3 VSOL 612/2016-P18-8
KSBR 33 INS 16603/2015 3 VSOL 612/2016-P18-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníků a) Aleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Ježov 26, PSČ 698 48, identifikační číslo 72411058, a b) Vincence anonymizovano , anonymizovano , bytem tamtéž, identifikační číslo 46304428, o přihlášce pohledávky č. P18 věřitele č. 18 Ing. Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem U Hřiště 643, Ratíškovice, PSČ 696 02, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 33 INS 16603/2015-P18-2 ze dne 16.3.2016,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. P18 ve výši 562.724 Kč věřitele Ing. Davida anonymizovano doručenou insolvenčnímu soudu dne 25.9.2015 (výrok I.) a uvědomil věřitele, že právní mocí tohoto usnesení končí jeho účast v insolvenčním řízení (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku ve výši 562.724 Kč, která byla na přezkumném jednání, jehož se věřitel neúčastnil, insolvenční správkyní zcela popřena. Insolvenční správkyně vyrozuměla věřitele o popření jeho přihlášené pohledávky podáním ze dne 2.11.2015, které bylo věřiteli doručeno dne 5.11.2015. Poslední den lhůty k podání incidenční žaloby tak připadl na den 30.11.2015, tj. 30. den od konání přezkumného jednání. Věřitel však v této lhůtě své právo isir.justi ce.cz

žalobou na určení pohledávky neuplatnil, a proto soud podle ustanovení § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), přihlášku pohledávky věřitele odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Uvedl, že vyrozumění o popření jeho pohledávky mu bylo doručováno na adresu Ing. David Smolka, Vlkoš 339, PSČ 696 41, což však je však adresa jeho otce, který se jmenuje Longin Smolka. Poukázal na to, že má adresu U Hřiště 643, Ratíškovice, PSČ 696 02, kterou uvedl i v jeho přihlášce pohledávky. S ohledem na skutečnost, že již má pravomocný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 53T 8/2015-2130 ze dne 26.11.2015, kterým mu byla přiznána částka 175.000 Kč, má v úmyslu podat incidenční žalobu a svou původní přihlášenou pohledávku ve výši 562.724 Kč bere částečně zpět tak, že nadále požaduje částku 175.000 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel Ing. David Smolka dne 25.9.2015 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků nevykonatelné pohledávky celkem ve výši 562.724 Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 500.000 Kč z titulu náhrady škody uplatněné v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53T 8/2015 a pohledávku č. 2 ve výši 62.724 Kč z titulu nezaplacené daně z převodu nemovitostí dlužníkem. Na přezkumném jednání konaném dne 30.10.2015 byla insolvenční správkyní JUDr. Zdeňkou Prudilovou Koníčkovou popřena pravost, event. výše pohledávky č. 1 (co do výše 499.999 Kč) a popřena pravost pohledávky č. 2, a to z důvodu, že pohledávky nevznikly. Žádný z věřitelů se přezkumného jednání neúčastnil. Podáním ze dne 2.11.2015 označeném jako Vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky věřitele č. 18 insolvenční správkyně vyrozuměla věřitele o tom, že v insolvenčním řízení dlužníků na přezkumném jednání konaném dne 30.10.2015 byla jeho přihlášená pohledávky ve výši 500.000 Kč popřena co do pravosti, event. co do výše 499.999 Kč insolvenční správkyní z důvodu,

že pohledávka nevznikla, a dále popřena pravost pohledávky č. 2 ve výši 62.724 Kč z důvodu, že pohledávka nevznikla. Dlužníci pohledávky uznali. Současně byl věřitel poučen o tom, že podle ustanovení § 198 odst. 1 IZ mohou věřitelé s nevykonatelnou pohledávkou, která byla popřena insolvenční správkyní, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Žalobu je nutné podat proti insolvenční správkyni. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Toto vyrozumění bylo věřiteli doručováno na adresu U Hřiště 643, Ratíškovice, PSČ 696 02 (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), bylo podáno k přepravě dne 4.11.2015) a její převzetí bylo (na dodejce) potvrzeno podpisem Moniky Smolkové dne 5.11.2015. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 33 INS 16603/2015-B-8 ze dne 19.11.2015 soud neschválil oddlužení dlužníků a prohlásil na jejich majetek konkurs. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.12.2015.

Podle § 197 odst. 2 IZ, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 184 odst. 1 IZ, věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel nebo osoba, která podala návrh na vstup do řízení na místo věřitele (§ 183 odst. 2). Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí.

Podle § 187 IZ pro část přihlášené pohledávky platí postup podle § 184 až 186 obdobně.

Nutno zdůraznit, že přihláška pohledávky je podání, které má charakter žaloby. Přihlášku pohledávky lze proto označit za podání, jímž věřitel požaduje uspokojení přihlášené pohledávky v insolvenčním řízení. Tak jako žalobce ve sporném řízení je oprávněn disponovat s žalobou, a to zcela nebo částečně, je i věřitel, který podal přihlášku pohledávky, oprávněn kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět, a to rovněž zcela nebo částečně.

V přezkoumávané věci věřitel v odvolacím řízení disponoval se svou přihlášenou pohledávkou tak, že vzal částečně svou přihlášku pohledávky č. 1 zpět (ve výši 325.000 Kč), a proto je nutno o tomto dispozitivním úkonu věřitele rozhodnout podle ustanovení § 184 IZ (§ 187 IZ).

Věřitel v insolvenčním řízení nadále uplatňuje pohledávku č. 1 ve výši 175.000 Kč, kterou přihlásil jako pohledávku nevykonatelnou a která byla jako nevykonatelná pohledávka přezkoumána tak, že ji insolvenční správkyně popřela co do pravosti, event. co do její výše. Dále věřitel v insolvenčním řízení uplatňuje pohledávku ve výši 62.724 Kč, kterou přihlásil rovněž jako nevykonatelnou a která byla jako nevykonatelná pohledávka přezkoumána tak, že insolvenční správkyně popřela její pravost. Vzhledem k tomu, že věřitel nebyl na přezkumném jednání přítomen, insolvenční správkyně správně podle ustanovení § 197 odst. 2 IZ věřiteli zaslala písemné vyrozumění o popření jeho nevykonatelné pohledávky a o tom, že je nutno podat žalobu na určení pohledávky u insolvenčního soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání s tím, že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění a že žalobu je nutno podat proti insolvenční správkyni. Vyrozumění o popření pohledávky insolvenční správkyně doručovala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jako poštovní zásilku s dodejkou (§ 76 odst. 2 IZ), převzetí zásilky na dodejce však podpisem potvrdila Monika Smolková.

Podle § 76 odst. 1 IZ, doručuje-li insolvenční správce písemnosti týkající se insolvenčního řízení osobně, má přitom postavení soudního doručovatele.

Podle § 76 odst. 2 IZ, písemnosti doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb insolvenční správce zasílá, je-li pro insolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti, jako poštovní zásilku s dodejkou nebo jako poštovní zásilku určenou k dodání do vlastních rukou adresáta.

Podle § 76 odst. 3 IZ, nepodaří-li se insolvenčnímu správci písemnost doručit prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, osobně nebo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, může požádat o doručení insolvenční soud.

Z ustanovení § 76 odst. 2 IZ tak plyne, že doručuje-li insolvenční správce písemnost týkající se insolvenčního řízení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, lze písemnost považovat za doručenou pouze tehdy, pokud si ji adresát osobně převezme. Průkazem doručení písemnosti pak bude adresátovo potvrzení o převzetí zásilky (které insolvenční správce zasílá jako poštovní zásilku s dodejkou určenou k dodání adresátu), vyznačené na dodejce s prohlášením pošty o jejím dodání adresátu. Při doručování písemnosti insolvenčním správcem tak nelze (na rozdíl od doručování písemnosti insolvenčním soudem podle ustanovení § 76 odst. 3 IZ) aplikovat úpravu doručování obsaženou v ustanovení § 45 a násl. o.s.ř. Pokud se insolvenčnímu správci nepodaří písemnost doručovanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb přímo doručit, je na něm, aby požádal o doručení insolvenční soud.

K tomu odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. KSBR 27 INS 18053/2011, 2 VSOL 701/2012-P1-16 ze dne 10.1.2013, ve kterém odvolací soud vyslovil závěr, že na doručování písemností insolvenčním správcem se s výjimkou případu podle ustanovení § 76 odst. 1 IZ nepoužijí ustanovení občanského soudního řádu o doručování ani přiměřeně. Stejný závěr pak učinil i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí sen. zn. 29 NSČR 29/2013 ze dne 28.5.2015 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 64/2016), ve kterém uzavřel, že s výjimkou případu osobního doručování popsaného v ustanovení § 76 odst. 1 IZ má insolvenční správce možnost doručovat písemnosti jako každá jiná soukromá osoba, toliko se mu pro případy, kdy je pro insolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti, předepisuje, aby písemnost, kterou doručuje prostřednictvím doručovatele poštovních služeb, doručoval jako poštovní zásilku s dodejkou nebo jako poštovní zásilku určenou k dodání do vlastních rukou adresáta. Ustanovení § 76 odst. 3 IZ pak nabízí řešení pro situace, kdy se insolvenčnímu správci nedaří písemnost doručit (tak, aby měl případně k dispozici pro insolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti) například proto, že si adresát zásilku nevyzvedává nebo nepotvrzuje její přijetí, tím, že v takových případech písemnosti doručuje (na žádost insolvenčního správce) insolvenční soud, a teprve pak se otevírá možnost využít procesních úprav doručování, včetně možnosti náhradního doručení písemnosti, jež obecná úprava doručování písemností mezi dvěma soukromými subjekty neobsahuje. Takto pojatá (zvláštní) úprava doručování písemností insolvenčním správcem především nabízí prostor pro závěr, že by pro doručování písemnosti insolvenčním správcem platila stejná (procesní) pravidla, jako pro doručování písemnosti soudem (postavení soudního doručovatele na insolvenční správce jen tam, kde písemnost doručuje osobně). To ostatně odpovídá i zákonné úpravě postavení insolvenčního správce, pro nějž platí, že je zvláštním procesním subjektem, jenž v insolvenčním řízení nezastává ani roli zástupce věřitelů, ani roli zástupce dlužníka. Z podřízené role insolvenčního správce ve vztahu k insolvenčnímu soudu logicky plyne, že pro jeho činnost bez dalšího neplatí (ani nemohou platit) pravidla týkající se činnosti insolvenčního soudu samého. Tím, že insolvenční zákon upravuje otázku doručování písemnosti insolvenčním správcem (§ 76 IZ), současně vylučuje možnost byť jen přiměřené aplikace občanského soudního řádu způsobem, jenž by vedl k popření závěru, že s výjimkou případu osobního doručování písemnosti insolvenčním správcem má insolvenční správce při doručování písemnosti postavení soukromé osoby.

V přezkoumávané věci insolvenční správkyně doručovala vyrozumění o popření pohledávky věřitele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jako poštovní zásilku s dodejkou (§ 76 odst. 2 IZ), a proto relevantním dokladem o doručení písemnosti mohla být toliko dodejka potvrzující přijetí zásilky věřitelem. V dané věci je však z dodejky zřejmé, že tuto převzala jiná osoba než věřitel. Lze proto uzavřít, že vyrozumění o popření pohledávky věřiteli nebylo řádně doručeno, a proto nemohla podle ustanovení § 198 odst. 1 IZ věřiteli skončit lhůta pro podání incidenční žaloby (která neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle ustanovení § 197 odst. 2 IZ).

Soud prvního stupně proto pochybil, pokud dospěl k závěru, že nastala skutečnost ve smyslu ustanovení § 185 IZ, na základě které se podle insolvenčního zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, a proto je dán důvod k odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně předně rozhodne o částečném zpětvzetí přihlášky pohledávky věřitele postupem podle ustanovení § 184 (§ 187 IZ). Poté bude na insolvenční správkyni, aby opětovně vyrozuměla věřitele o popření jeho pohledávky, případně (s ohledem na pravomocné rozhodnutí týkající se pohledávky č. 1) pohledávku věřitele ve výši 175.000 Kč dodatečně uznala.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenční správkyni a věřitelce se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 16. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu