3 VSOL 482/2012-B-21
KSOS 36 INS 15909/2010 3 VSOL 482/2012-B-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc-Hejčín, Balbínova 373/3, o splnění oddlužení, o odvolání insolvenční správkyně Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M., se sídlem Olomouc, Palackého 641/11, PSČ 779 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.5.2012 č.j. KSOS 36 INS 15909/2010-B-14,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v napadených výrocích III., IV. a V. z r u š u j e a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí Michaelou anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), zprostil insolvenční správkyni Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M., funkce (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 8.100 Kč včetně DPH a přiznal insolvenční správkyni náhradu hotových výdajů ve výši 1.620 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky již byly správkyni zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek blíže specifikovaných v usnesení (výrok IV.) a rozhodl, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 7.1.2011 č.j. KSOS 36 INS 15909/2010-A-5 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužnice a dlužnici povolil oddlužení a následně usnesením ze dne 14.3.2011 č.j. KSOS 36 INS 15909/2010-B-5 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Soud prvního stupně uvedl, že z podání insolvenční správkyně ze dne 6.12.2011 zjistil, že dlužnice v období od dubna 2011 do prosince 2011 uhradila veškeré své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem uvedeným v usnesení o schválení oddlužení a splnila tak veškeré podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení dle ustanovení § 413 insolvenčního zákona, když za uvedené období rovněž zálohově zaplatila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů správkyně. Soud prvního stupně dále konstatoval, že dlužnice navrhla podáním ze dne 20.2.2012, aby jí bylo přiznáno osvobození od placení zbytku dluhů. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 413 insolvenčního zákona a uzavřel, že insolvenční správkyni náleží dle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. odměna ve výši 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 9 započatých měsíců činnosti insolvenční správkyně částka 6.750 Kč s navýšením o 20 % DPH dle ustanovení § 38 odst. 1 insolvenčního zákona ve výši 1.350 Kč, tedy celkem částka 8.100 Kč. Soud prvního stupně dále uvedl, že náhradu hotových výdajů určil insolvenční správkyni dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve výši 1.620 Kč sestávající z náhrady hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 26 započatých měsíců činnosti insolvenční správkyně 1.350 Kč s navýšením o 20 % DPH dle ustanovení § 38 odst. 1 insolvenčního zákona v celkové výši 270 Kč. Soud prvního stupně dále uzavřel, že odměna i hotové výdaje byly insolvenční správkyní již v plném rozsahu dlužnicí uhrazeny, a proto dlužnice již nebude insolvenční správkyni ničeho platit. Výrok IV. o osvobození dlužnice od placení pohledávek soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení § 414 odst. 1, odst. 2 insolvenčního zákona s tím, že bylo prokázáno, že dlužnice řádně splnila veškeré povinnosti dle schváleného způsobu oddlužení. Výrok V. usnesení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení § 414 odst. 3 IZ s tím, že dlužnici osvobodil i od případných regresních nároků, které by vůči ní uplatňovali ručitelé či jiné osoby s postižním právem.

Proti tomuto usnesení podala včasné odvolání insolvenční správkyně Mgr. Kateřina Širhalová, LL.M., směřující proti výroku III. a IV. napadeného usnesení, jímž se domáhala jeho změny tak, že jí bude nad rámec již přiznaných částek dále schválena za období od ledna 2011 do března 2011 odměna ve výši 2.700 Kč včetně DPH a přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 248 Kč (v petitu odvolání je evidentně jen v důsledku písařské chyby uvedena mylně částka 428 Kč) a návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek bude zamítnut s tím, že o osvobození bude rozhodnuto až poté, co insolvenční dlužnice uhradí insolvenční správkyni v plné výši odměnu a hotové výdaje. Odvolání insolvenční správkyně odůvodnila tím, že při určení odměny soud prvního stupně opomenul se vypořádat s návrhem správkyně na určení odměny a náhrady hotových výdajů za měsíc březen 2011 ve výši 1.080 Kč včetně 20 % DPH, tj. za dobu ode dne, kdy nastaly účinky schválení oddlužení do měsíce předcházejícího měsíci, který je uveden jako termín první splátky oddlužení v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a dále namítala, že se soud prvního stupně nevypořádal s odměnou insolvenčního správkyně a náhradou hotových výdajů vzniklých správkyni v souvislosti s výkonem její funkce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za období od ledna 2011 do února 2011, a to ve výši 1.800 Kč včetně 20 % DPH na odměně a ve výši 248 Kč na hotových výdajích představujících jízdné správkyně k přezkumnému jednání konanému dne 3.3.2011. Odvolatelka uvedla, že návrh na určení shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů podala ve vyúčtování své odměny ze dne 6.12.2011, k tomuto vyúčtování se však soud prvního stupně v napadeném usnesení vůbec nevyjádřil a nezpřístupnil odvolatelce svůj právní názor ohledně vyúčtování odměny a hotových výdajů za uváděné období. Odvolatelka poukázala na ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. a na ustanovení § 407 odst. 1 IZ s tím, že účinky oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, tedy v daném případě nastaly dne 14.3.2011 a počínaje měsícem březnem 2011 by tedy insolvenční správkyně měla mít nárok na úhradu odměny včetně paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1.080 Kč včetně DPH, a to bez ohledu na skutečnost, od kterého měsíce stanovil insolvenční soud první splátku v usnesení o schváleném oddlužení. V tomto směru odvolatelka poukazovala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. VSPH 620/2010-B-19. Insolvenční správkyně argumentovala tím, že by měla nárok dle ustanovení § 38 odst. 2 insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona na odměnu a náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem její funkce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tedy v daném případě za období od ledna 2011 do února 2011, a to na odměnu ve výši 1.800 Kč včetně 20 % DPH (tj. 2 x 900 Kč včetně DPH) a dále na náhradu hotových výdajů ve výši 248 Kč představujících jízdné správkyně k přezkumnému jednání konanému dne 3.3.2011. Odvolatelka uvedla, že ustanovení § 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb. se vztahuje pouze na dobu trvání účinků schváleného oddlužení, kdy určuje paušální měsíční částku, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře a vyjádřila názor, že ve vztahu k činnosti správkyně za období od jejího ustanovení se odměna správkyně určuje dle § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., tj. o výši odměny rozhodne insolvenční soud, přičemž výše odměny by měla být přiměřená. Odvolatelka vyslovila názor, že vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud správkyni přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši s limity dle § 7 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Odvolatelka uvedla, že za předmětné období od ledna 2011 do února 2011 vyúčtovala odměnu ve výši 750 Kč plus DPH za jeden měsíc, což považuje za přiměřenou odměnu a dále vyúčtovala hotové výdaje spočívající v jízdném k přezkumnému jednání a tuto výši doložila kopií dokladu o jízdném. Odvolatelka argumentovala tím, že je aktivně legitimována k podání odvolání proti výroku IV. usnesení, neboť má vůči dlužnici pohledávku spočívající v nároku na odměnu a na náhradu hotových výdajů, která dosud nebyla uspokojena a osvobození přiznané dlužnici by se tak vztáhlo i na pohledávku insolvenční správkyně vůči dlužnici. Odvolatelka poukázala na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 VSPH 620/2010-B-19 s tím, že podmínkou k přiznání osvobození od placení pohledávek je i to, že insolvenční dlužník splní řádně a včas všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, a to včetně pohledávek insolvenční správkyně. Odvolatelka namítala, že dlužnice dosud neuhradila její odměnu a hotové výdaje za období od ledna 2011 do března 2011 celkem ve výši 3.128 Kč a nesplnila tak podmínky pro osvobození od placení pohledávek dle § 414 insolvenčního zákona.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích III. a IV., jakož i závislý výrok V., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání insolvenční správkyně je opodstatněné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v dané právní věci bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručeným soudu prvního stupně dne 22.12.2010. Usnesením ze dne 7.1.2011 č.j. KSOS 36 INS 15909/2010-A-5, které nabylo právní moci dne 7.1.2011, soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice Michealy anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M., povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením a vyslovil související výroky s rozhodnutím o úpadku. Dne 7.1.2011 vydal soud prvního stupně pod č.j. KSOS 36 INS 15909/2010-B-1 dále usnesení, jímž uložil insolvenční správkyni, aby přezkoumala přihlášky pohledávek, u každé přihlášky založila samostatný spis, nejpozději do 23.2.2011 předložila soudu seznam přihlášených pohledávek, u přihlášek přezkoumala jejich vady, oznámila soudu, kde a kdy jsou účastníci oprávněni nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl tento seznam sestaven, sdělila soudu skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, zjistila aktuální majetkovou situaci dlužnice a do 23.2.2011 předložila soudu soupis majetkové podstaty dlužnice a do téhož data předložila soudu zprávu o dosavadní činnosti, která bude předmětem jednání první schůze věřitelů. Dne 23.2.2011 insolvenční správkyně předložila insolvenčnímu soudu zprávu o své činnosti, jakož i soupis majetkové podstaty. Dne 3.3.2011 proběhlo u soudu prvního stupně přezkumné jednání a první schůze věřitelů, k němuž se insolvenční správkyně řádně dostavila.

Usnesením ze dne 14.3.2011 č.j. KSOS 36 INS 15909/2010-B-5 soud prvního stupně schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, uložil povinnosti obdarované dlužnici, plátci mzdy dlužnice, insolvenční správkyni, které mimo jiné uložil, aby si každý měsíc ponechala částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a na náhradu hotových výdajů a částku odpovídající dani z přiznané hodnoty, kterou je povinna odvést z odměny a náhrady hotových výdajů podle zvláštního právního předpisu, je-li jejím plátcem. Soud prvního stupně v tomto usnesení dále vyslovil, že oddlužení splátkovým kalendářem bude probíhat od dubna 2011 do března 2016, případně po dobu kratší, do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů, a že splátky věřitelům budou hrazeny vždy do konce kalendářního měsíce, první splátka do 30.4.2011. Dne 25.7.2011 pod č. j. KSOS 36 INS 15909/2010-B-6 soud prvního stupně rozhodl o změně výroku IV. bodu 3 usnesení ze dne 14.3.2011. Dne 6.10.2011 byla doručena soudu prvního stupně zpráva insolvenční správkyně o plnění oddlužení a dne 14.12.2011 insolvenční správkyně podala insolvenčnímu soudu zprávu o plnění splátkového kalendáře a žádost o schválení odměny správkyně. Ve zprávě insolvenční správkyně uvedla, že dlužnice v období od dubna 2011 do prosince 2011 uhradila odměnu insolvenční správkyně za období dubna 2011 až prosince 2011, uhradila pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou a uhradila již veškeré své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem s tím, že poslední splátka byla přihlášeným věřitelům zaslána v listopadu 2011. Insolvenční správkyně vyúčtovala svou odměnu a náhradu hotových výdajů s odkazem na ustanovení § 38 odst. 1 IZ, § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a to tak, že za dobu plnění splátkového kalendáře, tedy za dobu od dubna 2011 do prosince 2011, vyúčtovala odměnu ve výši 9.720 Kč včetně DPH (900 x 9 + DPH), s tím, že tato částka jí již byla uhrazena. Dále insolvenční správkyně vyúčtovala dle § 3 písm. b) citované vyhlášky ve spojení s § 407 odst. 1 IZ odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za dobu ode dne, kdy nastaly účinky schváleného oddlužení do měsíce předcházejícího měsíci, který je uveden jako termín první splátky oddlužení v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tedy odměnu včetně paušální náhrady hotových výdajů za měsíc březen 2011 ve výši 1.080 Kč včetně 20% DPH s tím, že tato částka jí dosud uhrazena nebyla. Dále správkyně vyúčtovala s odkazem na ustanovení § 38 odst. 2, § 168 odst. 2 písm. a) IZ odměnu a náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem její funkce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za období od ledna 2011 do února 2011, a to odměnu ve výši 1.800 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 248 Kč (představujících jízdné k přezkumnému jednání konanému dne 3.3.2011) s tím, že tyto částky jí dosud nebyly uhrazeny. Insolvenční správkyně uvedla, že po uhrazení těchto částek budou splněny podmínky pro osvobození dlužnice od placení pohledávek. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 23.2.2012 dlužnice navrhla, aby soud rozhodl dle ustanovení § 414 IZ o jejím osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Dne 12.4.2012 byla doručena soudu prvního stupně stížnost dlužnice na insolvenční správkyně, na kterou reagovala insolvenční správkyně podáním doručeným soudu prvního stupně dne 20.4.2012 tak, že stížnost dlužnice je nedůvodná. Dne 19.4.2012 proběhlo u soudu prvního stupně jednání, jehož se zúčastnila insolvenční správkyně, dlužnice se z účasti u jednání omluvila. Poté soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným usnesením.

Podle § 38 odst. 1 IZ, Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle § 38 odst. 2 IZ, odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát.

Podle § 38 odst. 3 IZ, vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval.

Podle § 38 odst. 4 IZ, insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně.

Podle § 38 odst. 5 IZ, způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis.

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ, pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou hotové výdaje a odměna insolvenčního správce.

Podle § 168 odst. 3 IZ, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 407 odst. 1 IZ, účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku.

Usnesení soudu prvního stupně, jímž insolvenční soud schvaluje odměnu insolvenčního správce a jímž přiznává insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů, je usnesením, proti němuž je odvolání přípustné a jako takové musí být toto usnesení přezkoumatelně odůvodněno, aby odvolací soud byl schopen posoudit správnost důvodů, pro které soud prvního stupně určil výši odměny a přiznal náhradu hotových výdajů insolvenčnímu správci právě v určené výši.

V daném případě insolvenční správkyně v souladu s ustanovením § 38 odst. 3 IZ, podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 14.12.2011, vyúčtovala výši své odměny a náhradu hotových výdajů za období od ledna 2011 do prosince 2011 a výši požadované odměny i požadovaných hotových výdajů řádně odůvodnila. Soud prvního stupně se však v odůvodnění svého usnesení vyúčtovanou výší odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně vůbec nezabýval. Ve svém rozhodnutí ani neodůvodnil, proč přiznal insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů právě za 9 měsíců (navíc u náhrady hotových výdajů je mylně uvedeno, že se přiznává za 26 započatých měsíců) a o které konkrétní měsíce se jedná. Nadto odůvodnění napadeného usnesení je v této části rozporné, neboť soud prvního sice (a to správně, v souladu s ustanovením § 407 odst. 1 IZ, § 3 písm. b), § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb.) konstatuje, že odměna i náhrada hotových výdajů náleží insolvenční správkyni za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení, což však představuje včetně měsíce prosince 2011 10 měsíců (účinky schválení oddlužení nastaly okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, tj. dnem 14.3.2011-§ 407 odst. 1 IZ), přiznává však insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů pouze za 9 měsíců.

Nadto insolvenční správkyně účtovala odměnu i náhradu hotových výdajů za 12 měsíců, k tomu se však soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vůbec nevyjádřil a důvod, proč za další období insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů nepřiznal, také vůbec neodůvodnil.

V této souvislosti je třeba uvést, že odvolací soud se shoduje s názorem, který vyjádřil Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 20.8.2010 č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 (které je přístupno veřejnosti na internetových stránkách prostřednictvím vyhledávače www.google.cz), podle něhož má insolvenční správce nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů i za dobu od rozhodnutí o úpadku do doby, než jsou jeho náklady a odměna kryty paušálními částkami, vykonával-li po tuto dobu řádně svoji funkci.

Odvolací soud se shoduje s názorem insolvenční správkyně, že je dle ustanovení § 416 odst. 2 věty třetí IZ aktivně legitimovaná k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o přiznání osvobození od pohledávek dlužnici, neboť i pohledávku insolvenční správkyně na odměnu a náhradu hotových výdajů vůči dlužnici je třeba mít ze strany dlužnice za uhrazenou proto, aby dlužnice splnila podmínky pro osvobození od placení pohledávek dle ustanovení § 414 IZ (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20.8.2010 č.j. KSHK 40 INS 2229/2010 1 VSPH 620/2010-B-19, které je přístupno veřejnosti na internetových stránkách prostřednictvím vyhledávače www.google.cz). Nebylo-li tedy dosud přezkoumatelně rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně, nelze zatím ani rozhodnout o osvobození dlužnice od placení pohledávek.

Z důvodu shora uvedených proto odvolací soud postupoval dle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku III., IV. a v závislém výroku V. zrušil pro jeho nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů a dle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Soud prvního stupně v dalším řízení znovu posoudí důvody pro stanovení výše odměny a pro přiznání náhrady hotových výdajů insolvenční správkyni a vypořádá se s vyúčtováním, které insolvenční správkyně insolvenčnímu soudu předložila, řádně zdůvodní, proč přiznal insolvenční správkyni odměnu a hotové výdaje právě v konkrétní určené výši a z jakého důvodu případně nevyhověl insolvenční správkyni, pokud se týká dalších jí vyúčtovaných částek.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 21. září 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu