3 VSOL 637/2012-A-12
KSOS 13 INS 9810/2012 3 VSOL 637/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Roberta anonymizovano , anonymizovano , bytem Rožnov pod Radhoštěm, Revoluční 1704, PSČ 756 61, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.7.2012 č.j. KSOS 13 INS 9810/2012-A-7

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, k tomuto návrhu však nepředložil všechny zákonem požadované přílohy, proto byl vyzván k odstranění těchto vad. Na výzvu soudu reagoval dlužník podáním ze dne 4.6.2012 s tím, že odstranil pouze některé vady, neboť doložil prohlášení, že není podnikatelem a seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, nepředložil však znalecké posudky se stanovením ceny nemovitostí, které dlužník vlastní (dva byty), nepředložil aktuální příjmy (výplatní pásky za rok 2011 a 2012, ani pracovní smlouvu), neupřesnil počet vyživovaných osob a nedoložil další příjmy. S ohledem na tyto vady nelze v řízení o povolení oddlužení pokračovat a lze očekávat, že v případě pokračování v insolvenčním řízení bude návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku, a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) odmítnut, a podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ prohlášen konkurs. Za stávající situace-jak soud prvního stupně dále pokračoval-kdy není známa výše příjmů dlužníka, hodnota nemovitostí ve vlastnictví dlužníka a počet vyživovaných osob, hodnota plnění, které by při povolení oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé by mohla být při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nižší než 30 % jejich pohledávek, proto by návrh na povolení oddlužení musel být podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ zamítnut a současně podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ prohlášen konkurs. V případě řešení dlužníkova úpadku konkursem dochází ke zpeněžení veškerého jeho majetku a dluhy zanikají jen v případě, budou-li zcela uhrazeny; nepostačuje tedy zaplacení 30 % dluhů a odměny a nákladů insolvenčního správce. Soud prvního stupně odkázal na závěry v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.9.2010 č.j. 3 VSOL 353/2010-A-8, KSOS 38 INS 7811/2010 a dále uvedl, že v případě prohlášení konkursu činí minimální odměna případného insolvenčního správce dle vyhl. č. 313/2007 Sb., v platném znění, 45.000 Kč, přičemž v průběhu konkursního řízení je možno očekávat vznik dalších nákladů s konkursem spojených (hotové výdaje správce a jiné). V této souvislosti také vyložil, že smyslem zálohy je umožnit činnost insolvenčního správce od počátku jeho ustavení do funkce s tím, že složená záloha správci umožní vymoci pohledávky dlužníka nebo zpeněžit jeho majetek a uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka, a slouží i k úhradě odměny správce a jeho hotových výdajů. Bez zaplacení zálohy nelze pokračovat v řízení, neboť tyto prostředky nelze zajistit do majetkové podstaty jinak. Výši zálohy určil soud prvního stupně částkou 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal především, že soud prvního stupně jedná zmatečně v terminologii právního a zákonného označení správců , neboť podle příslušného zákona o insolvenci a zákona o konkursu a vyrovnání se správce v konkursním řízení nazývá správce konkursní podstaty a správce, který je jmenován soudem pro insolvenční řízení, se nazývá insolvenční správce. Tato problematika je podle odvolatele uvedena v § 5 IZ. Odvolatel soudu prvního stupně dále vytýkal, že se v té části, v níž hovoří o povinnosti dlužníka zaplatit zálohu, odvolává na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.9.2010 č.j. 3 VSOL 353/2010-A-8, KSOS 38 INS 7811/2010 přesto, že toto usnesení s dlužníkem nijak nesouvisí, ten zde ani nefiguruje a není těmito usneseními vázán. Soud prvního stupně tak zjevně chybuje v úmyslu postavit věc do roviny , kdy dlužník, jak uvedl ve svých podáních, není schopen uvedenou částku jednorázově ze svých příjmů uhradit. Podle odvolatele jej soud prvního stupně poškozuje tím, že o jeho majetku tvrdí, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce, a že není zřejmé, zda tento majetek postačuje k úhradě nákladů konkursu, i když je v jeho podáních a v usneseních o dražbách majetek uveden. I z cen, běžně na internetu zjistitelných, je zjevné, že hodnota jeho majetku (pokud by došlo k jeho prodeji za tržní ceny) je vyšší, než celková dlužná částka. Soudu prvního stupně je-podle odvolatele-také nutno vytknout, že nedodržel lhůtu pro oznámení, když podklady a seznam věřitelů, včetně exekutorů a dražeb, které měly proběhnout den po podání žádosti o insolvenční řízení , měl soud do dvou hodin všechny obeznámit , v důsledku čehož mělo dojít k zastavení dražeb a všech úkonů, které exekuční úřady činily. Podle odvolatele soud prvního stupně si rovněž protiřečí, pokud ve své výzvě KSOS 13 INS 9810/2012 (zřejmě míněno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.5.2012 č.j. KSOS 13 INS 9810/2012-A-5) uvádí, že celková výše dluhu činí 735.959 Kč a měsíční splátku na odměnu insolvenčního správce vyčísluje částkou 1.080 Kč. To představuje za kalendářní rok celkem 12.960 Kč, což je částka hodně vzdálená částce 45.000 Kč, respektive 50.000 Kč, jako částce maximální, kterou zákon připouští. Odvolatel také namítal, že celková částka dluhu ve výši 735.959 Kč je zjevně nižší, než tržní cena jednoho bytu v jeho vlastnictví (vlastní celkem dva byty), přičemž hodnota těchto bytů by měla být zřejmá z příloh k exekučním titulům k dražbám, přiloženým k seznamu závazků. Soud měl řádně vyzvat exekutorské úřady, ty měly podat své přihlášky věřitelů , kteří mají ze zákona povinnost nechat vypracovat soudním znalcem posudek o ceně, přičemž tento znalecký posudek musí být věcnou přílohou k usnesení o dražebním jednání, a znaleckým posudkem musí být obeslán i dlužník (dlužník však posudky neobdržel). Tak by měl soud i ze strany věřitele potvrzenou cenu majetku a dlužník by mohl znalecký posudek poskytnout soudu. Díky zmatečnému postupu soudu se tak nestalo, a soud navíc v nepřiměřené lhůtě sedmi dnů požaduje znalecké posudky po dlužníkovi. Jak odvolatel dále zdůraznil, pokud byl vyzván soudem k doplnění návrhu, učinil tak i přesto, že je nepochybné, že v příloze jeho podání doklady, které soud ve výzvě po něm požaduje, jsou připojeny, konkrétně seznam majetku a závazků, pracovní smlouvy a potvrzení o zaměstnání s příjmy. Zdůraznil, že ve svém podání také správně a podle skutečnosti uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, neboť má dohodu se svou přítelkyní, která má dítě v péči, o tom, že ta přebírá všechny vyživovací povinnosti k dítěti, o které se stará, má je zapsáno v občanském průkazu a pobírá na něj veškeré příspěvky. Dlužník dítě ve svém občanském průkazu zapsáno nemá, nepobírá na něj žádné příspěvky, proto v dobrém úmyslu podle svého přesvědčení ve svém podání uvedl, že vyživovací povinnost k dítěti nemá. Konečně odvolatel poukázal na to, že nepředpokládá, že bude muset splácet méně jak 30 % závazků, předpokládá právě nárůst příjmů, jež bude moci doložit v průběhu řízení, a pomoc ve splácení ze strany příbuzných na základě písemného smluvního vztahu. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Podle usnesení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212,§ 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 23.4.2012, domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že od 4.1.2001 do 31.12.2008 byl služební zaměstnancem Armády České republiky-útvaru rychlého nasazení. Po odchodu ze služebního poměru několikrát změnil zaměstnavatele, v mezidobí byl v evidenci úřadu práce, v té době se dostal do neschopnosti platit nájem za byt i jiné závazky, které dříve neměl problém platit. Své závazky není schopen po dobu delší než tři měsíce nijak pravidelně splácet, také je více jak tři měsíce nesplácí. Celková výše jeho dluhů činí 735.959 Kč, průměrný jeho plat činí 11.550 Kč, z čehož vyplývá, že je schopen splatit více jak 30 % pohledávek svých věřitelů. V bodě 21 formulářového návrhu ( závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění -vykonatelné ) označil dlužník své závazky údajem k popisu závazku, k označení rozhodnutí, a dále uvedl vždy údaj ohledně věřitele a výši závazku tak, že jako závazek č. 1 označil úhrady za služby-103EX 04495/11-10 SBD Rožnov p. R.-40.453 Kč, závazek č. 2 úhrady za služby-103EX 04549/12-21-SBD Rožnov p. R. -28.554 Kč, závazek č. 3 úhrady za služby-103EX 10735/11-9-SBD Rožnov p. R. -10.158 Kč, závazek č. 4 úhrady za služby-103EX 26849/11-10-SBD Rožnov p. R.-0 Kč, závazek č. 5 úhrady za služby-103EX 04492/11-11-SBD Rožnov p. R.-25.761 Kč, závazek č. 6 spotřebitelský úvěr-103EX 19150/11-10-GeMoney Bank a.s.-104.030,95 Kč, závazek č. 7 úvěrová kreditní karta-103EX 28488/11-8-Essox s.r.o.-17.860,47 Kč a závazek č. 8 nedoplatek úvěru-103EX 22321/10 -39-Voj. dr. záložna-2.092,90 Kč. V bodě 17 formulářového návrhu ( majetek, který je předmětem zajišťovacích práv ) specifikoval tento majetek tak, že je popsán v příloze listy vlastnické a uvedl 1) byt rodičů na LV č. 1654, Katastrální úřad Valašské Meziříčí v pořizovací ceně 890.000 Kč a 2) byt vlastní na LV č. 8303, Katastrální úřad Valašské Meziříčí v pořizovací ceně 1.075.000 Kč. Ke svému návrhu připojil dlužník výpis z rejstříku trestů, dále listinu označenou seznam závazků-věřitelé exekutoři , v němž označil jako věřitele č. 1 JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov, Komenského 38 Přerov a č. 2 JUDr. Marcel Smékal, Exekutorský úřad Praha-východ, Michelská 1326/62 Praha 4 (tato listina neobsahuje údaj o tom, že se jedná o seznam úplný a správný, a není opatřena podpisem dlužníka), dále výpisy z katastru nemovitostí, vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí-LV č. 8303 pro obec a katastrální území Rožnov pod Radhoštěm a LV č. 1654 pro obec a katastrální území Karolinka, listinu označenou smlouva o převodu bytu do vlastnictví , potvrzení o délce výkonu vojenské činné služby, potvrzení Úřadu práce ve Vsetíně o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 3.6.2009 a ze dne 2.4.2010 spolu s potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (zaměstnavatel Horský hotel Portáš, s.r.o., IČ: 26858291), rozhodnutí Úřadu práce ve Vsetíně ze dne 30.9.2009 o přiznání podpory v nezaměstnanosti, pracovní smlouvu uzavřenou se zaměstnavatelem Vendula Ambrozková, Frenštát pod Radhoštěm, Rožnovská 343, IČ: 73251852 dne 30.12.2009, dohodu o změně pracovní smlouvy uzavřenou se zaměstnavatelem Pavel Zeť, Rožnov pod Radhoštěm, Písečná 1533, IČ: 10187707 dne 31.5.2010, vyrozumění Exekutorského úřadu Přerov-soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce, ve vyrozumění blíže specifikovaného, usnesení téhož soudního exekutora o ustanovení znaleckého ústavu Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o., Václavské náměstí 832/19, Praha spolu s uložením povinnosti podat písemný znalecký posudek k ocenění nemovitostí, exekuční příkazy, usnesení Exekutorského úřadu Přerov-soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány o vydání dražební vyhlášky a o provedení elektronické dražby nemovitosti a příkaz téhož soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce. Krajský soud v Ostravě následně, usnesením ze dne 17.5.2012 č.j. KSOS 13 INS 9810/2012-A-5, vyzval dlužníka, jako navrhovatele, aby ve lhůtě sedmi dnů doplnil insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení tak, že předloží seznam svých závazků, v němž řádně označí (název, sídlo, IČ: ) všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, a zvlášť uvede věřitele, o kterých je mu známo, že vůči němu mají, či uplatňují právo na uspokojení ze zajištění a u každého věřitele uvede datum splatnosti jednotlivých pohledávek, nebo datum poslední provedené platby a aktuální výši dluhu s tím, že tento seznam podepíše a výslovně v něm uvede, že je úplný a správný, dále předloží seznam svého majetku, v němž řádně označí jednotlivě veškerý svůj majetek, včetně pohledávek, u pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a uvede jejich výši, výslovně se vyjádří k jejich dobytnosti a u majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, tato řízení označí, a že rovněž tento seznam podepíše a výslovně v něm uvede, že je úplný a správný, doloží znalecký posudek na nemovitosti , jehož předmětem bude vyčíslena obvyklá cena nemovitostí-bytu č. 1704/35 na parc. č. 2993/2, zapsaného na LV č. 8303 v budově č.p. 1704 (zapsané na LV č. 7728), v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm, obec Rožnov pod Radhoštěm, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, parcely č. 2993/2, zapsané na LV č. 7728 v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm, obec Rožnov pod Radhoštěm, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí a bytu č. 569/6, zapsaného na LV č. 1654, v budově č. p. 569 (jež je zapsána na LV č. 999) v katastrálním území Karolinka, obec Karolinka, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín a parc. č. 244/5 zapsané na LV č. 999 v katastrálním území Karolínka, obec Karolinka, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín, předloží seznam zaměstnanců, přičemž nemá-li žádné zaměstnance, výslovně to v seznamu uvede a seznam podepíše a výslovně uvede, že je úplný a správný, předloží seznam vyživovaných osob-v němž uvede všechny osoby, ke kterým má vyživovací povinnost, uvede všechny své nezaopatřené děti a uvede, zda o jejich výživě nebylo soudně rozhodováno, předloží prohlášení, že není podnikatelem a že jeho závazky nepocházejí z podnikání, a dále doloží příjmy za poslední tři roky (včetně příjmů v roce 2012) případně doplní písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl na tom, že plnění, které obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky a jaká bude nižší hodnota plnění u této pohledávky, případně další očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech. Současně soud prvního stupně poskytl dlužníkovi poučení-mimo jiné-o tom, že nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn podle bodu c (v němž mu bylo uloženo doložit znalecký posudek s vyčíslením obvyklé ceny nemovitostí), bodu e (v němž mu bylo uloženo předložit seznam vyživovaných osob), bodu f (v němž mu bylo uloženo předložit prohlášení, že není podnikatelem a že jeho závazky nepocházejí z podnikání) a podle bodu g (v němž mu bylo uloženo doložit příjmy za poslední tři roky včetně příjmů v roce 2012), soud návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 insolvenčního zákona odmítne a současně rozhodne o řešení úpadku konkursem. Na výzvu soudu prvního stupně ze dne 17.5.2012 č.j. KSOS 13 INS 9810/2012-A-5 reagoval dlužník podáním ze dne 4.6.2012, došlým soudu dne 6.6.2012, v němž uvedl, že výslovně prohlašuje, že jeho dluhy nevznikly z podnikatelské činnosti, že nemá žádné zapsané a soudem rozhodnuté vyživovací povinnosti a nevlastní zatím žádného nezajištěného věřitele, a že vše je uvedeno úplně a pravdivě, což stvrzuje svým podpisem. K tomuto podání připojil seznam majetku, opatřený podpisem dlužníka (bez uvedení údaje, že tento seznam je úplný a správný) spolu s výpisem z katastru nemovitostí, vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí-LV č. 8303 pro obec a katastrální území Rožnov pod Radhoštěm a LV č. 1654 pro obec a katastrální území Karolinka, dále seznam závazků, opatřený podpisem dlužníka (bez uvedení údaje o tom, že je úplný a správný), usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány o ustanovení znaleckého ústavu k podání znaleckého posudku k ocenění nemovitostí, vyrozumění téhož exekutora o právní moci blíže označených usnesení soudu o nařízení exekuce, výzvu-splátkový kalendář téhož exekutora, usnesení Okresního soudu ve Vsetíně-pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 9.2.2012 č.j. 46EXE 620/2012-11, výzvu exekutora JUDr. Tomáše Vrány se sdělením, že soudní exekutor přistoupil k realizaci exekuce prodejem nemovitostí povinného, výzvu soudního exekutora podle § 46 odst. 5 exekutorského řádu k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány o vydání dražební vyhlášky o provedení elektronické dražby nemovitosti a usnesení téhož exekutora o určení obvyklé ceny nemovitostí povinného a jejich příslušenství.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 392 odst. 1 IZ, k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit:

a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší ne 30 % jeho pohledávky.

Podle ustanovení § 392 odst. 2 IZ, v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle ustanovení § 393 IZ platí, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

S ohledem na údaje, uvedené dlužníkem v insolvenčním návrhu, lze předběžně uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku, neboť má více věřitelů (nejméně dva) s peněžitými závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší než tři měsíce po lhůtě splatnosti.

Jak soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí vyložil, uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případě, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce. K tomu odvolací soud dodává, že je tomu tak proto, že v konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře-nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Pro rozhodnutí odvolacího soudu je tak určující posouzení správnosti (předběžného) závěru soudu prvního stupně o tom, že dlužníkovi nebude povoleno řešení úpadku oddlužením, jak dlužník navrhuje.

Ze shora citovaného ustanovení § 392 IZ vyplývá, že k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit-mimo jiné-seznam majetku, v němž u každé položky tohoto seznamu musí být uveden údaj o době pořízení tohoto majetku, o jeho pořizovací ceně a také odhad obvyklé ceny, přičemž nemovitosti a majetek, na kterém váznou zajišťovací práva, musí být vždy oceněn znalcem (srov. ustanovení § 392 odst. 1, písm. a/, odst. 2 IZ). Další zákonem vyžadovanou přílohou jsou listiny, dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky (§ 392 odst. 1, písm. b/ IZ). Údaje o příjmech dlužníka jsou jednou ze základních specifických náležitostí návrhu na povolení oddlužení, přičemž takový návrh musí obsahovat i údaje o příjmech, jejichž dosažení lze u dlužníka v časovém úseku pěti let očekávat.

Z výpisu z katastru nemovitostí, vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí plyne, že dlužník je zapsán jako vlastník nemovitosti, zapsané na LV č. 8303 pro obec a katastrální území Rožnov pod Radhoštěm-bytu, č. jednotky 704/35 v budově č.p. 1704 na parc. č. st. 2993/2, (zapsané na LV č. 7728) a podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu podílu 694/22794, a dále nemovitosti, zapsané na LV č. 1654 pro obec a katastrální území Karolinka-bytu, č. jednotky 569/6 v budově č.p. 569 na parc. č. 244/5 (zapsané na LV č. 999) a podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu podílu 534/5120. V takovém případě ovšem, jak shora uvedeno, musí dlužník ke svému návrhu na povolení oddlužení připojit i znalecký posudek o ceně nemovitostí, přičemž tento znalecký posudek musí nechat zpracovat právě dlužník.

V přezkoumávané věci je zřejmé, že dlužník ke svému návrhu na povolení oddlužení znalecký posudek o ceně nemovitostí nepřipojil (v tomto směru ostatně dlužník ani opak netvrdí) a nepřipojil ani listiny, dokládající jeho aktuální příjmy u zaměstnavatele Pavla Zetě. Namítal-li dlužník, že pracovní smlouvy a potvrzení s příjmy doložil, je nutno uvést, že předložil (pokud se týká příjmů za rok 2011 a 2012) pouze dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne 31.5.2010, z níž toliko plyne, že s účinností od 1.6.2010 byla se zaměstnavatelem Pavlem Zetěm dohodnuta měsíční smluvní mzda dlužníka ve výši 11.550 Kč. Touto listinou však dlužník nedokládá, zda je u tohoto zaměstnavatele i nadále v pracovním poměru, a nedokládá údaje ohledně výše jeho čistého měsíčního příjmu za období roku 2011 a 2012.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud postupem podle ustanovení § 393 odst. 2 IZ vyzval dlužníka-mimo jiné-k doplnění jeho návrhu na povolení oddlužení o tyto zákonem požadované přílohy.

Námitka odvolatele, že lhůta sedmi dnů je lhůta zejména pro předložení znaleckého posudku nepřiměřená, důvodná není. Nutno zdůraznit, že insolvenční zákon v § 393 odst. 1 a odst. 2 IZ sice dlužníku umožňuje, aby vady svého návrhu na povolení oddlužení, to je i vady spočívající v nedostatku zákonem požadovaných příloh, odstranil, současně ovšem také stanoví, že lhůta k odstranění těchto vad nesmí být delší než sedm dnů. Lhůta sedmi dnů je lhůta maximální a soud nesmí stanovit lhůtu delší.

Není pochybnosti o tom, že dlužník ani přes výzvu soudu (spolu s poučením o následcích neuposlechnutí této výzvy podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ) zákonem požadované přílohy, to je znalecký posudek o ceně nemovitostí a listiny dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky (včetně příjmů za rok 2012) nepřipojil.

Odvolací soud tak uzavírá, že za tohoto stavu, kdy se jeví pravděpodobným odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužníka je tudíž požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodný. Smyslem zálohy-jak soud prvního stupně správně vyložil-je umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustavení do funkce. Složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši této zálohy. Kromě již výše uvedeného účelu slouží záloha i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (tedy nikoli při oddlužení plněním splátkového kalendáře) činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Námitka odvolatele, v níž také zpochybňoval správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nebude dostačující na krytí nákladů insolvenčního řízení, neobstojí.

Je skutečností, že dlužník vlastní nemovitý majetek-shora označené bytové jednotky a podíly na společných částech domu a pozemků-tento majetek je však zatížen zástavními právy. Podle údajů, uvedených ve výpisech z katastru nemovitostí, je bytová jednotka č. 1704/35 zatížena zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 1.075.000 Kč s přísl. věřitele Hypoteční banka, a.s., zástavními právy soudcovskými k zajištění pohledávek věřitele Stavební bytové družstvo Rožnov ve výši 40.453 Kč, 25.761 Kč, zástavními právy exekutorskými k zajištění pohledávek Stavební bytové družstvo Rožnov ve výši 45.453 Kč s přísl., 10.158 Kč s přísl., 25.761 Kč s přísl. a 28.554 Kč s přísl. a zástavními právy exekutorskými k zajištění pohledávky věřitele GE Money Bank, a.s. ve výši

104.030,95 Kč s přísl. a věřitele ESSOX s.r.o. ve výši 17.860,47 Kč s přísl. Tatáž zástavní práva exekutorská k zajištění pohledávek věřitelů Stavební bytové družstvo Rožnov, GE Money Bank, a.s. a ESSOX s.r.o. váznou i na bytové jednotce č. 569/6. Výtěžek ze zpeněžení těchto nemovitostí tedy bude použit primárně k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů, nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním těchto věcí, a odměny insolvenčního správce související s tímto zpeněžením (§ 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Výtěžku ze zpeněžení věcí, sloužících k zajištění pohledávek, lze podle ustanovení § 305 odst. 2, věta druhá, IZ použít k uspokojení pohledávek za podstatou (mezi které náklady insolvenčního řízení patří) teprve po plném uspokojení zajištěných věřitelů. V této fázi řízení přitom nelze předjímat, zda výtěžek ze zpeněžení nemovitostí bude zcela použit na úhradu zajištěných pohledávek, či zda případně bude postačovat také k úhradě nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí.

V případě, že by výtěžek ze zpeněžení zastavených nemovitostí nebylo možno použít také pro úhradu nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí, podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ by nároky správce (jeho odměnu a hotové výdaje) hradil stát, čemuž má předejít právě institut zálohy na náklady insolvenčního řízení. V tomto je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z nějž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele .

Neobstojí ani námitka odvolatele, že již ve svých předchozích podáních poukazoval na to, že není a nebude schopen zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatit.

Při rozhodování o povinnosti zaplatit zálohu soud nezvažuje majetkové poměry insolvenčního navrhovatele, nýbrž pouze to, zda je záloha v konkrétní věci nezbytná.

Ve vztahu k dalším námitkám odvolatele, jež jsou z hlediska závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení bez významu, považuje odvolací soud nicméně za potřebné uvést, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí procesní subjekty, včetně insolvenčního správce (§ 9, písm. d/ IZ) označuje správně (nemá na mysli správce konkursní podstaty , jak snad odvolatel dovozuje).

Odkazuje-li soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.9.2010 č.j. 3 VSOL 353/2010-A-8, KSOS 38 INS 7811/2010, pak pouze proto, že v odůvodnění tohoto rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, formuloval a odůvodnil obecný závěr, jež se uplatní i v jiných obdobných případech rozhodování o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a sice, že uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v těch případech, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné peněžení prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu, jako je tomu i v přezkoumávané věci.

Konečně, vytýká-li odvolatel soudu prvního stupně, že insolvenční návrh nebyl zveřejněn ve dvouhodinové lhůtě je třeba uvést, že z úředního záznamu založeného ve spise ze dne 24.4.2012 plyne, že se tak stalo z důvodu technických problémů.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníkovi běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 24. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu