3 VSOL 497/2013-A-17
KSBR 31 INS 4701//2013 3 VSOL 497/2013-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jakuba anonymizovano , anonymizovano , bytem Jihlava, S.K.Neumanna 4164/4, PSČ 586 01, o insolvenčním návrhu věřitele nezletilého Daniela anonymizovano , anonymizovano , bytem Polná, Nerudova 374, PSČ 588 13, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Homolkou, advokátem, se sídlem Jihlava, Na Dolech 15, PSČ 586 01, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.05.2013, č.j. KSBR 31 INS 4701//2013-A-7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil navrhovateli, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že považuje uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení v maximální výši 50.000 Kč za nezbytné, neboť dlužník se k insolvenčnímu návrhu nevyjádřil, nedoložil seznamy majetku, závazků ani zaměstnanců, a soud nemá informace o tom, že by disponoval finančními prostředky. Věřitel doložil výpis z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá, že dlužník je vlastníkem podílu v rozsahu id. 1/2 nemovitostí zapsaných na LV č. 380 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, cena těchto nemovitostí však není soudu známa, nadto za situace, kdy se jedná o podíl na nemovitostech, je nejisté, zda by výtěžek ze zpeněžení postačoval na úhradu odměny insolvenčního správce a nákladů na zpeněžení.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Soudu prvního stupně vytýkal, že nevzal na vědomí postavení a finanční situaci navrhovatele, který je nezletilý, jehož zákonným zástupcem je jeho matka, která je samoživitelkou. Pohledávka navrhovatele představuje z větší části dlužné výživné, které dlužník dlouhodobě nehradí, stejně jako své další závazky. Odvolatel namítal, že soud prvního stupně se ani nezabýval možností snížení zálohy, ačkoli mu muselo být zřejmé, že navrhovatel není schopen zálohu v takové výši uhradit. Podle názoru odvolatele po něm nelze spravedlivě požadovat, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, když nemá ani možnost si finanční prostředky opatřit. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že navrhovatele od zaplacení zálohy osvobodí .

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že v přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno na základě návrhu věřitele, nezletilého Daniela anonymizovano . Navrhovatel se svým návrhem, došlým soudu dne 21.02.2013, domáhá zjištění úpadku dlužníka Jakuba anonymizovano s odkazem na tvrzení, že navrhovateli svědčí splatná pohledávka za dlužníkem na základě rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 06.04.2009, sp. zn. 28 Nc 347/2008, jímž bylo dlužníkovi uloženo platit na výživu nezletilého navrhovatele částku 3.000 Kč měsíčně a dále zaplatit nedoplatek na výživném za dob anonymizovano do 30.04.2009 ve výši 29.419 Kč v měsíčních splátkách po 2.000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 11.05.2009. Tento závazek dlužník neplní, a na výživném celkem za období od 07.07.2013 do 11.01.2013 dluží částku ve výši 190.291 Kč. Nezletilému navrhovateli dále svědčí splatná pohledávka za dlužníkem na základě usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 11.03.2010,

č.j. 7 E 48/2010-13. jímž-mimo jiné ve výroku II.-byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit navrhovateli náhradu nákladů výkonu rozhodnutí celkem ve výši 25.974 Kč, toto usnesení nabylo právní moci dne 25.10.2010. Usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21.12.2010, č.j. 2 EXE 4681/2010-16 byla nařízena exekuce podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 11.03.2010, 7 E 48/2010-13 k uspokojení pohledávky navrhovatele ve výši 25.974 Kč, provedením exekuce pověřil Okresní soud v Jihlavě soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu se sídlem Exekutorského úřadu v Přerově, Komenského 38, který dne 10.04.2012 vydal pod č.j. 103 Ex 43046/10-19 příkaz k úhradě částečných nákladů exekuce, jímž dlužníkovi přikázal uhradit navrhovateli částečné náklady exekuce ve výši 7.752 Kč. Navrhovatel má tedy vůči dlužníkovi další splatnou pohledávku celkem ve výši 33.726 Kč. Jako další věřitele dlužníka označil navrhovatel Ivetu anonymizovano , anonymizovano , bytem Jihlava, Erbenova 36, která má vůči dlužníkovi pohledávku (v návrhu blíže specifikovanou) ve výši 257.861 Kč, splatnou dne 13.05.2009 a dále pohledávku z titulu zákonného úroku z prodlení za období od 27.01.2009 do zaplacení, to je ke dni 14.01.2013 ve výši 63.463,43 Kč, a Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, IČ: 26978636, který má vůči dlužníku pohledávku (v návrhu rovněž blíže označenou) ve výši 15.216 Kč s příslušenstvím, splatnou od 22.02.2008. Je tak zřejmé, že jsou splněny předpoklady pro zjištění úpadku dlužníka z důvodu platební neschopnosti podle § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ, neboť dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit, neboť zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, své peněžité závazky vůči navrhovateli a označeným věřitelům neplní po dobu delší než tři měsíce po lhůtě splatnosti a není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Pro případ, že by se insolvenční soud rozhodl postupovat podle § 108 IZ, požádal navrhovatel, aby vzal ohled na to, že navrhovatel je osobou nezletilou bez jakýchkoliv příjmů a jeho matka samoživitelkou. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11.03.2013, č.j. KSBR 31 INS 4701/2013-A-4 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 15 dnů od doručeni tohoto usnesení předložil soudu písemné vyjádření k insolvenčnímu návrhu a dále, aby v téže lhůtě předložil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců, s tím, že tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné, a dále aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Dlužník na výzvu soudu prvního stupně nereagoval. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 20 odst. 1 o.s.ř., každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti.

Podle ustanovení § 22 o.s.ř., fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem.

Podle ustanovení § 29 odst. 1 o.s.ř., není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.

Fyzické osoby, které nemají ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 o.s.ř. procesní způsobilost buď vůbec, nebo které nemají procesní způsobilost ve věci, která je předmětem řízení, a kterým ani zákon nepřiznává procesní způsobilost, a které tedy ve sporu nebo v jiné právní věci nemohou samostatně jednat před soudem, musí být zastoupeny svým zákonným zástupcem (§ 22 o.s.ř.). Zákonnými zástupci nezletilého jsou jeho rodiče (§ 34, § 36 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů-dále jen zákon a rodině ), případně poručník (§ 78 zákona o rodině), kteří činí za nezletilého všechny potřebné procesní a jiné úkony.

Nutno zdůraznit, že žádný z rodičů (ani poručník) však nemůže zastoupit nezletilého, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči (poručníkem) a nezletilým, případně mezi nezletilými navzájem. Jestliže existuje obava ze střetu zájmů (mezi dítětem a zástupcem, případně mezi několika dětmi navzájem) a z tohoto důvodu ani rodiče ani poručník nemohou nezletilého zastupovat, zastupuje jej opatrovník (tzv. kolizní opatrovník), kterého ustanoví soud (§ 37 zákona o rodině) příslušný k řízení ve věcech péče o nezletilé (§ 88 písm. c/ o.s.ř.), a tento kolizní opatrovník bude nezletilého v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat a pro tento účel je tedy jeho zákonným zástupcem.

Z ustanovení § 29 odst. 1 o.s.ř. plyne, že účastníku-fyzické osobě, který nemá v dané věci, jež je předmětem řízení, procesní způsobilost a který nemá zákonného zástupce, popřípadě kterému nebyl ustanoven tzv. kolizní opatrovník (nemůže-li jej zákonný zástupce pro střet zájmů zastupovat) umožňuje právní úprava ustanovit mu opatrovníka podle předpisů procesních za předpokladu, že je dáno nebezpečí z prodlení. Opatrovníka ustanoví předseda senátu usnesením. Nutno zdůraznit, že omezení možnosti takto ustanovit opatrovníka pouze za situace, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je odůvodněno skutečností, že postup podle § 29 odst. 1 o.s.ř. nenahrazuje ustanovení opatrovníka soudem péče a nezletilé, respektive opatrovnickým soudem. Oprávnění opatrovníka ustanoveného podle § 29 odst. 1 o.s.ř. se vztahují toliko na projednání věci, pro něž byl ustanoven, a navíc pouze do doby, než vyvstalá překážka, která jeho ustanovení odůvodňuje, odpadne, to je např. pouze do doby, než je mu ustanoven opatrovník podle hmotného práva-to je v případě nezletilého opatrovník podle zákona o rodině.

Není-li nezletilý, jako procesně nezpůsobilá fyzická osoba, řádně zastoupen proto, že zákonný zástupce jej pro střet zájmů zastupovat nemůže (a kolizní opatrovník mu dosud ustanoven nebyl), jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení (§ 103, § 104 o.s.ř.). Procesní soud zpravidla v takovém případě dá podnět, aby byl takové osobě ustanoven zástupce-jde-li o nezletilou fyzickou osobu v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ 176 a násl. o.s.ř.), případně-v případě nebezpečí z prodlení, jak shora vyloženo-může opatrovníka ustanovit přímo procesní soud (§ 29 odst. 2 o.s.ř.).

Insolvenční řízení je ve fázi před rozhodnutím o úpadku nepochybně svojí povahou řízením sporným. Podle přesvědčení odvolacího soudu v této fázi řízení jsou v kolizi zájmy nezletilého navrhovatele a dlužníka, který je otcem nezletilého navrhovatele. V řízení tak může dojít ke střetu zájmů mezi nezletilým navrhovatelem, zákonným zástupcem-jeho matkou a dlužníkem, jímž je otec navrhovatele. Matka nezletilého navrhovatele, jako jeho zákonná zástupkyně, jej tudíž v insolvenčním řízení zastupovat nemůže.

V přezkoumávané věci soud prvního stupně zjevně skutečnost, že matka, jako zákonná zástupkyně nezletilého navrhovatele, jej v insolvenčním řízení pro kolizi zájmů zastupovat nemůže, zcela pominul, a v důsledku toho zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V tomto dalším řízení soud prvního stupně-nepodá-li v mezidobí matka nezletilého u soudu v řízení ve věcech péče o nezletilé návrh na ustanovení kolizního opatrovníka pro insolvenční řízení ve věci dlužníka Jakuba anonymizovano -dá sám k takovému řízení podnět, s tím, že přitom zváží možný postup podle ustanovení § 29 odst. 1 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 28. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu