3 VSOL 54/2014-A-18
KSBR 31 INS 4824/2013 3 VSOL 54/2014-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Břeclav, Na Valtické 756, PSČ 691 41, zastoupené JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem Břeclav, Za Kasárnami 3432, PSČ 690 02, o insolvenčním návrhu a) dlužnice Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Břeclav, Na Valtické 756, PSČ 691 41 a b) věřitele Česká spořitelna, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo: 45244782, adresa pro doručování: Česká spořitelna, a.s., Restrukturalizace a vymáhání II, pracoviště v Brně, Brno, Jánská 10, PSČ 601 55, o zjištění úpadku a způsobu jeho řešení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.2013, č.j. KSBR 31 INS 4824/2013-A-12,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zjistil úpadek dlužnice Moniky anonymizovano (výrok I.), návrh na povolení oddlužení odmítl a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), ustanovil insolvenční správkyní

Mgr. Sofii Pondikasovou (výrok III.), s tím, že účinky tohoto rozhodnutí nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), a dále učinil nezbytné výzvy a oznámení podle insolvenčního zákona včetně nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů na den 7.2.2014 (výroky V. až XI.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že úpadek dlužnice ve formě insolvence je podle ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) zřejmý, neboť dlužnice má více věřitelů, to je navrhovatele b), dále věřitele Home Credit, a.s., PPF B2 B.V. s.r.o. a PROFI CREDIT Czech, a.s., s vykonatelnými pohledávkami po lhůtě splatnosti, jež dlužnice nepopírá, a svůj úpadek v rámci vlastního insolvenčního návrhu v souladu s ustanovením § 103 IZ doložila povinnými přílohami k návrhu na zahájení řízení podle ustanovení § 104 IZ. Dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře, přes výzvu soudu však nedoložila znalecký posudek s odhadem obvyklé ceny majetku, který slouží k zajištění závazku dlužnice, a s odhadem obvyklé ceny nemovitého majetku. S odkazem na ustanovení § 392 odst. 2, věta první, § 398 odst. 1, § 399 odst. 1, věta druhá před středníkem, § 400 odst. 1, věta první, § 402 odst. 1, věta první a druhá, § 402 odst. 5 a § 167 odst. 1, věta první IZ soud prvního stupně vyložil, že nezbytnou náležitostí návrhu na povolení oddlužení požadovanou zákonem je znalecký posudek, je-li dlužník vlastníkem nemovitostí nebo majetku sloužícího k zajištění. Podle soudu prvního stupně je tomu tak proto, že dlužníkem navrhovaný způsob řešení úpadku oddlužením a případně i způsob jeho provedení je závislý na projednání a přijetí (či nepřijetí) nezajištěnými věřiteli dlužníka, kteří mají právo zvážit majetkové poměry dlužníka a rozhodnout se podle své úvahy, jaký způsob řešení úpadku dlužníka je pro ně z různých hledisek nejvýhodnější. Jako podklad k úvahám v tomto směru slouží i aktuální znalecký posudek. Dlužnice je vlastníkem nemovitostí, sloužících k zajištění závazku dlužníka ve prospěch věřitele Česká spořitelna, a.s. Při nedoložení znaleckého posudku dlužnicí tak není její návrh na povolení oddlužení úplný a projednatelný. Nedoložila-li dlužnice ani přes výzvu soudu znalecký posudek, jako zákonem stanovenou přílohu k návrhu na povolení oddlužení, jedná se o nedostatek, pro který nelze v řízení o návrhu na povolení oddlužení pokračovat. Soud proto návrh dlužnice na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítl, a podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice.

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku II., podala dlužnice odvolání, v němž namítá, že z doložených příloh a návrhu dlužnice na povolení oddlužení plyne, že s ohledem na její příjmy bude nepochybně umořeno 30% nezajištěných věřitelů, včetně odměny insolvenčního správce. Přesto-podle názoru odvolatelky -soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí poukazuje na to, že nedoložení znaleckého posudku vzbuzuje pochybnost o tom, zda je dlužnice schopna dostát svým závazkům vůči nezajištěným věřitelům. Podle odvolatelky nelze přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že není-li znalecký posudek předložen, neumožňuje to nezajištěným věřitelům správně rozhodnout o způsobu řešení

úpadku. Nemovitosti, které jsou ve vlastnictví dlužnice, slouží k uspokojení nároku zajištěného věřitele, a s ohledem na výši uplatněného nároku nelze pochybovat o tom, že uspokojení z majetkové podstaty dlužnice není možné. Přesto-jak odvolatelka uvádí-znalecký posudek přikládá. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že návrh na povolení oddlužení se neodmítá.

Navrhovatel b) Česká spořitelna, a.s. se k odvolání dlužnice nevyjádřil.

Je třeba uvést, že v mezidobí, dne 1.1.2014, nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení citovaného zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon, jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud pro zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 22.2.2013 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a jako způsob jeho řešení navrhla oddlužení plněním splátkového kalendáře. K návrhu dlužnice připojila přílohy, mimo jiné také seznam majetku (který je opatřen údajem o jeho správnosti a úplnosti a podpisem dlužnice), v němž byl označen i závazek vůči věřiteli Česká spořitelna, a.s. ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 11.4.2007 s uvedením údaje o tom, že k zajištění tohoto závazku bylo na základě zástavní smlouvy ze dne 11.4.2007 zřízeno zástavní právo na nemovitostech-bytu č. 756/20 v budově č.p. 756 na pozemku parc. č. 2103/49 v k.ú. Charvátská Nová Ves, příslušném spoluvlastnickém podílu na společných částech budovy a pozemku v rozsahu podílu 6541/118225 a spoluvlastnickém podílu v rozsahu podílu id 1/32 na pozemku parc. č. 2103/132 v k.ú. Charvátská Nová Ves. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12.3.2013, č.j. KSBR 31 INS 4824/2013-A-4 vyzval dlužnici, aby doplnila svůj návrh na povolení oddlužení tak, že-mimo jiné-doloží znalecký posudek na odhadní cenu majetku, který slouží k zajištění závazku a na odhadní cenu nemovitého majetku. Současně dlužnici poučil o tom, že nebude-li přes výzvu insolvenčního soudu ve stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení řádně opraven, respektive doplněn a pro tyto nedostatky nebude možno pokračovat v řízení o něm, nebo nebudou-li k němu přes výzvu insolvenčního soudu připojeny zákonem požadované přílohy, anebo nebudou-li tyto přílohy obsahovat přes výzvu insolvenčního soudu zákonem stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne (§ 393 odst. 3 IZ). Na výzvu soudu reagovala dlužnice podáním ze dne 4.4.2013, doručeným soudu dne 5.4.2013, v němž doplnila-podle pokynů soudu prvního stupně-návrh na povolení oddlužení, ve vztahu k požadavku soudu prvního stupně na předložení znaleckého posudku však uvedla, že tento bude doložen v prodloužené lhůtě, nicméně, že nedoložení znaleckého posudku na odhadní cenu nemovitého majetku není nedostatkem, pro který nelze pokračovat v řízení o insolvenčním návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení. Dne 11.4.2013 došel soudu prvního stupně insolvenční návrh věřitele Česká spořitelna, a.s. Soud pak následně usnesením ze dne 9.5.2012, č.j. KSBR 31 INS 4824/2013-A-7 rozhodl, že se dlužnici lhůta k doplnění návrhu na povolení oddlužení neprodlužuje. Usnesením ze dne 14.5.2013, č.j. KSBR 31 INS 4824/2013-A-8 Krajský soud v Brně dále uložil navrhovatelům a) a b), aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení společně a nerozdílně zaplatili na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, tato záloha byla (podle záznamu účtárny ze dne 27.5.2013) uhrazena navrhovatelem b). Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 392 odst. 1 písm. a) IZ, k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil.

Podle ustanovení § 392 odst. 2 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle ustanovení § 393 IZ platí, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný, anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než sedm dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy, anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle ustanovení § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Ze shora citovaného ustanovení § 392 odst. 1 a odst. 2 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, vyplývá, že k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit-mimo jiné-i seznam majetku, v němž u každé položky tohoto seznamu musí být uveden údaj o době pořízení tohoto majetku, o jeho pořizovací ceně a také odhad obvyklé ceny, přičemž nemovitosti a majetek, na kterém váznou zajišťovací práva, musí být vždy oceněn znalcem.

Z údajů, uvedených dlužnicí v seznamu majetku (jenž je opatřen údajem o jeho správnosti a úplnosti a podpisem dlužnice), a také z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, který dlužnice ke svému návrhu rovněž připojila, plyne, že dlužnice a její manžel David anonymizovano jsou vlastníky nemovitostí, zapsaných na LV č. 2717 pro obec Břeclav, katastrální území Charvátská Nová Ves, bytu č. jednotky 756/20 na parcele 2103/49 a podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu podílu 6541/121056, a dále parcely č. 2103/49 (majetek ve společném jmění manželů), na němž vázne zástavní právo k zajištění pohledávky věřitele Česká spořitelna, a.s. na základě zástavní smlouvy uzavřené dne 11.4.2007.

V takovém případě ovšem, jak shora vyloženo, musí dlužník ke svému návrhu na povolení oddlužení připojit i znalecký posudek o ceně těchto nemovitostí, přičemž znalecký posudek musí nechat zpracovat právě dlužník.

V přezkoumávané věci dlužnice ke svému návrhu na povolení oddlužení znalecký posudek o ceně nemovitostí nepřipojila. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud podle ustanovení § 393 odst. 2 IZ vyzval dlužnici k doplnění jejího návrhu v tomto směru. Dlužnice však ani přes výzvu soudu (obsahující i poučení o následcích neuposlechnutí této výzvy podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ) znalecký posudek o ceně nemovitostí nepřipojila, a neučinila tak ani do vydání odvoláním napadeného usnesení.

Nutno zdůraznit, že ve smyslu ustanovení § 392 odst. 1 a odst. 2 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, je znalecký posudek o ceně nemovitostí zákonem požadovanou přílohou. Námitky odvolatelky koncentrující se do tvrzení, že v daném případě nebylo takového znaleckého posudku třeba, jsou proto bez významu.

Za tohoto stavu soud prvního stupně tudíž nepochybil, pokud návrh dlužnice na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítl a podle ustanovení § 396 IZ současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem.

Ke skutečnosti, že dlužnice předložila znalecký posudek o ceně nemovitostí teprve s podaným odvoláním odvolací soud nepřihlédl, neboť dlužník má právo na odstranění vad návrhu na povolení oddlužení jen do té doby, než insolvenční soud rozhodne o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a o současném prohlášení konkursu na majetek dlužníka (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.9.2012, sen.zn. 29 NSČR 46/2012, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, to je ve výroku II., jako věcně správné potvrdil (§ 219 odst. o s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena, jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 30. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu