3 VSOL 506/2015-P7-8
KSBR 40 INS 8677/2014 3 VSOL 506/2015-P7-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Pan anonymizovano a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice MVDr. Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Jehnice, Blanenská 118/17, PSČ: 621 00, zastoupené obecným zmocněncem Mgr. Robertem Banovským, bytem v Brně, Sabinova 2515/4, PSČ: 616 00, o přihlášce pohledávky věřitelky č. 5 (č. přihlášky 7) Mgr. Leony anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Poděbradova 488, PSČ: 612 00, o odvolání věřitelky č. 5 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.3.2015, č.j. KSBR 40 INS 8677/2014-P7-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí přihlášky pohledávky č. 7 věřitelky č. 5 Mgr. Leony anonymizovano , anonymizovano , bytem Poděbradova 488, PSČ: 612 00 Brno ve výši 7.738.345 Kč (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí usnesení účast věřitelky ohledně této pohledávky v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v rozhodnutí o úpadku, které bylo vydáno dne 4.6.2014 pod č.j. KSBR 40 INS 8677/2014-A-9 byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni k přihlášení pohledávek, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku a současně byli věřitelé poučeni, že k přihláškám podaným později se nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Poslední den pro přihlášení pohledávek byl

4.7.2014; věřitelka však svou přihlášku pohledávky podala u Krajského soudu v Brně až dne 23.3.2015. Vzhledem k tomu, že přihláška pohledávky byla podána po uplynutí lhůty stanovené pro přihlášení pohledávek a současně se nejedná o pohledávku za maj anonymizovano podstatou ani o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za maj anonymizovano podstatou, rozhodl soud o odmítnutí přihlášky pohledávky a ukončení účasti věřitelky v insolvenčním řízení. Nad rámec uvedl, že podle judikatury je možné podat přihlášku zajištěné pohledávky po uplynutí lhůty stanovené pro přihlášení pohledávek pouze v případě, že předmět zajištění nebyl v době rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka ve vlastnictví dlužníka. V dané věci předmět zajištění byl ve výlučném vlastnictví dlužníka od roku 2002, přičemž o úpadku bylo rozhodnuto dne 4.6.2014.

Proti tomuto usnesení podala věřitelka včasné odvolání, ve kterém namítala, že usnesení trpí vadami, protože soud neúplně zjistil sk anonymizovano stav věci a v souvislosti s tím vydal vadné rozhodnutí založené pouze na neúplných informacích, v důsledku čehož si vytvořil mylné závěry a její přihlášku pohledávky odmítl. Poukazuje na to, že jí přihlašovaná pohledávka není pohledávkou za dlužnicí MVDr. Evou anonymizovano , nýbrž pohledávkou za jejím manželem panem Milanem Laborem. Její pohledávka má vazbu na dlužnici tím způsobem, že tato je vlastníkem nemovité věci zapsané na LV č. 7 pro k. ú. Jehnice, obec Brno, okres Brno-město, jež je zajištěním její pohledávky za panem Milanem Laborem. Z toho dovozuje, že nebylo fakticky možné tuto pohledávku přihlásit za dlužníkem a není možné uplatňovat vůči ní sankce vyplývající ze lhůt plynoucích v insolvenčním řízení dlužnice MVDr. Evy anonymizovano . Tvrdí, že uplatňovaná pohledávka je pohledávka, která vznikla za trvání manželství dlužnice, když její manžel uzavřel v roce 1996 s Českou spořitelnou úvěrovou smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 5.300.000 Kč. V roce 2001 manželé anonymizovano uzavřeli dohodu o zúžení SJM, kdy nemovitost, která je zapsána v maj anonymizovano podstatě dlužnice byla svěřena do jejího výlučného vlastnictví. Dlužnice byla o existenci pohledávky zcela informována jak v průběhu jednání s původním věřitelem Českou spořitelnou, a.s., tak také následně v rámci exekučního řízení vedeného Exekutorským úřadem v Brně -v anonymizovano Namítá, že přestože dlužnici existence pohledávky byla známa, neuvedla tuto pohledávku do návrhu na oddlužení. Je přesvědčena, že jednání dlužnice je jednáním v rozporu s dobrými mravy, kdy dlužnice hledá cestu, jak věřitele, který má svou pohledávku exekučně vymáhanou a zajištěnou exekutorským zástavním právem zbaví tohoto zajištění prostřednictvím insolvenčního řízení vedeného na svou osobu. Domnívá se, že nejedná-li se o pohledávku za dlužníkem, nemůže být vůči ní uplatňována lhůta vyhlášená v rozhodnutí o úpadku, protože tato lhůta se vztahuje pouze na věřitele dlužnice, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky. Poukazuje na věc rozhodovanou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 31 INS 677/2010, ve kterém bylo rozhodováno v obdobném případě jako je ten její a byla přijata přihláška pohledávky zástavního věřitele i po lhůtě stanovené v usnesení o úpadku. Na tento případ odkazovala již v přihlášce pohledávky. Podle jejího názoru by měla platit předvídatelnost soudních rozhodnutí, tvrdí, že v této věci insolvenční soud rozhodl jinak než ve věci, na kterou odkazovala v přihlášce pohledávky a ze strany soudu se tak jedná o porušení principu předvídatelnosti, tedy porušení zásady legitimního očekávání. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení proto zrušil.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li anonymizovano postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitelky důvodné není.

V přezkoumávané věci přihlásila věřitelka do insolvenčního řízení dlužnice MVDr. Evy anonymizovano dne 23.3.2015 přihlášku pohledávky v c anonymizovano výši 7.738.345 Kč splatnou od 20.5.2000. Z obsahu přihlášky pohledávky vyplývá, že se jedná o přihlášku pohledávky zajištěného věřitele, když tato pohledávka je zajištěna majetkem zapsaným do maj anonymizovano podstaty dlužnice. Majetek, který tvoří předmět zajištění, jsou nemovitosti v k. ú. Jehnice, obec Brno, okres Brno-město, zapsané na LV č. 7, osobním dlužníkem pohledávky je manžel dlužnice, proti němuž je vedeno exekuční řízení, pohledávka je zajištěna nemovitostmi ve vlastnictví dlužnice na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva č.j. 59 EX 610/2004-90, Z 13216/2013-702. V přihlášce pohledávky věřitelka odkázala na obdobné rozhodnutí-přijetí přihlášky zástavního věřitele i po lhůtě stanovené v usnesení o úpadku pod sp. zn. KSBR 31 INS 677/2010 a v doplnění přihlášky pohledávky pak uvedla, že dlužnice neuvedla tuto pohledávku k výzvě soudu, ač o pohledávce v době rozhodování věděla.

Podle ust. § 2, písm. g) IZ pro účely tohoto zákona se rozumí zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do maj anonymizovano podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

Podle ust. § 166 IZ zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

Podle ust. § 173 odst. 1, věty první a druhé IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ust. § 174 odst. 3 IZ jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Podle ust. § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí anonymizovano rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K zachování lhůty k podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.4.2008, sp. zn. KSHK 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008, uveřejněné pod č. 49/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V přezkoumávané věci lhůta pro přihlášení pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení stanovená v rozhodnutí o úpadku, které bylo zveřejněné v insolvenčním rejstříku dne 4.6.2014 pod č.j. KSBR 40 INS 8677/2014-A-9 začala běžet dne 5.6.2014 a její poslední, třicátý den připadl na pátek 4.7.2014, tak jak správně uzavřel soud prvního stupně. Věřitelka podala přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení dlužnice dne 23.3.2015. Věřitelka v podaném odvolání nezpochybňuje, že svou přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení podala po uplynutí zákonné třicetidenní lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Domnívá se však, že nejedná-li se o pohledávku za dlužníkem (myšleno za osobním dlužníkem), nemůže být vůči ní uplatňována lhůta uvedená v rozhodnutí o úpadku, neboť tato lhůta se vztahuje pouze na věřitele dlužnice MVDr. Evy anonymizovano , kteří doposud nepřihlásili své pohledávky. Tento právní názor odvolatelky nelze považovat za správný.

Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.11.2014, sen. zn. 29 NSČR 39/2014 uveřejněném pod č. 39/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uzavřel, že zástavní věřitel, jenž má vůči dlužníku pouze zástavní pohledávku (dlužník je zástavním dlužníkem, nikoli však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době rozhodnutí o úpadku ve vlastnictví dlužníka, povinen přihlásit zástavní pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka do skončení propadné procesní lhůty určené v rozhodnutí o úpadku.

V přezkoumávané věci věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení vůči dlužnici nikoliv osobní pohledávku, nýbrž pohledávku výlučně z titulu zajištění coby zástavní věřitelka, když dlužnice je osobou, která svým majetkem zajišťuje pohledávku dlužníka Milana Labora z úvěrové smlouvy uzavřené mezi dlužníkem panem Milanem Laborem a věřitelem Českou spořitelnou, a.s. Nemovitosti, na kterých vázne zástavní právo, které dle přihlášky pohledávky bylo zřízeno 13.6.2013, to je nemovitosti v katastrálním území Jehnice, zapsaných na LV č. 7 pro obec Brno a okres Brno-město v době rozhodnutí o úpadku byly ve vlastnictví dlužnice, což dlužnice také sama deklarovala v podaném insolvenčním návrhu, resp. předloženém seznamu majetku. Pokud odvolatelka, coby zástavní věřitelka, chtěla být v insolvenčním řízení uspokojena, bylo její povinností podat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení dlužnice ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku, o čemž byli všichni věřitelé dlužnice informováni v rozhodnutí o úpadku dlužnice. S ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu nutno proto uzavřít, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně, jestliže přihlášku pohledávky věřitelky do insolvenčního řízení dlužnice odmítl jako pozdě podanou a správně rozhodl o ukončení účasti věřitelky v insolvenčním řízení dlužnice. Na věcnou správnost napadeného rozhodnutí nemá vliv to, že dlužnice v seznamu závazků neuvedla odvolatelku jako zástavní věřitelku; v insolvenčním řízení se uspokojují i věřitelé, kteří nebyli uvedeni dlužníkem v seznamu závazků za předpokladu, že se přihlásí včas do insolvenčního řízení a prokáží existenci své pohledávky vůči dlužníku. Dovolávala-li se věřitelka v podané přihlášce pohledávky rozhodovací praxe Krajského soudu v Brně, když odkazovala na konkrétní věc vedenou u Krajského soudu v Brně, ve které byla dle jejího tvrzení přijata přihláška pohledávky zástavního věřitele i po lhůtě stanovené v usnesení o úpadku, tak k tomu odvolací soud uvádí, že tato věc po sk anonymizovano stránce mu není známa, nicméně bylo-li rozhodnuto o přijetí přihlášky pohledávky zástavního věřitele i po lhůtě k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení za předpokladu, že zástava v době rozhodnutí o úpadku byla ve vlastnictví dlužníka, pak se jedná o nesprávné rozhodnutí a z tohoto nesprávného rozhodnutí nemůže odvolací soud, potažmo soud prvního stupně vycházet.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, odvolatelce, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 15. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Pan anonymizovano , v.r. Zuzana Žád anonymizovano předsedkyně senátu