3 VSOL 734/2013-B-64
KSBR 32 INS 2141/2009 3 VSOL 734/2013-B-64

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Jánská 452/7, PSČ 602 00, zastoupené JUDr. Markétou Němcovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Riegrova 1378/1, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.4.2013, č.j. KSBR 32 INS 2141/2009-B-37, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zrušil schválené oddlužení dlužnice Michaely anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), na majetek dlužnice Michaely anonymizovano prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu (výrok III.) a deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dospěl k závěru, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře (neplatí nezajištěným věřitelům a insolvenčnímu správci ze svých příjmů stanovené částky; neplní pokyny soudu-nepředložila požadované dokumenty); je zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. Pohledávky nezajištěných věřitelů byly zjištěny ve výši 1.174.891,06 Kč, minimální 30% plnění je v částce 352.467,32 Kč, dlužnice dosud splatila částku 30.999,98 Kč, nelze tak důvodně předpokládat vzhledem k dosahovaným příjmům, že by dlužnice ve zbývající době schváleného oddlužení, tj. do ledna 2015, byla schopna zaplatit částku 321.467,34 Kč (event. 309.915,86 Kč po odečtení zůstatku na účtu) + zbývající odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši

30.560,-Kč včetně DPH. Dlužným nájemným se soud blíže nezabýval, protože tato skutečnost na rozhodnutí soudu neměla vliv-neschopnost dlužnice plnit závazky ze schváleného oddlužení je evidentní i bez započítání sporného dluhu na nájemném. Insolvenční soud proto postupoval tak, že zrušil schválené oddlužení a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který vzhledem ke splnění zákonných podmínek (dlužnice je fyzická osoba, která není podnikatelem-ust. § 314 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona) bude řešen jako konkurs nepatrný.

Proti tomuto usnesení, a to proti výrokům I. a II., podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že usnesení je vůči ní nepřiměřeně přísné, zvláště s ohledem na skutečnost, že má v současné době příslib pracovní příležitosti, kterou bude mít možnost využít v dohledné době, čímž dojde ke zvýšení jejich příjmů a schopnosti uhradit větší část pohledávek věřitelů. Argumentuje tím, že s ohledem na současnou situaci na trhu práce se snaží využít každé dostupné pracovní příležitosti, je však jako každá osoba pohybující se na trhu práce limitována okolnostmi nezávislými na její vůli. Tvrdí, že vede intenzivní jednání se Statutárním městem Brnem ohledně své bytové situace, prozatím se bohužel setkává s neochotou příslušných úředních osob pověřených jednáním za Statutární město Brno. Poukazuje na to, že přestože za účelem zhodnocení majetku ve vlastnictví Statutárního města Brna vynaložila nemalé finanční prostředky (investice přesáhla 800.000,-Kč), nebyla tato investice ze strany Statutárního města Brna do dnešního dne odpovídajícím způsobem zohledněna. Má za to, že v důsledku nesprávného úředního postupu města je nucena hradit vyšší pohledávky, než ke kterým se zavázala, aniž by v současné době byl tento závadný právní stav odstraněn. Prohlašuje, že je ochotna dostát veškerým svým závazkům v rozsahu dříve schváleného oddlužení a vynakládá veškeré úsilí na zlepšení své finanční situace. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Insolvenční správce navrhl, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo jako věcně správné potvrzeno.

Komerční banka a.s. jako zástupce věřitelů se k podanému odvolání dlužnice nevyjádřila.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V projednávané věci soud prvního stupně usnesením ze dne 24.11.2009, č.j. KSBR 46 INS 2141/2009-A-7 zjistil úpadek dlužnice Michaely anonymizovano , povolil oddlužení dlužnice Michaely anonymizovano a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Martina Kopčila. Usnesením ze dne 5.2.2010 č.j. KSBR 46 INS 2141/2009-B-9 soud prvního stupně schválil oddlužení dlužnice Michaely anonymizovano plněním splátkového kalendáře a uložil dlužnici, aby po dobu pěti let platila nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k 15. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce podle poměru pohledávek věřitelů blíže specifikovaných pod č. 1-12 ve výroku II. usnesení s tím, že insolvenční soud stanovil termín první úhrady splátky do 15.2.2010 ze mzdy, která je dlužnici vyplácena jejím zaměstnavatelem Kyjovská stavební s.r.o. Insolvenční správce ve své první zprávě ze dne 11.1.2011 uvedl, že dne 29.10.2010 došlo mezi paní Michaelou anonymizovano a firmou Kyjovská stavební s.r.o. k dohodě o zrušení pracovního poměru dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, kdy bývalý zaměstnavatel Kyjovská stavební s.r.o. nevyplatil dlužnici mzdu za období květen 2010, září 2010 a říjen 2010. Dlužnice je od 10.11.2010 evidována na Úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pobírání rodičovského příspěvku bylo ukončeno dne 30.11.2010 s výplatou v prosinci 2010. V další zprávě ze dne 28.4.2011 insolvenční správce uvedl, že dlužnice je evidována na úřadu práce a aktivně shání zaměstnání, úřadem práce bylo dlužnici umožněno zúčastnit se rekvalifikačního kurzu v oboru kosmetička. Vzhledem k tomu, že dlužnice na splátky věřitelů plnila nepravidelně, je v rozdílu na minimálním plnění do výše 30% přihlášených pohledávek připadajících na 16 měsíčních splátek pozadu o 62.991,30 Kč, a v doplatku odměny a hotových nákladů insolvenčního správce pozadu o 9.720,-Kč. Pro zachování minimálního plnění 30% přihlášených pohledávek by musela dlužnice plnit minimálně částku ve výši 8.700,-Kč. Ve zprávě ze dne 20.8.2011 insolvenční správce uvedl, že dlužnice se zúčastnila rekvalifikačního kurzu v době od 1.6.2011 do 26.7.2011 a za toto období byla dlužnici vyplacena podpora od úřadu práce ve výši 9.304,-Kč, resp. 7.804,-Kč; další nárok na podporu v nezaměstnanosti při rekvalifikaci je již vyčerpán. Insolvenční správce dále uvedl, že dlužnice je v rozdílu na minimálním plnění do výše 30% přihlášených pohledávek připadající na 18 měsíčních splátek pozadu o 74.740,22 Kč a v doplatku odměny a hotových nákladů insolvenčního správce pozadu o 14.040,-Kč. Ve zprávě ze dne 22.2.2012 insolvenční správce uvedl, že dlužnice je od 5.12.2011 zaměstnána jako technicko-administrativní pracovník ve firmě MAXMONT BRNO s.r.o., kdy pracovní doba je sjednána na 20 hodin týdně a hrubá mzda činí 4.000,-Kč. Správce dále uvedl, že dlužnice mu přislíbila zaslat nový živnostenský list do konce roku 2011 a činnost na živnostenský list měla zahájit v lednu 2012, toto dlužnice však nesplnila. Správce dále uvedl, že rozdíl do minimálního plnění 30% přihlášených pohledávek je neustále navyšován, dlužnice je nyní dle jeho výpočtu v rozdílu na minimálním plnění do výše 30% přihlášených pohledávek připadají na 24 měsíčních splátek pozadu o 109.986,95 Kč a v doplatku odměny a hotových nákladů insolvenčního správce pozadu o 20.520,-Kč. Za 24 měsíců trvání oddlužení uhradila dlužnice věřitelům pouze 2,64 z přihlášených pohledávek.

K projednání okolností důležitých pro další trvání účinku schváleného oddlužení insolvenční soud nařídil jednání dne 5.9.2012, kterého se zúčastnila dlužnice, zástupce věřitelů a insolvenční správce; na tomto jednání insolvenční správce deklaroval, že dlužnice je stále pozadu v plnění na splátky svým věřitelům a odměně insolvenčního správce s tím, že uvedený rozdíl neustále narůstá, aby dlužnice byla schopna svým nezajištěným věřitelům zaplatit alespoň 30% jejich pohledávek, musela by měsíčně poukazovat částku 10.399,60 Kč, čemuž odpovídá minimální čistý příjem dlužnice cca 20.000,-Kč měsíčně. Dlužnice reagovala tím, že nemůže sehnat žádnou jinou práci, absolvovala několik pohovorů, ovšem jakmile zjistili, že je v insolvenčním řízení, bylo jí sděleno, že ji nepřijmou do zaměstnání. Prohlásila, že by měla nastoupit do kadeřnictví na Mendlově náměstí, kde by měla pracovat na živnostenský list jako manikérka a kosmetička, dosud ho vyřízen nemá, u jednání se však zavázala, že tyto listiny insolvenčnímu správci doloží. Na tomto jednání, jak insolvenční správce, tak zástupce věřitelů deklarovali, že pokud dlužnice věrohodně doloží, že bude schopna dostát svým závazkům ze schváleného oddlužení, tj. doloží živnostenský list a nájemní smlouvou na křeslo v kosmetickém, příp. kadeřnickém salonu, bude pro věřitele výhodnější, pokud budou uspokojováni v rámci splátkového kalendáře. Ve zprávě ze dne 4.2.2013 insolvenční správce informoval soud, že dlužnice mu žádný živnostenský list ani nájemní smlouvu na křeslo v kosmetickém salonu, příp. kadeřnictví a darovací smlouvu nepředložila, poukázal na to, že obdržel přípis Statutárního města Brna, bytového odboru ze dne 5.2.2013, ze kterého vyplývá, že dlužnice má dluh na nájemném v částce 187.773,-Kč, který vznikl za dobu trvání oddlužení od května 2010 do ledna 2013. Správce pak konstatoval, že rozdíl do minimálního plnění 30% přihlášených pohledávek je neustálé navyšován, dlužnice je v rozdílu na minimálním plnění do výše 30% přihlášených pohledávek připadající na 36 měsíčních splátek pozadu o 180.480,41 Kč a v doplatku odměny a hotových nákladů insolvenčního správce pozadu o 3.249,-Kč. Za 36 měsíců trvání oddlužení uhradila dlužnice věřitelům pouze 2,64% z přihlášených pohledávek. Poté soud prvního stupně rozhodl nyní napadeným usnesením s odůvodněním, jak výše uvedeno.

Podle ust. § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo za d) to navrhne dlužník.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že jsou dány důvody pro zrušení schváleného oddlužení. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře, protože neplatí nezajištěným věřitelům a insolvenčnímu správci ze svých příjmů stanovené částky; a neplní pokyny soudu-nepředložila požadované dokumenty. Výčet povinností, pro jejichž neplnění podle schváleného způsobu oddlužení insolvenční soud zruší schválené oddlužení, je uveden v ust. § 412 IZ. Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmů usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15.1. a 15.7. kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti plnit.

Podle názoru odvolacího soudu sama skutečnost, že dlužnice v důsledku ztráty zaměstnání a nemožnosti najít odpovídající trvalý pracovní poměr, neplatí splátky svým věřitelům dle splátkového kalendáře a ani odměnu insolvenčnímu správci, nezakládá důvod pro zrušení schváleného oddlužení proto, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení tak, jak vyplývá z ust. § 418 odst. 1 písm. a) IZ. Odvolací soud však souhlasí se soudem prvního stupně, že je dán důvod pro zrušení schváleného oddlužení dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ tedy, že je zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možno splnit. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vychází ze zpráv insolvenčního správce, a to zejména z jeho poslední zprávy 4.2.2013, ze které vyplývá, že dlužnice za 36 měsíců trvání oddlužení uhradila věřitelům pouze 2,64% jejich pohledávek, se svými splátkami je pozadu o 180.480,41 Kč a v doplatku odměny a hotových výdajů insolvenčního správce je pozadu o 3.249,-Kč. Od doby podání této poslední zprávy insolvenčního správce se situace nijak nezlepšila. U jednání odvolacího soudu insolvenční správce deklaroval, že dlužnice zaplatila toliko jednu splátku ve výši 11.000,-Kč, a protože dlužnice splátky věřitelům pravidelně nehradí, dále narůstá výše jednotlivých dlužných splátek, které by dlužnice musela doplatit tak, aby do konce měsíce února 2015, ve kterém končí schválené oddlužení, byla schopna uspokojit nezajištěné věřitele do výše minimálně 30% jejich pohledávek. Dlužnice ve svém odvolání poukazovala na to, že má příslib pracovní příležitosti, kterou bude mít možnost v dohledné době využít, čímž dojde ke zvýšení jejích příjmů; u jednání odvolacího soudu však nedoložila žádnou pracovní smlouvu, popř. živnostenský list tak, aby bylo možno uzavřít, že situace dlužnice se skutečně změnila, a že dlužnice má příjmy z pracovního poměru, kterými by mohla uspokojovat své věřitele v procesu oddlužení plněním splátkového kalendáře. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že za situace, kdy dlužnice za tři roky trvání oddlužení zaplatila svým věřitelům pouze 2,64% jejich pohledávek s tím, že v současné době nevykonává žádnou výdělečnou činnost, je dán důvod pro zrušení schváleného oddlužení, protože podstatnou část splátkového kalendáře nebude možno splnit. Stejně tak jako soud prvního stupně se ani odvolací soud pro nadbytečnost blíže nezabýval tím, zda je dán i další důvod pro zrušení schváleného oddlužení, a to podle ust. § 418 odst. 1 písm. c) IZ, když dlužnici za trvání schváleného oddlužení vznikl dle sdělení insolvenčního správce dluh na nájemném ve výši 187.773,-Kč.

Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže zrušil schválené oddlužení dlužnice a současně na její majetek prohlásil konkurs. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, zástupci věřitelů a státnímu zastupitelství, pokud vstoupilo do řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 29. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu