3 VSOL 7/2011-P39-7
KSBR 27 INS 9300/2009 3 VSOL 7/2011-P39-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka LAVIMONT ELEKTRIC, spol. s r.o., se sídlem Břeclav, Hraniční 24, PSČ 691 41, IČ: 25322206, o přihlášce pohledávky č. 39 věřitele č. 32 VARIANT plus, spol. s r.o., se sídlem Třebíč, U Obůrky 5, PSČ 674 01, IČ: 46967168, zastoupeného JUDr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem Třebíč, Bráfova tř. 52, PSČ 674 01, o odvolání věřitele ze dne 12.11.2010 proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 27 INS 9300/2009-P39-2 ze dne 29.9.2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 27 INS 9300/2009-P39-2 ze dne 29.9.2010 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně odmítl přihlášku pohledávky věřitele VARIANT plus, spol. s r.o. ze dne 17.9.2010 ve výši 49.671,-Kč (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSBR 27 INS 9300/2009-A-16 ze dne 29.6.2010 soud rozhodl o úpadku dlužníka a současně vyzval dosud nepřihlášené věřitele k přihlášení pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku s poučením, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto uplatněné přihlášky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihláška pohledávky věřitele byla podána k poštovní přepravě dne 17.9.2010 a insolvenčnímu soudu doručena dne 21.9.2010. Lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku k řádnému přihlášení pohledávek by byla zachována, pokud by přihláška pohledávky byla k poštovní přepravě podána nejpozději dne 29.7.2010. Z toho je zřejmé, že přihláška pohledávky byla insolvenčnímu soudu podána po uplynutí lhůty, tj. opožděně. V daném případě nelze aplikovat ust. § 7 insolvenčního zákona týkající se přiměřeného použití občanského soudního řádu v insolvenčním řízení, konkrétně ust. § 58 odst. 1 o.s.ř. o prominutí zmeškání lhůty, protože ust. § 173 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona prominutí lhůty vylučuje. Z těchto důvodů insolvenční soud přihlášení pohledávky věřitele do insolvenčního řízení odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Uvedl, že dne 28.12.2009 podal u Okresního soudu v Břeclavi žalobu proti dlužníkovi, následně ji podáním ze dne 14.1.2010 vzal částečně zpět z důvodu zaplacení částky 8.377,-Kč a nalézací soud řízení v této části zastavil. Poukázal na to, že okresní soud vydal dne 8.2.2009 platební rozkaz, kterým žalobě plně vyhověl, platební rozkaz nabyl právní moci dne 19.3.2010. Podáním ze dne 27.4.2010 byl učiněn návrh na nařízení exekuce. Namítl, že na skutečnost, že je dlužník v insolvenčním řízení, byl upozorněn až dopisem soudního exekutora ze dne 14.9.2010, který mu byl doručen 16.9.2010, přičemž přihlášku podal dne 17.9.2010. Je tedy otázkou, zda procesní soud postupoval správně, když jej neupozornil na vzniklou situaci a vydal usnesení o nařízení exekuce v době, kdy již bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Podle jeho názoru procesní soud měl nalézací či exekuční řízení přerušit a žalobce upozornit na zjištěnou skutečnost, postupem soudu byla poškozena jeho práva. Domáhá se proto, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že přihláška dlužníka se k insolvenčnímu řízení připouští.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ"), pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (ust. § 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 136 odst. 2, písm. d) IZ insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě s poučením o následcích jejího zmeškání. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proto kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením č.j. KSBR 27 INS 9300/2009-A-16 ze dne 29.6.2010 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka. Ve výroku IV. tohoto usnesení vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku a poučil je, že k později podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 29.6.2010. Věřitel VARIANT plus, spol. s r.o. přihlásil pohledávku v celkové výši 49.671,-Kč podáním ze dne 17.9.2010, které bylo předáno k poštovní přepravě téhož dne a bylo doručeno insolvenčnímu soudu dne 21.9.2010.

Z uvedeného vyplývá, že věřitelé dlužníka byli zcela v souladu se zákonem insolvenčním soudem vyzváni, aby přihlásili své pohledávky u insolvenčního soudu, k čemuž jim byla určena lhůta v zákonem stanovená. Věřitelé byli též řádně poučeni o následcích opožděného přihlášení pohledávek. V dané věci lhůta k podání přihlášky by byla zachována v případě, že by přihláška pohledávky byla podána nejpozději poslední den lhůty, který připadl na den 29.7.2010, u soudu nebo předána orgánu, který má povinnost ji soudu doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Věřitel však přihlášku pohledávky podal na poště až dne 17.9.2010, tedy po uplynutí lhůty k tomu určené (což sám ani nerozporoval).

Lhůta k podání přihlášky ze váže výhradně na zveřejnění usnesení o úpadku, jehož součástí je výzva k podávání přihlášek, v insolvenčním rejstříku (přičemž není vyloučeno přihlásit pohledávku již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, tedy i před rozhodnutím o úpadku, což vyplývá z ust. § 110 IZ a již citovaného ust. § 173 odst. 1 IZ). Běh nalézacího řízení, případně exekučního řízení nemá vliv na povinnost přihlásit pohledávku, přihlašují se i pohledávky, které byly již uplatněny u soudu. Insolvenční soud toliko vyrozumí obecný soud dlužníka o vydání rozhodnutí o úpadku (§ 139 odst. 1, písm. e/ IZ), ten však již nemá povinnost o rozhodnutí o úpadku informovat účastníky řízení, kteří jím mohou být dotčeni. Insolvenční rejstřík je v pojetí insolvenčního zákona veřejně přístupný informační seznam veřejné správy, který je spolu s úřední deskou insolvenčního soudu, prostředkem pro doručování soudních rozhodnutí a zveřejňování údajů soudem. Doručení vyhláškou podle ust. § 71 IZ je účinné, i pokud se věřitel o zveřejněném dokumentu nedozví. Důvod proč se věřitel nedozvěděl o rozhodnutí o úpadku, je nevýznamný, a to zejména z důvodu, že v insolvenčním řízení není prominutí zmeškání lhůty přípustné (§ 83 IZ). Není proto důvodná odvolací námitka věřitele, že pohledávku uplatnil v nalézacím a později v exekučním řízení.

Závěr soudu prvního stupně o opožděnosti přihlášky pohledávky věřitele je tedy zcela správný, a proto byl dán důvod pro odmítnutí přihlášky věřitele podle ust. § 185 IZ.

Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřiteli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná věřiteli běžet ode dne, kdy mu bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. ledna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu