3 VSOL 537/2012-B-21
KSOS 38 INS 1912/2012 3 VSOL 537/2012-B-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Opava-Kylešovice, Josefská 743/6, PSČ 747 06, IČ: 11547928, o ustanovení odděleného insolvenčního správce, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.5.2012, č.j. KSOS 38 INS 1912/2012-B-7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně ustanovil pro přezkoumání přihlášky pohledávky P 20 věřitele č. 20 KRAMNÝ VELKOOBCHOD s.r.o. a přihlášky pohledávky P 13 věřitele č. 13 Mgr. Petra Burečka oddělenou insolvenční správkyni Mgr. Magdalenu Gebauerovou se sídlem Opava, Dolní nám. 117/3, PSČ 746 01.

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 12.3.2012, č.j. KSOS 38 INS 1912/2012-A-7, byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanoven Mgr. Daniel Tomíček se sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Občanská 1115/16. Soud prvního stupně uvedl, že podáním ze dnů 3.5.2012 a 10.5.2012 požádal insolvenční správce o ustanovení odděleného insolvenčního správce pro přezkum přihlášek pohledávek věřitelů č. 20 a č. 13 s odůvodněním, že věřitel č. 13 Mgr. Petr Bureček je advokátem, který má sídlo advokátní kanceláře ve stejné budově a ve stejném patře jako insolvenční správce a jejich vztahy jsou nad rámec běžné kolegiální úrovně. Ve vztahu k věřiteli

č. 20-obchodní společnosti KRAMNÝ VELKOOBCHOD s.r.o.-insolvenční správce odůvodnil ustanovení odděleného insolvenčního správce tím, že tento věřitel je klientem Mgr. Petra Burečka, který jako advokát podal za tohoto věřitele přihlášku do předmětného insolvenčního řízení. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 34 odst. 1 insolvenčního zákona a uzavřel, že v dané věci jsou splněny důvody, pro které je insolvenční správce vyloučen z přezkumu přihlášek pohledávek P 13 a P 20 a proto pro tyto úkony ustanovil odděleného insolvenčního správce.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, jímž se domáhal změny osoby odděleného insolvenčního správce. Dlužník namítal, že u oddělené insolvenční správkyně Mgr. Magdaleny Gebauerové jsou důvody pro její vyloučení z insolvenčního řízení, neboť Mgr. Magdalena Gebauerová je vůči dlužníku podjatá, případně jsou zde důvody pochybovat o její nepodjatosti. Dlužník uvedl, že v případě výkonu funkce odděleného správce bude nezbytná náležitá pečlivost a nezaujatost vůči osobě dlužníka a bude nezbytné prověřit všechny skutkové okolnosti tvrzené dlužníkem. Dlužník vyslovil názor, že Mgr. Gebauerová nebude schopna uvěřit jeho skutkové verzi o existenci či neexistenci pohledávek a tuto nebude ani prověřovat, neboť ještě před zahájením insolvenčního řízení zastupovala jiné osoby, které vůči němu uplatňovaly sporné pohledávky, jež neuznával a již tehdy Mgr. Gebauerová hodnotila jeho postoje tak, že všem dluží. Dlužník tvrdil, že ten, kdo uplatňoval vůči němu pohledávky jiných osob a s nímž byl ve sporu, zda pohledávky existují či nikoliv a činil závěry, že všechny námitky dlužníka proti pohledávkám jsou smyšlené, nemůže objektivně posoudit pohledávky jiných věřitelů.

K odvolání se vyjádřila oddělená insolvenční správkyně tak, že dlužník neuvedl žádné konkrétní důvody podjatosti insolvenční správkyně. Oddělená insolvenční správkyně potvrdila, že se v minulosti s dlužníkem setkala v rámci jiných sporů a uvedla, že ve své advokátní praxi zastupovala klienty, kteří měli obchodní vztahy s dlužníkem. Oddělená insolvenční správkyně namítala, že tato skutečnost nemůže ovlivnit její činnosti jako insolvenční správkyně.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v dané právní věci bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníka doručeného soudu prvního stupně dne 26.1.2012. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12.3.2012, č.j. KSOS

38 INS 1912/2012-A-7, zjistil úpadek dlužníka Romana anonymizovano , insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Daniela Tomíčka, se sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Občanská 1115/16, PSČ 710 00 a na majetek dlužníka Romana anonymizovano prohlásil konkurs. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 3.5.2012 insolvenční správce navrhl, aby soud pro dané řízení ustanovil pro účely přezkoumání přihlášky pohledávky věřitele Mgr. Petra Burečka, jakož i pro další úkony ve vztahu k tomuto věřiteli, odděleného insolvenčního správce s odůvodněním, že tento věřitel přihlásil přihláškou č. 13 své pohledávky do insolvenčního řízení, přičemž věřitel Mgr. Petr Bureček je advokátem, který sice vykonává advokacii samostatně, nicméně sídlo své kanceláře má ve stejné budově a na stejném patře jako insolvenční správce a vztahy insolvenčního správce s tímto věřitelem jsou nad rámec běžné kolegiální úrovně. Insolvenční správce vyslovil názor, že jsou splněny podmínky pro ustanovení odděleného insolvenčního správce dle ustanovení § 34 IZ. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 7.5.2012 insolvenční správce navrhl, aby soud v daném insolvenčním řízení ustanovil pro účely přezkoumání přihlášky věřitele KRAMNÝ VELKOOBCHOD s.r.o. se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Valchařská 3217/16, IČ: 25910221, jakož i pro další úkony ve vztahu k tomuto věřiteli, odděleného insolvenčního správce s odůvodněním, že za tohoto věřitele podával přihlášku pohledávky jako advokát Mgr. Petr Bureček, ve vztahu k němuž je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen. Opatřením předsedkyně soudu prvního stupně ze dne 15.5.2012 byla pro předmětné insolvenční řízení ustanovena insolvenční správkyně Mgr. Magdalena Gebauerová, se sídlem Opava, Dolní náměstí 117/3. Poté soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným usnesením.

Ze seznamu přihlášených pohledávek se podává, že do insolvenčního řízení přihlásil pod č. přihlášky P 13 svoji pohledávku za dlužníkem věřitel č. 13 Mgr. Petr Bureček se sídlem Háj ve Slezsku, Slezská 9, a to celkem ve výši 15.558.242,14 Kč. Ze seznamu přihlášených pohledávek se dále podává, že do předmětného insolvenčního řízení přihlásil pod č. přihlášky P 20 svou pohledávku za dlužníkem věřitel č. 20 KRAMNÝ VELKOOBCHOD s.r.o. se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Valchařská 3217/16, a to celkem ve výši 373.120,51 Kč. Z přihlášky pohledávky věřitele č. 20 KRAMNÝ VELKOOBCHOD s.r.o. se podává, že pro předmětné insolvenční řízení má tato obchodní společnost zvoleného zástupce s procesní plnou mocí pro celé řízení, a to Mgr. Petra Burečka, advokáta se sídlem Slezská Ostrava, Občanská 16.

Podle ustanovení § 24 odst. 1 IZ insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34.Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 14 odst. 1 IZ, účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Podle § 34 odst. 1 IZ, je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce.

Podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, konstruuje ustanovení § 24 odst. 1 insolvenčního zákona. Podmínky pro vyloučení insolvenčního správce jsou shodné s podmínkami stanovenými pro podjatost soudce a přísedících v ustanovení § 14 o.s.ř. Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže lze se zřetelem na jeho poměr k věci nebo osobám účastníků pochybovat o jeho nepodjatosti. Takové pochybnosti mohou nastat vždy, když má například insolvenční správce vlastní pohledávku za dlužníkem nebo je správce dlužníkem dlužníka, jehož majetek je podroben režimu insolvenčního řízení. Dalším důvodem pochybnosti může být způsob podnikání správce, který dopadá do majetkových poměrů některého z účastníků řízení. Poměr insolvenčního správce k účastníkům řízení (v daném případě k dlužníku-viz. § 14 IZ) může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak vztah nepřátelský, v úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce musí existovat objektivně, důvod tedy musí být postaven najisto. K závěru o tom, že je insolvenční správce vyloučen, není potřebné, aby bylo prokázáno, že je podjatý. K vyloučení insolvenčního správce postačuje, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k účastníkům mít pochybnost o jeho nepodjatosti (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 43/96 zveřejněné v časopise Soudního rozhledy č. 9, svazek 226/1998).

V dané věci dlužník spatřuje důvod k pochybnostem o nepodjatosti oddělené insolvenční správkyně v jiných skutečnostech, a to v událostech před zahájením insolvenčního řízení, kdy oddělená insolvenční správkyně jako advokátka poskytovala právní pomoc jiným věřitelům (nikoliv věřiteli č. 13 a věřiteli č. 20, ve vztahu k nimž byla jako oddělená insolvenční správkyně ustanovena). Dlužník namítal, že v rámci poskytování této právní pomoci oddělená insolvenční správkyně nebrala v úvahu jeho argumenty a vycházela ze závěru, že nárok jejích klientů je po právu. Tyto namítané skutečnosti jsou však z hlediska podjatosti oddělené insolvenční správkyně irelevantní a nezakládají důvod pro její vyloučení z předmětného insolvenčního řízení. Důvod vyloučení oddělené insolvenční správkyně by zakládal pouze vztah oddělené insolvenční správkyně k věřitelům č. 13 a č. 20, ve vztahu k nimž byla jako oddělená insolvenční správkyně ustanovena či relevantní vztah k dlužníkovi, a to zejména vztah osobní či ekonomické závislosti. Takové relevantní důvody k vyloučení oddělené insolvenční správkyně však dlužník nenamítal. Skutečnost, že oddělená insolvenční správkyně v rámci výkonu své profese před zahájením insolvenčního řízení zastupovala protistranu dlužníka, sama o sobě důvod k pochybnostem o nepodjatosti oddělené insolvenční správkyně nezakládá.

S ohledem na shora uvedené odvolací soud dospěl k závěru, že zde nejsou dány žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnost o nepodjatosti oddělené insolvenční správkyně.

Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; insolvenčnímu správci, oddělené insolvenční správkyni, zástupci věřitelů a dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu