3 VSOL 680/2014-A-21
KSBR 40 INS 29484/2013 3 VSOL 680/2014-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem náměstí Republiky 797/19, Brno, PSČ 614 00, identifikační číslo 63381737, o insolvenčním návrhu věřitele Raiffeisenbank a.s., Hvězdova 1716/2b, Praha 4, PSČ 140 78, identifikační číslo 49240901, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-13,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zjistil úpadek dlužníka Petra anonymizovano (výrok I.), prohlásil na majetek dlužníka konkurs (výrok II.), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Zdeňku Prudilovou Koníčkovou (výrok III.), konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastaly okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), dále učinil nezbytné výzvy a oznámení podle insolvenčního zákona včetně nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů na den 7.5.2014 a rozhodl o povinnosti navrhovatele zaplatit České republice-Krajskému soudu v Brně soudní poplatek za podaný insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výroky V. až XIII.).

Proti tomuto usnesení, a to proti všem jeho výrokům, podal dlužník odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýká, že zatížil řízení vadou, jež má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolatel namítá, že mu soud prvního stupně před vydáním rozhodnutí o úpadku ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-13, řádně nedoručil do jeho datové schránky, kterou si zřídil pro sebe jako fyzickou osobu, předcházející usnesení ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5, kterým jej soud vyzval, aby se jako dlužník k insolvenčnímu návrhu věřitele písemně vyjádřil a předložil soudu seznamy závazků, majetku a zaměstnanců s poučením o možnosti podat návrh na povolení oddlužení podle § 390 odst. 1 insolvenčního zákona. V záhlaví tohoto usnesení ze dne 29.10.2013 byl dokonce nesprávně označen chybným datem narození 28.7. 1958 , namísto správným d anonymizovano . Přestože podle výpisu o provedení kontroly datové schránky ze dne 4.11.2013 soud existenci jeho datové schránky zjistil, uvedené rozhodnutí mu doručoval prostřednictvím doručujícího orgánu na adresu Brno 14, náměstí Republiky 797/19, na které se však nezdržuje, neboť jeho dočasné bydliště je na adrese Komenského 37, 680 01 Boskovice, kde je v podnájmu z důvodu svého zaměstnání. Soud prvního stupně tedy nerespektoval zákonem stanovené závazné pořadí pro doručování listin podle ustanovení § 45 o.s.ř., podle něhož měly být dlužníkovi listiny doručovány přednostně do jeho datové schránky. Tímto nesprávným procesním postupem soud dlužníkovi odebral možnost písemně se ve věci vyjádřit a podat návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 1 insolvenčního zákona ještě před rozhodnutím soudu o úpadku. Podle odvolatele soud prvního stupně pochybil i při doručování usnesení ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-13. Ačkoliv soud prvního stupně věděl, že odvolatel jako fyzická osoba má zřízenu datovou schránku, z nepochopitelných důvodů provedl výpis o provedení kontroly datové schránky dne 19.5.2014 odvolatele jako podnikatele, přestože si jako podnikatel datovou schránku nezřizoval, a následně i toto rozhodnutí doručoval prostřednictvím pošty na adresu Brno, náměstí Republiky 797/19. I v tomto případě soud nerespektoval závazné pořadí pro doručování listin podle § 45 o.s.ř. Uvedená rozhodnutí soudu prvního stupně odvolatel při doručování poštou ani osobně nepřevzal. Odvolatel dále uvedl, že při jeho jednání s insolvenční správkyní dne 25.4.2014 se seznámil mimo jiné i s usnesením soudu prvního stupně ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5, tedy i s možností podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníka návrh na povolení oddlužení, proto spolu s odvoláním podal také návrh na povolení oddlužení, nikoliv však prostřednictvím předepsaného formuláře. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

V mezidobí dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení uvedeného zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení bylo zahájeno u soudu prvního stupně dne 21.10.2013 na základě insolvenčního návrhu věřitele Raiffeisenbank a.s., se sídlem Praha 4, který tvrdí, že ke dni podání návrhu má vůči označenému dlužníkovi Petru Dvořákovi splatnou pohledávku ve výši 272.813,76 Kč s příslušenstvím, vyplývající z úvěrové smlouvy č. 403/501/05/16/01 ze dne 13.1.2005, přiznánu věřiteli rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7.1.2010, č.j. 43 C 294/2008-67, jenž nabyl právní moci dne 12.5.2010 a stal se vykonatelným. Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 13.1.2005, č. 403/501/05/2/01 je pohledávka zajištěna zástavním právem k (v návrhu označeným) nemovitostem ve vlastnictví dlužníka. Navrhující věřitel dále uvedl, že dlužník je v prodlení s úhradou dalšího závazku, mimo jiné závazku vůči věřiteli Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, Brno-město, IČ: 44992785 ve výši 1.152 Kč s příslušenstvím, jehož splatnost nastala dnem 8.3.2010 s tím, že jeho vymáhání je předmětem (konkrétně označeného) exekučního řízení, závazku vůči věřiteli CETELEM ČR a.s., Karla Engliše 3208/5, Smíchov, Praha, IČ: 25085689 ve výši 46.321 Kč s příslušenstvím, jehož splatnost nastala přede dnem 21.6.2010 a jehož vymáhání je rovněž předmětem exekučního řízení, dále závazku vůči věřiteli CREDIT MANAGEMENT a.s., Táboritská 1000/23, Žižkov, Praha, IČ: 26909910 ve výši 79.783,76 Kč s příslušenstvím, jehož splatnost nastala přede dnem 16.2.2011 a jehož vymáhání je předmětem (konkrétně označeného) exekučního řízení, a závazku vůči věřiteli Česká podnikatelská pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group, Karlín, Pobřežní 665/23, Praha, IČ: 63998530 ve výši 21.063 Kč s příslušenstvím, jehož splatnost nastala přede dnem 19.4.2012, a jehož vymáhání je také předmětem označeného exekučního řízení. Podle tvrzení navrhovatele má dlužník více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit po dobu delší jak tři měsíce po lhůtě splatnosti. Usnesením ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5, v němž soud prvního stupně jako dlužníka označil Petra anonymizovano , nar. 28.7. 1958 , bytem Brno, náměstí Republiky 797/19, PSČ 614 00, vyzval insolvenční soud dlužníka, aby ve lhůtě

30 dnů od doručení tohoto usnesení předložil písemné vyjádření ve věci a svá tvrzení doložil, sestavil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců s tím, že předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Současně dlužníkovi, mimo jiné, poskytl poučení o tom, že může nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu podat návrh na povolení oddlužení (ust. § 390 odst. 1 IZ). Podle obsahu spisu byl dne 4.11.2013 pořízen výpis o provedení kontroly datové schránky, z něhož vyplývá, že byla nalezena datová schránka pro jednoho adresáta-Petra anonymizovano , anonymizovano jako fyzickou osobu. Následně dne 5.11.2013 soud prvního stupně doručoval insolvenční návrh spolu s usnesením ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5 prostřednictvím doručujícího orgánu-pošty-na adresu dlužníka-náměstí Republiky 797/19, 614 00 Brno 14 doručenkou do vlastních rukou-typ I. Podle prohlášení doručujícího orgánu (podepsaného doručovatelkou) adresát nebyl zastižen, proto byla zásilka (písemnost) uložena a připravena k vyzvednutí dne 6.11.2013, adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku (písemnost) vyzvedl. Podle dalšího prohlášení doručujícího orgánu na obálce k doručované písemnosti, zásilku (písemnost) nebylo možno po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta, proto se vrací soudu dne 19.11.2013 s údajem o tom, že adresát nemá domovní schránku. Dne 19.5.2014 pořídil soud prvního stupně další výpis o provedení kontroly datové schránky adresáta Petra anonymizovano , anonymizovano , IČ: 63381737, jako podnikající fyzické osoby, přičemž datová schránka nebyla zjištěna. Následně soud prvního stupně učinil dne 28.11.2013 sdělení o doručení podle § 49 odst. 4 o.s.ř., jež vyvěsil na úřední desce soudu od 2.12.2013 do 2.1.2014. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně napadeným usnesením, jež bylo dlužníkovi doručováno prostřednictvím doručujícího orgánu-pošty na adresu náměstí Republiky 797/19, PSČ 614 00, Brno doručenkou do vlastních rukou-typ I. Podle prohlášení doručujícího orgánu adresát nebyl zastižen, zásilka (písemnost) byla uložena a připravena k vyzvednutí 25.2.2014 a podle dalšího prohlášení doručujícího orgánu zásilku nebylo možno vložit do schránky adresáta, neboť nemá domovní schránku, proto byla zásilka vrácena soudu 10.3.2014. Poté, co dne 9.6.2014 došlo Krajskému soudu v Brně odvolání dlužníka, soud prvního stupně doručil usnesení dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5 a usnesení ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-13 dlužníkovi do jeho datové schránky dne 28.5.2014.

Podle ustanovení § 71 odst. 1 IZ, soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen doručení vyhláškou ), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení.

Podle ustanovení § 75 IZ, o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta

(odstavec 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán (odstavec 2). Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení (odstavec 3).

Podle ustanovení § 80 odst. 1 IZ, jestliže se osobě, které se písemnost doručuje zvlášť, nepodařilo doručit písemnost na adresu uvedenou v podání, které učinila v insolvenčním řízení, jako adresa jejího bydliště nebo sídla anebo jako adresa v České republice, na kterou jí má být písemnost doručována, doručí insolvenční soud písemnost znovu vyhláškou; ustanovení § 74 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Neobsahovala-li písemnost označení adresáta, opatří ji insolvenční soud před doručením vyhláškou i tímto údajem.

Podle ustanovení § 45 o.s.ř., písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu (odstavec 1). Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odstavec 2). Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím a) doručujícího orgánu nebo b) účastníka řízení či jeho zástupce (odstavec 3).

Z ustanovení § 71 odst. 1 IZ vyplývá obecné pravidlo, že soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiné písemnosti insolvenčního soudu se zásadně doručují pouze jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Z tohoto obecného pravidla je však výjimka, upravená v ustanovení § 75 IZ, která se týká zvláštního způsobu doručení, o který jde tehdy, jestliže insolvenční zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Při tomto zvláštním způsobu doručení (pokud podle § 80 odst. 1 IZ osoba, které se písemnost doručuje zvlášť, nesdělí adresu, na kterou má být písemnost doručována), se postupuje podle § 45 a násl. o.s.ř. o doručování.

V ustanovení § 45 o.s.ř. je zakotveno závazné pořadí, jakým soud provádí doručování listin. V prvé řadě má být listina doručena při jednání nebo jiném úkonu soudu. Pokud k takovému doručení nedošlo, soud přistoupí k doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta. Jestliže nemá adresát datovou schránku zřízenou a zpřístupněnou, případně není-li v provozu nebo se nepodařilo doručit do datové schránky, doručují se listiny prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu. Soud je stanoveným pořadím vázán a v případě, že je možné adresátu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nesmí nařídit doručení prostřednictvím doručujícího orgánu. Pouze v případě, nedojde-li k doručení listiny při jednání nebo jiném soudním úkonu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na elektronickou adresu, je soud oprávněn rozhodnout o tom, zda bude doručena prostřednictvím doručujícího orgánu nebo prostřednictvím účastníka řízení či jeho zástupce.

Námitka odvolatele, že mu soud prvního stupně před vydáním rozhodnutí o zjištění úpadku nedoručil usnesení ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5, kterým mu bylo uloženo předložit písemné vyjádření ve věci, seznamy závazků, majetku a zaměstnanců, a v němž mu bylo poskytnuto poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ, je důvodná.

Z ustanovení § 133 odst. 3 IZ vyplývá, že v případě, jde-li o insolvenční návrh jiné osoby než dlužníka, musí být dlužníkovi vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. Výzva soudu dlužníkovi k vyjádření k insolvenčnímu návrhu je přitom písemností, která se podle ustanovení § 75 odst. 2, věta druhá, IZ doručuje dlužníkovi zvlášť, neboť soudem je mu uloženo něco osobně vykonat. Doručování této výzvy vyhláškou podle ustanovení § 71 IZ je tak vyloučeno. Poněvadž podle obsahu spisu dlužník neoznámil soudu adresu pro doručování (srov. § 80 odst. 1 IZ), postupuje soud při doručování této výzvy podle ustanovení § 45 o.s.ř. zákonem stanoveným postupem, podle něhož je nutno doručovat do datové schránky dlužníka, a pouze nebude-li datová schránka nalezena nebo do ní nelze písemnost doručit, lze přistoupit k doručování písemnosti prostřednictvím doručujícího orgánu.

V přezkoumávané věci navrhující věřitel označil dlužníka jako fyzickou osobu, nikoliv jako podnikatele. Z obsahu spisu vyplynulo, že po vydání výzvy ze dne 29.10.2013 soud již dne 4.11.2013 zjistil, že dlužník má jako fyzická osoba zřízenou datovou schránku. Bylo proto zákonnou povinností soudu doručovat rozhodnutí, to je v daném případě usnesení ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5, a další listiny a písemnosti dlužníkovi do jeho datové schránky. Kdo má zpřístupněnou datovou schránku, nemusí již soud žádat o doručování do datové schránky, neboť její vyhledávání a doručování do ní soud činí z úřední povinnosti, a adresát má právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v elektronické podobě do datové schránky (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6.11.2013, sp.zn. 21 Cdo 3489/2012, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 37/2014). Soud prvního stupně však doručoval prostřednictvím doručujícího orgánu, to je v rozporu s ustanovením § 45 o.s.ř., proto k tomuto způsobu doručování nelze přihlížet. K řádnému doručení uvedeného rozhodnutí do datové schránky dlužníka tak došlo až dne 28.5.2014, tj. po rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka usnesením ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-13. V důsledku tohoto nesprávného postupu soudu prvního stupně byla dlužníkovi odňata možnost se k insolvenčnímu návrhu věřitele, a tedy i k tomu, zda se (jak insolvenční navrhovatel tvrdí) nachází v úpadku vyjádřit, a byla mu odňata i možnost podat případně návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ. Z obsahu spisu nadto dále vyplývá, že soud prvního stupně dlužníkovi zákonem stanoveným způsobem do datové schránky nedoručil ani insolvenční návrh věřitele, přičemž tato povinnost vyplývá z ustanovení § 103 odst. 4 IZ (za použití ustanovení § 75 odst. 1 IZ).

Za tohoto stavu odvolací soud uzavírá, že v důsledku shora uvedeného nesprávného postupu soud prvního stupně zatížil řízení zásadními vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

Odvolací soud dodává, že z obsahu výzvy ze dne 29.10.2013, č.j. KSBR 40 INS 29484/2013-A-5 je rovněž zřejmé, že poučení soudu o možnosti podat v zákonem stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení neobsahuje řádné poučení ve smyslu ustanovení § 390 odst. 1 IZ, neboť soud prvního stupně provedl pouhou citaci zákona. Tuto povinnost lze splnit např. poučením, podle kterého dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. insolvenčního zákona, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.6.2012, sen. zn. 29 NSČR 39/2012-B, jež je uveřejněno v časopise Soudní judikatura pod č. 98/2013).

Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto dalším řízení soud prvního stupně doručí dlužníkovi insolvenční návrh a výzvu k písemnému vyjádření ve věci s řádným poučením o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, a poté znovu rozhodne. Nové rozhodnutí odůvodní tak, aby vyhovovalo požadavkům § 157 odst. 2 o.s.ř. (§ 7 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je

dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a navrhovateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 29. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu