3 VSOL 522/2015-A-16
KSBR 38 INS 33275/2014 3 VSOL 522/2015-A-16

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Vír 18, PSČ 592 66, zastoupeného Mgr. Ing. Vojtěchem Szalayem, advokátem se sídlem v Břeclavi, T.G. Masaryka 2957/9A, PSČ 690 02, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 33275/2014-A-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník dne 9.12.2014 podal u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. K insolvenčnímu návrhu však nebyly připojeny zákonem požadované přílohy, a to seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců a ani listiny prokazující úpadek dlužníka. Proto byl soudem prvního stupně vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení č.j. KSBR 38 INS 33275/2014-A-7 ze dne 19.3.2015 předložil seznamy závazků, majetku, zaměstnanců a listiny prokazující jeho úpadek. Usnesení bylo doručeno dlužníkovi zvlášť dne 20.3.2015, podáním doručeným soudu prvního stupně dne 30.3.2015 dlužník požádal o prodloužení lhůty, která mu byla poskytnuta do 15.4.2015. Dlužník však ve stanovené lhůtě insolvenční návrh nedoplnil. Soud prvního stupně proto postupoval dle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm poukázal na procesní charakter prodloužení lhůty a namítl, že dne 15.4.2015 předal k poštovní přepravě zásilku soudu prvního stupně, která obsahovala požadované podklady a tvrzení. Podle dlužníka se z napadeného usnesení nepodává, že by podklady a tvrzení byly nedostatečné, ale jen, že dlužník prodlouženou lhůtu nedodržel, což považoval soud prvního stupně za důvod odmítnutí insolvenčního návrhu. Je tak zřejmé, že dlužník prodlouženou lhůtu k doplnění dodržel a soud tak neměl důvod k odmítnutí insolvenčního návrhu. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku. V návrhu tvrdil, že v současné době má 5 věřitelů, u kterých má 8 závazků ve výši 1.564.858,30 Kč, pobírá starobní důchod ve výši 7.131 Kč. K návrhu však nepřipojil žádné seznamy majetku, závazků, zaměstnanců a ani listiny prokazující jeho úpadek. Usnesením č.j. KSBR 38 INS 33275/2014-A-7 ze dne 19.3.2015 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení předložil seznamy závazků, zaměstnanců, majetku a listiny prokazující jeho úpadek ve smyslu ustanovení § 104 IZ. Současně byl poučen, že nebude-li návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne. Podáním doručeným soudu prvního stupně 30.3.2015 požádal dlužník o prodloužení lhůty. Následně soud usnesením ze dne 1.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 33275/2014-A-9 poskytl dlužníkovi lhůtu do 15.4.2014. Dlužník do vydání napadeného usnesení požadované přílohy nepředložil, resp. tyto přílohy byly podány na poště 15.4.2015 a soudu doručeny 20.4.2015, avšak již po vydání napadeného usnesení, takže insolvenční soud se jimi již nezabýval.

Přestože dlužník na výzvu soudu reagoval, jim předložený seznam majetku a závazků nelze považovat za řádný a vyhovující náležitostem dle ustanovení § 104 odst. 2 a 3 IZ. Dlužník v seznamu závazků přesně neoznačil věřitele, neuvedl splatnost jednotlivých závazků, neuvedl, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč a ani výslovně neprohlásil, že tento seznam závazků je správný a úplný. Dále nesdělil, má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují. Rovněž ani v seznamu majetku neoznačil řádně svůj majetek, zejména své nemovitosti. Dlužník, ač soudem prvního stupně usnesením ze dne 19.3.2015 (A-7) byl vyzván a náležité poučen o tom, jaké náležitosti seznamy musí mít, k insolvenčnímu návrhu řádný seznam závazků a majetku dle ustanovení § 104 odst. 2 a 3 IZ nepředložil. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když insolvenční návrh podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady příloh je věcně správné. Jako takové proto bylo odvolacím soudem podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 20. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu