3 VSOL 523/2014-P16-9
KSBR 26 INS 2466/2014 3 VSOL 523/2014-P16-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem Nová Ves 57, PSČ 675 21, IČ 66543207, o přihlášce pohledávky věřitele č. 16 Ing. Aleše anonymizovano , anonymizovano , bytem Brigádníků 2934/101, Praha, PSČ 100 00, zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem Pařížská 204/21, Praha 1-Josefov, PSČ 110 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. dubna 2014, č.j. KSBR 26 INS 2466/2014-P16-3,

tak to :

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Usnesením označeným shora Krajský soud v Brně odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 16 Ing. Aleše anonymizovano , doručenou soudu dne 22.4.2014 (výrok I.) s tím, že právní mocí usnesení se jeho účast v insolvenčním řízení končí (výrok II).

Na odůvodnění uvedl, že usnesením soudu ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 26 INS 2466/2014-A-10 bylo rozhodnuto o zjištění úpadku dlužnice a povolení oddlužení. Ve výroku IV. usnesení byli její věřitelé vyzváni k přihlášení pohledávek ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí s tím, že k opožděně podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Usnesení o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 20.2.2014 a posledním dnem lhůty, k jejímuž zachování by postačovalo, aby přihláška byla odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit insolvenčnímu soudu nebo u něj podána, byl den 24.3.2014. Přihláška pohledávky věřitele však byla podána až dne 22.4.2014 (doručena faxem a téhož dne doručena do datové schránky soudu). Byla tedy podána po třicetidenní lhůtě. Proto soud postupoval podle § 173 odst. 1 a § 185 insolvenčního zákona a přihlášku pohledávky pro opožděnost odmítl a deklaroval ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal věřitel odvolání, v němž rekapituloval důvody vzniku své pohledávky, včetně údajů o jejím zajištění zástavním právem váznoucím na označených nemovitostech ve vlastnictví dlužnice. Namítal, že vzhledem k zajištění pohledávky zástavním právem jej měl insolvenční správce informovat o zápisu zastavených nemovitostí do soupisu majetkové podstaty. Podle přesvědčení věřitele odmítnutí jeho přihlášky pohledávky v situaci, kdy přihláška byla podána cca 7 dnů po soupisu předmětu zajištění do majetkové podstaty, aniž by insolvenční správce věřitele vyrozuměl o této skutečnosti, přestože zástavní právo věřitele vyplývalo z katastru nemovitostí, vede k nespravedlivému poškození věřitele a odporuje principu dle § 5 písm. a), b) insolvenčního zákona. Věřitel se domnívá, že v soudem stanovené lhůtě pro přihlášení pohledávek, to je do 24. března 2014, nemohl řádně a včas přihlásit svou pohledávku za dlužnicí. V článku III. odvolání věřitel obsáhle snášel argumenty, pro které podle něj nejsou splněny předpoklady řešení úpadku dlužnice oddlužením. V odvolacím řízení se věřitel domáhal změny napadeného usnesení tak, že jeho přihláška pohledávky nebude odmítnuta.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Zjištění soudu o datu doručení a způsobu podání přihlášky pohledávky věřitele (faxem dne 22.4.2014 a téhož dne do datové schránky podatelny soudu z datové schránky zástupce věřitele) odpovídají obsahu spisu a věřitel tato zjištění nezpochybňuje. Správný je i závěr soudu, že lhůta pro přihlášení pohledávek určená v usnesení o zjištění úpadku dlužnice uplynula v pondělí dne 24.3.2014. Z přihlášky pohledávky věřitele vyplývá, že do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil pohledávky z titulu smlouvy o půjčce uzavřené s dlužnicí dne 26.5.2011, ve znění dodatku ze dne 12.7.2011, ve výši celkem 1.786.394,86 Kč. Pohledávka je zajištěná nemovitostmi ve vlastnictví dlužnice, zapsanými na LV č. 28 vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč pro k.ú. Nová Ves. Dle soupisu majetkové podstaty dlužnice ze dne 11.4.2014, doručeného soudu dne 14.4.2014, sepsal insolvenční správce do majetkové podstaty z důvodu vlastnictví dlužnice nemovitosti zapsané na LV č.28 vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu-Katastrální pracoviště Třebíč, pro k.ú. Nová Ves u Třebíče.

Podle ustanovení § 5, písm. a), b) IZ insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti.

Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podstata odvolání věřitele spočívá v tom, že odmítnutí jeho přihlášky pohledávky pro opožděnost by bylo v rozporu se zásadou, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen a že věřitelé, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti (§ 5 písm. a/, b/ IZ). Rozpor s uvedenými principy spatřuje věřitel v tom, že nebyl insolvenčním správcem vyrozuměn o soupisu nemovitostí dlužnice, na kterých vázne zástavní právo ve prospěch jeho pohledávky, do majetkové podstaty a proto podle jeho názoru nemohl v soudem stanovené lhůtě přihlásit svou zajištěnou pohledávku za dlužnicí.

Odvolací soud s názorem věřitele nesouhlasí. Věřitel není v postavení dle § 173 odst. 1, věta třetí IZ a skutečnost, že je věřitelem pohledávky z titulu půjčky zajištěné zástavním právem na nemovitostech ve vlastnictví dlužnice, nezakládá výjimku z úpravy, podle které věřitelé podávají přihlášky pohledávek v propadné lhůtě stanovené rozhodnutím o úpadku. Sepis předmětu zajištění pohledávky do majetkové podstaty nemá ve vztahu k běhu lhůty pro podání přihlášky věřitele tímto předmětem zajištěné pohledávky žádný význam, ani nezakládá jeho právo, aby byl vyrozuměn o soupisu (s případným dopadem do běhu lhůty k podání přihlášek). Insolvenční správce má informační povinnost o zahrnutí majetku (věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty) do soupisu majetkové podstaty vůči subjektům dle § 224, odst. 1,3 a 4 IZ, mezi nimiž nejsou uvedeni věřitelé pohledávek zajištěných sepsaným majetkem. Se skutečností, že věřitel nebyl uvědoměn o zahrnutí předmětu zajištění jeho pohledávky do majetkové podstaty dlužnice, zákon nespojuje žádné následky. Pro zajištěné věřitele platí propadná lhůta dle § 173 odst. 1, věta první IZ a v případě, že přihláška pohledávky byla podána po uplynutí této lhůty, nastane ze zákona účinek, že k přihlášce pohledávky se nepřihlíží dle § 173 odst. 1, věta druhá IZ. Věřitelem tvrzený odvolací důvod neshledává odvolací soud jako opodstatněný a v odmítnutí jeho opožděné přihlášky pohledávky nelze spatřovat ani tvrzený rozpor s principy insolvenčního řízení dle § 5 písm. a) a b) IZ.

Skutečnosti tvrzené věřitelem v odvolání, pro které podle něj je třeba zamítnout návrh na povolení oddlužení, nejsou pro posuzování správnosti napadeného usnesení právně významné.

Soud prvního stupně správně dovodil, že lhůta pro podání přihlášek pohledávek v insolvenčním řízení dlužnice uplynula v pondělí dne 24.3.2014 a že věřiteli uběhla marně. K přihlášce pohledávky věřitele se proto nepřihlíží a jeho přihlášku pohledávky správně podle § 185 IZ odmítl a současně věřitele uvědomil o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení dlužnice právní mocí jeho rozhodnutí. Odvolací soud z tohoto důvodu napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného

nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, věřiteli, insolvenčnímu správci, věřitelskému orgánu a státnímu zastupitelství, pokud případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 26. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu