3 VSOL 57/2011-A-24
KSOS 34 INS 9158/2010 3 VSOL 57/2011-A-24

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka CHYTRÉ ŽIDLE, spol. s r.o. se sídlem Ostrava, Landek č.p. 264, PSČ 725 29, IČ: 25815318, o insolvenčním návrhu věřitele Československé obchodní banky, a.s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, IČ: 00001350, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 9158/2010-A-13 ze dne 26.11.2010

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě zjistil úpadek dlužníka CHYTRÉ ŽIDLE, spol. s r.o. (výrok I.), ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Ivanu Santariusovou (výrok II.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok III.) a učinil nezbytné výzvy a oznámení dle insolvenčního zákona ve výrocích IV.-XI.

V důvodech rozhodnutí Krajský soud v Ostravě uvedl, že věřitel návrh odůvodnil tím, že dlužníkovi poskytl kontokorentní úvěr ve výši 1.316.000,-Kč, ke dni sepsání insolvenčního návrhu mu dlužník na jistině neuhradil částku 763.758,63 Kč a spolu s dohodnutým úrokem a úrokem z prodlení mu dluží celkem částku 942.277,19 Kč. Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava eviduje vůči dlužníkovi ke dni 11.8.2010 vykonatelnou pohledávku v celkové výši 902.060,-Kč vzniklou z titulu neuhrazeného pojistného a vyčísleného penále. Dlužník ve vyjádření k návrhu uvedl, že nepopírá skutečnosti uváděné v návrhu, u jednání dne 9.11.2010 doplnil své vyjádření tak, že po podání návrhu se jeho ekonomická situace zhoršila, není schopen hradit své závazky a nachází se v úpadku. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku, neboť navrhovatel osvědčil, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a své závazky není schopen plnit, což vyplývá ze skutečnosti, že závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Vzhledem k dlužníkově tvrzení o jeho bezvýchodné ekonomické situaci rozhodl dále soud prvního stupně, že způsobem řešení úpadku bude konkurs.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl v něm, že po vydání rozhodnutí o úpadku nastaly nové skutečnosti, které vedou k možnosti uspokojit závazky vůči jeho věřitelům. Tvrdil, že realitní kancelář, prostřednictvím které byl zadán prodej nemovitosti Landek č.p. 264 našla vhodného klienta, se kterým vede jednání o prodeji daného objektu. Uvedl, že kupní cena nemovitosti dosahuje 4.000.000,-Kč, což dává možnosti uhradit závazky dlužníka vůči věřitelům.

Navrhující věřitel ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že je považuje za nedůvodné, když bylo prokázáno, že dlužník splňuje znaky úpadku dle ust. 3 odst. 1 písm. a) až c) IZ ve vazbě na § 3 odst. 2 písm. b) IZ a insolvenčnímu soudu tedy nezbylo něž rozhodnout, že se zjišťuje úpadek dlužníka. Poukázal na to, že dlužník tento závěr ve svém odvolání nijak nezpochybňuje a své odvolání opírá o právně nevýznamné tvrzení o možném prodeji nemovitostí. Proto navrhl, aby odvolací soud odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, a že obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze z hlediska vylíčení skutkového stavu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. f) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Soud prvního stupně správně uzavřel, že byly osvědčeny všechny zákonné znaky úpadku. V řízení bylo souhlasným tvrzením dlužníka a věřitele zjištěno, že věřitel má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku z titulu úvěrové smlouvy, stejně tak byla osvědčena pohledávka dalšího věřitele dlužníka (Okresní správy sociálního zabezpečení), přičemž tyto pohledávky byly více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dlužník sám prohlásil, že své závazky není schopen splácet. Na základě těchto skutečností nelze dojít k jinému závěru, než že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Správnost tohoto závěru (ke dni vydání rozhodnutí soudu prvního stupně) ostatně dlužník nezpochybňoval ani v odvolání.

Ani tvrzení dlužníka, že může prodejem nemovitostí získat peněžní prostředky k úhradě svých závazků však nemá na správnost napadeného usnesení žádný vliv. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně o úpadku, se v odvolacím řízení nepřihlíží (ust. § 141 odst. 1 IZ). Účinky rozhodnutí o úpadku a o způsobu řešení úpadku nastaly zveřejněním napadeného usnesení v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ). Bylo-li rozhodnuto o způsobu řešení úpadku konkursem, dispoziční oprávnění k majetku dlužníka přešlo prohlášením konkursu na insolvenčního správce (§ 229 odst. 3 písm. b/ IZ), který proto může jako jediný s majetkem dlužníka nakládat. Je proto nerozhodné, zda by dlužník byl schopen nemovitosti zpeněžit za cenu převyšující veškeré jeho závazky, protože k jejich zpeněžení není po prohlášení konkursu oprávněn. Po prohlášení konkursu lze majetek dlužníka zpeněžovat pouze postupem dle ust. § 283-295 IZ, přičemž úkony směřující ke zpeněžení je oprávněn činit pouze insolvenční správce.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení v napadeném rozsahu potvrdil jako ve výroku věcně správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže dovolací soud na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce ve věci samé zásadní význam.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu navrhovateli se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 10. března 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu