3 VSOL 67/2018-A-13
č. j. KSBR 53 INS 19739/2017 3 VSOL 67/2018-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužníka: Roman anonymizovano , anonymizovano IČO: 75543401 bytem Kosmákova 806/38, 664 51 Šlapanice

o insolvenčním návrhu dlužníka

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2017, č.j. KSBR 53 INS 19739/2017-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužníku, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet soudu nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník dne 26. 10. 2017 podal u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh, jímž se domáhá rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu. Z insolvenčního návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužník má více věřitelů, a jeho peněžité závazky činí celkem 1.006.748 Kč. Majetek dlužníka představuje mobilní telefon, věci pro osobní potřebu a hodinky. Podle údajů v seznamu zaměstnanců nemá dlužník žádné zaměstnance. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto peněžité závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, a závazky dlužníka převyšují jeho majetek. Poté, co soud prvního stupně citoval ustanovení § 108 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), a vyložil smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení, dospěl k závěru, že je nutno uložit dlužníkovi zálohu ke krytí nákladů insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

3. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Odvolatel namítá, že nedisponuje finančními prostředky, které by mohl použít na zaplacení zálohy, neboť jediný zjištěný jeho majetek jsou movité věci zanedbatelné hodnoty. Případných rychlým prodejem telefonu a hodinek by byl schopen získat částku maximálně 6.000 Kč, a jedinou variantou, jak by mohl získat peněžní prostředky, je další půjčka, a tu nedostane, pokud by si ji nevzal za horších podmínek než půjčky, díky kterým je v insolvenci. Nemá úspory ani stabilní příjem a je odkázán na svoji matku, která jej živí a odpouští mu nájemné a poplatky za služby. Ani snížení zálohy by na jeho situaci nic nezměnilo, neboť nebude schopen si finanční prostředky opatřit v rozhodných lhůtách. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se mu povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. 4. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 26. 10. 2017 insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu uvedl, že je fyzickou osobou, podnikající na základě živnostenského oprávnění, podnikání reálně vykonává, neboť se jedná o jeho zdroj příjmů. Má více věřitelů, jeho peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Souhrn jeho splatných závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. V návrhu dlužník označil své závazky, uvedl jejich výši a splatnost. Celková výše jeho závazků přestavuje 1.006.748 Kč. K návrhu dlužník připojil, mimo jiné, seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich úplnosti a správnosti. V seznamu závazků dlužník popsal jednotlivé své závazky označením jejich věřitelů, údajem o jejich výši a splatnosti, údajem o tom, zda se jedná o závazky vykonatelné či nevykonatelné, a dále uvedl údaj o tom, že vyjma závazku pod č. 19, který uznává pouze co do částky 100.000 Kč, a závazku pod č. 10, který uznává pouze co do částky 29.817 Kč, své závazky uznává co do důvodu i výše. Podle údajů v seznamu majetku dlužník vlastní pouze věci osobní potřeby, mobilní telefon v zůstatkové hodnotě cca 4.000 Kč a hodinky v hodnotě cca 1.500 Kč, nemovité věci nevlastní a nemá žádné pohledávky. Podle údajů v seznamu zaměstnanců nemá žádné zaměstnance. 7. Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli -zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy podle odstavce 2

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 8. Po vyhodnocení údajů, uvedených dlužníkem v insolvenčním návrhu a v zákonem vyžadované příloze-v seznamu závazků, lze předběžně uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku minimálně ve formě platební neschopnosti, neboť má peněžité závazky vůči více věřitelům, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a které není schopen plnit, neboť je neplní (jak vyplývá z údajů o datu splatnosti jednotlivých závazků) po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ). 9. Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno v případě, kdy bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura jeho majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce. 10. Soud prvního stupně správně uzavřel, že složení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení je v daném případě nezbytné, když prostředky na úhradu těchto nákladů, ať již souvisejících s prověřováním stavu majetku dlužníka či odměnou a hotovými výdaji insolvenčního správce, nelze zajistit jinak. Účelem složené zálohy je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí po rozhodnutí o úpadku a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). V případě, že by nebyl získán dostatečný výtěžek zpeněžením majetkové podstaty (což se s ohledem na strukturu dlužníkova majetku jeví jako pravděpodobné), záloha by sloužila k úhradě dalších nákladů řízení, zejména odměny správce. Náklady řízení by v případě, že dlužník k jejich úhradě prostředky nemá, hradil podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ stát, čemuž má předejít právě institut zálohy. 11. Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Jak shora vyloženo, záloha slouží také jako záruka odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem přitom činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních výdajů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních nutných výdajů (§ 7 téže vyhlášky). 12. Důvodem neuložení povinnosti k zaplacení zálohy nemůže být odvolatelem namítaná skutečnost, že nemá dostatek finančních prostředků k její úhradě. Záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem, proto dlužníka, jako insolvenčního navrhovatele, nelze od povinnosti k úhradě zálohy osvobodit. Je-li složení zálohy zapotřebí, je nutno na jejím zaplacení trvat. 13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 30. ledna 2018

JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.