3 VSOL 484/2014-A-21
KSOS 39 INS 27476/2012 3 VSOL 484/2014-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka BackUp Power, s.r.o., se sídlem Nábřeží Dr. Edvarda Beneše 1913/20, Přerov, PSČ 750 02, identifikační číslo 24 80 77 96, o insolvenčním návrhu věřitelů a) Pavla Kratochvíla, nar. 29.8.1970, bytem Nábřeží 5, 751 08 Bochoř, b) Bc. Zuzany anonymizovano , anonymizovano , bytem Pavlovice 118, Přerov-Radslavice, PSČ 751 11, o žádosti věřitelů o osvobození od soudních poplatků, rozhodl o odvolání věřitele a) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.4.2014, č.j. KSOS 39 INS 27476/2012-A-16,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně přiznal věřitelce b) osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (výrok I.) a výrokem II. nepřiznal věřiteli a) osvobození od soudních poplatků.

V důvodech usnesení uvedl, že usnesením ze dne 14.3.2013, č.j. KSOS 39 INS 27476/2012-A-12, ve znění opravného usnesení ze dne 7.4.2014, byli věřitelé a) a b) zavázáni společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč, přičemž po vydání rozhodnutí podali oba věřitelé žádost o osvobození od soudních poplatků. Při rozhodování o žádostech o osvobození soud prvního stupně vycházel z příslušných prohlášení obou věřitelů a ve vztahu k věřiteli a) zjistil, že je ženatý, jeho manželka pobírá čistý měsíční příjem ve výši 9.500 Kč, má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti a jeho čistý měsíční příjem činí 21.737 Kč. Jeho dalším pravidelným příjmem je příjem z pronájmu ve výši 15.000 Kč ročně. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně u věřitele a) neshledal závažné důvody pro přiznání osvobození od soudního poplatku v tomto řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně, a to proti jeho výroku II., podal věřitel a) odvolání. Vytýkal soudu, že nevzal v úvahu, že velká část jeho příjmů slouží k úhradě splátek úvěrů, které vznikly ze stejného důvodu, pro nějž podal insolvenční návrh. Dlužník mu jako bývalý zaměstnavatel dluží peníze, které věřitel už nezíská, protože dlužník nemá majetek. Naopak je to věřitel, komu byla uložena povinnost uhradit soudní poplatek, ačkoli jednatel a majitel dlužníka p. Čermák nemusí platit ani dluhy, ani jiné poplatky a nikdo nezkoumá jeho příjmy či majetkové poměry. Podle obsahu odvolání žádal věřitel a) změnu napadeného výroku II. usnesení tak, že bude od soudního poplatku osvobozen ve výši 1.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadený výrok II. usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání věřitele a) není důvodné.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel a) a věřitelka b) podali společným podáním insolvenční návrh ve věci dlužníka z titulu neuhrazených dlužných mezd. Usnesením ze dne 14.3.2013, č.j. KSOS 39 INS 27476/2012-A-12, ve znění opravného usnesení ze dne 7.4.2014, č.j. KSOS 39 INS 27476/2012-A-15, soud prvního stupně (mimo jiné) rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a věřitelům uložil, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení zaplatili společně a nerozdílně soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč. Po té, co oba věřitelé podali návrh na osvobození od soudních poplatků, soud prvního stupně výrokem I. usnesení přiznal osvobození od soudních poplatků věřitelce b), žádosti věřitele a) v odvoláním napadeném výroku II. však nevyhověl.

Z prohlášení věřitele a) o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, nad rámec údajů uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, vyplývá, že věřitel a) vlastní osobní automobil (rok výroby 1999) a rodinný dům v katastrálním území Bochoř, jehož hodnota je cca 1.500.000 Kč. Věřitel a) má aktuálně závazky vůči třem svým věřitelům, jejichž měsíční splátka činí celkem 10.650 Kč (splátka hypotečního úvěru 5.050 Kč měsíčně, dva závazky vůči věřiteli CEMB splácené ve splátkách 3.300 Kč a 2.300 Kč měsíčně, o jejichž důvodu není tvrzeno nic), dále má dva jednorázové závazky ve výši celkem 3.200 Kč (o kterých tvrdí, že mu vznikly v důsledku neproplacení mzdy dlužníkem), jeho další pravidelné platby činí 2.662 Kč měsíčně (životní a úrazové pojištění, podíl ve výši 1/12 na místním poplatku 2.250 Kč ročně). Celkem tak jeho pravidelné měsíční platby činí 13.312 Kč měsíčně. Pravidelný měsíční příjem věřitele a) na mzdě a 1/12 podílu z pronájmu činí 22.987 Kč, což znamená, že rozdíl mezi pravidelným měsíčním příjmem a pravidelnými měsíčními platbami věřitele a) dle údajů v prohlášení činí 9.675 Kč měsíčně.

Vzhledem k tomu, že věřitel a) není nemajetný, neboť má čistý měsíční příjem ve výši cca 23.000 Kč a vlastní nemovitosti (byť zatížené hypotékou), nesplňuje předpoklady pro přiznání částečného osvobození od placení soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o.s.ř., když o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva se v této věci nejedná. Je pravdou, že věřitel má závazky, jejichž pravidelné platby snižují prostředky, které má měsíčně volně k dispozici, ovšem z podstatné části těmito platbami splácí pořizovací cenu svého nemovitého majetku. S přihlédnutím k majetku věřitele a) a jeho příjmové a sociální situaci (počet jeho vyživovacích povinností, kdy manželka má vlastní příjem), v souvislosti s výší poplatkové povinnosti (2.000 Kč) dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně otázku jeho osvobození od placení soudních poplatků posoudil správně.

Pro úplnost je třeba uvést, že z hlediska osvobození od soudních poplatků není pro věc významné, že aktivní legitimace věřitele a) k podání insolvenčního návrhu spočívá v pohledávce z pracovněprávního vztahu. Důvod vzniku závazků věřitele a), které pravidelně splácí, je rovněž bez právního významu, ostatně zájmy zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele jsou chráněny jak zákonem č. 18/2000 Sb., tak těmi ustanoveními insolvenčního zákona, která upravují režim pohledávky z pracovněprávního vztahu (§ 108 odst. 1, § 169 IZ). K námitce věřitele a), která se váže k osobě jednatele a majitele dlužníka p. Čermáka , je třeba uvést, že dlužník je při podání insolvenčního návrhu osvobozen od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2, písm. o/ zákona o soudních poplatcích) a osobu dlužníka-právnické osoby nelze (po právní stránce) ztotožňovat s osobami jeho jednatelů či společníků, proto insolvenční zákon ukládá také těmto osobám povinnost včasného podání insolvenčního návrhu, přičemž její nesplnění podléhá sankcím (§ 98 a násl. IZ).

Ze všech výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení ve výroku II. soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů), státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřiteli a) se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 28. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu