3 VSOL 703/2015-A-22
KSOS 38 INS 10093/2014 3 VSOL 703/2015-A-22

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníků a) Petra anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo osoby 18970583, bytem Ostrava-Poruba, Klimkovická 55/28, PSČ: 708 00, b) Barbory anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov-Město, Hlavní třída 49/26, PSČ: 736 01 (korespondenční adresa: Ostrava-Poruba, Klimkovická 55/28, PSČ: 708 00), o insolvenčních návrzích dlužníků spojených se společným návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.5.2015, č.j. KSOS 38 INS 10093/2014-A-16,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení dlužníků. V jeho důvodech uvedl, že dne 10.4.2014 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužníků a usnesením ze dne 2.10.2014 byla dlužníkům uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000 Kč ve lhůtě 7 dnů od jeho právní moci, v němž současně byli poučeni o následcích nesplnění uložené povinnosti. Na základě odvolání dlužníků odvolací soud usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení potvrdil. Usnesení odvolacího soudu bylo dlužníku a) doručeno dne 13.3.2015 a dlužnici b) dne 23.3.2015, lhůta k zaplacení zálohy tak dlužníkům dle soudu prvního stupně uplynula v pátek dne 30.3.2015. Proto soud postupoval dle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník a) odvolání, v němž tvrdil, že není v jeho silách zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v určené lhůtě sedmi dnů. Pokud by však soud na její úhradě trval, žádá, aby bylo stanoveno zaplacení zálohy ve čtyřech splátkách . V odvolacím řízení žádal o zrušení napadeného usnesení.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Podle odst. 2 výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci každý z dlužníků-manželů podal insolvenční návrh spojený se společným návrhem na povolení oddlužení, po dobu insolvenčního řízení o tomto návrhu mají postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka (ust. § 394a odst. 3 IZ). Na základě odvolání jen jednoho z manželů je proto usnesení soudu prvního stupně otevřeno k přezkumu i ve vztahu k druhému manželovi.

Zjištění o zahájení insolvenčního řízení, výši uložené zálohy, lhůty k její úhradě a poskytnutého poučení o následcích nezaplacení, uvedená v odůvodnění přezkoumávaného usnesení jsou správná a odvolací soud z nich vychází. Z obsahu insolvenčního spisu dále vyplývá, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.10.2014, č.j. KSOS 38 INS 10093/2014-A-8, kterým byla dlužníkům solidárně uložena zálohová povinnost, bylo na základě odvolání dlužníků potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.2.2015, č.j. KSOS 38 INS 10093/2014, 3 VSOL 1214/2014-A-13, které bylo dlužníkům doručeno vyhláškou téhož dne (ust. § 71 IZ). Ze sdělení účtárny soudu ze dne 6.5.2015 vyplynulo, že záloha na náklady insolvenčního řízení nebyla ke dni 5.5.2015 uhrazena.

Na základě shora uvedených zjištění odvolací soud uzavírá, že usnesení soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci doručením rozhodnutí odvolacího soudu vyhláškou dne 26.2.2015, neboť s jeho doručením dlužníkům zvlášť se nepojí začátek běhu lhůty k podání odvolání (§ 74 odst. 2 IZ, § 159, § 169 odst. 2 o.s.ř.). Sedmým dnem od právní moci usnesení proto byl čtvrtek dne 5.3.2015 a tohoto dne dlužníkům marně uplynula lhůta pro splnění uložené povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, kterou dlužníci neuhradili ani následně do dne 5.5.2015.

Za situace, kdy byla dlužníkům pravomocně uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení rozhodující především to, zda dlužníci jako insolvenční navrhovatelé zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatili, či nikoliv. Dlužník a) v odvolání neuvedl žádné okolnosti o majetkové situaci obou dlužníků, z nichž by vyplývalo, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné. Z obsahu spisu rovněž nelze dovozovat, že přestože důvody pro složení zálohy nepominuly, jsou v této věci dány důvody, pro které je řešení úpadku dlužníků obecně žádoucí. Proto v řízení nevyšla najevo žádná okolnost, která by odůvodňovala jiný postup, než je zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy dle ustanovení § 108 odst. 3 IZ (v této souvislosti odvolací soud odkazuje na závěr, formulovaný v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.9.2013 sen. zn. 29 NSČR 39/2013, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 103/2013 a je rovněž dostupné na stránkách www.nsoud.cz).

Námitky uvedené v odvolání týkající se schopnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení a žádosti o její úhradu ve splátkách nejsou z hlediska správnosti napadeného usnesení právně významné a odvolací soud se jimi věcně nezabýval. V odůvodnění svého usnesení ze dne 26.2.2015, č.j. KSOS 38 INS 10093/2014, 3 VSOL 1214/2014-A-13, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně o uložení zálohové povinnosti, však odvolací soud dlužníkům také vysvětlil, proč jejich žádosti o umožnění splácet zálohu ve splátkách nelze vyhovět.

Protože dlužníci zálohu na náklady insolvenčního řízení neuhradili, je napadené usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy věcně správné a odvolací soud je podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného

nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 27. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu