3 VSOL 600/2013-A-25
KSBR 37 INS 27779/2012 3 VSOL 600/2013-A-25

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka LUPRA, spol. s r.o., se sídlem Slovenská republika, Myjava, M.R. Štefánika 581/29A, PSČ 907 01, identifikační číslo: 31418538, o insolvenčním návrhu věřitelů a) PRIMAVERA, spol. s r.o., se sídlem Brno, Veveří 486/57, PSČ 602 00, identifikační číslo: 44015879 a b) Ing. Jana anonymizovano , anonymizovano , Kutná Hora-Hlouška, Masarykova 222/71, PSČ 284 01, identifikační číslo: 14966891, adresa pro doručování: Horní Planá, Náměstí č. 3, PSČ 382 26, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.6.2013 č.j. KSBR 37 INS 27779/2012-A-15

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenčním navrhovatelům-věřitelům a) PRIMAVERA, spol. s r.o. a b) Ing. Janu Kostkanovi se ukládá, aby ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně na účet Krajského soudu v Brně č. 6015-5720621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 3749277792, vedený u České národní banky, pobočka Brno, nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil navrhovatelům, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně tohoto soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně poté, co vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení, uvedl, že vzhledem k tomu, že dlužník se k insolvenčnímu návrhu nevyjádřil a nepředložil seznam majetku, není zřejmé, zda disponuje pohotovými finančními prostředky. Minimální odměna insolvenčního správce podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. při konkursu bez DPH činí 45.000 Kč (bez hotových výdajů). S ohledem na to, že nelze odhadnout, kdy a za jakou částku by bylo možno případný majetek dlužníka zpeněžit, uložil proto navrhovatelům zálohu v maximální výši.

Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé a) a b) odvolání.

Navrhovatel a) PRIMAVERA, spol. s r.o. v podaném odvolání poukázal na to, že již ve svém insolvenčním návrhu uvedl, že dlužník je vlastníkem nemovitostí-pozemků a budov občanské vybavenosti, zapsaných na LV č. 1472 v katastrálním území Luhačovice, což také osvědčil předložením originálu výpisu z katastru nemovitostí ze dne 10.10.2012. V rámci šetření orgány Policie ČR, KŘ Zlínského kraje, oddělením hospodářské kriminality pod č.j. KRPZ-3546-57/TČ-2011-150581 (prováděného na základě podnětu insolvenčních navrhovatelů) přitom bylo vypracováno odborné posouzení ceny předmětných nemovitostí, přičemž podle tohoto odborného posouzení činí cena nemovitostí ve vlastnictví dlužníka 6.000.000 Kč. Výpisem z evidence nemovitostí i odborným odhadem tak bylo osvědčeno, že dlužník disponuje majetkem, jehož hodnota mnohonásobně převyšuje předpokládané náklady řízení, zejména odměnu insolvenčního správce. Dále odvolatel namítal, že po ukončení činnosti podniku dlužníka v říjnu 2000 bylo v uvedených nemovitostech umístěno rovněž technologické zařízení, toto zařízení však bylo dlužníkem demontováno a odvezeno, a podle odhadu firmy, která se zabývá demontáží technologických linek a prodejem kovového odpadu, předpokládaná hodnota tohoto zařízení, oceněná jako tříděný kovový odpad, činí 1.800.000 Kč. Podle přesvědčení odvolatele insolvenční správce má dostatečné pravomoci k tomu, aby tuto finanční hotovost zajistil a převzal nad ní kontrolu. Dále odvolatel sdělil, že v rámci hlavní činnosti dlužníka, kterou bylo praní prádla, poskytoval dlužník své služby hlavnímu zákazníkovi-Vsetínské nemocnici, a.s. formou pronájmu vypraného prádla, což (podle odvolatele) znamená, že vyprané zdravotnické prádlo poskytované zákazníkovi bylo ve vlastnictví dlužníka. Jednalo se tzv. drobný majetek k dlouhodobému použití, a podle odhadu odvolatele reálná prodejní cena prádla používaného ve Vsetínské nemocnici, a.s. je minimálně

1.000.000 Kč. Odvolateli není známo, jak dlužník s tímto souborem majetku naložil po ukončení zakázky. Podle odvolatele tak dlužník disponuje dostatečným majetkem k tomu, aby byla zajištěna potřebná finanční hotovost pro činnost insolvenčního správce, případně předběžného správce. V této souvislosti odvolatel rovněž poukázal na to, že dlužník fakticky přistoupil k insolvenčnímu návrhu obou věřitelů, neboť na výzvu soudu ze dne 2.4.2013 se k návrhům nevyjádřil, což znamená, že těmto návrhům neodporoval, ve lhůtě soudem stanovené nepředložil ani seznamy svého majetku a závazků, a tím v souladu s ustanovením § 3 odst. 1, písm. d) insolvenčního zákona osvědčil, že je v úpadku.

Navrhovatel b) Ing. Jan Kostkan v důvodech podaného odvolání rovněž poukázal na to, že již ve svém insolvenčním návrhu uvedl, že dlužník je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na LV č. 1472 pro obec a katastrální území Luhačovice, jejichž hodnota podle odborného vyjádření společnosti EURO CONCEPT s.r.o. (jak vyplývá z usnesení policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství Zlínského kraje, oddělení hospodářské kriminality č.j. KRPZ-3546-57/TČ-2011-150581) činí 6.000.000 Kč. Odvolatel má za to, že insolvenční dlužník má dostatek finančních prostředků, které by mohl insolvenční správce použít po rozhodnutí o úpadku, má dostatečný majetek použitelný pro účely insolvenčního řízení. K nemovitostem ve vlastnictví dlužníka nebyla zřízena žádná zástavní práva. Dále odvolatel poukázal na to, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.1.2013 mu byl stanoven invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5.436 Kč měsíčně, jiný příjem nemá, má vyživovací povinnost ke zletilé dceři Adéle Kostkanové, pro niž mu byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 14C 273/2007 stanovena povinnost platit výživné ve výši 4.700 Kč měsíčně. S ohledem na tuto finanční situaci proto po něm nelze spravedlivě požadovat zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Odvolatelé shodně navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání navrhujících věřitelů jsou částečně důvodná.

Z obsahu spisu vyplývá, že dne 8.11.2012 došel soudu insolvenční návrh věřitele PRIMAVERA, spol. s r.o. (doplněný k výzvě soudu podáním, došlým soudu dne 11.1.2013), jímž se domáhal rozhodnutí, že se zjišťuje úpadek dlužníka LUPRA, spol. s r.o. a na majetek tohoto dlužníka se prohlašuje konkurs. Ve vylíčení rozhodujících skutečností tento navrhovatel uvedl, že dlužník je zahraniční právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku Okresního soudu v Trenčíně, Slovenská republika, oddíl Sro. vložka 23232/R. Dlužník má v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, oddíl A, vložka 10616 zapsánu organizační složku se sídlem v Luhačovicích, Uherskobrodská 204, Česká republika. Výhradně na území České republiky má také majetek určený k jeho podnikatelské činnosti, a i obchodní zájmy dlužníka se odvíjely výhradně v České republice prostřednictvím činnosti jeho organizační složky. V sídle společnosti zapsané v obchodním rejstříku Slovenské republiky dlužník nepodniká, nemá zde žádný majetek a nepřebírá zde ani poštu. Podle skutkových tvrzení v návrhu má navrhovatel vůči dlužníkovi pohledávku (v návrhu blíže popsanou) ze smlouvy, uzavřené mezi navrhovatelem (jako mandatářem) a organizační složkou dlužníka v Luhačovicích (jako mandantem) dne 10.4.2008 (ve znění dodatků k této smlouvě č. 01/2008 ze dne 10.4.2008 a č. 2 ze dne 31.5.2008) v celkové výši 594.885 Kč. Jako další věřitele dlužníka označil navrhovatel a) Ing. Jana anonymizovano , Horní Planá, Náměstí č.p. 3, PSČ 382 26 s pohledávkou ve výši 5.417.783 Kč a společnost DonGemini s.r.o. se sídlem Praha, Janovská 376, PSČ 109 00, identifikační číslo: 25754211 s pohledávkou z titulu nezaplacené kupní ceny dodaného zboží. Ve svém návrhu současně uvedl, že navštívil podnik dlužníka a sídlo jeho organizační složky na adrese Luhačovice, Uherskobrodská 204 v prosinci roku 2010 a v září 2012, již v prosinci 2010 přitom nebyla v objektu provozovny vyvíjena žádná podnikatelská činnost, bylo zde však umístěno strojní zařízení. Při návštěvě v září roku 2012 byl objekt ve vlastnictví dlužníka zcela prázdný (nenachází se v něm žádné vybavení). Dne 16.11.2012 došel soudu insolvenční návrh věřitele Ing. Jana anonymizovano . V tomto návrhu navrhující věřitel rovněž uvedl, že dlužník je zahraniční právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku Okresního soudu v Trenčíně, s tím, že v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, oddíl A, vložka 10616 má zapsánu organizační složku se sídlem Luhačovice, Uherskobrodská 204 a s tím, že obchodní zájmy dlužníka se (podle zjištění navrhovatele a ostatních věřitelů) odvíjely výhradně v České republice činností jeho organizační složky. Navrhoval b) v návrhu dále popsal svoji pohledávku vůči dlužníkovi, vzniklou v důsledku odstoupení od smlouvy o využívání bezfosfátové a bezsilikátové technologie praní uzavřené mezi navrhujícím věřitelem a dlužníkem dne 1.3.2002, s tím, že tato pohledávka byla v souladu s ustanovením § 323 obchodního zákoníku uznána vedoucím organizační složky dlužníka Petrem Svobodou co do důvodu a výše 2.324.879 Kč, a dlužník se zavázal zaplatit uvedenou částku do tří dnů od ukončení smluvního vztahu, to je do 4.11.2010. Pohledávka navrhujícího věřitele sestává z jistiny ve výši 2.324.879 Kč a zákonných úroků z prodlení, vyčíslených za období od 5.11.2010 do 5.11.2012 částkou 366.362 Kč. Jako další věřitele dlužníka označil navrhovatel b) Ing. Jan Kostkan společnost DonGemini s.r.o. s pohledávkou ve výši 17.435,44 Kč, společnost F&R, s.r.o. se sídlem Praha 10, Amurská 822/7, PSČ 100 00, identifikační číslo: 45809151 a Mgr. Jiřího Drnovského, Ostrava-Poruba, Hlavní třída 1047/21, identifikační číslo: 75908760 s pohledávkou ve výši 72.000 Kč bez příslušenství. Ke svým návrhům navrhovatelé připojili-mimo jiné-listiny osvědčující existenci svých tvrzených pohledávek vůči dlužníkovi, navrhovatel a) PRIMAVERA, spol. s r.o. dále předložil výpis z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, z něhož vyplývá, že dlužník je zapsán jako vlastník nemovitostí, zapsaných na LV č. 1472 pro obec a katastrální území Luhačovice-občanské vybavenosti bez č.p./č.e. na parc. St. 1274 a občanské vybavenosti bez č.p./č.e. na parc. St. 1275 a pozemků-parc. St. 1274 o výměře 2.162 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), parc. St. 1275 o výměře 65 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a parc. 1811/35 o výměře 6.227 m2 (ostatní plocha, ostatní komunikace). Usnesením ze dne 2.4.2013 č.j. KSBR 37 INS 27779/2011-A-13 vyzval soud dlužníka, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitelů a k tomuto vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, a dále jej vyzval, aby v téže lhůtě předložil soudu seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků) a seznam svých zaměstnanců, opatřené podpisem dlužníka a údajem o tom, že tyto seznamy jsou správné a úplné, spolu s poučením-mimo jiné-o tom, že nesplní-li dlužník povinnost předložit uvedené seznamy, má se za to, že není schopen plnit své peněžité závazky (§ 3 odst. 2, písm. d/ insolvenčního zákona). Usnesení soudu prvního stupně bylo doručeno do datové schránky organizační složky dlužníka Luhačovice, Uherskobrodská 204, PSČ 763 26 fikcí dne 13.4.2013, na adresu sídla dlužníka ve Slovenské republice se nepodařilo doručit, přičemž jako důvod nedoručení písemnosti je uvedeno nelze najít adresáta . Na výzvu insolvenčního soudu dlužník nereagoval. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Po vyhodnocení údajů, uvedených v insolvenčních návrzích, lze předběžně uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku. Vzhledem k tomu, že lze také dovodit, že dlužník je ekonomicky nečinný, je zřejmé, že způsobem řešení jeho úpadku bude konkurs. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přitom činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Insolvenčnímu správci také náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky). Jak soud prvního stupně správně vyložil, účelem složené zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Námitkám odvolatelů je možno přisvědčit potud, že dlužník je-podle údajů, uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí-vlastníkem nemovitostí, dvou objektů občanské vybavenosti a pozemků v katastrálním území Luhačovice, jejichž hodnota podle odborného vyjádření realitní kanceláře EURO CONCEPT, s.r.o. se sídlem Pozlovice, Nivy II/342 (jak vyplývá z odvolatelem Ing. Janem Kostkanem předloženého usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor Zlín, oddělení hospodářské kriminality ze dne 16.5.2013 č.j. KRPZ-3546-57/TČ-2011-150581).

Nicméně již proces zpeněžování majetku insolvenčním správcem, nehledě na ostatní jeho činnosti související se soupisem majetkové podstaty a přezkoumáním přihlášených pohledávek, si vyžádá náklady, které při absenci finančních prostředků nelze zajistit jinak, než zálohou, neboť po správci nelze požadovat, aby tyto náklady do zpeněžení majetku nesl ze svého.

Námitka odvolatele PRIMAVERA, spol. s r.o., že dlužník by měl disponovat finanční hotovostí je za situace, kdy dlužník se k návrhu věřitelů nevyjádřil a nepředložil seznam svého majetku, bez významu, neboť pouze z té skutečnosti (odvolatelem namítané), že po ukončení činnosti v roce 2010 dlužník demontoval a odvezl technologické zařízení (dle odvolatele v hodnotě 1.800.000 Kč) nelze dovozovat, že uvedené technologické zařízení zpeněžil, a že v případě zpeněžení takto získanými peněžními prostředky nadále (to je v roce 2013) disponuje.

Odvolací soud tak uzavírá, že uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je v daném případě nezbytné, nikoli však v té výši, jak byla soudem stanovena.

Potřebná výše zálohy se řídí úvahou o výši možných nákladů, které v období do zpeněžení majetku podstaty insolvenčnímu správci vzniknou. V souvislosti se zpeněžením majetku vzniknou insolvenčnímu správci náklady, přičemž za přiměřenou okolnostem (počtu a povaze nemovitostí-dvou objektů občanské vybavenosti s přilehlými pozemky a příslušenstvím) považuje odvolací soud zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč.

Námitka odvolatele Ing. Jana anonymizovano , že z finančních důvodů není schopen zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatit, neobstojí. Při rozhodování o povinnosti zaplatit zálohu soud nezvažuje majetkové poměry insolvenčního navrhovatele, nýbrž pouze to, zda je záloha v konkrétní věci nezbytná.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a insolvenčním navrhovatelům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne13. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu