3 VSOL 640/2012-B-23
KSBR 27 INS 15181/2011 3 VSOL 640/2012-B-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Smrk 50, PSČ 675 01, o neschválení oddlužení dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.7.2012 č.j. KSBR 27 INS 15181/2011-B-10

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném výroku I. a ve výroku II. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka Lubomíra anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), uvedl, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), uložil povinnosti osobám, jež u sebe mají dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty (výrok IV.) a vyslovil, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňovaná v insolvenčním rejstříku a na úřední desce soudu prvního stupně (výrok V.).

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 25.8.2011 se dlužník domáhal povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 16.2.2012 zjistil úpadek dlužníka a povolil mu oddlužení. Do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem deset věřitelů s pohledávkami ve výši 470.712,97 Kč. Dne 22.5.2012 se konalo u soudu prvního stupně přezkumné jednání, u něhož insolvenčního správkyně v rámci zprávy o své činnosti uvedla, že dlužník není schopen splnit zákonnou kvótu pro oddlužení, neboť z jeho příjmu lze srážet měsíčně toliko částku 4.253 Kč, po odečtu výživného 2.300 Kč a odměny a náhrady hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 1.080 Kč pak zbývá pro nezajištěné věřitele toliko částka 873 Kč měsíčně, což představuje za dobu pěti let trvání oddlužení 52.380 Kč, tedy 11,12 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Soud prvního stupně vyšel ze závěru, že neexistuje žádná osoba, která by byla schopna dlužníku poskytnout dar, důchod, zaručit se za dlužníka či s dlužníkem spoludlužit a že dlužník není schopen opatřit si pro účely oddlužení jiný příjem. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění, že insolvenční správkyně zahrnula do soupisu majetkové podstaty dlužníka nemovitosti zapsané na LV č. 9 pro obec a katastrální území Smrk na Moravě oceněné částkou 1.100.000 Kč a movitý majetek dlužníka ve výši 14.050 Kč. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) a písm. b), § 396 odst. 1, § 405 odst. 1, odst. 2 insolvenčního zákona a uzavřel, že v projednávané věci nejsou splněny předpoklady pro schválení oddlužení, neboť dlužník není schopen zajistit svým nezajištěným věřitelům splnění alespoň 30 % jejich pohledávek, a to ani ze svých příjmů ani z výtěžku zpeněžení majetku, neboť k nemovitostem je zřízeno zástavní právo pro věřitele Raiffeisenbank, Hadres se sídlem v Rakousku. Soud prvního stupně proto vyslovil názor, že jsou zde okolnosti odůvodňující zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, a proto povolené oddlužení neschválil a rozhodl o způsobu řešení úpadku konkursem.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, které směřovalo dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) proti výroku I. o neschválení oddlužení a proti výroku II. o prohlášení konkursu. Dlužník se domáhal zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dlužník namítal, že jeho příjem dostačuje k zaplacení 30 % hodnoty nezajištěných závazků. Dlužník argumentoval tím, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 13.700 Kč, navíc má pravidelný příjem z dohody o provedení práce od obce Smrk v částce 1.105 Kč měsíčně, po odečtení vyživovacích povinností k nezletilým dětem celkem ve výši 2.300 Kč měsíčně má tedy k dispozici částku 12.505 Kč měsíčně. Dlužník uvedl, že má dále vyživovací povinnost k manželce. Z této majetkové situace dlužník dovozoval, že pro účely oddlužení je z jeho příjmu možné použít nejméně částku 3.468 Kč, což za dobu pěti let představuje částku 143.280 Kč a po odečtení nákladů na činnost insolvenčního správce ve výši 64.800 Kč zůstane k uspokojení zajištěných věřitelů částka 143.280 Kč, což představuje 30,43 % nezajištěných pohledávek. Dlužník poukázal na to, že vyvinul maximální úsilí, aby si příjem ještě zvýšil a domluvil se se synem Lubomírem anonymizovano , anonymizovano , že mu bude poskytovat mimořádný příjem ve formě daru ve výši 500 Kč měsíčně tak, aby mohl svým věřitelů splatit ještě větší část pohledávek s tím, že za této situace by uspokojení nezajištěných věřitelů představovalo 36,81 %. Dlužník žádal, aby odvolací soud posuzoval příjem dlužníka u zaměstnavatele z dlouhodobějšího hlediska, a to konkrétně za 18 posledních měsíců, kdy jeho průměrná čistá měsíční mzda činí 14.911 Kč a uvedl, že očekává v průběhu pěti let vyšší příjmy.

K odvolání dlužník připojil přehled mezd u zaměstnavatele Václava Plecitého za období leden 2011 až červen 2012, z něhož se podává, že průměrný čistý měsíční výdělek dlužníka za toto období činil 14.910,60 Kč. K odvolání dlužník dále připojil potvrzení obce Smrk ze dne 13.7.2012, z něhož se podává, že za období od 1.1.2012 do 30.6.2012 činil čistý příjem dlužníka od tohoto zaměstnavatele 6.630 Kč, což činí 1.105 Kč měsíčně. K odvolání dlužník dále připojil výpočet splátek pro účely oddlužení zpracovaný prostřednictvím internetu, podle něhož za pět let zaplatí dlužník při průměrné čisté mzdě 12.505 Kč a jedné vyživovací povinnosti k manželce částku 208.080 Kč. S odvoláním dlužník dále předložil darovací smlouvu ze dne 26.7.2012, z níž se podává, že byla uzavřena mezi Lubomírem anonymizovano , anonymizovano , bytem Smrk 50 (jako dárcem) a dlužníkem (jako obdarovaným) a jejím předmětem je pravidelné měsíční peněžité plnění ve výši 500 Kč, které se dárce zavázal poskytovat obdarovanému po dobu 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nebo po celou dobu trvání oddlužení dle insolvenčního zákona, obdarovaný dar přijal.

K odvolání dlužníka se podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 14.9.2012 vyjádřila insolvenční správkyně tak, že obdržela zprávu od Obce Smrk, podle níž přestal dlužník od 1.7.2012 pro Obec Smrk vykonávat práce s tím, že dlužník tuto skutečnost neoznámil, ačkoliv s odměnou za tuto činnost kalkuluje při výpočtu svých příjmů. K vyjádření insolvenční správkyně připojila emailovou zprávu Obce Smrk ze dne 28.8.2012, z níž se podává, že dlužník přestal vykonávat práce pro Obec Smrk od 1.7.2012, poslední odměna ve výši 3.900 Kč čtvrtletně byla dlužníkovi vyplacena za druhé čtvrtletí roku 2012 v první polovině měsíce července 2012.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích I. a II., jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 25.8.2011 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a jako způsobu jeho řešení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu dlužník mimo jiné uvedl, že má soudem určeno výživné pro nezletilou dceru Janu anonymizovano , anonymizovano , ve výši 1.300 Kč měsíčně a pro nezletilého syna Davida anonymizovano , nar. 22.6.2006, ve výši 1.000 Kč měsíčně. Dlužník prohlásil, že má dále vyživovací povinnost k manželce a že není podnikatelem. K návrhu dlužník mimo jiné připojil pracovní smlouvu uzavřenou mezi ním a zaměstnavatelem Václavem Plecitým dne 3.7.2000, z níž se podává, že dlužník je u tohoto zaměstnavatele v pracovním poměru od 3.7.2000, původně měl sjednaný pracovní poměr na dobu určitou. K návrhu dlužník dále připojil dohodu o provedení práce ze dne 1.6.2011 uzavřenou mezi dlužníkem jako zaměstnancem a Obcí Smrk jako zaměstnavatelem, předmětem dohody byla údržba obecního vodovodu a smlouva byla uzavřena na dobu od 1.6.2011 do 30.6.2011, sjednaná odměna činila 3.900 Kč. K návrhu dlužník připojil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 3.5.2010 č.j. 10 Nc 3/2010-43, z něhož se podává, že dlužník má určeno výživné pro nezletilého syna Davida anonymizovano ve výši 1.000 Kč měsíčně a pro nezletilou dceru Janu anonymizovano ve výši 1.300 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 17.6.2010. S návrhem dlužník předložil výpis z katastru nemovitostí ze dne 15.8.2011, týkající se LV č. 9 pro Obec Smrk, katastrální území Smrk na Moravě, z něhož se podává, že dlužník má s manželkou v SJM nemovitosti v tomto katastrálním území, a to objekt bydlení č.p. 50 na pozemku parc. č. st. 70 (zastavěná plocha a nádvoří), včetně této parcely a zahrady parc. č. 270/2, nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch věřitele Raiffeisenbank Seefeld-Hadres k zajištění pohledávky ve výši 27.000 EUR s příslušenstvím. K návrhu dlužník připojil znalecký posudek č. 1709/22/2012 zpracovaný znalcem Ing. Slavomírem Černým dne 30.1.2012, dle něhož obecná cena uvedených nemovitostí činí 1.100.000 Kč. Dlužník dále předložil insolvenčnímu soudu znalecký posudek, týkající se obecné ceny ojetého motorového vozidla tovární značky Škoda Felicie 1,9 D47KV, ze dne 30.1.2012, znalce Ing. Ivo Pánka, z něhož se podává obecná cena předmětného automobilu 30.700 Kč. Dlužník insolvenčnímu soudu dále předložil znalecký posudek o ceně movitých věcí-zařízení domácnosti elektrospotřebiči a výpočetní technikou-znalce Ing. Zdeňka Jelínka ze dne 1.2.2012, podle něhož obvyklá cena tohoto souboru movitých věcí dlužníka činí 7.400 Kč.

Usnesením ze dne 16.2.2012 č.j. KSBR 27 INS 15181/2011-A-17 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka Lubomíra anonymizovano a dlužníku povolil oddlužení, insolvenční správkyní ustanovil Ing. Mgr. Ilonu Chládkovou. Usnesení nabylo právní moci dne 22.2.2012. Dne 17.4.2012 insolvenční správkyně předložila soudu prvního stupně seznam přihlášených pohledávek, z něhož se podává, že do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem deset věřitelů s nezajištěnými pohledávkami ve výši 470.712,97 Kč. Téhož dne insolvenční správkyně předložila soudu prvního stupně soupis majetkové podstaty, podle něhož je součástí majetkové podstaty dlužníka movitý majetek v ceně 14.050 Kč a dále nemovitý majetek v Obci Smrk, v katastrálním území Smrk na Moravě, v ceně 1.100.000 Kč. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 4.5.2012 insolvenční správkyně připojila ke spisu osvědčení o tom, že je registrována jako plátkyně DPH a zaslala soudu prvního stupně zprávu o své činnosti, v níž uvedla, že dlužník není podnikatelem, je zaměstnán u Václava Plecitého s čistým měsíčním příjmem 14.945 Kč, dále má příjem na základě dohody o provedení práce uzavřené s Obcí Smrk ve výši 3.900 Kč čtvrtletně, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti k dětem Janě a Davidu Manovým celkem ve výši 2.300 Kč měsíčně. Ve zprávě insolvenční správkyně konstatovala, že do insolvenčního řízení se přihlásilo deset věřitelů s nezajištěnými pohledávkami ve výši 470.712,97 Kč. Insolvenční správkyně konstatovala, že dlužník je schopen uhradit svým nezajištěným věřitelům toliko 11,12 % pohledávek. Dne 22.5.2012 proběhlo u soudu prvního stupně přezkumné jednání a schůze věřitelů. Dlužník byl soudem seznámen se skutečností, že nesplňuje požadavek uspokojení věřitelů v rozsahu 30 % a se způsobem řešení jeho úpadku konkursem, soud poučil dlužníka o možnosti dárcovství, spoludlužnictví či ručení, případně jiném zdroji příjmu pro účely oddlužení. Dlužník konstatoval, že není schopen jiný zdroj příjmů zajistit. Všechny dosud přihlášené pohledávky byly přezkoumány jako nezajištěné, sporné zůstaly pohledávky ve výši 17.456 Kč, nesporná výše nezajištěných pohledávek dle seznamu přihlášených pohledávek činí částku 453.256,97 Kč, pohledávky byly shodně popřeny insolvenční správkyní i dlužníkem. Dne 21.6.2012 byla insolvenčnímu soudu doručena přihláška zahraničního věřitele Raiffeisenbank Seefeld-Hadres GmbH ve výši přihlášené pohledávky 836.791 Kč, tato pohledávka byla přihlášena jako zajištěná majetkem dlužníka-nemovitostmi zapsanými na LV č. 9 pro obec Smrk, katastrální území Smrk na Moravě. Pohledávka byla u dalšího přezkumného jednání dne 11.9.2012 uznána v celém rozsahu insolvenční správkyní i dlužníkem včetně práva na uspokojení ze zajištění.

Podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne na místo rozhodnutí o způsobu oddlužení.

Podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ, jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Nutno uvést, že ve smyslu ustanovení § 395 IZ představuje esenciální podmínku oddlužení (spolu s požadavkem dlužníkova poctivého záměru) požadavek minimálně 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů. Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením a následně pro schválení oddlužení je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3, věty první insolvenčního zákona a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek uvedený v ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona musí vycházet z výše splátek odpovídajících částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle ustanovení § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srazí dvě třetiny, jedna třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

Při výpočtu celkové měsíční srážky z příjmů dlužníka pro účely oddlužení odvolací soud vycházel z potvrzení dlužníka o výši jeho čistého měsíčního výdělku od zaměstnavatele Václava Plecitého za období leden 2011 až červen 2012, podle něhož činí průměrná čistá měsíční mzda dlužníka za toto období 14.910,60 Kč. Odvolací soud nevzal v úvahu příjem dlužníka od Obce Smrk na základě dohody o provedení práce ve výši 1.105 Kč měsíčně, neboť (jak vyplývá z emailové zprávy tohoto zaměstnavatele adresované insolvenční správkyni ze dne 28.8.2012) dlužník už u tohoto zaměstnavatele od 1.7.2012 není zaměstnán. Dlužník má dále vyživovací povinnost určenou rozhodnutím soudu vůči dvěma dětem celkem ve výši 2.300 Kč měsíčně a dále vyživovací povinnost k manželce. Odvolací soud dále vyšel z příjmu dlužníka ve výši 500 Kč měsíčně na základě darovací smlouvy ze dne 26.7.2012, kterou dlužník připojil k odvolání.

Odvolací soud při hodnocení, zda je dlužník schopen splácet svým věřitelům na jejich pohledávky alespoň 30 % jejich pohledávek, vycházel z výše nezajištěných závazků dlužníka 453.256,97 Kč, tedy pouze z výše nezajištěných pohledávek, které nebyly dlužníkem u přezkumného jednání popřeny, a to s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010 sp. zn. KSBR 31 INS 156/2008, 29 NSČR 6/2008 (které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu ČR), podle něhož je pro posouzení, zda se k přihlášeným nezajištěným pohledávkám přihlédne, rozhodující, jak byly zjištěny. Při výpočtu základní nesrazitelné částky odvolací soud vycházel z životního minima stanoveného nařízením vlády č. 409/2011 Sb. ze dne 7.12.2011. Po odečtení nesrazitelné částky na dlužníka a na manželku ve výši 7.302 Kč činí mzda, ze které lze provádět srážky, 7.608,60 Kč a část mzdy, ze které lze srazit dvě třetiny, činí částku 7.608 Kč. Z uvedeného vyplývá, že ze mzdy lze dlužníku pro účely oddlužení celkem srazit částku 5.072 Kč. Po zohlednění daru ve výši 500 Kč měsíčně a po odečtení výživného stanoveného rozhodnutím soudu ve výši 2.300 Kč měsíčně tedy činí celkové měsíční splátky z příjmů dlužníka 3.272 Kč, což činí za pět let částku 196.320 Kč. Dále je však třeba vzít v úvahu, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí za každý započatý kalendářní měsíc odměna insolvenční správkyně 750 Kč a náhrada jejích hotových výdajů 150 Kč, tedy celkem částku 900 Kč měsíčně, s daní z přidané hodnoty pak částku 1.080 Kč měsíčně (přičemž z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční správkyně je plátkyní DPH), která současně představuje pohledávku za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 insolvenčního zákona. Z uvedeného vyplývá, že představují-li zjištěné nezajištěné závazky dlužníka 453.256,97 Kč, bylo by v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek uhrazeno po odečtení nároku insolvenční správkyně, která je plátkyní DPH, věřitelům 29,02 % jejich nezajištěných pohledávek.

Z uvedeného je tudíž zřejmé, že dlužník není schopen splatit za pět let svým nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek. Nižší, než zákonem určené splátky, dlužník nenavrhl, přičemž způsob řešení úpadku zpeněžením majetkové podstaty rovněž s ohledem na uváděný majetek, který je součástí majetkové podstaty, nepřichází v úvahu, neboť nemovitosti, které jsou zahrnuty v majetkové podstatě, jsou zatíženy zástavním právem a ostatní movité věci mají dle znaleckého posudku hodnotu 38.100 Kč. Z tohoto majetku by tedy nemohli být nezajištění věřitelé uspokojeni v rozsahu 30 % jejich pohledávek.

S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud oddlužení dlužníka Lubomíra anonymizovano neschválil, neboť v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, totiž, že dlužník nesplní minimální zákonnou kvótu uspokojení nezajištěných věřitelů dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b ) IZ (§ 405 odst. 1 IZ).

Za tohoto stavu soud prvního stupně rovněž správně dle ustanovení § 405 odst. 2 IZ rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže Nejvyšší soud České republiky dospěje k závěru na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně, že rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 8. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu