3 VSOL 55/2018-B-100
č. j. KSOS 33 INS 19045/2013 3 VSOL 55/2018-B-100

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužníka: Daniel anonymizovano , anonymizovano , IČO: 67686842 bytem V Koutě, 747 92 Háj ve Slezsku-Lhota zastoupený obecným zmocněncem Janem Hájkem bytem náměstí C. Lelka 70, 747 22 Dolní Benešov

o návrhu dlužníka na zproštění insolvenční správkyně funkce

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2017 č. j. KSOS 33 INS 19045/2013-B-91

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2017 č. j. KSOS 33 INS 19045/2013-B-91 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh, aby dosavadní insolvenční správkyně Ing. Jaroslava Dlabolová, IČO: 72536683, byla zproštěna funkce. 2. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník sám či prostřednictvím svého zmocněnce již dříve učinil v průběhu řízení řadu podání, na která navázal návrhem ze dne 3. 5. 2017 a jeho doplněními. Všechna podání jsou nesourodá, nejednoznačná, na samé hranici projednatelnosti, dlužník velmi často zmiňuje trestní řízení. Z pohledu průběhu insolvenčního řízení je třeba uzavřít, že z podání dlužníka lze vysledovat nespokojenost s činností insolvenční správkyně, a to ve vztahu ke správě a zpeněžování majetku podstaty a k přezkumu pohledávky věřitele č. 6 Ing. Martina Gavlase. Dlužník však konkrétní výhrady, které by mohly být předmětem cíleného dokazování, k postupu správkyně nevznáší, soud proto při rozhodování o návrhu vychází z celého obsahu spisu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

3. Žádné konkrétní porušení povinností správkyní či její neodborný postup není ani tvrzen, ani nevyplývá z obsahu spisu. Postup správkyně popsaný v jejím komplexním vyjádření ze dne 10. 8. 2017 soud považuje za rozumný, správný, odpovídající povaze majetku podstaty, když správkyně přesvědčivě vysvětlila svůj postup v průběhu konkursu. Dlužníku bylo umožněno, aby zajistil úhradu svých dluhů tak, aby nedošlo ke zpeněžení majetku podstaty, dlužník však svůj příslib nenaplnil, a ani neoznačil žádného zájemce o koupi majetku podstaty nabízející nejvyšší cenu. Z ničeho nevyplývá, že by insolvenční správkyně prodala či snad zamýšlela prodat majetek podstaty za nižší než nejvyšší nabízenou cenu. Z fotografií založených ve spise je zřejmé, že na pozemcích podstaty se nachází staré věci s minimální hodnotou-jejich ostraha či pojištění vzhledem k nákladům nepřichází do úvahy. Z obsahu spisu rovněž neplyne, že by správkyně cokoliv zanedbala ve vztahu k vymáhání pohledávek dlužníka. Dlužníku bylo opakovaně vysvětleno, že insolvenční zákon neumožňuje opakovaný přezkum pohledávky. Z obsahu spisu neplyne žádný důvod pro zproštění funkce insolvenční správkyně, proto soud návrh dlužníka zamítl. 4. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž uvedl, že trvá na odvolání insolvenční správkyně Ing. Jaroslavy Dlabolové, a to z důvodu nečinnosti při projednání ve věci 3 T 154/2012, když podle jeho názoru se správkyně měla domáhat náhrady škody, u soudních jednání byla dvakrát, takže o pohledávkách dobře ví. Tvrdí, že rodiče mají o nemovitost zájem, ale až co se vyřeší všechny nesrovnalosti, na které upozorňuje. Poukazuje na nečinnost insolvenční správkyně v tom, že není dořešena náhrada škody po požáru, jakož i další trestná činnost projednávaná pod konkrétními spisovými značkami. Má za to, že je více než zřejmé, že celá insolvence, jakož i krádeže a poškozování majetku, jsou účelové, s tímto postupem nesouhlasí a trvá na odvolání insolvenční správkyně. Tvrdí, že insolvenční správkyně dosud neprovedla ani soupis majetku dle kupních smluv, které byly dodány soudu a jsou psány na Ing. Martina Gavlase, tyto stroje byly a jsou na jeho pozemku, a zbytek byl odcizen Radkou Mališovou a jejími rodinnými příslušníky. Argumentuje tím, že škoda, která mu byla způsobena, přesahuje částku 5 mil. Kč. Má za to, že se jedná o dostatečná pochybení pro odvolání insolvenční správkyně. Poukazuje na to, že po svém propuštění bude uplatňovat veškeré vzniklé škody, jakož i zveřejnění kauzy v médiích; pachatelé jsou již známi a snaží se dostat k jeho pozemkům, které ovšem prodávat nebude. Upozorňuje, že žádal o veřejné jednání za účelem narovnání svých dluhů. Z obsahu podaného odvolání lze dovodit, že dlužník se domáhá změny napadeného usnesení tak, že návrhu na zproštění funkce insolvenční správkyně bude vyhověno. 5. Insolvenční správkyně ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že podle jejího názoru se již několikrát k neustále se opakujícím námitkám dlužníka vyjadřovala ve svých průběžných zprávách. Pokud dlužník argumentuje jednáním ve věci 3 T 154/2012, tak k tomu uvádí, že v tomto řízení nedošlo k pravomocnému rozhodnutí, ze kterého by bylo patrné, zda je paní Mališová povinna uhradit dlužníkovi nějakou škodu. K pohledávkám věřitele Ing. Martina Gavlase se vyjadřovala již v minulosti také několikrát. Co se týká další trestné činnosti způsobené na majetku dlužníka či jeho otce nacházejícím se na pozemcích dlužníka, a to: KRPT-256402/TČ-2016-070612, KRPT-124063/TČ-2016-070612, KRPT-93933/TČ-2016-070612, KRPT-255718/TČ-2015- 070612 a KRPT-120579/TČ-2014-070671, dle sdělení Policie ČR nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k objasnění případu, což platí i u trestního oznámení ohlášeného v souvislosti s požárem nemovitosti dlužníka. Soupis majetku třetí osoby není v její kompetenci,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

do dnešního dne nebyly dlužníkem žádné jeho závazky uhrazeny, jak deklaroval v minulosti a jak uvádí ve svém odvolání, že učiní. 6. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka důvodné není. 8. Z obsahu spisu vyplývají následující skutečnosti: -usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2014 č. j. KSOS 33 INS 19045/2013-A-20 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena Ing. Jaroslava Dlabolová; -podáním z 30. 5. 2017 dlužník uvedl, že podává stížnost pro porušení zákona a nečinnost Krajského soudu v Ostravě ve věci dokazování pohledávek Ing. Martin Gavlas, trestní věc 3 T 154/2012, škody páchané pachateli ze strany zájemce o koupi uvedeného pozemku . Dlužník uvedl, že z těchto důvodů žádá o zastavení další činnosti insolvenční správkyně, která poškozuje věřitele i jeho osobu . Dále uvedl, že škody páchané pachateli činí už více jak 5 mil. Kč a na další škody způsobené prodejem pozemku upozorňuje. Uvádí, že 5 600 m má tržní cenu nejméně 3 mil. Kč; -podáním z 23. 6. 2017 dlužník požádal o odvolání insolvenční správkyně z důvodu poškozování jeho osoby i věřitelů. Dále uvedl, že žádá nařízení jednání za účelem doložení škod a pojistného plnění pojišťovnou AXA, dále doložení všech trestních oznámení za dobu působení insolvenční správkyně. Dále žádá doložení plnění škod ve věci 3 T 154/2012 a projednání pohledávky Ing. Martina Gavlase, která je podle jeho názoru neoprávněná; -podáním z 24. 6. 2017 dlužník prostřednictvím svého zmocněnce sdělil, že žádá okamžité odvolání insolvenční správkyně a žádá veškeré zpeněžování do vyřešení trestné činnosti pachatelů pozastavit a současně žádá o jmenování nového insolvenčního správce. Současně sděluje, že z důvodu neodvolání insolvenční správkyně předal věc státnímu zastupitelství v Opavě, kterou převzala hospodářská kriminální policie ČR a věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a byly zahájeny úkony trestního řízení; -podáním z 1. 8. 2017 dlužník uvedl, že s ohledem na nové skutečnosti podal u Okresního soudu v Opavě žádost o obnovu řízení ve věci sp. zn. 3 T 154/2012. Poukazuje na organizovanou skupinu, která měla způsobit škodu přesahující 5 mil. Kč, účelem této organizované skupiny či zločinného spolčení bylo poškodit jeho osobu, dále jeho otce, Martina Gavlase či Modrou pyramidu s tím, že dalším zúčastněným je společnost AXA. Co se týče snah získání jeho stavebního pozemku, je snaha celého podvodu více než zřejmá, úmyslné požáry a zlodějny.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

9. Insolvenční správkyně ve svém vyjádření z 10. 8. 2017 k námitkám dlužníka uvedla, že jí nebyly předány žádné dokumenty prokazující existenci pohledávek dlužníka; tyto jsou ze strany dlužníka pouze tvrzeny, a vzhledem k tomu, že nemá žádné listiny, nemůže tyto pohledávky ani vymáhat. K pohledávce Ing. Martina Gavlase uvádí, že tento věřitel pohledávku v insolvenčním řízení řádně uplatnil a doložil; dlužník však nedoložil existenci své pohledávky za tímto věřitelem a nepředal jí doklady osvědčující jeho tvrzenou pohledávku vůči Ing. Gavlasovi. Není možné pohledávku věřitele snížit, protože takový postup insolvenční zákon neumožňuje. Nesouhlasí s tvrzením, že chce prodat majetek sepsaný v majetkové podstatě za nejnižší nabídku-toto tvrzení je zcela lživé. Neprodává dosud movitý majetek, to znamená, že neexistuje kupec s nejnižší nabídkou; je připravena uzavřít kupní smlouvu se zájemcem s nejvyšší nabídkou na prodej nemovitostí, respektive se zájemcem s druhou nejvyšší nabídkou, neboť zájemce s nejvyšší nabídkou ztratil o koupi nemovitostí z důvodu průtahů jí nezaviněných zájem. Znalci, kterému zadala odhad obvyklé ceny, nebyl dlužníkem umožněn přístup do nemovitosti, z toho důvodu pouze provedl posouzení obvyklé ceny nemovitostí. Tvrzení dlužníka, že zájemcem, se kterým je připravena uzavřít kupní smlouvu, je MERKO MLÝN s.r.o., je též nepravdivé. K námitce, že nezabezpečila objekt (nemovitý majetek sepsaný v majetkové podstatě), uvádí, že v majetkové podstatě nejsou prostředky k zajištění ostrahy objektu, když obvyklá cena za ostrahu je 72.000 Kč měsíčně. K námitce, že podpojistila nemovitost, uvádí, že nemovitost pojistila na 2.410.000 Kč, což je částka značně převyšující odhad znalce. Pokud by pojistila nemovitost na 10 mil. Kč, pouze by zatížila majetkovou podstatu vyšším pojistným. K tomu, že nezabezpečila věci nacházející se na pozemku dlužníka, uvádí, že věci jsou nepojistitelné, neboť je nelze zabezpečit. V případě jejich převozu do hlídaného skladu by jejich převoz a nájem pravděpodobně převýšil hodnotu, za kterou je možno tyto věci zpeněžit. Netuší, na základě čeho by měla zmocněnci dlužníka uhradit škodu ve výši 3 mil. Kč. Pokud mu vznikla škoda na majetku nacházejícím se na pozemku dlužníka, měl si ho lépe zabezpečit, případně odvézt, k čemuž byl z její strany opakovaně vyzýván. Insolvenční správkyně dále uvedla, že trvale spolupracuje s Policií České republiky, a to jak ve věci nehrazeného výživného ze strany dlužníka, šetřeného požáru v nemovitosti, a dále ve věci znehodnocení či odcizení věcí z pozemku dlužníka a též ve věci podaného trestního oznámení na její osobu Janem Hájkem. 10. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou dány důvody pro to, aby insolvenční správkyně byla zproštěna funkce. 11. Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ, insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. 12. Podle ustanovení § 36 IZ, insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odstavec 1). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odstavec 2).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

13. Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 IZ je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 IZ, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 IZ, nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem (srovnej závěry vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 6. 2014 sen. zn. 2 VSOL 358/2014, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2014). 14. Z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že insolvenční správkyně při výkonu funkce nepostupuje svědomitě či s odbornou péčí. Z obsahu spisu naopak vyplývá, že insolvenční správkyně podává pravidelně zprávy o své činnosti, reaguje na výzvy soudu či podání dlužníka. 15. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně, které učinil ohledně jednotlivých námitek dlužníka ve vztahu k namítané činnosti insolvenční správkyně, a proto v plném rozsahu odkazuje na tyto závěry vyjádřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 16. Dlužník v podaném odvolání opětovně poukazuje na to, že insolvenční správkyně je nečinná, když neuplatňuje pohledávky vzešlé z trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 154/2012. Insolvenční správkyně k tomu uvedla, že v trestním řízení nedošlo k pravomocnému rozhodnutí, ze kterého by bylo patrno, že paní Mališová je povinna uhradit dlužníku nějakou škodu. Podle odvolacího soudu, pokud má dlužník povědomost o existenci nějakých svých pohledávek, ať již vůči paní Mališové, či vůči jiným věřitelům, měl by zcela jasně konkretizovat, o jaké pohledávky se jedná (to je uvést jejich výši a právní důvod), a insolvenční správkyni předložit patřičné doklady tak, aby mohla přistoupit k vymáhání těchto pohledávek. 17. K pohledávce Ing. Martina Gavlase, kterou dlužník opětovně zmiňuje v podaném odvolání, odvolací soud uvádí to, co již uvedl soud prvního stupně. Pohledávka tohoto věřitele je zjištěna na základě výsledků přezkumného jednání, tuto pohledávku nelze opětovně přezkoumávat a rovněž tak ji nelze snižovat o údajnou tvrzenou pohledávku dlužníka vůči tomuto věřiteli. 18. K námitce škody vzniklé při požáru nemovitosti dlužníka se vyjádřila insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání, kdy poukázala na to, že ze strany pojišťovny bylo hrazeno plnění ve výši 306.318 Kč, přičemž i nadále s touto pojišťovnou jedná o poskytnutí vyššího plnění, takže nelze uzavřít, že by insolvenční správkyně v tomto směru byla nečinná a záležitost žádným způsobem neřešila. Pokud dlužník odkazuje na další trestnou činnost označenou jednotlivými spisovými značkami, tak i k tomu se insolvenční správkyně vyjádřila a uvedla, že v těchto věcech dle zjištění policie nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k objasnění případů, což platí i u trestního oznámení ohlášeného v souvislosti s požárem nemovitosti dlužníka. 19. K námitce dlužníka, že insolvenční správkyně neprovedla ani soupis majetku dle kupních smluv, které byly dodány k soudu a jsou psány na Ing. Martina Gavlase se nelze blíže vyjádřit, protože

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

dlužník neuvádí, o čí majetek by se mělo jednat a z jakého důvodu by měl být sepsán do majetkové podstaty. K tomu odvolací soud pouze uvádí, že podle ust. § 205 odst. 4 IZ majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména, jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. 20. Pokud dlužník ve svém podání ze 4. 2. 2018 uvádí, že žádá o účast na jednání odvolacího soudu z důvodu doložení důkazu o organizované skupině pachatelů, tak k tomu odvolací soud uvádí, že předmětem insolvenčního řízení není projednávání tvrzení dlužníka o údajné trestné činnosti organizované skupiny pachatelů. Tyto věci by měly být řešeny v trestní věci u Okresního soudu v Opavě, ohledně níž, jak dlužník uvedl, byla podána žádost o obnovu řízení. Insolvenční zákon umožňuje, aby odvolání dlužníka v této věci proti usnesení soudu prvního stupně bylo projednáno a rozhodnuto bez nařízení jednání podle ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ. Odvolací soud neshledal, že by v dané věci bylo třeba provádět dokazování, a tudíž nejsou dány důvody pro nařízení odvolacího jednání. 21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni, zástupci věřitelů (věřitelskému výboru), jakož i státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 27. února 2018

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.