3 VSOL 693/2013-A-17
KSBR 47 INS 11415/2013 3 VSOL 693/2013-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Rajhrad, Palackého 719, PSČ 664 61, zastoupené Františkem Sieglem, Brno, Arbesova 1/1, PSČ 638 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.7.2013 č.j. KSBR 47 INS 11415/2013-A-10

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužnici, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 6.5.2013 č.j. KSBR 47 INS 11415/2013-A-6 vyzval dlužnici v souladu s ustanovením § 128 odst. 2 insolvenčního zákona k doplnění insolvenčního návrhu a vyzval dlužnici, nechť doloží podepsané seznamy majetku, v nichž bude uveden veškerý majetek dlužnice včetně nemovitostí, a listiny dokládající závazky dlužnice. Dále soud dlužnici vyzval, aby v souladu s ustanovením § 393 odst. 3 insolvenčního zákona doplnila návrh na povolení oddlužení tak, že doloží ocenění veškerého svého nemovitého a zajištěného majetku znalcem, doloží své příjmy za předchozí tři roky a doloží, že je zaměstnána, a dále předloží listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů. Dlužnici byla stanovena pro doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení sedmidenní lhůta, a současně byla poučena o následcích nedoplnění znaleckého ocenění. Dlužnice předložila znalecký posudek a doplnila podepsané seznamy majetku a listiny dokládající závazky dlužnice a dále její příjmy za období od ledna 2010 do října 2012, nedoplnila však návrh na povolení oddlužení o listiny, dokládající její současný příjem (například výplatní pásky) a listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů v následujících pěti letech. Soud prvního stupně dovodil, že proto bude nucen návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítnout a současně rozhodnout o prohlášení konkursu na její majetek. Vzhledem k tomu, že ze seznamu majetku nevyplývá, že by dlužnice měla finanční prostředky, s nimiž by insolvenční správce mohl nakládat ihned po rozhodnutí o úpadku a hradit z nich náklady konkursu, považuje-jak soud prvního stupně dále pokračoval-zaplacení zálohy ve výši 50.000 Kč za nezbytné, zejména s přihlédnutím k minimální výši odměny insolvenčního správce, která činí 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že s manželem nemají žádné finanční prostředky na uhrazení zálohy v požadované výši. Poukázala také na to, že do vážné finanční situace se dostali podvodnou firmou , a že vše nahlásili na policii. Navrhla, aby odvolací soud výši zálohy snížil.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je třeba zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 23.4.2013, domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má celkem jedenáct nevykonatelných závazků (v tomto směru odkázala na přílohu č. 2 ), dále má jeden závazek, ze kterého vyplývá právo na uspokojení, nevykonatelný (s údajem o tom, že je v řešení toho času na Policii ČR) a že eviduje dva závazky, z nichž vyplývá právo na zajištění, vykonatelné (rovněž odkázala na přílohu č. 2 ). Současně navrhla, aby insolvenční soud spojil insolvenční řízení s insolvenčním řízením jejího manžela Jana Slováčka. Dlužnice sama svůj návrh doplnila o seznamy závazků, které soudu došly dne 24.4.2013 (s rozlišením na seznam závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné , seznam závazků, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné a seznam závazků, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ), tyto seznamy závazků jsou opatřeny údajem o tom, že jsou úplné a správné, a podpisem dlužnice Heleny anonymizovano . Dne 29.4.2013 pak došlo insolvenčnímu soudu podání Františka Siegla, obecného zmocněnce, ze dne 29.4.2013 s tím, že se doplňují návrhy na oddlužení manželů anonymizovano č.j. KSBR 47 INS 11415/2013 a KSBR 47 INS 11416/2013 , k tomuto podání byla připojena jednak plná moc, jímž Helena anonymizovano zmocnila k zastupování Františka Siegla, a dále-mimo jiné-listina, která je označena jako seznam majetku, který není předmětem zajišťovacích práv a seznam majetku, který je předmětem zajišťovacích práv , která je sice opatřena prohlášením o správnosti a úplnosti seznamů, avšak není podepsána. Následně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6.5.2013 č.j. KSBR 47 INS 11415/2013-A-6 uložil dlužnici, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že předloží podepsané seznamy svého majetku, v nichž bude uveden veškerý majetek dlužnice včetně nemovitostí a dále listiny, dokládající její závazky, a současně uložil dlužnici, aby v téže lhůtě doplnila návrh na povolení oddlužení tak, že předloží ocenění veškerého svého nemovitého a zajištěného majetku znalcem, doloží své příjmy za předchozí tři roky a doloží, že je zaměstnána a předloží listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů. Součástí výzvy k doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení je poučení o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud insolvenční návrh odmítne (§ 128 odst. 2 IZ), a dále o tom, že nebude-li návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne (§ 393 odst. 3 IZ) a prohlásí na majetek dlužníka konkurs. Na základě výzvy insolvenčního soudu předložila dlužnice znalecký posudek č. 2976-7613 vypracovaný dne 6.6.2013 znalcem Ing. Jaromírem Šumou, dále prostřednictvím svého obecného zmocněnce Františka Siegla doložila do spisu (mimo jiné) listiny, osvědčující existenci jejích závazků (podání obecného zmocněnce ze dne 27.6.2013 a k němu připojené listiny došly soudu dne 28.6.2013) a konečně-dne 4.7.2013-došlo soudu podání obecného zmocněnce Františka Siegla, činěné za Helenu anonymizovano , s tím, že dokládá další požadované listiny. K tomuto podání byl připojen (mimo jiné) seznam majetku (s rozlišením na seznam majetku, který není předmětem zajišťovacích práv a seznam majetku, který je předmětem zajišťovacích práv ), který sice obsahuje prohlášení o jeho správnosti a úplnosti, avšak tento seznam majetku není podepsán dlužnicí, jak je zcela zjevné porovnáním podpisu, jímž je tato listina opatřena, s podpisem dlužnice v jejím insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení a v seznamech závazků, které byly dodatečně dne 24.4.2013 insolvenčnímu soudu dlužnicí předloženy. Dlužnice rovněž předložila do spisu listiny, osvědčující její příjmy za poslední tři roky-potvrzení o příjmu, vystavené Českou pojišťovnou a.s. dne 11.12.2012, pracovní smlouvy uzavřené mezi Občanským sdružením Niť Ariadnina-pro lidi, kteří se nachází v těžké životní situaci, nebo jsou ohroženi sociální exkluzí, se sídlem Brno-Židenice, M. Kudeříkové 3843/2, identifikační číslo: 28555, jako zaměstnavatelem, a dlužnicí, jako zaměstnancem, a to pracovní smlouvu ze dne 1.1.2011 a přílohu k této pracovní smlouvě z téhož data, pracovní smlouvu ze dne 1.10.2011 a pracovní smlouvu ze dne 1.1.2012, oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatele Občanské sdružení Niť Ariadnina ze dne 21.12.2011 a dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřenou mezi Občanským sdružením Niť Ariadnina a dlužnicí dne 31.1.2012, potvrzení Občanského sdružení Niť Ariadnina o délce zaměstnání a o zápočtu doby zaměstnání a o průměrném výdělku ze dne 1.3.2012 a ze dne 27.3.2012, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za dobu od 1.1.-29.2.2012, rozhodnutí Úřadu práce České republiky-Krajská pobočka v Brně ze dne 1.2.2011 o přiznání podpory v nezaměstnanosti, oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední Úřadu práce Brno-venkov ze dne 10.3.2011, rozhodnutí Úřadu práce Brno-venkov ze dne 21.3.2011 o přiznání podpory při rekvalifikaci, oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední Úřadu práce České republiky-Krajská pobočka v Brně ze dne 3.6.2011, rozhodnutí Úřadu práce České republiky-Krajská pobočka v Brně ze dne 13.6.2011 o přiznání podpory při rekvalifikaci a rozhodnutí Úřadu práce České republiky-Krajská pobočka v Brně ze dne 12.4.2012 o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Dále dlužnice předložila listinu, označenou jako smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče , datované v Brně dne 17.12.2012, z níž vyplývá, že jako účastníci této smlouvy byli označeni Helena anonymizovano , Rajhrad, Palackého 719 (asistent sociální péče) a Jiřina Pátková, bytem Brno, Vltavská 246/17 (příjemce příspěvku na péči). V článku 1 této smlouvy se deklaruje, že Jiřina Pátková je osobou, které byl přiznán IV. stupeň závislosti na péči jiné osoby, s tím, že předmětem smlouvy je zajištění potřebné pomoci při zvládání v tomto článku blíže označených životních potřeb, v článku 2 smlouvy se asistent zavázal poskytovat pomoc při zvládání životních potřeb v rozsahu, v tomto článku rovněž specifikovaném, přičemž v článku 5 se pak uvádí, že příjemce příspěvku Jiřina Pátková bude platit asistentovi za poskytované služby úhrady ve výši příspěvku na péči 12.000 Kč tak, že platby za poskytování péče budou příjemcem uhrazeny v hotovosti bezprostředně po poskytnutí služby a v tomto případě asistent potvrdí příjem peněz příjmovým dokladem. Listina je opatřena podpisem asistenta sociální péče ( anonymizovano ), listina není opatřena podpisem příjemce příspěvku. Z listiny, označené jako potvrzení prokazující dobu poskytování péče , vystavené Úřadem práce České republiky-Krajská pobočka v Brně dne 18.3.2013 (kterou dlužnice rovněž do spisu předložila) vyplývá, že Helena anonymizovano , anonymizovano od 17.12.2012 poskytuje péči Jiřině Pátkové, příspěvek na péči byl přiznán od října 2010, v měsících od 12/2012 do 3/2013 činila výše příspěvku 12.000 Kč a vyplaceno bylo 48.000 Kč. Toto potvrzení obsahuje údaj o vztahu osoby, poskytující péči k osobě s přiznaným příspěvkem na péči asistent sociální péče a údaj, že se potvrzení vydává pro účely zdravotního, důchodového pojištění, hmotné nouze a zaměstnanosti.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Závěrům soudu prvního stupně je možno obecně přitakat potud, že k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit-mimo jiné-i listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky (srov. ustanovení § 392 odst. 1, písm. b/ IZ). Listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky tvoří přílohu návrhu. Správný je i závěr soudu prvního stupně, že pokud dlužník na základě výzvy soudu návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě nedoplní podle pokynů soudu tak, aby měl zákonem požadované přílohy, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne (§ 393 odst. 3 IZ) s tím, že odmítne-li návrh na povolení oddlužení, má ve smyslu ustanovení § 396 IZ povinnost rozhodnout současně o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice ani přes výzvu soudu povinnost připojit k návrhu na povolení oddlužení zákonem požadovanou přílohu nesplnila, se odvolací soud neztotožňuje.

Dlužnice byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6.5.2013 č.j. KSBR 47 INS 11415/2013-A-6 vyzvána k tomu, aby doložila své příjmy za předchozí tři roky a dále doložila, že je zaměstnána, a předložila listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů.

Dlužnice této výzvě soudu prvního stupně nepochybně vyhověla, když k prokázání svých příjmů za období od ledna 2010-dosud předložila potvrzení České pojišťovny, a.s. (ze dne 11.12.2012) o příjmu dlužnice za období od ledna 2010 do prosince 2010 a za leden 2011, dále pracovní smlouvy, uzavřené s Občanským sdružením Niť Ariadnina dne 1.1.2011, dne 1.10.2011 a dne 1.1.2012 a potvrzení tohoto zaměstnavatele jednak o délce trvání pracovního poměru a o výši průměrného výdělku a dále potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období od 1.1.2012 do 29.2.2012, předložila i příslušná rozhodnutí Úřadu práce o přiznání podpory při rekvalifikaci a podpory v nezaměstnanosti za období, kdy byla bez zaměstnání, a předložila i listinu-smlouvu o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče ze dne 17.12.2012, dokládající její současný tvrzený příjem.

Za tohoto stavu tak odvolací soud-na rozdíl od soudu prvního stupně-uzavírá, že důvod pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ dán není.

V této souvislosti považuje odvolací soud za potřebné dále zdůraznit, že návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je sice podáván na jediném (předepsaném) formuláři, obsahově však jde o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatné obsahové náležitosti. Insolvenční návrh dlužníka musí mít náležitosti podle ustanovení § 103 a § 104 IZ, návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 391 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je přitom podání bezvadného insolvenčního návrhu, proto se insolvenční soud musí nejprve vypořádat s otázkou, zda podaný insolvenční návrh splňuje náležitosti podle ustanovení § 103 a § 104 IZ.

Z uvedeného pak vyplývá, že závěru o nutnosti uložit v daném případě insolvenčnímu navrhovateli povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení musí předcházet především posouzení toho, zda insolvenční návrh obsahuje veškeré náležitosti, vyžadované shora citovanými zákonnými ustanoveními, tedy zda netrpí nedostatky, jež brání pokračování v řízení.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ, v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 4, věty třetí, IZ, předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V přezkoumávané věci soud prvního stupně usnesením ze dne 6.5.2013 č.j. KSBR 47 INS 11415/2013-A-6 uložil dlužnici, aby rovněž doplnila svůj insolvenční návrh tak, že předloží podepsané seznamy svého majetku , v nichž bude uveden veškerý majetek dlužnice včetně nemovitostí. Dlužnice na výzvu soudu k doplnění insolvenčního návrhu sice reagovala, a prostřednictvím svého obecného zmocněnce do spisu seznam majetku předložila, podpis na tomto seznamu, jenž je opatřen prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, však, jak bylo shora uvedeno, zjevně podpisem dlužnice není.

Soud prvního stupně skutečnost, že jím vyžadovaný seznam majetku, jako příloha insolvenčního návrhu, není řádným seznamem, neboť není opatřen podpisem dlužnice, zcela pominul, uvedenou listinou se již dále nezabýval, a v důsledku toho tak zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

V tomto dalším řízení soud prvního stupně především opětovně vyzve dlužnici postupem podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ k doplnění insolvenčního návrhu o řádný seznam majetku, a to spolu s konkrétním poučením o tom, že tento předložený seznam, v němž musí výslovně uvést, že je správný a úplný, musí podepsat dlužnice, a s poučením o následcích neuposlechnutí této výzvy.

Odstraní-li dlužnice k výzvě soudu uvedenou vadu insolvenčního návrhu, soud prvního stupně se bude opětovně zabývat (jako otázkou předběžnou) návrhem dlužnice na povolení oddlužení, a bude se i zabývat návrhem dlužnice na spojení jejího insolvenčního řízení s insolvenčním řízením jejího manžela. V případě, dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že se věci insolvenčního řízení dlužnice a jejího manžela ke spojení nehodí, eventuelně že ve spojeném řízení by z příjmů obou nebylo možno uspokojit minimálně 30 % všech závazků, které jsou závazky společnými, anebo závazky výlučnými vzniklými za trvání manželství, rozhodne znovu o povinnosti dlužnice zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a v tomto rozhodnutí také zdůvodní, proč nebylo možno oddlužit dlužnici ve společném řízení manželů.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu