3 VSOL 5/2016-A-11
KSBR 52 INS 22517/2015 3 VSOL 5/2016-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem Brodek u Prostějova, Havlíčkova 398, PSČ: 798 07, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.12.2015, č.j. KSBR 52 INS 22517/2015-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka, doručený dne 7. 9. 2015, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Na odůvodnění uvedl, že v bodě 07 návrhu, vyhrazenému vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek, dlužník neuvádí ničeho. V insolvenčním návrhu tak absentují konkrétní informace o splatnosti pohledávek minimálně dvou dlužníkových přesně označených věřitelů a nelze z něj zjistit, zda se dlužník nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti podle ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 insolvenčního zákona. Je tedy zřejmé, že v insolvenčním návrhu dlužníka nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek. Soud proto postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Tvrdil, že své věřitele označil v příloze dostatečně, včetně adres a identifikačních čísel, a pokud by nebyly jeho závazky po splatnosti, nebyly by vymáhány exekučně. Namítl, isir.justi ce.cz

že soud jeho návrh odmítl téměř tři měsíce po jeho podání, přičemž v bezplatných poradnách pro oddlužení jsou čekací lhůty cca 2 měsíce. Pokud by soud rozhodl o odmítnutí jeho návrhu včas, mohl si jej nechat zpracovat odborníky. Navíc soudu nic nebránilo získat potřebné údaje z listin připojených k návrhu. Dle dlužníka jsou okolnosti osvědčující jeho úpadek uvedeny nejen v přílohách, ale i v návrhu, přitom jeho úpadek vyplývá bez dalšího ze skutečnosti, že návrh podává po ukončení konkurzu na svůj majetek.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud pro stručnost odkazuje na správná zjištění soudu prvního stupně o obsahu insolvenčního návrhu dlužníka. Dále z návrhu vyplývá, že v jeho bodě č. 17 dlužník popsal svůj jeden nevykonatelný nezajištěný závazek jeho výší a věřitelem, který není označen dle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, a jako důvod jeho vzniku uvedl správní řízení . V bodě č. 19 návrhu popsal svých devět nezajištěných vykonatelných závazků, a to jejich výší a věřiteli, které rovněž neoznačil dle ustanovení § 103 odst. 1 IZ. Jako jejich důvod vzniku uvedl exekuce a u každého z nich označil jednací číslo rozhodnutí vydaného v exekučním řízení. K návrhu připojil seznam závazků sestávající ze dvou listů a každý z nich opatřil svým podpisem, nikoli však doložkou správnosti a úplnosti. V seznamu závazků označil své věřitele jejich obchodní firmou (jménem a příjmením), sídlem (bydlištěm), případně identifikačním číslem a jako dobu poslední platby (poslední splátky, kterou věřiteli uhradil) uvedl u každého jednotlivého závazku měsíc březen 2015. K návrhu na samostatném listu připojil čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů uvedených v návrhu i všech přílohách, které opatřil svým podpisem. Rovněž připojil čestné prohlášení, že není podnikatelem.

Podle § 103 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (viz usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009, usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010, usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011 a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (coby jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka lze dovodit, že má celkem 10 závazků, z toho devět vykonatelných, a dále výši těchto závazků. Nelze z něj však dovozovat nic o splatnosti jeho závazků. Z toho, že některé závazky jsou vymáhány v exekučním řízení, nelze o jejich splatnosti činit žádný konkrétní závěr. Údaje o věřitelích dlužníka a jejich závazcích nelze čerpat ani ze seznamu závazků, který dlužník připojil ke svému návrhu, neboť ten neobsahuje náležitosti požadované v ustanovení § 104 odst. 2 IZ již proto, že v něm chybí údaj o splatnosti každého jednotlivého závazku. Údaj o tom, kdy dlužník na každý závazek naposledy plnil, takovým údajem není. Ze stejného důvodu z něj nelze čerpat ani údaje o věřitelích dlužníka. V návrhu chybějící údaje nelze brát z listin, kterými dlužník dokládá tvrzený úpadek, neboť taková tvrzení může dlužník nabídnout jen prostřednictvím připojeného řádného seznamu závazků a majetku, což v tomto případě splněno není.

S odvolací námitkou dlužníka, že v návrhu a jeho přílohách uvedl okolnosti o svém úpadku nelze souhlasit, stejně jako s námitkou, že jeho hrozící úpadek bez dalšího vyplývá ze zrušení konkursu na jeho majetek v předcházejícím insolvenčním řízení. Ostatně dlužník o zjištění hrozícího úpadku ani nežádal. Nedůvodná je i námitka, že soud o návrhu rozhodl v době necelých tří měsíců po jeho podání, neboť lhůta uvedená v ustanovení § 128 odst. 1 IZ je lhůtou pořádkovou (srov. usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011). Zcela bez významu pro posuzování správnosti napadeného usnesení jsou tvrzení dlužníka o možnosti nechat si návrh zpracovat prostřednictvím poradny pro oddlužení.

Závěr soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka je vadný, neboť v něm nejsou vylíčeny rozhodující skutečnosti o jeho úpadku je správný. Dlužník žádal zjištění svého úpadku pro platební neschopnost, v návrhu však neuvedl konkrétní tvrzení, ze kterých by bylo možno učinit závěr o této formě jeho úpadku, neboť z návrhu nelze dovodit, že má (nejméně) dva peněžité závazky vůči dvěma různým věřitelům, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto není schopen plnit (ustanovení § 3 odst. 1, písm. a/ a b/ IZ). S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, protože neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 23. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu