3 VSOL 65/2016-B-15
KSBR 32 INS 14792/2015 3 VSOL 65/2016-B-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Žďár nad Sázavou, V Zahrádkách 721/16, PSČ 591 01, identifikační číslo osoby: 75737591, o způsobu řešení úpadku dlužnice, o odvolání dlužnice a o odvolání manžela dlužnice Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem Žďár nad Sázavou, V Zahrádkách 721/16, PSČ 591 01 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-B-6,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-B-6 se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e.

II. Odvolání Davida anonymizovano proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-B-6 se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl návrh dlužnice Michaely anonymizovano na povolení oddlužení (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), s tím, že konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu (výrok III.), a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrhem, doručeným soudu dne 5. 6. 2015, se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Usnesením ze dne 24. 7. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-A-9 byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo rozhodnuto o dalších skutečnostech nutných pro další průběh insolvenčního řízení . Návrhem, doručeným soudu prvního stupně dne 14. 10. 2015, dlužnice navrhla povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Na schůzi věřitelů, jež se konala dne 21. 10. 2015, uvedla insolvenční správkyně, že jako způsob řešení úpadku dlužnice navrhuje konkurs s tím, že jsou splněny podmínky pro konkurs nepatrný. Schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem nerozhodla. Poté, co soud prvního stupně citoval ustanovení § 148 odst. 1, § 149 odst. 1, § 150, § 152, věta první, a ustanovení § 390 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) dále uvedl, že na základě shora uvedených skutečností postupoval tak, že návrh dlužnice na povolení oddlužení pro opožděnost odmítl a současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn celkový obrat dlužnice za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2.000.000 Kč a dlužnice nemá více než 50 věřitelů, rozhodl podle ustanovení § 314 odst. 2 IZ o tom, že konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu.

Proti tomuto usnesení podali odvolání dlužnice Michaela anonymizovano a její manžel David Marek, přičemž z obsahu podaného odvolání je zřejmé, že jím napadají výrok I. o odmítnutí návrhu dlužnice na povolení oddlužení a výrok II. o prohlášení konkursu na majetek dlužnice. Odvolatelé shodně poukazují na to, že insolvenční navrhovatel (míněno dlužnice Michaela anonymizovano ) podal původně návrh na prohlášení konkursu z toho důvodu, že z dikce zákona plyne požadavek, aby v případě oddlužení doložil s podáním návrhu souhlas věřitelů, jejichž pohledávky plynou z podnikání insolvenčního navrhovatele, toto se insolvenčnímu navrhovateli nepodařilo. I přes tuto skutečnost insolvenční správce tvrdí , že je možné a je běžnou praxí, aby insolvenční soud rozhodl o řešení úpadku formou oddlužení. S ohledem na to, že insolvenční navrhovatelka ani její manžel nedisponují žádným movitým či nemovitým majetkem zásadní hodnoty , který by uspokojil věřitele, jeví se forma společného oddlužení manželů nejvhodnějším řešením jejich úpadku, neboť za takové situace dojde k uspokojení všech věřitelů ve výši více než 30 % za dobu pěti let, čehož by v případě konkursu nebylo dosaženo.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda včas podané odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-B-6 bylo podáno osobami k tomuto úkonu oprávněnými.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 IZ platí, že účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Podle ustanovení § 201 o.s.ř., účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř., odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Ze shora citovaného ustanovení § 201 o.s.ř. vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně může odvoláním napadnout pouze účastník řízení. Odvolatel David Marek-manžel dlužnice však není účastníkem tohoto insolvenčního řízení, když jeho insolvenčního řízení je vedeno samostatně u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 32 INS 14791/2015. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. a odvolání Davida anonymizovano odmítl jako odvolání podané osobou, která k tomu není oprávněna.

K odvolání dlužnice Michaely anonymizovano odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice Michaely anonymizovano ze dne 4. 6. 2015, došlým soudu dne 5. 6. 2015 a doplněným k výzvě soudu podáním ze dne 14. 7. 2015, došlým soudu téhož dne, jímž dlužnice navrhla, aby soud zjistil její úpadek a na její majetek prohlásil konkurs. O podaném návrhu rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 7. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-A-9, jímž zjistil úpadek dlužnice Michaely anonymizovano , insolvenčním správcem ustanovil Insolvenci project v.o.s., vyslovil, že účinky tohoto usnesení nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, učinil další výzvy a poučení dle insolvenčního zákona a nařídil první přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 21. 10. 2015. Dne 15. 10. 2015 došlo soudu prvního stupně podání datované v Brně dne 14. 10. 2015, označené jako vyjádření k insolvenčnímu řízení č. j. KSBR 32 INS 14792/2015 podepsané dlužnicí Michaelou anonymizovano a jejím manželem Davidem Markem, v jehož úvodu se deklaruje,

že insolvenční soud rozhodl o úpadku insolvenčního navrhovatele-dlužnice v řízení vedeném pod č. j. KSBR 32 INS 14792/2015, s tím, že insolvenční navrhovatelka ve svém návrhu navrhla řešení úpadku konkursem, neboť část jejích závazků pochází z podnikání a nebyla schopna zajistit souhlas těchto věřitelů s řešením úpadku formou oddlužení. Dále se v něm uvádí, že insolvenční správce ve své zprávě vedené pod č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-B-2 konstatoval, že i přesto je možno řešit úpadek oddlužením splátkovým kalendářem, pokud budou splněny další podmínky. S ohledem na to, že manžel insolvenční navrhovatelky podal také návrh na zahájení insolvenčního řízení u téhož soudu pod č. j. KSBR 32 INS 14791/2015 a oba společně splňují podmínky pro společné oddlužení manželů podle ustanovení § 394a IZ, navrhují, aby insolvenční soud rozhodl o sloučení těchto uvedených řízení v jedno řízení a rozhodl o úpadku obou manželů a formě oddlužení plněním splátkového kalendáře oběma manželi společně . Soud prvního stupně nejprve usnesením ze dne 24. 11. 2015, č. j. KSBR 32 INS 14792/2015-B-5 zamítl návrh na spojení insolvenčního řízení ve věci dlužnice Michaely anonymizovano vedené pod sp. zn. KSBR 32 INS 14792/2015 a insolvenčního řízení ve věci dlužníka Davida anonymizovano vedeného pod sp. zn. KSBR 32 INS 14791/2015, a následně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 106 odst. 1 IZ, dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.

Podle ustanovení § 390 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen (odstavec 1). Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala (odstavec 3).

Podle ustanovení § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z ustanovení § 97 odst. 1 a odst. 5 IZ vyplývá, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Ze shora citovaných ustanovení § 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ pak plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a hodlá navrhnout, aby jeho úpadek, popřípadě hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na povolení oddlužení už spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení přitom musí, vedle obecných náležitostí obsahovat náležitosti vyžadované ustanovením § 391 odst. 1 IZ a lze jej podle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na jeho webových stránkách. K návrhu na povolení oddlužení musí být dále připojeny listiny požadované ustanovením § 392 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 IZ.

V přezkoumávané věci je zřejmé, že dlužnice spolu s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení nepodala. Pokud tak učinila až následně, podáním ze dne 14. 10. 2015 došlým soudu dne 15. 10. 2015, učinila tak zjevně opožděně.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že návrh na povolení oddlužení-podání dlužnice ze dne 14. 10. 2015, jímž se domáhá povolení oddlužení-je i vadný, neboť není podán na předepsaném formuláři a neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 391 a ustanovením § 392 IZ. Nicméně s ohledem na to, že návrh je zjevně opožděný, není třeba postupu podle ustanovení § 393 IZ, to je postupu směřujícího k odstranění této vady.

Soud prvního stupně proto správně návrh dlužnice na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ jako pozdě podaný odmítl, a správně ve smyslu ustanovení § 396 IZ současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II., jako věcně správné, potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání Davida anonymizovano , n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/, § 229 odst. 4 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, odvolateli Davidu anonymizovano a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 27. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu