepsala jeho manželka Helena anonymizovano . Z obsahu spisu sp. zn. KSBR 31 INS 16383/2011 dále vyplývá, že Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12.10.2011, č.j. KSBR 31 INS 16383/2011-A-5 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31.1.2012, č.j. KSBR 31 INS 16383/2011, 2 VSOL 737/2011-A-11 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že odvolací soud měl za zásadní v poměrech této projednávané věci skutečnost, že v průběhu odvolacího řízení dlužník doložil smlouvu o důchodu uzavřenou dne 26.10.2011 s Helenou anonymizovano , která se zavázala platit dlužníkovi na účet insolvenčního správce po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře 1.000,-Kč měsíčně. Podle závěrů odvolacího soudu při zohlednění tohoto příjmu dlužníka by dlužník svým nezajištěným věřitelům uhradil nejméně 37,76 % jejich pohledávek.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2, věta první, IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z údajů uvedených dlužnicí v insolvenčním návrhu vyplývá, že dlužnice je v úpadku, neboť má více věřitelů s peněžitými závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že z příjmů dlužnice ve výši 5.384,-Kč by s ohledem na celkovou výši závazků ve výši 459.193,08 Kč nebylo možno pro účely oddlužení plněním splátkového kalendáře srážet ničeho. V tomto směru ostatně odvolatelka ani správnost závěrů soudu prvního stupně nezpochybňovala. Namítala však, že ve svém návrhu sdělila, že insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podal i její manžel Pavel Hudec a navrhla, aby tato řízení byla spojena s tím, že při společném oddlužení by nezajištění věřitelé obdrželi minimálně 30 % jejich pohledávek.

Insolvenční soud při svém rozhodování skutečnost, že současně s dlužnicí podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení i její manžel Pavel Hudec nepominul, dovodil však, že s ohledem na příjmy manžela dlužnice ve výši 10.954,43 Kč by po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou obdrželi nezajištění věřitelé pouze 23,31 % jejich pohledávek, přičemž neoznačili žádné věřitele, kteří by souhlasili s nižším než 30% plněním svých pohledávek. Nicméně, jak bylo shora uvedeno, na straně Pavla Hudce se v průběhu odvolacího řízení změnily podmínky pro posouzení předpokladů pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, neboť dne 26.10.2011 uzavřel s Helenou anonymizovano smlouvu o důchodu, jíž se Helena anonymizovano zavázala platit Pavlu anonymizovano na účet insolvenčního správce po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře 1.000,-Kč měsíčně.

Je třeba uvést, že rozhodovací praxe soudů se již ustálila na závěru, že podají-li manželé samostatné insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení, pak, svědčí-li výsledky jejich insolvenčních řízení o tom, že mají majetek a závazky, jež spadají do jejich společného jmění, insolvenční soud tyto jejich návrhy posoudí a projedná společně, to je podle ustanovení § 112 o.s.ř. je spojí ke společnému (jedinému) řízení. V jeho rámci soud o návrzích obou dlužníků-manželů společně rozhodne, tedy při splnění zákonem stanovených podmínek zjistí jejich společný úpadek a povolí jeho řešení oddlužením (s ustanovením jediného insolvenčního správce), uskuteční společné přezkoumání všech přihlášených pohledávek za dlužníky a projedná podmínky schválení jejich oddlužení, včetně formy jeho provedení; budou-li k tomu výsledky těchto jednání dávat podklad, schválí společné oddlužení těchto dlužníků. Pro rozhodování o záloze z toho plyne, že v uvedených případech lze teprve po spojení samostatně zahájených insolvenčních řízení manželů-dlužníků hodnotit podmínky pro uložení zálohy na náklady tohoto společného insolvenčního řízení, v jehož rámci bude soud, mimo jiné, posuzovat i přípustnost společného oddlužení obou manželů-dlužníků, tedy i to, zda oba společně splňují ekonomické podmínky oddlužení a zda jsou dány důvody k uložení jejich společné povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a v jaké výši (srov. např. závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2011, sp. zn. KSPH 37 INS 9533/2010, 3 VSPH 1159/2010).

Ze shora uvedených důvodů je proto rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení předčasné. V dalším řízení je třeba, aby se insolvenční soud zabýval návrhem dlužnice na spojení jejího insolvenčního řízení s insolvenčním řízením jejího manžela, s tím, že pokud shledá, že je dán postup podle ustanovení § 112 o.s.ř., zohlední i to, že dlužníkovi Pavlu anonymizovano již byla uložena záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč.

Pouze v případě, pokud insolvenční soud dospěje k závěru, že se věci insolvenčního řízení dlužnice a jejího manžela ke spojení nehodí, eventuelně že ve spojeném řízení by z jejich příjmů nebylo možno uspokojit minimálně 30 % všech závazků, které jsou závazky společnými, rozhodne znovu o povinnosti dlužnice zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a v tomto rozhodnutí i zdůvodní, proč nebylo možno oddlužit dlužnici ve společném řízení s jejím manželem.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že dlužnici se zaplacení zálohy neukládá.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 4. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu