3 VSOL 696/2013-A-18
KSBR 47 INS 10071/2013 3 VSOL 696/2013-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Vrahovická 615/61, Prostějov, PSČ 798 11, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.5.2013 č.j. KSBR 47 INS 10071/2013-A-7

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále též jen soud či insolvenční soud ) uložil dlužníku, aby ve lhůtě pěti dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Na odůvodnění uvedl, že dlužník svým návrhem zahájil dne 11.4.2013 insolvenční řízení a žádal zjištění úpadku a povolení oddlužení. Výši svého aktuálního příjmu nedoložil a neuvedl, zda s ním žije ve společné domácnosti vyživovaná osoba. Tyto údaje nedoplnil ani po výzvě soudu, v níž byl poučen o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu. Dlužník požádal o prodloužení lhůty stanovené ve výzvě, avšak do doby rozhodnutí soudu požadované listiny nedoložil a údaj nedoplnil. Proto soud dovodil, že insolvenční návrh dlužníka bude třeba odmítnout podle § 393 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen IZ ), a jediným možným způsobem řešení jeho případného úpadku je konkurs. Podle seznamu majetku nemá dlužník finanční prostředky pro úhradu počátečních nákladů insolvenčního řízení, vzhledem k tomu a s přihlédnutím k minimální výši odměny insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem, která činí 45.000 Kč, soud dlužníku stanovil povinnost zaplatit zálohu ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V odvolání doplnil požadované údaje tak, že má v péči vyživovanou osobu-syna, který s ním žije ve společné domácnosti. Dále předložil doklady o příjmu za měsíc březen 2013 od plátce mzdy, společnosti AUTOBETA s.r.o., IČ 26924170, u kterého byl v pracovním poměru do 23. dubna 2013, avšak výplatu za měsíc duben neobdržel. V odvolání uvedl, že v době od 29.4.2013 doposud je v evidenci uchazečů o zaměstnání u příslušného úřadu práce a nebyla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti. Od 10.6.2013 má však příslib uzavření pracovního poměru, v němž by měl dosáhnout příjmu minimálně 13.000 Kč. Podle obsahu odvolání dlužník žádal změnu napadeného usnesení tak, aby mu nebyla stanovena záloha na náklady insolvenčního řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Mimo údajů o obsahu insolvenčního návrhu a dosavadním průběhu insolvenčního řízení, uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, z obsahu insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník v něm uvedl mimo jiné i závazek vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., IČ 25672720 z titulu úvěru ve výši 126.616 Kč, jehož splatnost nastala 24.9.2012 a závazek vůči věřiteli Provident Financial s.r.o., IČ 25621351 z titulu půjčky ve výši 23.940 Kč, jehož splátka byla naposledy uhrazena 15.2.2013 a splatnost další splátky nastala 15.3.2013, která však uhrazena nebyla. Ke svým osobním poměrům dlužník uvedl, že je rozvedený a má ve vlastní péči syna, vůči němuž má vyživovací povinnost. V bodě 06 návrhu uvedl skutečnosti o svých příjmech za uplynulé tři roky, v bodě 10 návrhu uvedl očekávané příjmy v následujících pěti letech ve formě mzdy vyplácené zaměstnavatelem AUTOBETA s.r.o., Praha 4-Písnice, Na Okruhu 488/27, IČ 2692470, ve výši 13.000 Kč měsíčně, s tím, že další příjem bude mít na dietách. Tato tvrzení dokládal pracovní smlouvou, uzavřenou dne 1.3.2013 se zaměstnavatelem AUTOBETA s.r.o., a smlouvou o mzdě s tímto zaměstnavatelem, podle jejíhož článku II. náleží dlužníkovi měsíční mzda ve výši 13.000 Kč. Celkové očekávané příjmy dlužníka činí dle návrhu 14.400 Kč měsíčně. Dle seznamu majetku ze dne 25.3.2013, obsahujícího doložku správnosti a úplnosti a podpis dlužníka, vlastní dlužník osobní automobil značky Peugeot v odhadované ceně 5.000 Kč a obvyklé vybavení domácnosti. Usnesením ze dne

16.4.2013 soud vyzval dlužníka, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení sdělil aktuální výši svých pravidelných měsíčních čistých příjmů a doložil ji příslušnými listinami a dále sdělil, zda s ním žije vyživovaná osoba ve společné domácnosti, případně v jaké výši a na základě čeho platí výživné. Dlužník byl poučen, že pokud v uvedeném směru nedoplní návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud jej odmítne a rozhodne o řešení jeho úpadku konkursem. Dne 29.4.2013 byla soudu doručena žádost dlužníka o prodloužení lhůty pro doplnění návrhu na povolení oddlužení, aniž by dlužník požádal, o jak dlouhou dobu prodloužení lhůty žádá. Poté soud rozhodl napadeným usnesením.

K odvolání dlužník připojil výplatní lístek za měsíc březen 2013, z něhož vyplývá, že jeho hrubá mzda u zaměstnavatele AUTOBETA s.r.o. činila 13.388 Kč a čistá mzda 11.284 Kč. Dále doložil dohodu o rozvázání pracovního poměru s tímto zaměstnavatelem ke dni 23. dubna 2013 a rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. června 2009 ve věci sp. zn. P9 2008/71, kterým soud schválil dohodu dlužníka jako otce nezletilého Adama anonymizovano , nar. 30.5.1997, a jeho matky Ivety Kapounkové, podle které se nezletilý Adam svěřuje do péče otce s tím, že matce nebylo stanoveno výživné. Podle potvrzení Úřadu práce České republiky-krajská pobočka v Olomouci byl dlužník veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 29.4.2013. Dne 29.7.2013 bylo soudu doručeno podání dlužníka, v němž doplnil své odvolání tak, že nezískal přislíbené zaměstnání s dnem nástupu do práce 10.6.2013, ovšem od 5.8.2013 bude nastupovat do pracovního poměru u zaměstnavatele Autodoprava Kalina s předpokládaným příjmem 14.000 Kč. Na výzvu odvolacího soudu k předložení pracovní smlouvy, uzavřené se zaměstnavatelem Autodoprava Kalina a platového výměru, případně jiného potvrzení o výši předpokládaného výdělku, reagoval dlužník dne 26.8.2013 tak, že odvolacímu soudu předložil pracovní smlouvu uzavřenou s Lubošem Kalinou, IČ 76318621, podnikajícím pod obchodním jménem AUTODOPRAVA, podle níž byla mezi tímto zaměstnavatelem a dlužníkem uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou s dnem nástupu práce 23.8.2013. Podle platového výměru náleží dlužníku základní měsíční plat 14.000 Kč a v případě přesčasových prací příplatek za mzdu 1.200 Kč měsíčně.

Podle § 391 odst. 1, písm. a), b) , c) a d) IZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Podle § 392 odst. 1, písm. a), b) a c) IZ k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Podle § 393 odst. 1,2 a 3 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle § 395 odst. 1, písm. a) a b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 396 odst. 1 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud předně uvádí, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje tvrzení, z nichž (ke dni jeho rozhodování) vyplývá úpadek dlužníka pro platební neschopnost (§ 103 odst. 2, § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b/ IZ). Insolvenční soud dospěl k závěru, že návrh dlužníka na povolení oddlužení bude třeba odmítnout proto, že dlužník i přes výzvu soudu nedoložil své aktuální a očekávané příjmy a nesdělil, zda žije ve společné domácnosti se svým synem. V odvolání dlužník sdělil nové skutečnosti ohledně své příjmové situace (zánik pracovního poměru a z toho plynoucí neexistenci příjmu na mzdě), doložil své příjmy u již bývalého zaměstnavatele a splnil i další pokyn dle výzvy soudu. Uzavření nového pracovního poměru až od 23.8.2013 a z něj plynoucího pravidelného měsíčního příjmu ve výši 14.000 Kč hrubého, však dlužník doložil ještě před tím, než se důvodností jeho odvolání zabýval odvolací soud, který se proto nejprve zabýval otázkou dostatečnosti dlužníkovy ekonomické nabídky.

Podle údajů v insolvenčním návrhu, kterým odpovídá obsah seznamu závazků, má dlužník závazky vůči svým nezajištěným věřitelům ve výši 675.888 Kč, hodnota 30% těchto závazků, kterou by dlužník v oddlužení musel minimálně uhradit, činí 202.766 Kč. K této částce je třeba připočítat pohledávku insolvenčního správce na odměně a náhradě hotových výdajů, jejíž výše by činila, pokud by správce byl plátcem DPH, 65.340 Kč (§ 3 písm. b/, § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, dále jen

vyhláška ). Aby dlužníku bylo možno povolit oddlužení, musel by být schopen v oddlužení uhradit na pohledávky svých nezajištěných věřitelů a náklady insolvenčního řízení (dle údajů v návrhu) minimálně 268.106 Kč. Dlužník dle seznamu majetku nemá majetek, jehož zpeněžením by bylo možno takovou částku získat a jedinou v úvahu přicházející formou oddlužení je v jeho případě oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník doložil hrubou mzdu ve výši 14.000 Kč, jeho čistá mzda pro účely srážek ze mzdy dle § 276 až 302 o.s.ř. dle výpočtu odvolacího soudu činí 12.827 Kč (k případnému zvýšení dlužníkovi skutečně vyplácené mzdy o daňový bonus pro účel výpočtu srážek v tomto případě nelze přihlížet, viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.5.2012 sp. zn. KSBR 24 INS 20754/2011 3 VSOL 852/2011). Z čisté mzdy dlužníka by pro účely srážek v oddlužení splátkovým kalendářem bylo možno měsíčně srazit 3.496 Kč (§ 298 odst. 3 IZ), což za dobu šedesáti měsíců trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře představuje 209.760 Kč, což je méně, než shora uvedená minimální částka, kterou by dlužník musel být schopen ze svého příjmu uhradit. Po odpočtu pohledávky insolvenčního správce, plátce DPH, na odměně a náhradě hotových výdajů, by tak na pohledávky nezajištěných věřitelů dlužníka připadla částka 144.420 Kč, což činí 21,37 % pohledávek nezajištěných věřitelů (v případě, že insolvenční správce nebude plátcem DPH, činí toto plnění 23,05 %). Dlužník přitom souhlas věřitelů s nižším plněním, než stanoví zákon, nedoložil. Pro úplnost odvolací soud dodává, že dlužník by zákonnou minimální hranici plnění pohledávek nezajištěných věřitelů nesplnil ani v případě, že by jeho čistý měsíční příjem dosáhl částky 14.000 Kč (tedy jeho doloženého hrubého příjmu). V takovémto případě by splnil pohledávky svých nezajištěných věřitelů, v případě že insolvenční správce by byl plátcem DPH, jen do výše 28,31%.

Z uvedeného předběžného propočtu vyplývá, že dlužník není schopen ze svého doloženého aktuálního příjmu splnit minimální limit uspokojení pohledávek svých nezajištěných věřitelů dle § 395 odst. 1, písm. b) IZ, proto je důvodný závěr, že jeho návrh bude třeba zamítnout a jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení jeho případného úpadku je proto konkurs (§ 396 IZ).

Dlužník dle seznamu majetku nemá k dispozici pohotové finanční prostředky a již z této skutečnosti plyne, že jediným možným zdrojem krytí počátečních nákladů insolvenčního řízení je záloha. Majetková situace dlužníka, který vlastní pouze běžné vybavení domácnosti a osobní automobil, jehož hodnotu odhadl na částku 5.000 Kč, neskýtá ani záruku úhrady konečných nákladů insolvenčního řízení, jejichž výše, v případě řešení úpadku konkursem, v němž dojde ke zpeněžování, činí jen na odměně insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky). K této částce je třeba připočítat i hotové výdaje insolvenčního správce, jejichž minimální výše činí 5 % z této odměny (§ 7 vyhlášky). Proto je i podle odvolacího soudu třeba dlužníku uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v částce 50.000 Kč, neboť nelze požadovat, aby tyto náklady byly placeny insolvenčním správcem a následně mu nahrazeny státem z veřejných prostředků (§ 8 odst. 1, 2 vyhlášky).

Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, byť z jiných důvodů, potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 12. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu