3 VSOL 622/2013-A-12
KSOS 37 INS 10452/2013 3 VSOL 622/2013-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka UNIGENA GROUP, s.r.o., se sídlem Ostrava-Mariánské Hory, Kravařská 453/11, PSČ 709 00, identifikační číslo: 285 86 905, zastoupeného JUDr. Evou Fajtlovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Muglinov, Mojžíškové 738/4, PSČ 712 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.6.2013, č.j. KSOS 37 INS 10452/2013-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zastavil insolvenční řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť dlužník v soudem stanovené lhůtě nezaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž úhrada mu byla uložena usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.5.2013, č.j. KSOS 37 INS 10452/2013-A-3.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Poukázal na to, že nemá žádné finanční prostředky, když veškeré prostředky použil na úhradu svých závazků. Namítal, že má movitý majetek v hodnotě asi 39.000 Kč, z této částky může být

správce konkursní podstaty uspokojen. Podle odvolatele výše zálohy 50.000 Kč je neúměrná. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odstavec 3).

Z obsahu spisu vyplývá, že poté, co dlužník prostřednictvím své advokátky podal insolvenční návrh, jímž se domáhá zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9.5.2013, č.j. KSOS 37 INS 10452/2013-A-3 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě nebo v hotovosti na pokladně soudu. Současně dlužníka poučil o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit (§ 108 odst. 3 IZ). Usnesení o uložení povinnosti k úhradě zálohy bylo doručeno advokátce dlužníka dne 9.5.2013, odvolání proti tomuto usnesení krajského soudu v patnáctidenní lhůtě od jeho doručení podáno nebylo, a rozhodnutí nabylo právní moci dne 25.5.2013.

Za situace, kdy dlužník nesplnil soudem pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení přesto, že byl poučen o možnosti zastavení řízení předtím, než soud rozhodne o insolvenčním návrhu, soud prvního stupně postupoval správně, pokud v souladu s ustanovením § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Námitkou odvolatele, že z finančních důvodů není schopen zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatit, a že vlastní majetek asi v hodnotě 39.000 Kč, z něhož může být správce konkursní podstaty uspokojen, se odvolací soud nezabýval.

Ze shora citovaného ustanovení § 108 odst. 3 IZ vyplývá, že jestliže insolvenční navrhovatel ve stanovené lhůtě pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplní, pak-pokud nevyšly najevo nové skutečnosti, pro něž není důvodu na zaplacení zálohy trvat-insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu zváží, zda pro nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví nebo přikročí k jejímu vymáhání. V posuzované věci však podle obsahu spisu takové skutečnosti v mezidobí, před rozhodnutím insolvenčního soudu o zastavení řízení, najevo nevyšly.

Údaj o tom, že dlužník vlastní movitý majetek v hodnotě asi 39.000 Kč, je uveden již v seznamu majetku (opatřenému údajem o jeho úplnosti a správnosti a podpisem jednatele dlužníka), který byl připojen k insolvenčnímu návrhu, a tuto skutečnost-jak se z odůvodnění usnesení ze dne 9.5.2013 č.j. KSOS 37 INS 10452/2013-A-3 podává-také insolvenční soud při rozhodování o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení zohlednil. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.5.2013, č.j. KSOS 37 INS 10452/2013-A-3 přitom dlužník odvolání nepodal.

Za tohoto stavu věci je tak-z hlediska posouzení správnosti postupu soudu prvního stupně-pro rozhodnutí odvolacího soudu významné pouze to, že záloha na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu zaplacena nebyla.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním

způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 21. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu