3 VSOL 70/2018-A-25
č. j. KSBR 44 INS 12888/2017 3 VSOL 70/2018-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci

dlužníka: Jiří anonymizovano , anonymizovano bytem Spytihněv 358, 763 64 Spytihněv

o insolvenčním návrhu dlužníka

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2017, č.j. KSBR 44 INS 12888/2017-A-18,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. Na odůvodnění uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 20.6.2017, domáhal rozhodnutí, kterým bude zjištěn jeho úpadek a povoleno oddlužení. Insolvenční soud usnesením ze dne 21.6.2017 č.j. KSBR 44 INS 12888/2017-A-5, které nabylo právní moci dne 13.11.2017, uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení zaplatil na účet insolvenčního soudu nebo v hotovosti na pokladně insolvenčního soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, a současně ho poučil o možnosti zastavení řízení v případě jejího nezaplacení ve stanovené lhůtě. Lhůta pro zaplacení zálohy uplynula dne 17.11.2017, dle sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 27.11.2017 dlužník ke dni 24.11.2017 zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil. Vzhledem k tomu, že dlužník byl řádně vyzván, aby v určené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, avšak ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil, insolvenční soud postupoval podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30.6.2017, a řízení zastavil, když v mezidobí od uložení zálohy v projednávané věci nevyšly na straně dlužníka najevo skutečnosti, pro něž by bylo nadbytečné na uhrazení zálohy trvat,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

resp. že zde jsou takové skutečnosti, pro něž by bylo řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Namítl, že splnil podmínky dle insolvenčního zákona, přičemž o tom, zda jeho příjem je pro řešení úpadku oddlužením splátkovým kalendářem dostačující, by podle něj mělo být rozhodnuto až na základě přihlášených pohledávek po přezkumném jednání a schůzi věřitelů. Odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. KSBR 29 INS 1927/2017, v němž bylo i tak rozhodnuto o úpadku dlužníků. Poukázal na to, že v případě nedostatečnosti svého příjmu jej navýší o příjem z darovací smlouvy. V doplnění odvolání ze dne 9.1.2018 dlužník uvedl, že důvody, pro které nezaplatil uloženou zálohu na náklady insolvenčního řízení popsal v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 21.6.2017 č.j. KSBR 44 INS 12888/2017-A-5. K závěru v rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13.11.2017 č.j. KSBR 44 INS 12888/2017, 3 VSOL 799/2017-A-15 o tom, proč své věřitele neuspokojí v poměru 30% jejich pohledávek, dlužník namítl, že v případě, pokud by i nadále nebyl schopen svým věřitelům uhradit minimální zákonnou částku, je schopen si další příjem zajistit darovací smlouvou, aby splnil podmínky pro kladné rozhodnutí o úpadku . Žádá proto, aby soud v řízení pokračoval a rozhodl o jeho úpadku tak, aby mohl splnit podmínky pro své oddlužení. 3. S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II. bodu 1 přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Vzhledem k tomu je třeba po uvedeném datu v tomto řízení nadále postupovat podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.7.2017. 4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění účinném od 1.7.2017 (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Z obsahu insolvenčního spisu dále vyplývá, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.6.2017, č.j. KSBR 44 INS 12888/2017-A-5, kterým byla dlužníku uložena zálohová povinnost, bylo k odvolání dlužníka potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13.11.2017, č.j. KSBR 44 INS 12888/2017, 3 VSOL 799/2017-A-15, které bylo dlužníku doručeno vyhláškou téhož dne (ust. § 71 IZ). 7. Podle ustanovení § 108 odst. 4 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení stanovená rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavců 2 a 3 ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

8. Vzhledem k tomu, že usnesení soudu prvního stupně o uložení povinnosti dlužníku zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci doručením rozhodnutí odvolacího soudu vyhláškou dne 13.11.2017 [neboť s jeho doručením dlužníku zvlášť se nepojí začátek běhu lhůty k podání odvolání (§ 74 odst. 2 IZ, § 159, § 169 odst. 2 o.s.ř.)], uplynula dlužníku lhůta pro splnění uložené zálohové povinnosti ve čtvrtek dne 16.11.2017. Dlužník přitom ani ke dni vydání rozhodnutí soudu prvního stupně zálohu na náklady insolvenčního řízení neuhradil, a jak plyne z obsahu spisu a námitek dlužníka v odvolání, tuto povinnost nesplnil ani v odvolacím řízení. 9. Soud prvního stupně tudíž správně postupoval podle ustanovení § 108 odst. 4 IZ a insolvenční řízení zastavil. 10. Ve vztahu k námitkám odvolatele, jimiž zpochybňuje správnost rozhodnutí soudu prvního stupně, je třeba uvést, že za situace, kdy byla dlužníku pravomocně uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení rozhodující především to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil, či nikoliv. Dlužník pak v odvolání neuvedl žádné okolnosti o své majetkové situaci, z nichž by vyplývalo, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné (to je takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že náklady insolvenčního řízení bude možno krýt z majetkové podstaty), a z obsahu spisu nelze rovněž dovozovat, že přestože důvody pro složení zálohy nepominuly, jsou v této věci dány důvody, pro které je řešení úpadku dlužníka obecně žádoucí (takovým důvodem není potřeba nemajetného dlužníka řešit svůj stav úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře, neboť se jedná o jeho individuální zájem). 11. Ani v odvolacím řízení nevyšla najevo žádná taková okolnost, která by odůvodňovala jiný postup, než je zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy dle ustanovení § 108 odst. 4 IZ (v této souvislosti odvolací soud odkazuje na závěry, formulované v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.9.2013 sen. zn. 29 NSČR 39/2013, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 103/2013, a je rovněž dostupné na stránkách www.nsoud.cz). 12. Námitkami odvolatele, týkajícími se posuzování jeho schopnosti splnit předpoklady pro řešení jeho úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře, a jeho tvrzením o tom, že je schopen zajistit si další příjem, se odvolací soud již nezabýval, neboť-jak shora vyloženo-tyto namítané skutečnosti jsou v této fázi řízení bez významu. 13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. 14. Odvolací soud poznamenává, že v postupu soudu prvního stupně podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017 nespatřuje vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť pozdější právní úprava co do hypotézy právní normy a co do následků v případě jejího naplnění změn nedoznala.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 30. ledna 2018

JUDr. Věra Vyhlídalová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.