3 VSOL 562/2013-A-9
KSBR 44 INS 15783/2013 3 VSOL 562/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem v Lesné 24, PSČ 671 02, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.6.2013 č.j. KSBR 44 INS 15783/2013-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí insolvenční soud odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že insolvenční návrh dlužník nepodal samostatným podáním, nýbrž s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení, ve kterém pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek je určena kolonka 06. Tento bod však dlužník vyplnil nedostačujícím způsobem, neboť absentují zde konkrétní informace o splatnosti pohledávek alespoň dvou věřitelů, které není schopen platit. Dlužník u jednotlivých závazků pouze uvedl, kdy na ně byla provedena poslední platba; z údajů o datu o poslední platbě však nemůže soud bez dalších informací o frekvenci splátek dlužníka (zda se jedná o splátky týdenní, měsíční, čtvrtletní atd.) splatnost závazků dlužníka dovodit. Chybějící údaje o splatnosti závazků nejsou uvedeny ani v kolonkách 19 a 20 formuláře. Údaje o splatnosti závazků dlužníka neobsahoval ani předložený seznam závazků, protože dle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1.3.2012 sen. zn. 29 NSČR 38/2010 údaje o splatnosti jednotlivých závazků musí seznam závazků obsahovat tak, aby jej bylo možno považovat za správný a úplný a zohlednit tak při zkoumání, zda dlužník dostatečně popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek či hrozící úpadek.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, kterým se domáhá změny napadeného usnesení tak, že jeho insolvenční návrh nebude odmítnut. Poukazuje na přílohy insolvenčního návrhu, respektive seznam závazků, ve kterém uvedl identifikaci věřitele, číslo závazku, měsíční splátku a kdy byla naposledy splátka zaplacena. Podle obsahu podaného odvolání dlužník tedy má za to, že insolvenční návrh potažmo seznam závazků, je dostačující k tomu, aby na základě podaného insolvenčního návrhu bylo pokračováno v dalším řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu podaného insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že návrh byl podán jako součást návrhu na povolení oddlužení, přičemž v bodě 06 formulářového návrhu na povolení oddlužení, který je určen pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek dlužníka, dlužník uvedl, že má osm závazků v celkové výši 806.782 Kč. Dlužník zde označuje jednotlivě své věřitele, uvádí, kdy na jednotlivé závazky byla provedena poslední platba, případně že se jedná o vykonatelné závazky, když byl vydán exekuční příkaz, rovněž tak uvádí výši jednotlivých závazků. Skutkově pak popisuje, že do úpadkové situace se dostal v roce 2007, když přišel o práci a jeho manželka pobírala pouze mateřský příspěvek. Žádá, aby všechny závazky, to je jeho závazky a závazky manželky, byly posuzovány společně. Prohlašuje, že není podnikatelem a nemá žádné dlužníky, všechny jeho dluhy jsou více jak 30 dní po splatnosti a není schopen je splácet více jak tři měsíce. K podanému insolvenčnímu návrhu dlužník předložil seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, mimo jiné též seznam závazků, který podepsal prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, v tomto seznamu závazků uvedl celkem osm věřitelů, když věřitele označil jejich obchodní firmou, uvedl, zda se jedná o závazek zajištěný či nikoliv, popsal aktuální stav závazku, u čtyř závazků uvedl výši splátky a to, že se jednalo o splátku měsíční, respektive v jednom případě o splátku týdenní, u tří závazků, u nichž uvedl výši splátky a frekvenci placení, pak uvedl, kdy byla provedena poslední úhrada, označil aktuální výši závazků a u všech závazků pak uvedl, že je nepopírá co do důvodu a výše a rovněž tak prohlásil, že žádný z věřitelů není mu blízkou osobou.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu podaného insolvenčního návrhu se odvolací soud neztotožňuje se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, které by osvědčovaly jeho úpadek.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010, formuloval Nejvyšší soud ČR. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některých ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Při posuzování toho, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nutno také vyjít ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem ČR v jeho rozhodnutí ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů v takovém seznamu obsažených se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek.

V přezkoumávané věci dlužník předložil seznamy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, to je seznam svého majetku, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců. Tyto listiny tvoří povinné (insolvenčním zákonem předepsané) přílohy insolvenčního návrhu, jejichž obsah je současně definován insolvenčním zákonem. Pokud jde o seznam závazků, Nejvyšší soud ČR pak dále ve svém dalším rozhodnutí ze dne 1.3.2012 sen. zn. 29 NSČR 38/2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2012 uzavřel, že nezbytnou obsahovou náležitostí seznamu závazků musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka.

Dlužníkem předložený seznam závazků kromě podepsaného prohlášení o jeho úplnosti a správnosti a uvedení výše jednotlivých závazků, pak také obsahuje náležitosti formulované v ustanovení § 104 odst. 3 IZ. Pokud jde o splatnost uvedených závazků, ta zde sice uvedena není, nicméně dlužník u třech svých věřitelů uvádí výši splátky, údaj o tom, že se jednalo o měsíční splátky a datum, kdy byla provedena poslední úhrada (jedná se o věřitele SMART Capital, a.s., kdy výše splátky je zde uvedena 4.000 Kč měsíčně a datum poslední úhrady 20.6.2009, Český inkasní kapitál, a.s., kdy výše splátky je uvedena 498 Kč měsíčně a datum její poslední úhrady 20.9.2008 a věřitele BODOS, a.s., kdy výše splátky je uvedena

1.000 Kč měsíčně a datum poslední úhrady 20.11.2002). Jsou-li uvedeny údaje o frekvenci jednotlivých splátek a data, kdy byla provedena poslední úhrada, lze podle přesvědčení odvolacího soudu dovodit, kdy nastala splatnost těchto závazků, byť údaj o splatnosti těchto závazků zde výslovně uveden není. Ze seznamu závazků dlužníka lze tak dovodit, že dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek, když z tohoto seznamu vyplývá, že má nejméně tři věřitele vůči nimž má peněžité závazky, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a že s ohledem na datum splatnosti těchto závazků je neplní více jak po dobu tří měsíců.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto změnil (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) napadené usnesení tak, že rozhodl o neodmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka, když dlužníkem uvedené údaje v seznamu závazků jsou dostačující pro to, aby v řízení o podaném insolvenčním návrhu mohlo být pokračováno.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníkovi běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 30. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu