3 VSOL 633/2014-A-10
KSBR 32 INS 12669/2014 3 VSOL 633/2014-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Podhájí 528, Bzenec, PSČ 696 85, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.5.2014, č.j. KSBR 32 INS 12669/2014-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužníka. Na odůvodnění uvedl, že dlužník v podání ze dne 7.5.2014, kterým se domáhal zjištění úpadku, tvrdil, že má závazky vůči dvěma věřitelům, které však neoznačil v souladu s ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona, s tím, že závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto není schopen plnit po dobu delší 3 měsíců. Z těchto obecných citací zákona nelze jednoznačně uzavřít, že dlužník neplní své peněžité závazky alespoň vůči dvěma svým věřitelům po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopen plnit. Vzhledem k tomu, že dlužník k insolvenčnímu návrhu připojil pouze dražební vyhlášku a listinu, která má být seznamem majetku (aniž by obsahovala prohlášení o úplnosti a správnosti uvedených údajů), nelze skutečnosti o úpadku dlužníka dovodit ani z připojených listin. Proto soud prvního stupně postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužníka odmítl, neboť pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, aniž by se dále zabýval odstraňováním vad příloh insolvenčního návrhu.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání dlužník, který namítl, že v návrhu uvedl věřitele s pohledávkami, které jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopen plnit.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení, který byl soudu doručen dne 7.5.2014, vyplývá (a to z jeho bodu 07), že dlužník tvrdí své závazky v celkové částce 769.000 Kč, k nimž uvedl, že většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky nejsem schopen plnit po dobu delší víc jak 3 měsíce . Dlužník se domnívá, že jeho situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobu způsobech jeho řešení. V bodě 17 návrhu dlužník své závazky popsal takto: závazek č. 1, úvěr, věřitel ČMSS, výše závazku 609.582 Kč; závazek č. 2 nedoplatek, věřitel OSSZ, výše závazku 160.000 Kč . Podle bodu 21 návrhu měly být k návrhu připojeny přílohy, a to seznam majetku, dražební vyhláška a výpis z katastrálního úřadu . V návrhu dlužník žádal o zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu podávaném dlužníkem dále uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek a označeny důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil. Podle odstavce 4, o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí svůj úpadek, popřípadě hrozící úpadek, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu.

V přezkoumávané věci dlužník podal insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení na příslušném formuláři, v němž obecně tvrdil, že má závazky . O jaké konkrétní závazky se jedná, však z návrhu neplyne, protože z něj nelze dovodit, kdo mají být věřitelé dlužníka. V bodě 17 návrhu označení věřitelé jako ČMSS a OSSZ nejsou označeni dle § 103 odst. 1 IZ a z uvedených údajů ani nelze dovodit, kdo mají být tito dva dlužníkovi věřitelé (přestože důvod a výše závazků zde uvedena je). Rovněž o splatnosti svých závazků dlužník neuvádí nic konkrétního. Proto z insolvenčního návrhu dlužníka nelze dovodit znaky úpadku pro platební neschopnost tak, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1, písm. a), b) a c) IZ, a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat (nemůže být věcně projednán), neboť v něm nejsou vymezeny skutečnosti, kterými by se soud měl zabývat (k náležitostem insolvenčního návrhu dlužníka, který není podnikatelem, viz rovněž závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 88/2010). Odvolací námitka dlužníka, že v návrhu tyto skutečnosti jsou uvedeny, není důvodná.

S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť vzhledem k nedostatečnému vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku dlužníka nelze v řízení o něm pokračovat.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 27. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. anonymizovano Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu