3 VSOL 597/2013-A-23
KSBR 24 INS 6484/2013 3 VSOL 597/2013-A-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Honech I 4901, 760 05 Zlín, o insolvenčním návrhu věřitele Raiffeisenbank a.s., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, identifikační číslo osoby 49 24 09 01 a dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.5.2013 č.j. KSBR 24 INS 6484/2013-A-15,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve vztahu k dlužnici m ě n í tak, že dlužnici s e n e u k l á d á povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil věřiteli a dlužnici, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení společně a nerozdílně zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dne 7.3.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužnice na základě insolvenčního návrhu věřitele, který se domáhal zjištění úpadku dlužnice a prohlášení konkursu na její majetek. Soud prvního stupně proto vyzval dlužnici, aby se k insolvenčnímu návrhu vyjádřila a současně ji poučil, že může ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy podat návrh na povolení oddlužení. Výzva byla dlužnici doručena dne 8.4.2013. Dlužnice insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 10.5.2013 (k poštovní přepravě dne 9.5.2013) přistoupila do řízení. Podle soudu prvního stupně bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh věřitele. V takovém případě má dlužník na podání návrhu na povolení oddlužení lhůtu 30 dnů, která počíná běžet dnem, kdy je dlužníku doručen insolvenční návrh věřitele. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh byl podán opožděně, neboť posledním dnem lhůty pro podání návrhu bylo 8.5.2013 a dlužnice podala návrh na povolení oddlužení k poštovní přepravě dne 9.5.2013. A proto u dlužnice je jediným možným řešením úpadku prohlášení konkursu na její majetek. Soud prvního stupně uložil zálohu v maximální výši podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), neboť dlužnice vlastní movité věci v pořizovací ceně 50.000 Kč a nemovitosti, jejichž hodnota není známa. Smyslem zálohy na náklady insolvenčního řízení je především umožnit působení insolvenčního správce od jeho ustanovení do funkce, přičemž složená záloha umožní správci uhradit náklady vzniklé při zjišťovaní majetku dlužnice, který bude patřit do majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm namítla, že její návrh na povolení oddlužení nebyl podán opožděně. Z doručenky dovodila, že výzva jí byla vhozena do schránky až 9.4.2013 a lhůta k podání, vzhledem k tomu, že 8.5.2013 byl státní svátek, tak byla dodržena. Navrhla, aby insolvenční návrh, včetně návrhu na povolení byl přijat.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dál jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř., přičemž se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že odvolání dlužnice směřuje pouze proti důvodům napadeného rozhodnutí) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh věřitele dne 7.3.2013. Usnesením ze dne 12.3.2013 č.j. KSBR 24 INS 6484/2013-A-5 soud prvního stupně dlužnici vyzval, aby se ve věci písemně vyjádřila a současně ji poučil o tom, že nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu může dlužník, který není podnikatelem, podat návrh na povolení oddlužení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2012, sen.zn. 29 NSČR 39/2012). Usnesení bylo dlužnici spolu s podaným insolvenčním návrhem doručeno postupem dle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 8.4.2013. (viz. doručenka připojená k č.l. A-5). Dlužnice následně dne 9.5.2013 podala k poštovní přepravě návrh na povolení oddlužení, který byl soudu prvního stupně doručen dne 10.5.2013.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

Podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ dlužník musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. Podle odstavce 2, návrh na povolení oddlužení podaný opožděné nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost doručovanou do vlastních rukou ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí (uložena v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se doručuje jeho prostřednictvím), považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl; jedná se o lhůtu procesní, připadne-li její konec na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty, kdy dochází k náhradnímu doručení písemnosti nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Po marném uplynutí této lhůty vhodí doručující orgán písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že soudní písemnosti (mimo jiné insolvenční návrh navrhovatele a poučení o právu dlužníka podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu návrh na povolení oddlužení) doručoval soud dlužnici do vlastních rukou prostřednictvím pošty. Protože dlužnice nebyla poštou zastižena na adrese svého bydliště, byla zásilka uložena 29.3.2013 na poště a současně jí byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Po marném uplynutí desetidenní lhůty ji pošta dne 9.4.2013 vložila do domovní schránky dlužnice. Za den doručení písemností se podle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř. považuje den 8.4.2013, a nikoli den 9.4.2013, jak se mylně domnívá dlužnice. Lhůta 30 dnů k podání návrhu na povolení oddlužení počala běžet 9.4.2013 a její poslední 30. den připadl na středu 8.5.2013. Jelikož tento den byl státním svátkem, připadl poslední den lhůty pro podání návrhu na povolení oddlužení v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 věty druhé o.s.ř. na čtvrtek 9.5.2013. Dlužnice podala návrh na povolení oddlužení k poštovní přepravě 9.5.2013, tedy včas.

Lhůtu k podání návrhu na povolení oddlužení považuje odvolací soud za procesní, což znamená, že povinnost podat včas návrh na povolení oddlužení je vázána nikoli na doručení tohoto návrhu poslední den lhůty soudu, ale postačí podání tohoto návrhu k poštovní přepravě. Procesní charakter této lhůty lze dovodit ze skutečnosti, že insolvenční zákon výslovně nestanoví, že lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení má hmotněprávní charakter, a dále ze skutečnosti, že i v případě lhůty k podání přihlášky pohledávky podle ustanovení § 136 odst. 2 IZ ve spojení s ustanovením § 173 odst. 1 IZ se soudní praxe již přiklonila k závěru, že jde o lhůtu procesní (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.4.2008, sp.zn. KSHK 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008-P6, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 49/2009). Obdobně by tomu mělo být i v případě lhůty stanovené dlužníku k předložení reorganizačního plánu podle ustanovení § 316 odst. 5 IZ či lhůty k podání návrhu na prohlášení moratoria (srovnej usnesení Vrchního soudu Praze ze dne 13.1.2010 č.j. KSCB 25 INS 6516/2009, 1 VSPH 799/2009).

Závěr soudu prvního stupně o řešení úpadku dlužnice prohlášením konkursu na její majetek, kdy dlužnice měla návrh na povolení oddlužení podat opožděně a o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, tak shledává odvolací soud za předčasný. Odvolací soud proto za dané situace nešetřil ani majetkové poměry dlužnice, či zda dlužnice splňuje podmínky pro povolení oddlužení, jejich následné posouzení ponechá na úvaze soudu prvního stupně. Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil z části tak, že povinnost k úhradě zálohy se dlužnici neukládá (§ 220 odst.1 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 30. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu