3 VSOL 708/2013-A-9
KSBR 44 INS 16408/2013 3 VSOL 708/2013-A-9

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Velkých Němčicích, Osvobození 178, PSČ 691 63, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.6.2013, č.j. KSBR 44 INS 16408/2013-A-4,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p ot vr z uje .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se rozhodujícími skutečnostmi rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Uvedl, že pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek formuláře návrhu na povolení oddlužení je určen bod 06, a v tomto bodě dlužnice uvedla, že má šest závazků a většina jejích závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky není schopna hradit po dobu delší než tři měsíce. Domnívá se, že její situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení, a žádá soud o oddlužení ve formě splátkového kalendáře . Soud uzavřel, že dlužnice neuvedla a neoznačila v souladu s ustanovením § 103 insolvenčního zákona alespoň dva své věřitele. Výši svých závazků specifikovala v kolonce 18 formuláře, ale chybí zde konkrétní údaje o splatnosti minimálně dvou závazků dlužnice vůči dvěma různým věřitelům. Obecné tvrzení, že její peněžité závazky jsou po splatnosti 30 dnů a není je schopna hradit déle než tři měsíce, bez dalších konkrétnějších informací, které v návrhu absentují, nejsou způsobilé úpadek dlužnice osvědčit. Dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu nepředložila ani povinné seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, mimo jiné též seznam závazků, a tudíž chybějící informace ohledně úpadku dlužnice nemohl soud zjistit ani ze zákonných příloh. Proto insolvenční návrh odmítl podle ustanovení § 128 insolvenčního zákona, protože insolvenční návrh nemá základní náležitosti.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, kterým se podle obsahu domáhá změny napadeného usnesení, když má za to, že v bodě 06 návrhu uvedla věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopna plnit.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice důvodné není.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, a to na předepsaném formuláři, přičemž v bodě 06, který je určen pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek dlužnice, uvedla, že navrhuje, aby soud rozhodl o jejím úpadku, a dále uvedla, že má šest závazků a většina jejích závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a tyto závazky není schopna hradit po dobu delší více jak tři měsíce. Domnívá se, že její situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení, a žádá proto o oddlužení své osoby formou splátkového kalendáře. V bodě 18 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) označila šest svých závazků, neúplnou obchodní firmou bez uvedení sídla a identifikačního čísla právnických osob označila své věřitele a uvedla výši závazku. Povinné přílohy ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 IZ, tj. zejména seznam závazků, dlužnice nepředložila.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 3 odst. 3 IZ, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že návrh dlužnice neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce

(ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Nutno souhlasit se soudem prvního stupně v závěru o tom, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice či hrozící úpadek dlužnice, a je tudíž neprojednatelný. Z insolvenčního návrhu, a to konkrétně z bodu 18 tohoto návrhu, lze dovodit, že dlužnice má více věřitelů (tj. nejméně dva), nelze však již z žádné části tohoto insolvenčního návrhu dovodit, že vůči těmto svým věřitelům má dlužnice peněžité závazky, jež by byly po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že tyto závazky není schopna plnit. Jak správně uzavřel soud prvního stupně, pouze obecné tvrzení o tom, že dlužnice má své závazky vůči svým věřitelům více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna hradit po dobu delší více jak tři měsíce, náležitostem ustanovení § 103 odst. 2 IZ nevyhovuje a na základě takových obecných tvrzení nelze učinit závěr, zda se dlužnice skutečně nachází v úpadku.

Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl proto, že tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto své nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Z důvodů shora uvedených odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučen í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání posuzuje dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním

způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 22. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu