3 VSOL 667/2016-B-37
KSBR 39 INS 27321/2013 3 VSOL 667/2016-B-37

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Březolupy 90, PSČ 687 13, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, rozhodl o odvolání insolvenčního správce Mgr. Miroslava Ambrože, se sídlem Třída Legionářů 10, Jihlava, PSČ 586 01, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 39 INS 27321/2013-B-30 ze dne 29.4.2016,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v části výroku II., pokud jím byla schválena odměna insolvenčního správce m ě n í tak, že soud schvaluje odměnu insolvenčního správce Mgr. Miroslava Ambrože ve výši 84.700 Kč, z toho DPH ve výši 14.700 Kč, která bude v plné výši uhrazena z majetkové podstaty, s tím, že pro uspokojení pohledávek zařazených do rozvrhu bude použita částka 10.876.21 Kč.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně schválil konečnou zprávu insolvenčního správce Mgr. Miroslava Ambrože ze dne 13.2.2016 (výrok I.) a schválil odměnu insolvenčního správce Mgr. Miroslava Ambrože ve výši 59.730,53 Kč včetně DPH a jeho hotové výdaje ve výši 5.568,21 Kč včetně DPH s tím, že tyto budou v plné výši uhrazeny z prostředků majetkové podstaty a pro uspokojení pohledávek zařazeny do rozvrhu bude použita částka 35.845,68 Kč. isir.justi ce.cz

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním doručeným soudu dne 13.2.2016 insolvenční správce předložil soudu konečnou zprávu a vyúčtování odměny a hotových výdajů. O vyvěšení konečné zprávy byli věřitelé informováni vyhláškou ze dne 23.2.2016. Proti konečné zprávě nebyly podány žádné námitky. Soud proto postupoval podle ustanovení § 304 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a k jejímu projednání nenařizoval jednání. Soud dospěl k závěru, že insolvenční správce při výpočtu své odměny chybně určil odměnu z výtěžku zpeněžení podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků členů věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhlášky ), nikoli podle ustanovení § 1 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky. Ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky lze aplikovat pouze tehdy, pokud součet odměn insolvenčního správce za přezkoumané přihlášky a za zpeněžení zajištěného a nezajištěného majetku nedosáhne celkové výše 45.000 Kč. V dané věci odměna za přezkum 25 přihlášek pohledávek činí 25.000 Kč a DPH, z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele insolvenčnímu správci vznikl nárok na odměnu ve výši 315,44 Kč a DPH a dále mu vznikl nárok na odměnu z výtěžku zpeněžení připadajícího na nezajištěného věřitele ve výši 24.048,63 Kč a DPH. Odměna insolvenčního správce tak představuje součet částek 25.000 Kč, 315,44 Kč a 24.048,63 Kč a činí celkem 49.364,07 Kč. Insolvenční správce je plátcem DPH, a proto jeho odměna byla navýšena o tuto daň na částku 59.730,53 Kč. Majetková podstata disponuje peněžními prostředky na úhradu celé odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, které byly správcem vyúčtovány správně. Po uhrazení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených zůstává v majetkové podstatě částka 35.845,68 Kč k rozdělení nezajištěným věřitelům.

Proti tomuto usnesení, výslovně části výroku II., kterým bylo rozhodnuto o odměně insolvenčního správce, podal insolvenční správce odvolání. Namítl, že soud prvního stupně mu nesprávně stanovil odměnu, neboť nepostupoval podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky. Podle jeho názoru soud prvního stupně měl vycházet z jeho vyúčtování odměny ze dne 13.2.2016, tedy měl mu přiznat odměnu ve výši 84.700 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku II. změnil tak, že mu bude schválena odměna ve výši 84.700 Kč včetně DPH (a jeho hotové výdaje ve výši 5.568,21 Kč včetně DPH) s tím, že tyto nároky správce budou v plné výši uhrazeny z prostředků majetkové podstaty.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních

řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou (§ 304 odst. 6 IZ), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením č. j. KSBR 39 INS 27321/2013-A-23 ze dne 21.1.2014 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Miroslav Ambrož. Insolvenční správce podáním ze dne 13.2.2016 předložil soudu prvního stupně konečnou zprávu spojenou s vyúčtováním své odměny a výdajů tak, že jeho odměna činí celkem 84.700 Kč včetně DPH a je dána součtem odměny z výtěžku zpeněžení určeného k vydání zajištěnému věřiteli a výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ve výši 45.000 Kč (dle § 1 odst. 5 vyhlášky) a odměny z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, odměnou ve výši 25.000 Kč (dle § 2a vyhlášky) z počtu 25 přezkoumaných pohledávek věřitelů, a 21% DPH z částky 70.000 Kč ve výši 14.700 Kč, jeho hotové výdaje činí 5.568,21 Kč včetně DPH. V konečné zprávě insolvenční správce dále uvedl, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty činí celkem 114.383 Kč, z toho výtěžek zpeněžení pro zajištěného věřitele 8.000 Kč. Z celkových příjmů majetkové podstaty ve výši 114.383 Kč po odečtení výdajů na úhradu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených v celkové výši 99.383,55 Kč (odměny ve výši 84.700 Kč včetně DPH, hotových výdajů ve výši 5.568,21 Kč včetně DPH a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty ve výši 9.115,34 Kč), dále částky vyčleněné na úhradu výnosů spojených s ukončením insolvenčního řízení ve výši 1.000 Kč a částky určené k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele ve výši 3.123,24 Kč zůstává částka určená k uspokojení pohledávek věřitelů v rámci rozvrhu ve výši 10.876,21 Kč. Soud prvního stupně vyhláškou č. j. KSBR 39 INS 27321/2013-B-26 ze dne 23.2.2016 oznámil, že tato konečná zpráva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 19.2.2016 a že ve lhůtě od 23.2.2016 do 9.3.2016 lze proti ní podat námitky. Vyhláška o oznámení zveřejnění konečné zprávy byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 23.2.2016, žádné námitky proti konečné zprávě podány nebyly. Soud prvního stupně poté o konečné zprávě rozhodl bez nařízení jednání.

V přezkoumávané věci insolvenční správce soustředil svou odvolací námitku toliko do výhrady proti tomu, že mu soud prvního stupně schválil odměnu ve výši 59.73,53 Kč včetně DPH, ačkoli jeho odměna správně činí 84.700 Kč včetně DPH.

Podle § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele.

Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle § 1 odst. 1 vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odst. 2 a odst. 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce.

Podle § 1 odst. 5 vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč.

Podle § 2a vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000 Kč.

Podle odvolacího soudu úvaha soudu prvního stupně o tom, že odměna podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky představuje minimální celkovou odměnu insolvenčního správce, nikoli minimální odměnu toliko z výtěžku zpeněžení, není správná. Z dikce ustanovení § 1 vyhlášky jednoznačně vyplývá, že toto ustanovení upravuje odměnu insolvenčního správce pro případ, že způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a došlo skutečně ke zpeněžení, přičemž ustanovení § 1 odst. 5 IZ stanoví minimální odměnu za zpeněžování majetkové podstaty. Z ustanovení § 2a vyhlášky pak vyplývá, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, náleží insolvenčnímu správci dále (další) odměna, a to odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000 Kč za přezkoumané přihlášky pohledávek. Dále z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně ve výši 45.000 Kč.

Odvolací soud se proto zcela ztotožňuje s názorem insolvenčního správce, že pro výpočet jeho odměny je nutno postupovat podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky, neboť součet odměny insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku ve výši 315,44 Kč a odměny insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení připadajícího na nezajištěné věřitele ve výši 24.048,63 Kč nedosahuje částky 45.000 Kč, tedy výše minimální odměny insolvenčního správce, na kterou má insolvenční správce nárok, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a došlo ke zpeněžení. Dále je nutno postupovat podle ustanovení § 2a vyhlášky a určit odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, tedy v dané věci odměnu ve výši 25.000 Kč (za přezkoumání 25 přihlášek pohledávek věřitelů).

Na základě shora uvedeného odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil napadené usnesení v dotčené části výroku II. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu