3 VSOL 513/2015-A-20
KSOL 10 INS 1836/2015 3 VSOL 513/2015-A-20

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Ivanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Uhřičice 75, PSČ 752 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 17.4.2015, č.j. KSOL 10 INS 1836/2015-A-14,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se pot vr z uje .

Odův odně ní:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno k insolvenčnímu návrhu dlužnice spojenému s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 27.1.2015. Usnesením ze dne 3.3.2015, č.j. KSOL 10 INS 1836/2015-A-6 vyzval soud dlužnici, aby svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení doplnila tak, že doloží soudu nový seznam závazků a doklady o čistém měsíčním příjmu za jednotlivé měsíce trvání aktuálního pracovního poměru, originál výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob, ne starší tři měsíce, a dále aby soudu sdělila, zda svému věři teli Investice CZ a.s. uhradila škodu, kterou mu způsobila spácháním trestného činu úvěrového podvodu dle (blíže specifikovaného) rozsudku Okresního soudu v Kroměříži. Na výzvu soudu dlužnice reagovala předložením originálu výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob, rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy novým plátcem mzdy a jiného příjmu, výplatního lístku za měsíc únor 2015 a mzdovým dekretem, dne 13.4.2015 se pak vyjádřila k tomu, že dluh vůči věřiteli Investice CZ a.s. neuhradila, a dne 14.4.2015 předložila výplatní lístky za měsíce listopad a prosinec 2014 a za leden 2015. Nový doplněný seznam závazků s požadovanými náležitostmi však nedoložila. Vzhledem k tomu, že seznam závazků, dlužnicí předložený, neobsahoval stanovené náležitosti a dlužnice ani přes výzvu soudu vady seznamu závazků neodstranila, postupoval soud podle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Odvolatelka namítá, že byly doloženy všechny potřebné dokumenty, byly dodány seznamy závazků, seznamy, zda podnikala či měla nějaké zaměstnance , seznamy movitého a nemovitého majetku, vše bylo dodáno a podepsáno. Údaje o výši závazků byly uvedeny, bylo uvedeno, kdy byly provedeny poslední splátky vůči věřitelům, skutečné splatnosti jednotlivých závazků odvolatelka nezná. Podle názoru odvolatelky je její insolvenční návrh srozumitelný a úplný, a byly předloženy všechny zákonem požadované přílohy. Podle obsahu podaného odvolání se odvolatelka domáhá změny odvoláním napadeného usnesení.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Ostravě insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 10.11.2014, došlým soudu dne 27.1.2015. Dlužnice podala návrh na povolení oddlužení na předepsaném formuláři s tím, že pro podání insolvenčního návrhu využila bodu 07 tohoto formulářového návrhu. Skutkově uvedla, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna platit. Do platební neschopnosti se dostala v průběhu posledních jednoho až dvou let, dříve své závazky splácela včas a řádně, protože je rozvedená a žije sama v domácnosti, většina dluhů vznikla v době manželství, vzhledem k tomu, že jsou však napsané na její jméno a rodné číslo , vše musí řešit sama za sebe . Pomohla finančně rodině, později na vše zůstala sama se splácením. Dlužnice má šestnáct věřitelů, vůči nimž má dvacet tři závazků celkem ve výši 1.683.182 Kč. Tyto závazky jsou nezajištěné, devatenáct z těchto dvaceti tří závazků jsou závazky nevykonatelné, čtyři vykonatelné. Tato část návrhu obsahuje výčet těchto závazků, tak, že dlužnice označila jednotlivé své věřitele, uvedla právní důvod vzniku těchto závazků (číslo smluv), výši jednotlivých závazků, splatnost jednotlivých závazků neuvedla-u všech těchto závazků uvedla údaj splatnost poslední splátky 31.5.2014 . Závazky vůči Okresní správě sociálního zabezpečení Přerov ve výši 44.643 Kč, ve výši 39.218 Kč a ve výši 4.181 Kč označila jako dluh z podnikání . Dále uvedla, že dříve podnikala, živnostenské oprávnění zrušila ke dni 1.9.2014. Od 20.10.2014 je zaměstnána u společnosti BIOVETA a.s., Ivanovice na Hané, IČ: 25304046, pracovní smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31.10.2015. Její průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři kalendářní měsíce činil 10.500 Kč. Ke svým osobním poměrům uvedla, že není vdaná, nemá žádné vyživovací povinnosti. V bodě 17 ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ) označila jednotlivé věřitele a označila výši jednotlivých závazků, v bodě 19 ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění -vykonatelné ) označila jednotlivé své věřitele, uvedla údaj k označení rozhodnutí a k výši závazků-takto označila čtyři závazky, z toho tři závazky vůči Okresní správě sociálního zabezpečení Přerov. K návrhu dlužnice připojila-mimo jiné-seznam majetku s rozlišením na seznam majetku, který není předmětem zajišťovacích práv, a seznam nemovitého majetku (tyto seznamy jsou opatřeny podepsaným prohlášením o jejich úplnosti a správnosti) a tzv. výčet závazků opatřený prohlášením, že seznam závazků je úplný, pravdivý a správný , a podpisem dlužnice. V tomto seznamu závazků uvedla dlužnice tytéž údaje, jako v bodě 07 formulářového návrhu, to je označila jednotli vé své věřitele, výši jednotlivých závazků, splatnost jednotlivých závazků neuvedla. Ve vztahu ke všem označeným závazků vždy uvedla splatnost poslední splátky 31.5.2014 -vyjma závazku označeného pod č. 20, kdy uvedla splatnost poslední splátky-zaplaceno k 31.10.2014 0 Kč . Usnesením ze dne 3.3.2015, č.j. KSOL 10 INS 1836/2015-A-6 vyzval soud dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení písemného vyhotovení doplnila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že-mimo jiné-doloží soudu nový seznam závazků, v němž označí a uvede odděleně své zajištěné závazky (zajištěné například zástavním právem smluvním, zástavním právem exekutorským, apod.), a označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých věřitelé uplatňují své právo na uspokojení ze zajištění, s tím, že nový seznam závazků opatří prohlášením o jeho úplnosti a správnosti a svým vlastnoručním podpisem. V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prvního stupně-mimo jiné-citoval ustanovení § 128 odst. 2 IZ, podle něhož nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, s tím, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne, a dále ustanovení § 393 odst. 3 IZ, podle něhož platí, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobstojí-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti. Na výzvu soudu reagovala dlužnice žádostí o prodloužení lhůty, jíž bylo vyhověno, přičemž dlužnice pak předložila požadované výplatní lístky a sdělila, že svému věřiteli Investice CZ a.s. dosud škodu neuhradila. Seznam závazků podle výzvy soudu do spisu nepředložila. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 103 odst. 3, věty druhé, IZ, insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4, věta třetí, IZ, předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ze shora citovaného ustanovení § 104 odst. 1, písm. a) až c) IZ vyplývá, že seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka představují povinnou (insolvenčním zákonem předepsanou) přílohu insolvenčního návrhu, jejíž obsah je (současně) insolvenčním zákonem (v ustanovení § 104 odst. 2 až odst. 4 IZ) rovněž definován.

Závěrům soudu prvního stupně je možno přitakat pouze potud, že dlužnice povinnost předložit současně s insolvenčním návrhem i řádný seznam závazků nesplnila, neboť k insolvenčnímu návrhu připojený seznam závazků (opatřený podepsaným prohlášením o jeho úplnosti a správnosti) nevyhovuje z hlediska obsahových náležitostí požadavkům, uvedeným v ustanovení § 104 odst. 3 IZ. V tomto seznamu závazků dlužnice pouze řádně označila své věřitele, uvedla výši jednotlivých závazků, neuvedla však údaj o splatnosti jednotlivých závazků, údaj o tom, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše, a proč, a rovněž neoznačila své zajištěné závazky, byť z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že na nemovitostech ve vlastnictví, respektive spoluvlastnictví dlužnice a jejího bývalého manžela, bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávek věřitelů dlužnice.

Dalšímu postupu soudu prvního stupně je ovšem nutno vytknout, že vyzval-li dlužnici k předložení nového seznamu závazků (v usnesení ze dne 3.3.2015, č.j. KSOL 10 INS 1836/2015-A-6), pominul zcela, že dlužnice nejen že v seznamu závazků neoznačila své zajištěné závazky a neoznačila věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých věřitelé právo na uspokojení ze zajištění uplatňují, nýbrž ani neuvedla údaj o splatnosti jednotlivých závazků. V tomto směru je tedy jeho výzva neúplná. Nesrozumitelné je i poučení o následcích neuposlechnutí této výzvy, když soud prvního stupně ukládá dlužnici obecně, aby doplnila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení , aniž specifikuje, které z požadovaných listin tvoří přílohu insolvenčního zákona, a které přílohu návrhu na povolení oddlužení, a tedy v jakém případě bude důsledkem neuposlechnutí výzvy soudu odmítnutí insolvenčního návrhu podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, a v jakém případě odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ. Toto pochybení soudu prvního stupně je nicméně bez významu, neboť v přezkoumávané věci byly splněny podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice již podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ.

Podle ustanovení § 103 odst. 1, věta první, IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27.1.2010 sen.zn. 29 NSČR 1/2008 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010) vyložil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Insolvenční návrh tak musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Takový požadavek v daném případě insolvenční návrh dlužnice nesplňuje, neboť dlužnice sice označila své věřitele a označila i výši jejich pohledávek, konkrétní údaje o splatnosti těchto pohledávek tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, však v insolvenčním návrhu chybí, a chybí i konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti. Konkrétní údaje o pohledávkách věřitelů a o jejich splatnosti nemohou být nahrazovány pouze obecným tvrzením, že dlužnice má peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopna plnit. Splatnost jednotlivých závazků pak nelze dovodit ani ze splatnosti poslední splátky 31.5.2014 . V návrhu tedy chybí konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky plnit, jež by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Obecně může být považován za způsobilý zdroj poznání pouze řádný seznam závazků, jenž je připojen k návrhu a opatřen údajem o tom, že se jedná o seznam správný a úplný, a podpisem dlužníka (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2012, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011). Ze seznamu závazků, dlužnicí předloženého, však vycházet nelze, neboť, jak shora uvedeno, v něm absentuje údaj o splatnosti jednotlivých závazků.

Odvolací soud tak uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny náležitosti, pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán, a takový návrh je nutno podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítnout.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto rozhodnutí.

Olomouc 17. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu