3 VSOL 706/2016-P20-7
KSBR 33 INS 16603/2015 3 VSOL 706/2016-P20-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníků a) Aleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Ježov 26, PSČ 698 48, identifikační číslo 72411058, a b) Vincence anonymizovano , anonymizovano , bytem tamtéž, identifikační číslo 46304428, o přihlášce pohledávky č. P20 věřitele nezl. Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Sídliště U Vodojemu 1273/42, Kyjov, PSČ 697 01, zastoupeného Mgr. Ing. Ondřejem Malým, advokátem se sídlem Palackého třída 3048/124, Brno, PSČ 612 00, o odvolání věřitele č. 20 proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 33 INS 16603/2015-P20-2 ze dne 19.4.2016,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. P20 ve výši 12.265.975 Kč věřitele Jiřího anonymizovano , anonymizovano , doručenou insolvenčnímu soud dne 29.9.2015 (výrok I.) a uvědomil tohoto věřitele, že právní mocí tohoto usnesení končí jeho účast v insolvenčním řízení (výrok II.). V důvodech rozhodnutí uvedl, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku ve výši 12.265.975 Kč, která byla na přezkumném jednání, jehož se věřitel neúčastnil, insolvenční správkyní zcela popřena, eventuálně co do výše 12.265.972 Kč z důvodu, že pohledávka v přihlášené výši neexistuje. Insolvenční správkyně vyrozuměla věřitele o popření jeho přihlášené pohledávky podáním ze dne 2.11.2015, které mu bylo doručeno dne 23.3.2016. Poslední den lhůty k podání incidenční žaloby tak připadl na den 7.4.2016 (15. den od doručení vyrozumění o popření věřiteli), avšak věřitel ve stanovené lhůtě své právo žalobou isir.justi ce.cz na určení neuplatnil. Soud proto podle ustanovení § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), přihlášku pohledávky věřitele odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Namítl, že vyrozumění o popření jeho pohledávky, které měla insolvenční správkyně učinit přípisem ze dne 2.11.2015, neobdržel. Poukázal na to, že podle zveřejněných písemností v insolvenčním rejstříku je zřejmé, že insolvenční správkyně mu dne 4.11.2015 vypravila nějakou písemnost, která byla uložena na poště v Kyjově dne 5.11.2015 a posléze byla jako nevyzvednutá zaslána zpět odesílateli dne 20.11.2015. Namítl, že v úložní době byl hospitalizován spolu se svou matkou Petrou anonymizovano v Nemocnici v Kyjově, a proto písemnost nemohla být převzata. Napadené usnesení je tak předčasné. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel nezl. Jiří Smolka, anonymizovano , podal prostřednictvím své matky Petry anonymizovano , anonymizovano , dne 29.9.2015 do insolvenčního řízení dlužníka přihlášku pohledávky, kterou přihlásil nevykonatelné pohledávky v celkové výši 12.265.975 Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 240.000 Kč z titulu jednorázového odškodnění za škodu usmrcením, pohledávku č. 2 ve výši 7.025.975 Kč z titulu náhrady nákladů na výživu a pohledávku ve výši 5.000.000 Kč z titulu škody způsobené zásahem do majetkových práv. Přihláška pohledávky byla zaevidována pod č. P20. Na přezkumném jednání konaném dne 30.10.2015 insolvenční správkyně JUDr. Zdeňka Prudilová Koníčková popřela pravost, event. výši těchto pohledávek (pohledávku č. 1 co do výše 239.999 Kč, pohledávku č. 2 co do výše 7.025.974 Kč a pohledávku č. 3 co do výše 4.999.999 Kč). Žádný z věřitelů se přezkumného jednání nezúčastnil. Podáním ze dne 2.11.2015 označeným jako Vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky věřitele č. 21 insolvenční správkyně vyrozuměla věřitele o tom, že v insolvenčním řízení dlužníků na přezkumném jednání konaném dne 30.10.2015 byly jeho přihlášené pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3 popřeny co do pravosti, event. co do výše (pohledávka č. 1 co do výše 239.999 Kč, pohledávka č. 2 co do výše 7.025.974 Kč a pohledávka č. 3 co do výše 4.999.999 Kč), a to z důvodu neexistence pohledávek, a že dlužníci pohledávky uznali. Současně byl věřitel poučen o tom, že podle ustanovení § 198 odst. 1 IZ mohou věřitelé s nevykonatelnou pohledávkou, která byla popřena insolvenční správkyní, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Žalobu je nutné podat proti insolvenční správkyni. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Vyrozumění o popření pohledávky ze dne 2.11.2015 insolvenční správkyně doručovala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jeho zákonné zástupkyni, matce Petře anonymizovano , vyrozumění bylo předáno k poštovní přepravě dne 4.11.2015, z důvodu nevyzvednutí zásilky bylo uloženo u provozovatele poštovních služeb v době od 5.11.2015 do 20.11.2015 a poté byla zásilka vrácena zpět odesílateli. Následně bylo vyrozumění o popření pohledávky doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb insolvenčním soudem, převzetí zásilky zákonná zástupkyně věřitele potvrdila podpisem na doručence dne 23.3.2016. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 33 INS 16603/2015-B-8 ze dne 19.11.2015 soud neschválil oddlužení dlužníků a prohlásil na jejich majetek konkurs. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.12.2015.

Z obsahu insolvenčního spisu dále vyplývá, že dne 29.9.2015 přihlásila do insolvenčního řízení dlužníků nevykonatelné pohledávky v celkové výši 9.535.650 Kč věřitelka Petra anonymizovano , matka věřitele nezl. Jiřího anonymizovano , které byly zaevidovány jako přihláška č. P20 a přezkoumány na přezkumném jednání dne 30.10.2015. Tato věřitelka byla rovněž vyrozuměna o popření její pohledávky podáním insolvenční správkyně ze dne 2.11.2015, doručeným věřitelce současně s vyrozuměním o popření pohledávky věřitele (v jedné obálce) dne 23.3.2016.

Podle § 197 odst. 2 IZ, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 20 odst. 1 o.s.ř., každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.

Podle § 22 o.s.ř., fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem.

Podle § 892 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ), rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé (odstavec 1). Rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich; ustanovení § 876 odst. 3 platí obdobně (odstavec 2). Rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (odstavec 3).

Fyzické osoby, které nemají ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 o.s.ř. procesní způsobilost ve věci, která je předmětem řízení, a kterým ani zákon nepřiznává procesní způsobilost, a které tedy ve sporu nebo v jiné právní věci nemohou samy jednat před soudem, musí být zastoupeny svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (§ 22 o.s.ř.). Zákonnými zástupci nezletilého dítětem jsou především jeho rodiče (§ 892 a násl. OZ), případně poručník (§ 928 a násl. OZ).

Nutno především zdůraznit, že žádný z rodičů (ani poručník) nemůže zastoupit dítě, jde-li o právní jednání ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči (poručníkem) a dítětem, případně mezi dětmi týchž rodičů navzájem. Jestliže existuje obava ze střetu zájmů (mezi dítětem a zástupcem, případně mezi dětmi navzájem) a z tohoto důvodu rodiče (ani poručník) nemohou dítě zastupovat, zastupuje je opatrovník, kterého podle ustanovení § 943 OZ jmenuje soud ve věci péče o nezletilé (§ 466 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů), který pak bude dítě v řízení nebo při určitém právním jednání zastupovat a pro tento účel je tedy zákonným zástupcem dítěte.

V přezkoumávané věci věřitel č. 20 je nezletilou osobou, tedy fyzickou osobou, která nemůže před soudem jednat samostatně, a proto musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Přitom zákonná zástupkyně věřitele, jeho matka, jej pro možný střet zájmů (poté, co sama podala přihlášku pohledávky do téhož řízení) nemohla zastupovat v insolvenčním řízení dlužníků, tedy ani při přezkumném jednání a doručení vyrozumění o popření pohledávky věřiteli, přičemž kolizní opatrovník (§ 943 OZ) k zastupování v insolvenčním řízení mu ustanoven nebyl. Nebyl-li tedy věřitel řádně zastoupen při přezkumném jednání a při doručení vyrozumění popření jeho pohledávky, je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně opětovně posoudí, zda nezl. věřitele může zastupovat jako jeho zákonný zástupce matka věřitele, a to s ohledem na stav řízení o její přihlášce pohledávky, případně přijme opatření k ustanovení opatrovníka podle ustanovení § 943 OZ. Poté soud prvního stupně opětovně přezkoumá přihlášenou pohledávku tohoto věřitele.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenční správkyni a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 21. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu