3 VSOL 569/2015-A-9
KSOS 39 INS 10721/2015 3 VSOL 569/2015-A-9

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka RSPM Praha s.r.o., se sídlem Hranice, Hranice I -Město, Nádražní 551, PSČ: 753 01, identifikační číslo osoby: 24212873, o insolvenčním návrhu věřitele NWC Praha s.r.o., se sídlem Praha 9, Lihovarská 1060/12, PSČ: 190 00, identifikační číslo osoby: 24142026, zastoupeného JUDr. Tomášem Novákem, advokátem se sídlem Praha 6, Verdunská 37, PSČ: 160 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.4.2015, č.j. KSOS 39 INS 10721/2015-A-3,

tak to:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p ot vr z uje .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odův odně ní:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh věřitele (výrok I.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů insolvenčního řízení (výrok II.).

Na odůvodnění uvedl, že věřitel se insolvenčním návrhem, doručeným soudu prvního stupně dne 23.4.2015, domáhal zjištění úpadku dlužníka. V návrhu tvrdil svou pohledávku za dlužníkem z nesplaceného úvěru dle označené úvěrové smlouvy ve výši celkem 2.241.706,91 Kč, a dále tvrdil, že za dlužníkem eviduje další 2 pohledávky ze dvou smluv o dílo, od nichž věřitel odstoupil pro neplnění závazků dlužníka. Tím mu vznikl nárok na smluvní pokuty a na vrácení dlužníku předané dokumentace k výrobě strojů. Pohledávky na smluvních pokutách činí celkem 503.223,31 EUR a pohledávka za vydání dokumentace ke strojům dle vyčíslení dlužníka částku 565.550 EUR. Jako další věřitele dlužníka v insolvenčním návrhu označil společnost Dynamica, a.s., která má vůči dlužníku pohledávku 596.794 Kč. Ve vztahu k této pohledávce byl dne 19.3.2015 vydán Okresním soudem v Přerově pod č.j. 16 C 28/2015-17 elektronický platební rozkaz. Další věřitelem dlužníka je společnost ATALIAN KAF Facility s.r.o., s pohledávkou ve výši 450.902,40 Kč s příslušenstvím, ohledně níž byl vydán Okresním soudem v Přerově pod č.j. EPR 229309/2014-4 dne 3.12.2014 elektronický platební rozkaz. Posledním v návrhu označeným věřitelem je Finanční úřad pro Olomoucký kraj s pohledávkou z titulu daně z nemovitostí. O všech těchto závazcích dlužníka věřitel tvrdil, že jsou déle než 3 měsíce po splatnosti. Na tomto základě dospěl soud prvního stupně k závěru, že věřitel v insolvenčním návrhu popsal okolnosti o vzniku svých pohledávek za dlužníkem, avšak z návrhu nelze mít za osvědčené, že dlužník se nachází v úpadku pro platební neschopnost, neboť u závazků vůči dalším věřitelům není uvedena jejich splatnost (v této souvislosti soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.12.2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2011). Tento údaj nevyplývá ani z přiložených listin, neboť z vyrozumění o převedení přeplatku lze dovodit pouze to, že nedoplatek daně za převod nemovitostí byl Finančním úřadem pro Olomoucký kraj dlužníkovi vykázán dne 9.4.2015. Údaje o právní moci k návrhu připojených platebních rozkazů či jejich doručení dlužníkovi zcela chybí a z data vydání platebních rozkazů nelze učinit závěr o platební neschopnosti dlužníka. Z podaného návrhu tak nelze mít prokázánu některou z domněnek platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona. Proto insolvenční návrh neobsahuje rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka a soud insolvenční návrh odmítl. O nákladech insolvenčního řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 3 o.s.ř., když dlužníku v souvislosti s vedením insolvenčního řízení náklady nevznikly.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal věřitel (dále též odvolatel ) včasné odvolání. Namítal, že z jeho odůvodnění neplyne, z jakého konkrétního důvodu, který je uveden v ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, soud insolvenční návrh odmítl, zda insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti, či zda je nesrozumitelný či neurčitý. Podle odvolatele napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť ve vztahu k pohledávce dalšího věřitele Dynamica, a.s. měl soud k dispozici důkaz o tom, že jiný soud konstatoval, že nejpozději ke dni 19.3.2015 existoval splatný dluh dlužníka a odvolatel uvedl a prokázal bezpochyby splatnost této pohledávky k uvedenému dni. Ve vztahu k pohledávce dalšího věřitele ATALIAN KAF Facility s.r.o. měl soud k dispozici důkaz o tom, že jiný soud konstatoval, že nejpozději ke dni 3.12.2014, kdy byl vydán elektronický platební rozkaz, existoval dluh dlužníka, a proto odvolatel uvedl a prokázal, že tato pohledávka byla bezpochyby splatná 3.12.2014. Odvolatel tedy svým návrhem prokázal , že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto není schopen plnit. Soud prvního stupně dle názoru odvolatele pochybil i procesně, neboť se insolvenčním návrhem zabýval z pohledu splnění předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku, což plyne z té části odůvodnění, v níž soud uvedl, že z návrhu nelze mít za osvědčený úpadek dlužníka pro platební neschopnost a že údaje o splatnosti pohledávek nelze dovodit ani z přiložených listin. Soud tak dle názoru odvolatele, aniž by provedl řízení a odpovídající procesní úkony, učinil věcné rozhodnutí (ust. § 143 odst. 1, 2 insolvenčního zákona), aniž by v odůvodnění napadeného usnesení vůbec uvedl co jím zjištěná údajná absence splatných pohledávek představuje z hlediska aplikace ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona . Rovněž proto není napadené usnesení řádně zdůvodněno. Odvolatel je toho názoru, jeho insolvenční návrh splňuje požadavky na úplnost, je srozumitelný a určitý a není dán důvod pro jeho odmítnutí vzhledem k údajné absenci splatných pohledávek dalších věřitelů neboť návrh obsahuje tvrzení a právně vysoce právně kvalitní důkazy o existenci splatných pohledávek dalších věřitelů s požadovanou dobou splatnosti, což potvrzuje skutečnost, že soud fakticky rozhodl meritorně. Jeho insolvenční návrh tak splňuje veškeré požadavky na úplnost, srozumitelnost a určitost tak, aby bylo možno v zahájeném insolvenčním řízení řádně pokračovat. V odvolacím řízení navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K odvolání dále připojil upomínku věřitele Dynamica, a.s. ze den 4.5.2015 dlužníku a návrh věřitele ATALIAN KAF Facility s.r.o. na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož vyplývá, že splatná pohledávka existovala již 17.12.2013.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud pro stručnost odkazuje na skutečnosti o dosavadním průběhu insolvenčního řízení a popis tvrzení o pohledávce odvolatele, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, která jsou správná. Z obsahu insolvenčního návrhu dále vyplývá, že v jeho bodu III., označeném jako Další splatné závazky dlužníka , se uvádí:

1. Dlužník má další splatné peněžité závazky vůči společnosti Dynamica, a.s. se sídlem Vídeňská 181/102i, 619 00 Brno, IČO 26221322 ve výši 596.794 Kč s příslušenstvím, přičemž ohledně tohoto nároku již byl vydán platební rozkaz Okresním soudem v Přerově pod č.j. 16 C 28/2015-17. 2. Dále má dlužník splatné peněžité závazky vůči společnosti ATALIAN KAF Facility, s.r.o. se sídlem 17. listopadu 1434, Mladá Boleslav II, 293 01 Mladá Boleslav, IČO 25089447 ve výši 480.902,40 Kč s příslušenstvím, přičemž ohledně tohoto nároku byl již vydán elektronický platební rozkaz Okresním soudem v Přerově pod č.j. EPR 229309/2014-4. 3. Dlužník má další splatné peněžité závazky vůči Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, a to z titulu nezaplacené daně z nemovitých věcí ve výši 130.536 Kč. 4. I tyto dluhy dlužníka jsou po splatnosti po dobu delší 3 měsíců a jejich neuhrazení tito věřitelé spojují s platební neschopností dlužníka. 5. Jako důkaz k těmto svým tvrzením odvolatel v bodě III. insolvenčního návrhu označil: platební rozkaz Okresního soudu v Přerově pod č.j. 16 C 28/2015-17 ze dne 19. března 2015, elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Přerově pod č.j. EPR 229309/2014-4 ze dne 3. prosince 2014 a vyrozumění Finančního úřadu pro Olomoucký kraj o převedení přeplatku na částečnou úhradu dlužné daně ze dne 13. dubna 2015.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Judikatorní praxe byla při posuzování náležitostí věřitelského insolvenčního návrhu sjednocena především závěry formulovanými Nejvyšším soudem v soudem prvního stupně citovaném usnesení ze dne 21.12.2011 sen. zn. 29 NSČR 14/2011, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2012 (dále též R 44/2012). V souvislosti s insolvenčním návrhem odvolatele připomíná odvolací soud rovněž závěr vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009 (dále též R 91/2019), podle něhož povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

Odvolací soud předně uvádí, že z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, z jakých důvodů posoudil soud prvního stupně insolvenční návrh jako neprojednatelný (o čemž ostatně svědčí i polemika odvolatele se závěry soudu prvního stupně) a nelze je proto mít za řádně nezdůvodněné. S odvolatelem lze souhlasit pouze v tom směru, že postup soudu prvního stupně, který z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku dlužníka v návrhu hodnotil také obsah k návrhu připojených listin, nebyl správný (jak plyne ze závěru formulovaného v R 91/2009). Z této skutečnosti a z toho, že v odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že z insolvenčního návrhu nelze mít za prokázáno , že dlužník je v platební neschopnosti pro některou z domněnek dle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, však v žádném případě nelze dovozovat, že soud hodnotil insolvenční návrh věcně. Tento názor odvolatele není správný.

V této věci soud prvního stupně uzavřel, že v insolvenčním návrhu jsou popsány okolnosti o vzniku pohledávek odvolatele jako insolvenčního navrhovatele za dlužníkem. V návrhu však chybí vylíčení skutečností osvědčujících úpadek dlužníka pro platební neschopnost, neboť v něm není uvedena splatnost závazků dlužníka vůči dalším označeným věřitelům. S tímto závěrem soudu prvního stupně odvolatel nesouhlasí, protože podle jeho názoru v návrhu uvedl a prokázal splatnost pohledávky dalšího věřitele Dynamica, a.s. ke dni 19.3.2015 a dalšího věřitele ATALIAN KAF Facility, s.r.o. ke dni 3.12.2014, kdy o těchto pohledávkách rozhodl nalézací soud.

Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností o obsahu bodu III. insolvenčního návrhu, žádné tvrzení o splatnosti pohledávek dalších dvou věřitelů v něm uvedeno není. Stejně tak není uveden údaj o splatnosti pohledávky třetího označeného věřitele, Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Z údajů v bodu III. návrhu vyplývá jen to, že pohledávky dalších dvou věřitelů (Dynamica, a.s. a ATALIAN KAF Facility, s.r.o.) jsou vykonatelné a na základě čeho. Ze skutečnosti, že v návrhu jsou jako důkaz o existenci tvrzených pohledávek označeny listiny, přičemž u každé z nich je uvedeno datum vydání či vyhotovení, nelze dovodit konkrétní tvrzení odvolatele o dnu splatnosti pohledávek dalších věřitelů dlužníka. Uvedená data se váží k listinám, kterými odvolatel hodlal osvědčit své neurčité tvrzení o tom, že tyto dluhy dlužníka jsou po splatnosti po dobu delší 3 měsíců . To, že označené listiny byly k návrhu připojeny, je z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku dlužníka nevýznamné (viz závěr formulovaný v R 91/2009), a argumentace odvolatele, že soud měl k dispozici důkaz o tom, že jiný soud konstatoval existenci splatného dluhu dlužníka, je právně bezcenná. Závěr soudu prvního stupně,

že odvolatel v insolvenčním návrhu neuvedl konkrétní datum splatnosti alespoň jedné z pohledávek dalších věřitelů, je správný.

Protože v insolvenčním návrhu absentuje tvrzení o splatnosti alespoň jedné pohledávky dalšího věřitele dlužníka, nelze z něj dovodit, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva) vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, tedy znaky úpadku ust. § 3 odst. 1, písm. a) a b) IZ. Již proto insolvenční návrh neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku dlužníka a je vadný. Bylo by proto nadbytečné zabývat se otázkou, zda z návrhu vyplývá, že dlužník není schopen své závazky plnit (znak úpadku dle ust. § 3 odst. 1, písm. c/ IZ). Závěr, že vzhledem k absenci údaje o splatnosti závazku dlužníka vůči alespoň jednomu z dalších věřitelů neplyne z návrhu domněnka platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 2, písm. b) IZ, je ovšem zřejmý.

V řízení o návrhu, v němž nejsou uvedeny konkrétní okolnosti, z nichž vyplývá úpadek dlužníka, nelze pokračovat, neboť takový vadný návrh nedovoluje o věci rozhodnout (není v něm vymezeno, čím by se měl insolvenční soud v řízení zabývat). Případný souhlas či nesouhlas dlužníka s (vadným) insolvenčním návrhem věřitele nemá pro závěr o tom, že o úpadku dlužníka nelze na základě vadného insolvenčního návrhu rozhodnout, žádný právní význam (srov. R 44/2012).

Pokud odvolatel v odvolání doplnil tvrzení o splatnosti pohledávek dalších věřitelů dlužníka Dynamica, a.s. a ATALIAN KAF Facility s.r.o., nelze k těmto doplněným tvrzením z hlediska posouzení náležitostí insolvenčního návrhu přihlížet, neboť vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel právně významným způsobem odstranit nejpozději do dne, kdy insolvenční soud jeho insolvenční návrh odmítl (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2008, sen. zn. 1 VSPH 5/2008, uveřejněné pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud se z výše uvedených důvodů ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že insolvenční návrh odvolatele neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku dlužníka pro platební neschopnost a v řízení o něm nelze pokračovat. Proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému dlužníku podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

P ou če ní: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu navrhovateli se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 25. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu