3 VSOL 677/2012-A-18
KSBR 38 INS 23638/2011 3 VSOL 677/2012-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Nové Město na Moravě, Žďárská 71, PSČ 592 31, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.1.2012 č.j. KSBR 38 INS 23638/2011-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění svého rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 103 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uvedl, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny náležitosti, neboť dlužnice nepopsala rozhodující skutečnosti, osvědčující její úpadek. V návrhu chybí tvrzení o mnohosti věřitelů, o výši závazků dlužnice a o jejich splatnosti, a dále o neschopnosti tyto závazky z konkrétního příjmu dlužnice splácet. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl. Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojila ani přílohy, jak jí ukládá ustanovení § 104 IZ, to je seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců a další listiny, které dokládají úpadek dlužnice. Doložení těchto listin je přitom podle soudu prvního stupně pro dlužnici velmi významné, neboť, jak vyplývá z registru ekonomických subjektů, dlužnice do 1.11.2010 podnikala a tudíž je důvod domnívat se, že některé ze závazků dlužnice mohou pocházet z podnikání. Pokud by dlužnice měla závazky z podnikání, nesplňovala by podmínku pro podání návrhu na povolení oddlužení stanovenou v § 389 IZ.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že není právně vzdělaná, je ve finanční tísni a nemá peníze na konzultace s právníkem. Současně z těchto důvodů požádala, aby jí byl ustanoven právní zástupce, který by rozhodnutí soudu zhodnotil .

Je třeba uvést, že žádost dlužnice o ustanovení zástupce Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 29.2.2012 č.j. KSBR 38 INS 23638/2011-A-6 zamítl. K odvolání dlužnice proti tomuto usnesení pak Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30.5.2012 č.j. KSBR 38 INS 23638/2011, 3 VSOL 189/2012-A-11 uvedené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, rozhodnutí Krajského soudu v Brně, jímž byla žádost dlužnice o ustanovení zástupce zamítnuta, tak nabylo právní moci.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 12.12.2011, který Krajskému soudu v Brně došel dne 16.12.2011. V návrhu uvedla, že ukončila podnikatelskou činnost z důvodu hospodářské krize, je samoživitelka nezletilé 15 leté dcery Zdeny Babáčkové, bývalý manžel zemřel a bylo období, kdy neměla ani výživné na dítě. Dostala se tak do finančních problémů. Došlo k nárůstu dluhů pro jejich neplacení. Práci měl jen příležitostně. Od léta 2011 čekala na přiznání starobního důchodu, který jí byl přiznán a je v něm zahrnut sirotčí důchod. Poprvé důchod obdržela v měsíci listopadu 2011. Největší problém nastal v souvislosti s doměřením daně z přidané hodnoty ve výši 100.000 Kč, tento dluh uhradila, avšak přednostně před ostatními, a tak vznikly další dluhy. Dluh na DPH zavinila účetní, kterou platila. V bodě 08 formulářového návrhu ( očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech ) dlužnice uvedla, že je předpoklad, že příjmy se budou stabilizovat a pokud to zdraví dovolí, bude hledat brigádní činnost a že rozhodnutí o důchodu je přílohou. V bodech 14 až 17 formulářového návrhu ( popis všech závazků dlužníka ), dlužnice popsala závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné (bod 15) s tím, že vždy uvedla údaj k popisu závazku, údaj ohledně věřitele a výše závazku tak, že označila VED dluh do 31.8.2011, VZP N. (dále nečitelné), 37.581 , dále EON Energie a.s., 36.663 a NOWA CZ Czech Republic s.r.o. , (dále nečitelné), 19.072,20 . U závazků, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné (bod 17) vždy uvedla údaj k popisu závazku, k označení rozhodnutí, údaj ohledně věřitele a výše závazku tak, že jako závazek č. 1 označila dluh na sociálním a zdravot.-47016/130-OSSZ Žďár n.S.-19.664 , závazek č. 2 ATTA (dále nečitelné) kávovar-006 EX 916/11-ATTACTRADE s.r.o.-42.260 , závazek č. 3 dluh za telefon-106 EX 5795/09-TELEFÓNICA O2-33.869,92 , závazek č. 4 půjčka-103 EX 17945/11-GE MONEY bank-55.402,41 , závazek č. 5 dluh za telefon-97 EX 11802/11-Český telekom. úřad-24.128 , závazek č. 6 dluh za maso-017 EX 152/11-Hrobský s.r.o.-16.460 , závazek č. 7 dluh za (nečitelné)-12 EXE 1225/11-Haná (nečitelné)-161.687 , závazek č.8 dluh za plyn-137 EX 9605/11-JMP a.s.-39.710 , závazek č. 9 dluh za víno-045 EX 1680/11-NEOKLAS a.s.-23.823 , závazek č. 10 dluh za účetnictví-59 EX 1076/11-V. . (příjmení nečitelné)-29.950 a závazek č. 11 pokuta-129 EX 1648/11-Město N. Město-15.060 . Seznam závazků, opatřený údajem o tom, že se jedná o seznam správný a úplný a podpisem dlužnice, dlužnice k návrhu nepřipojila.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má: a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2 uvedeného zákonného ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nutno zdůraznit, že Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27.10.2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010), na něž v odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje i soud prvního stupně, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), a nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Insolvenční návrh tedy musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, konkrétní údaje o věřitelích dlužníka a dále konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že takový požadavek v daném případě insolvenční návrh dlužnice nesplňuje, neboť kromě toho, že dlužnice všechny své věřitele řádně neoznačila, neuvedla ani konkrétní údaje o splatnosti pohledávek těchto věřitelů tak, aby bylo zřejmé, že pohledávky jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů. Absentuje také konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti. V návrhu chybí konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Za způsobilý zdroj poznání sice může být považován i seznam závazků, připojený k návrhu, opatřený údajem o tom, že se jedná o seznam správný a úplný, a podepsaný dlužníkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 26/2011), nicméně řádný seznam závazků dlužnice ke svému návrhu nepřipojila.

Povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti není přitom splněna tím, že dlužnice odkázala v bodě 23 ( seznam příloh ) na listiny, zde pod položkami 1-22 blíže specifikovanými (srov. závěry v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne

26.2.2009 sen. zn. 29 NSČR 7/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009).

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 29. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu