3 VSOL 679/2013-A-15
KSOS 25 INS 17886/2013 3 VSOL 679/2013-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka MST OLOMOUC s.r.o., se sídlem 779 42 Olomouc-Hodolany, Příčná 129/3, IČ: 26800268, o insolvenčním návrhu věřitelů a) TRIFIN partner s.r.o., se sídlem 746 01 Opava-Město, Dolní náměstí 308/18, IČ: 27760847, zastoupeného JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem 746 01 Opava, Nákladní 895/41, b) Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem 772 00 Olomouc, Lipenská 43, c) Aleny anonymizovano , anonymizovano , bytem 783 01 Olomouc, Česká čtvrť 42, o odvolání věřitele a) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.7.2013, č.j. KSOS 25 INS 17886/2013-A-6

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že věřiteli a) se neukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud či soud ) uložil věřiteli a) TRIFIN partner s.r.o., aby ve lhůtě tří dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000 Kč. Na odůvodnění uvedl, že dne 25.6.2013 byl soudu doručen insolvenční návrh věřitele a), k němuž dne 26.5.2013 přistoupili věřitelé b) Vladimír Novotný a c) Alena anonymizovano , kteří mají za dlužníkem pohledávky na nevyplacených mzdách. Věřitel a) v insolvenčním návrhu neuvádí nic o majetku dlužníka ani o tom, zda disponuje finančními prostředky v hotovosti či na účtech. S ohledem na absenci informací o disponibilních prostředcích na účtech dlužníka považuje insolvenční soud za nezbytné složení zálohy, která umožní zejména výkon činnosti insolvenčního správce v prvotních fázích insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu. S ohledem na minimální výši odměny insolvenčního správce při řešení úpadku dlužníka konkursem, která činí 45.000 Kč, soud uložil věřiteli a) zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v částce 50.000 Kč.

Proti usnesení podal věřitel a) odvolání, ve kterém tvrdil, že se důvodně domnívá, že dlužník oplývá majetkem , který postačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Majetek spočívá v pozastávkách vzniklých dle smluv, uzavřených s obchodními partnery v rámci výkonu podnikatelské činnosti dlužníka, anebo z pojistného plnění. Věřitel a) nevylučoval ani vlastnictví movitého a nemovitého majetku, pohledávek a disponibilních prostředků dlužníka. Podle něj, pokud se soudu podaří zajistit tyto finanční prostředky, bude z nich možno pokrýt náklady insolvenčního řízení do doby zpeněžení majetkové podstaty. V odvolacím řízení žádal změnu napadeného usnesení tak, aby mu nebyla uložena povinnost zaplatit zálohu, případně tak, aby byla uložená záloha snížena na částku 1.000 Kč.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen IZ ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání věřitele a) je opodstatněné, byť z jiných důvodů, než které namítá v odvolání.

Podle § 108 odst. 1 věty, první a odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu, na rámec správných údajů o průběhu insolvenčního řízení uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, vyplývá, že věřitel a) v insolvenčním návrhu tvrdil svou pohledávku za dlužníkem ve výši 3.117.217,88 Kč, jejíž splatnost nastala nejpozději 20.4.2013. Jako další věřitele dlužníka označil Tomáše Trochtu se třemi pohledávkami za provedené práce, jejichž splatnost nastala v době od 21.12.2012 do 21.2.2013, a Františka Trochtu, který má za dlužníkem tři pohledávky za provedené práce, jejichž splatnost nastala v době od 1.12.2012 do 21.2.2013. V návrhu, mimo zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení konkursem, věřitel a) žádal, aby insolvenční soud dlužníkovi uložil povinnost předložit seznam majetku a seznam závazků, a domáhal se vydání předběžného opatření, kterým bude dlužníku uloženo, aby veškeré úkony týkající se majetkové podstaty činil pouze s předchozím písemným souhlasem předběžného správce. K návrhu připojil listiny, kterými dokládal existenci své pohledávky a pohledávek věřitelů Františka Trochty a Tomáše Trochty. Věřitelé b) a c) ve společném návrhu uváděli skutečnosti o svých pohledávkách za dlužníkem na mzdě za měsíce březen až květen 2013 a označili další dva věřitele, k jejichž pohledávkám však neuvedli nic konkrétního. Usnesením ze dne 28.6.2013 soud zamítl návrh věřitele a) na vydání předběžného opatření; toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 10.7.2013. Dále soud dne 2.7.2013 provedl dálkovým přístupem lustraci údajů v evidenci katastru nemovitostí pro dlužníka s negativním výsledkem. Podle obsahu spisu dosud insolvenční soud dlužníkovi nedoručil insolvenční návrh věřitele a), přistoupení věřitelů b) a c) k němu, ani výzvu dle § 128 odst. 3 IZ.

Jak vyplývá z rekapitulace obsahu insolvenčního návrhu věřitele a) a obsahu insolvenčních návrhů věřitelů b) a c), tyto návrhy obsahují údaje o aktivní legitimaci věřitelů a rovněž údaje, z nichž lze dovodit úpadek dlužníka pro platební neschopnost dle § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b) IZ. Z těchto návrhů však neplynou žádné konkrétní údaje o majetkové situaci dlužníka. Insolvenční soud dosud dlužníkovi insolvenční návrhy věřitelů nedoručil (bylo mu doručeno jen usnesení, kterým zamítl návrh věřitele a/ na vydání předběžného opatření) a nevyzval jej, aby se k návrhům vyjádřil. Stejně tak dlužníkovi dosud nedoručil výzvu k předložení seznamu majetku a závazků (§ 128 odst. 3 IZ). Přestože soud provedl šetření k vlastnictví nemovitostí dlužníkem, na jehož základě lze vyloučit, že dlužník má v majetku nemovitosti, a odvolací námitka věřitele a), podle které nelze vyloučit , že dlužník nemovitosti vlastní, je nedůvodná, nejsou dle odvolacího soudu dosud dány podmínky k tomu, aby bylo možno věřiteli a) uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Pokud se rozhodné údaje o majetkové situaci dlužníka z insolvenčních návrhů žádného z věřitelů nepodávají a insolvenční soud dosud dlužníkovi insolvenční návrhy věřitelů nedoručil a nevyzval jej, aby se k nim vyjádřil, ani dlužníkovi neuložil předložit seznamy dle § 104 odst. 1, písm. a) a b) IZ, uložil věřiteli a) povinnost zaplatit zálohu dříve, než měl k úvaze o důvodu a přiměřené výši zálohy k dispozici potřebný skutkový základ (srovnej např. závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.1.2010 sp. zn. KSHK 45 INS 5103/2009, 1 VSPH 517/2006). Za této situace je vydání napadeného usnesení zjevně předčasné.

Odvolací soud proto napadené usnesení změnil tak, že věřiteli a) se neukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).

Svou povahou je rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím pro tentokrát , neboť poté, co insolvenční soud doručí dlužníkovi insolvenční návrhy všech tří věřitelů a vyzve jej, aby se k těmto návrhům vyjádřil, případně poté, co bude dlužník vyzván k předložení seznamů dle § 104 odst. 1 IZ, soud zhodnotí výsledky šetření o majetkové situaci dlužníka a může opětovně rozhodnout o uložení povinnosti věřiteli a) zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a věřiteli a ) se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu