3 VSOL 714/2016-P3-13
KSOS 22 INS 23022/2012 3 VSOL 714/2016-P3-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka OPERA Bohemia s.r.o. v likvidaci , se sídlem v Přerově, Čekyně, Zámecká 230/31, PSČ 751 24, identifikační číslo osoby: 27772829, o přihlášce pohledávky věřitele č. 3 (P3) Remedies, s.r.o., se sídlem v Bratislavě, Kupeckého 3, PSČ 821 08, Slovenská republika, identifikační číslo osoby: 36733954, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, o odvolání věřitele č. 3 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.4.2016, č.j. KSOS 22 INS 23022/2012-P3-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 3 (P3)-Remedies, s.r.o., se sídlem Kupeckého 3, 821 08 Bratislava, Slovenská republika (výrok I.) a dále rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že přihlášená pohledávka věřitele č. 3 v celkové výši 11.503.972,60 Kč byla na přezkumném jednání konaném dne 16.7.2013 popřena co do pravosti a co do uspokojení pohledávky ze zajištění. Dne 19.8.2013 byla doručena soudu žaloba na určení pravosti a pořadí popřené pohledávky; rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.5.2015, sen. zn. 13 VSOL 38/2015 bylo změněno rozhodnutí insolvenčního soudu ze dne 29.10.2014 tak, že žaloba byla zamítnuta, a to z toho důvodu, že byla podána věřitelem isir.justi ce.cz opožděně (lhůta k uplatnění popřené pohledávky uplynula věřiteli dne 15.8.2013). Soud proto postupoval podle ustanovení § 185 insolvenčního zákona a odmítl přihlášku, protože nastala skutečnost, na základě které se podle insolvenčního zákona k přihlášené pohledávce nepřihlíží, a současně rozhodl o tom, že právní mocí rozhodnutí končí účast věřitele v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání, v němž namítal, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť je podle jeho názoru vydáno předčasně. Uvedl, že ačkoliv byl pravomocně skončen incidenční spor o určení pravosti, výše a pořadí vedený mezi ním jako žalobcem a insolvenčním správcem jako žalovaným, má za to, že jeho účast by neměla být ukončena, protože v rámci insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem je nadále účastníkem dvou incidenčních sporů, a to sporu o popření pořadí pohledávky zahájeného přihlášeným věřitelem Mgr. Zdeňkem Machem (věc vedena pod sp. zn. 22 ICm 3065/2013) a dále je účastníkem incidenčního sporu o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka (věc vedena pod sp. zn. 22 ICm 281/2014). Má za to, že až do pravomocného ukončení všech dalších incidenčních sporů by neměla být jeho účast v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem ukončena, a proto navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jeho přihláška pohledávky se neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Insolvenční správce ve svém vyjádření k odvolání věřitele uvedl, že důsledkem vydání rozhodnutí podle ust. § 185 insolvenčního zákona je to, že k přihlášené pohledávce se nepřihlíží a právní mocí rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí. Má za to, že účastenství věřitele v dalších incidenčních sporech není relevantním důvodem pro nevydání odvoláním napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání, a dospěl k závěru, že odvolání věřitele důvodné není.

V přezkoumávané věci přihlásil věřitel do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 11.503.972,60 Kč s právem na uspokojení pohledávky ze zajištění z majetku dlužníka na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 27.3.2012. Na přezkumném jednání, které se konalo 16.7.2013, byla přihláška pohledávky věřitele přezkoumána; ze strany insolvenčního správce byla přihlášená pohledávka popřena co do pravosti s tím, že nevznikla a že je promlčená, a současně byla popřena co do práva na uspokojení pohledávky ze zajištění. Vzhledem k tomu, že věřitel nebyl přítomen přezkumného jednání, byl vyrozuměn insolvenčním správcem o popření své pohledávky, a zejména o tom, jakým způsobem a v jaké lhůtě se může u insolvenčního soudu domáhat určení pravosti a pořadí své popřené pohledávky. Ze strany věřitele žaloba podána byla, z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.5.2015, č.j. 22 ICm 2826/2013, 13 VSOL 38/2015-80 (KSOS 22 INS 23022/2012) vyplývá, že žalobce podal žalobu na určení pravosti a pořadí své přihlášené a popřené pohledávky opožděně, neboť tak učinil až dne 19.8.2013, ačkoliv běh lhůty pro uplatnění žaloby u soudu skončil dne 15.8.2013.

Podle ust. § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podmínky, kdy se k přihláškám nebo přihlášeným pohledávkám nepřihlíží a soud následně odmítá přihlášku pohledávky a ukončuje účast věřitele v řízení podle § 185 IZ, stanoví insolvenční zákon jen v § 173, § 178, § 188 a § 198. Jde o případy, kdy přihláška pohledávky byla podána po lhůtě, která je určena v rozhodnutí o úpadku, dále o situaci, kdy přihlášená pohledávka bude po přezkoumání zjištěna tak, že její skutečná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, dále pokud nejsou odstraněny vady přihlášky pohledávky, anebo o situaci, kdy žaloba podle § 198 IZ ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nedojde.

V dané věci se jedná o případ dle ust. § 198 IZ. Žaloba žalobce na určení pravosti a pořadí pohledávky sice byla podána u soudu, avšak opožděně, takže bylo rozhodnuto o jejím zamítnutí-výlučně však z důvodu opožděnosti, aniž by se insolvenční soud zabýval věcnou opodstatněností žaloby. Vzhledem k tomu, že žaloba žalobce byla podána opožděně, respektive byla podána v době, kdy již nastal ze zákona následek, že k jeho přihlášené pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží, je třeba podle ust. § 185 IZ rozhodnout o odmítnutí přihlášky pohledávky.

Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.12.2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 64/2010 prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce. Takové rozhodnutí nemá konstitutivní povahu [následek, podle kterého se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce, nenastává (až) právní mocí rozhodnutí]; vyslovuje se jen k tomu, zda v minulosti již nastala skutečnost, která popsaný následek (to, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce) způsobila. Z ust. § 185 IZ vyplývá, že s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky pohledávky je spojeno to, že právní moci rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí, o čemž je povinen insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomit ve výroku rozhodnutí.

Nastala-li situace, že z důvodu včasného nepodání žaloby žalobce na určení pravosti jeho pohledávky se k jeho pohledávce nepřihlíží, pak ze zákona nastává i ten následek, že se tím ukončuje účast věřitele v insolvenčním řízení. Tvrzení věřitele, že je účasten dalších incidenčních sporů, není podle názoru odvolacího soudu důvodem pro nevydání napadeného usnesení. Věřitelem tvrzený spor o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka vedeným insolvenčním správcem proti němu pod sp. zn. 22 ICm 281/2014 není nikterak vázán na to, zda věřitel je či není účastníkem insolvenčního řízení. Spor, který byl zahájen insolvenčním věřitelem vůči odvolateli (věc vedena pod sp. zn. 22 ICm 3065/2013), není důvodem, pro který by neměla být ukončena účast odvolatele v insolvenčním řízení, neboť pokud sám odvolatel nepodal ve stanovené lhůtě žalobu na určení pravosti své pohledávky (v důsledku čehož se k přihlášené pohledávce nepřihlíží) není důvodu, aby pokračoval spor o pořadí pohledávky.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního

práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolateli, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 31. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu