3 VSOL 642/2013-A-16
KSOS 34 INS 7246/2013 3 VSOL 642/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ivo anonymizovano , anonymizovano , bytem Horka nad Moravou, Skrbeňská 20, PSČ 783 35, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.6.2013 č.j. KSOS 34 INS 7246/2013-A-10

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že z výpisu z katastru nemovitostí, vyhotoveného ke dni 26.3.2013, zjistil, že dlužník je vlastníkem nemovitosti-parc. č. 812/29-orná půda, zapsané na LV č. 122 pro katastrální území Slavonín, obec Olomouc, tento majetek však dlužník v seznamu majetku neuvedl. Soud proto usnesením ze dne 2.5.2013 č.j. KSOS 34 INS 7246/2013-A-7 vyzval dlužníka k předložení nového seznamu majetku, v němž uvede veškerý svůj majetek, a poučil jej o náležitostech tohoto seznamu. Podle ustanovení § 393 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona byl dlužník současně vyzván, aby doložil znalecký posudek na nemovitost . Na základě výzvy soudu dlužník doplnil pouze údaje, týkající se jeho pracovního poměru, znalecký posudek na nemovitost a doplněný seznam majetku, v němž by uvedl veškerý svůj majetek, však nedoložil. Soud proto postupoval podle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že dne 13.5.2013 předložil soudu vyjádření, v němž uvedl, že vlastní pouze pozemek-ornou půdu o výměře 1.792 m2, na němž se nachází stožár vysokého napětí a je tedy neprodejný. Pozemek proto nelze považovat za majetkovou podstatu, která by byla předmětem prodeje v konkursu. Poukázal na to, že také rovněž doložil výpis z katastru nemovitostí, z něhož je zřejmé, že jde o pozemek-ornou půdu o výměře 1.792 m2, a na základě takto doplněné informace očekával vyjádření soudu k doplnění znaleckého posudku, nikoli zamítnutí žádosti o oddlužení . Dne 20.8.2013 pak dlužník doložil do spisu znalecký posudek znalkyně Ing. Hany Martínkové ze dne 5.8.2013, jímž byla stanovena obvyklá cena pozemku zapsaného u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na LV č. 122 pro obec Olomouc, katastrální území Slavonín-parc. č. 812/29-orná půda.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Ostravě insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 14.3.2013, došlým soudu téhož dne. Dlužník podal návrh na povolení oddlužení na předepsaném formuláři s tím, že pro podání insolvenčního návrhu využil bod 06 tohoto formulářového návrhu. Skutkově uvedl, že má dvanáct nezajištěných nevykonatelných závazků, přičemž závazek vůči společnosti UniCredit Bank Czech Republic a.s. ve výši 37.006 Kč, závazek vůči věřiteli Citibank Europe p.l.c. ve výši 133.409 Kč, závazek vůči věřiteli CETELEM ČR a.s. ve výši 100.000 Kč, závazek vůči věřiteli GE Money Bank a.s. ve výši 121.542 Kč a závazky vůči věřiteli Home Credit a.s. ve výši 71.070 Kč, ve výši 52.455 Kč a ve výši 109.620 Kč jsou více než 30 dní po splatnosti. Dále uvedl, že dosud pracoval jako OSVČ , od 1.4.2013 má příslib zaměstnání v trvalém pracovním poměru. Dlužník je ženatý, žádné další vyživovací povinnosti nemá. Celková výše závazků činí 1.036.712 Kč, takže s ohledem na to, že má pouze vzájemnou vyživovací povinnost se svou manželkou, a s ohledem na to, že jeho měsíční příjem bude činit 18.500 Kč, je schopen za dobu šedesáti měsíců svým věřitelům zaplatit 39 % svých závazků. K insolvenčnímu návrhu dlužník předložil seznam závazků, v němž řádně označil věřitele, a uvedl

údaje, jimiž označuje druh ID závazku , údaj o tom, zda závazek je zajištěn či nikoliv, údaj o splatnosti závazku, aktuální výši závazku a údaj o tom, zda závazek popírá či nikoliv. Seznam závazků je podepsán dlužníkem, přičemž na této listině sice není výslovné prohlášení o úplnosti a správnosti seznamu závazků, nicméně toto prohlášení je obsaženo v samostatné listině, označené jako čestné prohlášení o seznamu závazků , tato listina je opatřena podpisem dlužníka. Dále dlužník předložil seznam majetku, opatřený prohlášením o jeho úplnosti a správnosti a podpisem dlužníka, v němž je uvedeno, že dlužník vlastní movité věci-televizi v odhadované ceně 3.000 Kč, lednici v odhadované ceně 1.000 Kč a počítač v odhadované ceně 500 Kč, podle údaje výslovně v tomto seznamu uvedeného, dlužník nemovitosti nevlastní. Kromě těchto seznamů předložil dlužník dále seznam zaměstnanců (opatřeného údajem o jeho úplnosti a správnosti, a podpisem dlužníka), z něhož vyplývá, že dlužník nemá žádné zaměstnance. Usnesením ze dne 2.5.2013 č.j. KSOS 34 INS 7246/2013-A-7 vyzval soud dlužníka, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení doplnil insolvenční návrh doručený soudu dne 14.3.2013 tak, že doplní seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků tak, že v tomto seznamu označí jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek, u pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a uvede jejich výši a dále se výslovně vyjádří k jejich dobytnosti, u majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, tato řízení (rozhodnutí) označí, a u každé položky seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu, přičemž nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje, a dále řádně označí všechny nemovitosti, jichž je vlastníkem jejich identifikačními údaji (číslo LV, katastrální území, obec, č. parcely/ č. pozemku, č.p., č. bytu, apod.), s poučením, že požadovaný seznam musí podepsat a uvést, že je správný a úplný. Dále byl dlužník vyzván, aby seznam majetku doplnil aktuálním znaleckým posudkem, ne starším tři měsíce, jehož předmětem posouzení bude odhad obvyklé ceny nemovitostí ve vlastnictví dlužníka. Kromě toho byl dlužník vyzván k doložení pracovní smlouvy, z níž bude vyplývat, zda je aktuální pracovní poměr sjednán na dobu určitou či neurčitou, k doložení mzdového výměru a k doložení čistého příjmu za období měsíce dubna 2013. Podle odůvodnění tohoto usnesení, soud prvního stupně vyzval dlužníka k doložení řádného seznamu majetku proto, že dlužník v seznamu majetku neuvedl nemovitosti, jichž je vlastníkem. Současně soud prvního stupně poučil dlužníka o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (§ 128 odst. 2 IZ). Na výzvu soudu prvního stupně reagoval dlužník podáním, došlým soudu dne 16.5.2013, v němž-ve vztahu k výzvě soudu k doložení řádného seznamu majetku-uvedl, že dokládá výpis z katastru nemovitostí, z něhož je zřejmé, že vlastní pouze pozemek, ornou půdu rozkládající se na 1.792 m2, a že na pozemku se nachází stožár vysokého napětí a je tedy neprodejný a nelze jej považovat za majetkovou podstatu, která by byla předmětem prodeje v konkursu. Dále sdělil, že proto považuje za zbytečné pořizovat za nemalé náklady znalecký posudek. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 103 odst. 3, věty druhé, IZ, insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ze shora citovaného ustanovení § 104 odst. 1, písm. a) až c) IZ vyplývá, že seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka představují povinnou (insolvenčním zákonem předepsanou) přílohu insolvenčního návrhu, jejíž obsah je (současně) insolvenčním zákonem (v ustanovení § 104 odst. 2 až odst. 4 IZ) rovněž definován.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že dlužník své povinnosti, jež mu ukládá ustanovení § 104 IZ zcela nedostál, neboť jím předložený seznam majetku nesplňuje požadavek insolvenčního zákona, aby majetek dlužníka byl sepsán v přehledném, jasném a zejména úplném seznamu, z nějž by byl majetkový stav dlužníka na první pohled patrný, aniž by bylo třeba majetek dlužníka dovozovat z konkrétních listin (například z výpisu z katastru nemovitostí). Soud prvního stupně proto správně (poté, co vyvstala najevo skutečnost, že oproti údajům uvedeným v původním seznamu, je dlužník vlastníkem nemovitosti) podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ vyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu v tomto směru, dlužníka poučil o tom, jaké údaje musí uvedený seznam obsahovat a rovněž jej řádně poučil i o následcích neuposlechnutí této výzvy, to je o odmítnutí návrhu.

Dlužník na výzvu soudu reagoval nedostatečným způsobem, když pouze zaslal výpis z katastru nemovitostí a sdělil, že pozemek, jehož je vlastníkem je neprodejný a nelze jej považovat za majetkovou podstatu, řádný seznam majetku nepředložil. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Námitka odvolatele, že pozemek, jehož je vlastníkem, nelze považovat za majetkovou podstatu, neobstojí.

V případě, podal-li insolvenční návrh dlužník, náleží totiž do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, a dále majetek, který nabyl v průběhu insolvenčního řízení (srov. ustanovení § 205 odst. 1 IZ), a to bez ohledu, zda je případně (jak odvolatel namítá) neprodejný.

Skutečnost, že dlužník předložil v průběhu odvolacího řízení znalecký posudek, jímž byla stanovena obecná cena nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, je bez významu. Jednak dlužník předložil pouze znalecký posudek, nikoliv však řádný seznam majetku, nadto i pokud by dlužník v průběhu odvolacího řízení řádný seznam majetku předložil bylo by to bez významu, neboť k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008 sen. zn. 1 VSPH 5/2008-A, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod č. 11/2009).

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219a o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu