3 VSOL 498/2014-A-46
KSBR 33 INS 2971/2014 3 VSOL 498/2014-A-46

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Ivany Hoffmannové, nar. 3.12.1965, bytem Brno, Oblá 369/3, PSČ 634 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.4.2014, č.j. KSBR 33 INS 2971/2014-A-30, tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á dá .

Odův odně ní:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužnici, aby do 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice podala dne 5.2.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Z insolvenčního návrhu, jeho příloh a doplnění vyplývá, že dlužnice má vůči 39 věřitelům 45 závazků v celkové výši 1.965.973 Kč, závazky jsou nezajištěné, některé z nich vykonatelné, a jeden pochází z podnikání dlužnice (věřitel PROFI CREDIT Czech, a.s.). Dlužnice je zaměstnána, její průměrný čistý měsíční příjem činí 21.000 Kč, vyživovací povinnost má k manželovi a dvěma dětem. Majetek dlužnice představuje obvyklé vybavení domácnosti v odhadované hodnotě 16.350 Kč, a pohledávka za Davidem anonymizovano , jejíž dobytnost je však sporná. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 389 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), a dále na ustanovení § 392 odst. 1 IZ a uvedl, že dlužnice má dluh vzešlý z její podnikatelské činnosti, neboť smlouvu o půjčce č. 9200029066 uzavřela pod svým identifikačním číslem, nepředložila však k návrhu souhlas uvedeného věřitele s tím, že její závazek bude podroben režimu oddlužení, a přes výzvu soudu nepřipojila ke svému návrhu listiny dokládající údaje o jejích příjmech za období od ledna 2013 do května 2013, ke svému poslednímu podání ze dne 31.3.2014 doložila přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 (a nikoli rok 2013). Soud prvního stupně uzavřel, že jediným možným řešením úpadku dlužnice je prohlášení konkursu na její majetek. Za tohoto stavu pak uzavřel, že považuje za nezbytné uložit dlužnici zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Zálohu na náklady insolvenčního řízení určil ve výši 50.000 Kč s přihlédnutím k tomu, že minimální odměna insolvenčního správce podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí při konkursu 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že již v seznamu závazků uvedla, že žádný úvěr nebyl použit k podnikání, a že došlo ke zneužití jejího identifikačního čísla, neboť v době uzavření smlouvy se společností Profi Credit již na živnostenský list nepracovala. Dále poukázala na to, že bylo-li jí soudem prvního stupně vytýkáno, že nedoložila příjmy za období od ledna do května 2013, tyto příjmy ani doložit nemohla, neboť nebyla evidovaná, teprve poté se jí podařilo najít zaměstnání u zaměstnavatele Dopravní podnik města Brna, u něhož dosud pracuje. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se jí záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst., 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dne 5.2.2014 došel Krajskému soudu v Brně insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V insolvenčním návrhu dlužnice uvedla, že má 45 peněžitých závazků vůči 39 věřitelům, z toho 44 závazků je nevykonatelných, jeden závazek vykonatelný, peněžité závazky jsou více než 30 dnů po splatnosti a tyto není schopna plnit. Dlužnice je zaměstnána, očekává průměrný čistý měsíční příjem ve výši 21.000 Kč, a na základě smlouvy o příspěvku k oddlužení, uzavřené s Davidem anonymizovano , anonymizovano , bude mít další příjem ve výši 4.500 Kč měsíčně. Dlužnice je vdaná, vyživovací povinnost má ke dvěma dětem. S ohledem na výši svých nezajištěných závazků a výši příjmů, jichž dosahuje, je schopna uhradit za dobu pěti let svým nezajištěným věřitelům minimálně 30 % hodnoty jejich pohledávek. K návrhu dlužnice připojila seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. Ze seznamu závazků vyplývá, že dlužnice má celkem 45 nezajištěných závazků vůči 39 věřitelům v celkové výši 1.933.200 Kč, jedná se o závazky splatné v době od listopadu 2012 do ledna 2014. Podle údajů, uvedených v seznamu majetku, dlužnice nevlastní žádný majetek větší hodnoty, podle údajů, uvedených v seznamu zaměstnanců, dlužnice není podnikatelkou, její závazky nevznikly z podnikatelské činnosti, nemá žádné zaměstnance. Podle obsahu spisu Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6.2.2013, č.j. KSBR 33 INS 2971/2014-A-8 vyzval dlužnici (ve výroku I. usnesení), aby upravila přílohy svého insolvenčního návrhu tak, že předloží opravený seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, v němž opraví u blíže označených věřitelů identifikační číslo a označení společnosti v souladu s údaji uvedenými v obchodním rejstříku, předloží listiny dokládající vznik právního vztahu mezi dlužníkem a ve výzvě blíže označenými věřiteli, a předloží listiny dokládající její příjem za poslední tři roky (od února 2011 do ledna 2014), a dále (ve výroku II.), aby ve stanovené lhůtě doplnila návrh na povolení oddlužení tak, že opraví u blíže označených věřitelů identifikační číslo a firmu v souladu se zápisem v obchodním rejstříku, u dluhu z podnikání vůči věřiteli PROFI CREDIT Czech, a.s., číslo smlouvy 9200029066 uvede, zda tento věřitel souhlasí s tím, že tento závazek bude podroben režimu oddlužení, a předloží jeho souhlas, a dále sdělí soudu, jakým způsobem si hodlá zajistit svůj příjem po skončení pracovního poměru u současného zaměstnavatele po datu 31.5.2014 (když pracovní smlouva ze dne 23.5.2013 je uzavřena na dobu určitou do 31.5.2014), a to spolu s poučením, že nepředloží-li dlužnice ve stanovené lhůtě seznamy uvedené ve výroku I. nebo nebudou-li tyto seznamy obsahovat požadované náležitosti, insolvenční soud insolvenční návrh odmítne, a nesplní-li dlužnice povinnost, uloženou jí ve výroku II. usnesení, insolvenční soud odmítne návrh dlužnice na povolení oddlužení a bude dále jednat pouze o insolvenčním návrhu. Na výzvu soudu reagovala dlužnice předložením doplněného seznamu závazků, předložila seznam majetku a dále tzv. prohlášení o nepodnikání a další-stav únor 2014 , obsahující uvedení údaje o tom, že není podnikatelkou a její závazky nevznikly z podnikatelské činnosti, přestože jeden z věřitelů (PROFI CREDIT Czech a.s.) označil v jedné ze smluv její identifikační číslo ze živnostenského rejstříku. Dále-mimo jiné-předložila listinu vystavenou Dopravním podnikem města Brna, a.s.- příjmy pro soudy -obsahující údaje o výši příjmu dlužnice za období od 1.5.2009 do 31.12.2009, za období od 1.1.2010 do 31.2.2010, za období od 1.1.2011 do 31.12.2011, za období pěti měsíců roku 2012 a za období od 1.6.2013 do 31.1.2014 s uvedením dále údaje o tom, že se zaměstnancem je sjednána pracovní smlouva na dobu určitou do 31.5.2014, a v případě, bude-li zaměstnavatel s dlužnicí spokojen, pracovní smlouva se tímto prodlužuje. Další výzvou v usnesení ze dne 27.2.2014, č.j. KSBR 33 INS 2971/2014-A-18 vyzval soud prvního stupně dlužnici, aby ve stanovené lhůtě upravila přílohy svého insolvenčního návrhu tak, že předloží listiny dokládající její příjem za období od 1.1. do 31.5.2013, předloží výpis z rejstříku trestů v originále s datem ne pozdějším než 5.11.2013 (výrok I.), a aby v téže lhůtě doplnila návrh na povolení oddlužení tak, že sdělí konkrétně, jakým způsobem hodlá uhradit svým nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek spolu s poučením o způsobu výpočtu této částky (výrok II.), a s poučením o tom, že nesplní-li povinnosti uložené jí ve výrocích I. a II., insolvenční soud návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítne a bude jednat pouze o insolvenčním návrhu. Na tuto výzvu reagovala dlužnice sdělením údaje o tom, na jaké adrese sídlí společnost PROFI CREDIT Czech a.s., uvedla, že opakovaně žádala své věřitele o zaslání kopií smluv (což dokládala jejími opakovanými žádostmi), předložila listiny, osvědčující existenci jí označených pohledávek, a dále-mimo jiné-předložila listinu, označenou jako dohoda o finančním daru , z níž vyplývá, že na základě této dohody, uzavřené dne 11.3.2014 mezi Marií Krhounkovou, nar. 28.5.1937 (označenou jako poskytovatel daru ) a dlužnicí, se poskytovatel daru zavázal, že bude dlužnici poskytovat pravidelný finanční dar každý měsíc částkou ve výši 3.700 Kč, vždy do 25. dne v měsíci v hotovosti, a to od měsíce, který bude určen soudem při schválení soudního oddlužení příjemce daru, s tím, že dohoda se uzavírá na dobu pěti let od měsíce, který bude určen soudem při schválení soudního oddlužení příjemce. Dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy dlužnice a Marie Krhounkové. Poté, co dlužnice vyrozuměla soud, že listiny dokládající její příjem za dobu od 1.1.2013 do 31.5.2013 doloží co nejdříve, a že dosud tak nemohla učinit, když se snaží sehnat svoji bývalou účetní, soud prvního stupně usnesením ze dne 13.3.2014, č.j. KSBR 33 INS 2971/2014-A-27 lhůtu ke splnění povinnosti (stanovené dlužnici v usnesení ze dne 27.2.2014, č.j. KSBR 33 INS 2971/2014-A-18) prodloužil do 31.3.2014. Dne 31.3.2014 došlo soudu sdělení dlužnice o tom, že dokládá listiny o příjmu za období od 1.1.2013 do 31.5.2013, a k tomuto sdělení připojila přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Na základě údajů, uvedených dlužnicí v insolvenčním návrhu, lze předběžně uzavřít, že dlužnice se nachází v úpadku, neboť má závazky vůči více věřitelům déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopna plnit.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v těch případech, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura jeho majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce, případě ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. V konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře-totiž nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty. Z tohoto důvodu je z hlediska závěru soudu prvního stupně o tom, že uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nezbytné, určující posouzení správnosti jeho (předběžného) závěru o tom, že dlužnici nebude povoleno řešení úpadku oddlužením, jak navrhuje.

V přezkoumávané věci-jak se z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí podává-založil soud prvního stupně své rozhodnutí na předběžném závěru, že dlužnici nebude povoleno řešení úpadku oddlužením proto, že tomu brání její dluh vzešlý z podnikatelské činnosti, když dlužnice s návrhem nepředložila souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde, s tím, aby úpadek dlužnice byl řešen oddlužením, a dále proto, že dlužnice ani přes výzvu insolvenčního soudu podle ustanovení § 393 odst. 1 IZ nepředložila listiny, dokládající údaje o jejích příjmech za období od ledna 2013 do května 2013.

S těmito závěry soudu prvního stupně odvolací soud nesouhlasí.

Podle ustanovení § 389 IZ platí, že návrh na povolení oddlužení může podat dlužník, jde-li o a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání nebo b) fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání (odstavec 1). Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže za a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde nebo b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), nebo c) jde o pohledávku zajištěného věřitele (odstavec 2). Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na povolení oddlužení podat (odstavec 3).

Podle ustanovení § 392 odst. 1 IZ, k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30% jeho pohledávky.

Podle ustanovení § 393 IZ, neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněno a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle ustanovení § 397 odst. 1 IZ, nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho k odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

Podle ustanovení § 403 odst. 2 IZ, věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů od zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením, bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.

Závěrům soudu prvního stupně je možno obecně přitakat potud, že dluhy z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku oddlužením, pokud věřitelé, o jejichž pohledávky jde, s tím souhlasí.

V přezkoumávané věci však dlužnice již v příloze k insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení (v seznamu zaměstnanců) uvedla, že nemá závazky z podnikání, a totéž uvedla (na základě výzvy v usnesení soudu prvního stupně ze dne 6.2.2013) v tzv. prohlášení o nepodnikání . Dlužnice popřela, že by její závazek vůči věřiteli PROFI CREDIT Czech, a.s. byl závazkem, pocházejícím z její podnikatelské činnosti, přičemž pouze z té skutečnosti, že ve smlouvě o půjčce č. 9200029066 (soudem prvního stupně zmiňované), jež byla uzavřena mezi věřitelem PROFI CREDIT Czech, a.s., a dlužnicí, je dlužnice označena i identifikačním číslem (nadto neúplným 1149679 ), dovozovat, že závazek z této smlouvy je závazkem z podnikatelské činnosti dlužnice, nelze. Za tohoto stavu, kdy tak jsou pochybnosti o tom, zda dlužnice je oprávněna podat návrh na povolení oddlužení, se pak uplatní postup podle ustanovení § 397 odst. 1 IZ, který stanoví, že v pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá až v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí.

Ve vztahu k dalšímu závěru soudu prvního stupně je třeba uvést, že k dokladům, které musí dlužník k návrhu na povolení oddlužení připojit, patří i listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Je pravda, že dlužnice listiny, dokládající její příjmy i za období od ledna 2013 do května 2013 nepředložila, nicméně, jak v podaném odvolání poukázala, v tomto období byla bez zaměstnání a nebyla evidovaná . Skutečnost, že listiny dokládající příjmy za uvedené období nepředložila, jí tudíž nelze klást k tíži, když se nadto jedná o takový nedostatek, který nebrání pokračovat v řízení, má-li soud prvního stupně k dispozici příjmy dlužnice za období následující, tj. od 1.6.2013.

Podle názoru odvolacího soudu tudíž nejsou splněny podmínky pro odmítnutí návrhu dlužnice na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ z důvodu, že tomu brání dluhy z podnikání, ani podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ proto, že dlužnice nepředložila přes výzvu soudu listiny dokládající její příjmy za období od ledna do května 2013. Závěr soudu prvního stupně o tom, že úpadek dlužnice bude třeba řešit konkursem (ustanovení § 396 IZ), je tak předčasný a uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení založené na tomto závěru nesprávné.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

V dalším řízení se pak bude soud prvního stupně zabývat otázkou, zda dlužnice splňuje další zákonné podmínky pro povolení oddlužení. V této souvislosti také posoudí podání věřitele ROGIN Zeros s.r.o., se sídlem Přerov, Žerotínovo nám. 15, IČ 28618416, ze dne 6.2.2014 (založeno na č.l. A-9) s námitkou, že dlužnice svým návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr. Dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku dlužnice, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení, důvod k ukládání zálohy na náklady insolvenčního řízení není za tohoto stavu dán (ustanovení § 108 odst. 1 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 19. listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu