3 VSOL 651/2014-A-13
KSBR 32 INS 13329/2014 3 VSOL 651/2014-A-13

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Mikulov na Moravě, Náměstí 158/1, PSČ: 692 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.5.2014, č.j. KSBR 32 INS 13329/2014-A-5,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně uložil dlužníku povinnost, aby ve lhůtě 5 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet. Na odůvodnění uvedl, že dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 15.5.2014 zahájil insolvenční řízení a žádal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Insolvenční návrh je důvodný, dlužník však při svém příjmu na starobním důchodu 5.723 Kč měsíčně a výši svých dluhů 381.889 Kč nesplňuje podmínku pro povolení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona, proto je pravděpodobným způsobem řešení jeho úpadku konkurs. Dále soud uvedl, že pro insolvenční řízení po té, co bude případně zjištěn úpadek dlužníka, je nezbytné zajistit finanční prostředky, které by umožnily výkon činnosti insolvenčního správce a budou sloužit jako jistota pro úhradu odměny insolvenčního správce a náhrady jeho hotových výdajů. Proto soud dlužníku stanovil povinnost zaplatit zálohu na krytí nákladů insolvenčního řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Nesouhlasil s uloženou povinností proto, že musí hradit své závazky za dodané energie a má pouze v návrhu uvedený příjem. Vyjádřil ochotu uhradit nižší splátku zálohy a z těchto důvodů žádal, aby soud napadené usnesení zrušil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, nad rámec zjištění o příjmu dlužníka na starobním důchodu ve výši 5.723 Kč měsíčně a výši jeho osmi závazků vůči sedmi nezajištěným věřitelům 381.889 Kč, že dlužník v insolvenčním návrhu a k němu připojeném seznamu majetku uvedl vybavení domácnosti v odhadované hodnotě cca 34.000 Kč. Pohotové finanční prostředky dlužník v seznamu majetku neuvedl. K osobním poměrům dlužníka z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník žije sám a nemá vyživovací povinnost k manželce a dětem.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčnímu návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Podle odstavce 2 výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr nebo za b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3 věty první IZ a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 odst. 1 o.s.ř.).

V přezkoumávané věci dlužník doložil svůj průměrný čistý měsíční příjem ve výši 5.723 Kč na starobním důchodu, z něhož by pro účely splátek v oddlužení nebylo možno strhávat ničeho (což dlužník v odvolání ani nezpochybňuje). Povolení oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem je proto vyloučeno. Vzhledem k majetku dlužníka nepřipadá v úvahu ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a jediným možným způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs. Tento závěr soudu prvního stupně je správný.

Za tohoto stavu věci, kdy se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužníka, je třeba zkoumat, zda úhradu nákladů insolvenčního řízení, a to jak jeho fáze následující po zjištění úpadku, tak jeho konečných nákladů, lze zajistit jinak než zálohou. Jak vyplývá z majetkové situace dlužníka popsané v seznamu majetku, počáteční náklady insolvenčního řízení, které pravidelně vznikají činností insolvenčního správce od jeho ustavení do funkce, nebude možno hradit jinak než ze složené zálohy, protože dlužník nemá v majetku žádné finanční prostředky. Vzhledem k odhadované ceně dlužníkova majetku 34.000 Kč a tomu, že se jedná o použité vybavení domácnosti, o jehož prodejnosti a výši případného výtěžku jeho zpeněžení nelze předem spekulovat, je nezbytné zajistit prostředky ze zálohy i jako záruky pro úhradu konečných nákladů insolvenčního řízení, které sestávají zejména z odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, neboť nelze důvodně soudit, že tyto nároky bude možno uspokojit z majetkové podstaty. Při určení výše odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (minimálně 45.000 Kč, § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů), přičemž insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada hotových výdajů (tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů, § 7 téže vyhlášky), je výše zálohy 50.000 Kč zcela přiměřená a odvolací námitka dlužníka, který s určenou výší zálohy nesouhlasí, není důvodná.

Důvodem pro neuložení povinnosti k zaplacení této výše zálohy nemůže být skutečnost, že dlužník nemá dostatek pohotových finančních prostředků. Úhradu zálohy ve splátkách nelze povolit, nejen proto, že to zákon neumožňuje, ale také proto, že by to bylo v rozporu s jejím účelem, kterým je především poskytnutí pohotových finančních prostředků ke krytí počátečních nákladů insolvenčního správce.

Ze všech uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a odvolací soud je proto podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje zvláštním způsobem.

Olomouc 23. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu